Příručky a povolání
22. Zajišťování časných potřeb a práce na soběstačnosti


„22. Zajišťování časných potřeb a práce na soběstačnosti“, Všeobecná příručka: Služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů (2020).

„22. Zajišťování časných potřeb a práce na soběstačnosti“, Všeobecná příručka.

Obrázek
pracující muž

22.

Zajišťování časných potřeb a práce na soběstačnosti

22.0

Úvod

Členové Církve uzavírají smlouvu, že si budou „nésti… navzájem břemena svá… [a že budou] truchliti s těmi, kteří truchlí…, a utěšovati ty, kteří mají útěchy zapotřebí“ (Mosiáš 18:8–9). Péče o ty, kteří mají časné potřeby, je součástí práce na spasení a oslavení (viz oddíl 1.2). Tato zodpovědnost se týká všech členů Církve, když si navzájem slouží.

Členové Církve jsou rovněž nabádáni, aby posilovali vlastní soběstačnost usilovnou prací a s Pánovou pomocí. Soběstačnost je schopnost, závazek a úsilí spočívající v zabezpečení nezbytných duchovních a časných potřeb ve vlastním životě a v životě rodiny. Když se členové stanou soběstačnějšími, jsou také lépe schopni sloužit druhým.


OSOBNÍ A RODINNÉ ÚSILÍ


22.1

Pracujte na soběstačnosti

Členové pracují na soběstačnosti s Pánovou pomocí těmito způsoby:

  • rozvíjejí svou duchovní, fyzickou a emoční sílu;

  • získávají vzdělání a zaměstnání;

  • zvyšují svou časnou připravenost.

22.1.1

Duchovní síla

Spasitel učil: „Vše je pro mne duchovní, a nikdy jsem vám nedal zákon, jenž byl časný.“ (Nauka a smlouvy 29:34.) Členové rozvíjejí svou duchovní sílu prostřednictvím:

  • uplatňování víry v Krista,

  • modlitby,

  • půstu,

  • studia písem a slov žijících proroků,

  • dodržování přikázání,

  • účasti na shromážděních svátosti a dalších církevních shromážděních,

  • služby druhým,

  • účasti na posvátných obřadech a úsilí o dodržování s nimi souvisejících smluv.

Když toto členové činí, získávají od Svatého Ducha vedení ohledně toho, jak mají řešit své problémy a efektivně sloužit druhým.

22.1.2

Fyzické a emoční zdraví

Nebeský Otec si přeje, aby Jeho děti rozvíjely svou fyzickou a emoční sílu. K tomu patří následující:

  • dodržovat Slovo moudrosti (viz Nauka a smlouvy 89; viz také oddíl 38.7.14 v této příručce);

  • snažit se jíst výživná jídla, pravidelně cvičit a dopřávat si dostatečný spánek;

  • vyhýbat se látkám a chování, které jsou škodlivé nebo návykové;

  • dodržovat řádnou hygienu a dostávat náležitou zdravotní péči;

  • rozvíjet a posilovat zdravé vztahy v rodině a s druhými;

  • naučit se zvládat stres;

  • podle potřeby vyhledat pomoc při těžkostech v oblasti duševního nebo emočního zdraví.

Obrázek
pár při kondičním běhu

22.1.3

Vzdělání a zaměstnání

Spasitel učil, že „sláva Boží je inteligence“ (Nauka a smlouvy 93:36). Také učil: „Usilujte o získávání poznání, a to studiem a také vírou.“ (Nauka a smlouvy 88:118; viz také Nauka a smlouvy 130:18.) Vzdělání nebo profesní výcvik mohou vést k získání lepšího zaměstnání, což členům umožňuje postarat se o osobní a rodinné potřeby.

Rozvíjení schopnosti pracovat pomůže členům být přínosem v rodině, v Církvi a ve světě. Členové jsou nabádáni, aby usilovně pracovali a byli čestní ve všem, co dělají.

22.1.4

Časná připravenost

Písma učí důležitosti připravenosti (viz Ezechiel 38:7; Nauka a smlouvy 38:30). Členové jsou nabádáni, aby se připravili, a mohli se tak v dobách nouze postarat o sebe, o svou rodinu i o druhé.

Členové zvyšují svou finanční připravenost prostřednictvím:

  • placení desátků a obětí (viz Malachiáš 3:8–12);

  • splacení dluhů a vyhýbání se jim v nejvyšší možné míře;

  • vytvoření rozpočtu a jeho dodržování;

  • spoření do budoucna;

  • získání vhodného vzdělání, které jim pomůže zaopatřit sebe a svou rodinu (viz oddíl 22.3.3).

Připravenost rovněž zahrnuje vytvoření plánu, jak se postarat o základní potřeby během nouzových situací. Členové jsou povzbuzováni, aby si vytvořili krátkodobou i dlouhodobou zásobu potravin, vody a dalších nezbytných potřeb.

Další informace jsou uvedeny v příručce Osobní finance pro dosažení soběstačnosti a na stránkách „Temporal Preparedness Resources“.

22.2

Služte těm, kteří mají časné a emoční potřeby

Pánovi učedníci jsou učeni tomu, aby jeden druhého milovali a navzájem si sloužili a aby pomáhali „těm, kteří pomoci… mají zapotřebí“ (Mosiáš 4:15–16). Členové se snaží vidět druhé tak, jak je vidí Spasitel, a porozumět jejich jedinečným silným stránkám a potřebám. Díky tomu budou členové inspirováni, aby poznali, jak sloužit těm, kteří mají časné a emoční potřeby. K těmto potřebám mohou patřit potraviny, oblečení, bydlení, vzdělání, zaměstnání, fyzické zdraví a emoční blaho.

22.2.1

Pánova zásobárna

Spasitel učil: „[Udělte] ze jmění svého chudým… a bude to položeno před biskupa… [a uchováno] v zásobárně mé, aby [to pomáhalo] chudým a potřebným.“ (Nauka a smlouvy 42:31, 34.) Všechny prostředky dostupné Církvi a určené na pomoc těm, kteří mají časné potřeby, se nazývají Pánovou zásobárnou (viz Nauka a smlouvy 82:18–19). Patří k nim i oběti členů v podobě času, talentů, soucitu, materiálních a finančních prostředků na pomoc potřebným.

Pánova zásobárna existuje v každém sboru a kůlu. Vedoucí mohou často pomáhat jednotlivcům a rodinám nacházet řešení jejich potřeb tím, že budou čerpat ze znalostí, dovedností a služby, které nabízejí členové sboru a kůlu.

Členové mohou kromě prostředků z Pánovy zásobárny často získat potřebnou pomoc i ze zdrojů dostupných prostřednictvím státní správy nebo veřejně prospěšných služeb (viz oddíl 22.12).

Obrázek
žena podává pokrm muži

22.2.2

Zákon půstu a postní oběti

Pán ustanovil zákon půstu a postní oběti, aby mohl žehnat svému lidu a poskytl mu způsob, jak sloužit potřebným. Zákon půstu žehná dárcům i příjemcům. Když členové žijí podle zákona půstu, lnou těsněji k Pánu a prohlubují svou duchovní sílu. Posilují také vlastní soběstačnost a osvojují si větší soucit. (Viz Izaiáš 58:6–12; Malachiáš 3:8–12.)

Postit se je možné kdykoli. Členové nicméně obvykle zachovávají jako postní den první sabat v měsíci. K postnímu dni obvykle patří následující:

  • modlitby,

  • nekonzumování jídla a pití po dobu 24 hodin (je-li toho dotyčný fyzicky schopen),

  • zaplacení štědré postní oběti.

Postní oběť je příspěvek na pomoc potřebným. Když se členové postí, jsou vybízeni, aby věnovali jako oběť částku, která se přinejmenším rovná hodnotě jídla, které nezkonzumují. Členové jsou povzbuzováni, aby byli štědří a aby pokud možno věnovali více, než jaká je hodnota oněch jídel.

Členové mohou odevzdat postní oběť a vyplněný formulář Desátek a další oběti biskupovi nebo jednomu z jeho rádců. V některých oblastech mohou rovněž poslat svůj příspěvek on-line. V některých sborech může biskup k vybírání postních obětí oprávnit nositele Aronova kněžství (viz oddíl 34.3.2).

22.2.3

Služba

Členové usilují o to, aby druhým sloužili tak, jak to činil Spasitel (viz Jan 13:35). Snaží se navzájem poznávat své silné stránky a potřeby. Slouží si navzájem s láskou a porozuměním.

Službu lze koordinovat na úrovni sboru, kůlu či obce. Členové a další lidé mohou k vyhledávání příležitostí ke službě veřejnosti využívat tam, kde jsou k dispozici, stránky JustServe.org. Mohou se rovněž věnovat pomoci v oblastech zasažených katastrofou nebo službě veřejnosti prostřednictvím projektů pořádaných Církví.

22.2.4

Humanitární pomoc

Církev poskytuje humanitární pomoc po celém světě. Činí tak jednak přímo, jednak prostřednictvím spolupráce s dalšími humanitárními organizacemi. Pomoc je poskytována bez ohledu na rasu, náboženství či národnost.

Členové a další lidé, kteří si přejí toto úsilí podpořit, mohou přispět do církevního programu humanitární pomoci. Členové mohou odevzdat příspěvek a vyplněný formulář Desátek a další oběti biskupovi nebo jednomu z jeho rádců. V některých oblastech mohou rovněž poslat svůj příspěvek on-line.


ÚSILÍ VEDOUCÍCH


22.3

Vzor pro práci na soběstačnosti a pro službu potřebným

Církevní vedoucí při své péči o ty, kteří mají časné a emoční potřeby, zastupují Spasitele (viz oddíl 22.3.4). V rámci této péče se snaží členům pomáhat dosáhnout větší soběstačnosti.

Vedoucí usilují o vedení Ducha Svatého, aby mohli pomáhat citlivě a se soucitem. Vzor uvedený níže pomůže vedoucím naplňovat potřeby členů způsobem, který napomáhá dosažení soběstačnosti:

  • Vyhledávejte potřebné.

  • Pomáhejte jim posoudit krátkodobé potřeby a řešit je.

  • Pomáhejte jim pracovat na dosažení dlouhodobé soběstačnosti.

  • Služte těm, kteří mají nějaké emoční potřeby.

22.3.1

Vyhledávejte potřebné

Biskup má posvátnou zodpovědnost vyhledávat potřebné a pečovat o ně (viz Nauka a smlouvy 84:112). K dalším, kteří hrají důležitou roli v tom, že pomáhají biskupovi naplňovat tuto zodpovědnost, patří:

  • bratři a sestry pověření pastýřskou službou,

  • předsednictva Pomocného sdružení a kvora starších,

  • biskupovi rádci,

  • další členové rady sboru.

V případě potřeby může biskupstvo na podporu tohoto úsilí povolat sborové specialisty na sociální péči a soběstačnost (viz oddíl 22.6.4).

Sboroví vedoucí a ti, kteří slouží po jejich boku, v duchu lásky a zájmu o druhé pomáhají identifikovat členy, kteří mohou potřebovat pomoc. Nestačí pomáhat jim jen tehdy, když o to požádají. Vedoucí se mají radit s bratry a sestrami pověřenými pastýřskou službou, aby zajistili, že se potřebným členům dostane řádné péče.

22.3.2

Pomáhejte členům posuzovat krátkodobé potřeby a řešit je

Členové usilují o to, aby se o své základní potřeby postarali vlastními silami a s pomocí širší rodiny. Pokud to nedostačuje, mohou členové potřebovat pomoc z dalších zdrojů, jako například:

  • zdroje dostupné prostřednictvím státní správy nebo veřejně prospěšných služeb (viz oddíl 22.12),

  • církevní pomoc.

Církevní pomoc může zahrnovat pomoc se zaopatřením krátkodobých potřeb, jako jsou potraviny, hygienické potřeby, oblečení, bydlení nebo další základní potřeby. K naplňování těchto potřeb mohou biskupové využívat postních obětí. Biskupové obvykle k zajištění potravin a dalšího základního zboží využívají tam, kde jsou k dispozici, biskupovy poukazy (viz „Biskupovy poukazy a doporučení příjemci“ v systému Zdroje pro vedoucí a referenty [LCR]).

Vedoucí se při poskytování církevní pomoci řídí zásadami a pravidly uvedenými v oddílech 22.422.5.

22.3.3

Pomáhejte členům pracovat na dosažení dlouhodobé soběstačnosti

Členové mohou potřebovat průběžnou podporu, aby byli schopni vyřešit dlouhodobé problémy. Dosáhnout soběstačnosti a postarat se o vlastní dlouhodobé potřeby jim může pomoci vzdělání, profesní výcvik či další prostředky. Přístup k těmto prostředkům mohou členům pomoci získat vedoucí Pomocného sdružení a kvora starších, bratři a sestry pověření pastýřskou službou a další lidé.

Plán pro dosažení soběstačnosti pomáhá členům rozpoznat jejich silné stránky a potřeby. Také jim pomáhá rozpoznat užitečné zdroje a prostředky. Tento plán se má použít pokaždé, když se uvažuje o využití církevní pomoci. Biskup může pověřit vedoucí Pomocného sdružení, vedoucí kvora starších, bratry a sestry pověřené pastýřskou službou nebo další, aby členům pomohli tento plán vyplnit.

V rámci plánu pro soběstačnost mohou vedoucí doporučit, aby se členové účastnili setkání některé skupiny pro soběstačnost. Tyto skupiny jim pomáhají získávat dovednosti a prostředky pro lepší vzdělání, zaměstnání či hospodaření s financemi (viz oddíl 22.13). Skupiny jsou obvykle organizovány radou kůlu nebo sboru (viz oddíly 22.10.2 22.7).

Biskup nebo jiný vedoucí, kterého biskup pověří, používá při poskytování pomoci Biskupův průvodce k plánu pro dosažení soběstačnosti. Tento formulář pomáhá vedoucím sledovat pokrok členů na cestě k soběstačnosti.

22.3.4

Služte těm, kteří mají nějaké emoční potřeby

Mnozí členové zažívají emoční těžkosti. Členům, kteří čelí těmto obtížím, mohou být nápomocní bratři a sestry pověření pastýřskou službou a sboroví vedoucí.

Pokud někdo trpí emočními těžkostmi, má to rovněž vliv na členy jeho rodiny. Sboroví vedoucí mají být vnímaví k potřebám členů rodiny, zejména manželského partnera. Poskytují jim podporu a porozumění.

Církev poskytuje vedoucím „Podklady pro udílení rad a pokynů“, aby jim pomáhala podporovat členy v rámci širokého spektra emočních a sociálních problémů. K dalším prostředkům, které jsou členům k dispozici, patří následující:

Viz také „Emoční zdraví“ v oddíle 22.13.

Biskupové se mohou obracet na pracovníky organizace Family Services, aby lépe porozuměli emočním těžkostem členů a aby zjistili, jaké prostředky a služby jsou jim k dispozici. Na organizaci Family Services se mohou obracet rovněž presidenti kůlů a misií. V rámci této konzultace mohou pracovníci organizace Family Services pomoci vedoucím zhodnotit, zda člen s vážnými emočními či sociálními těžkostmi nepotřebuje vyhledat odbornou pomoc. Tito vedoucí se mohou s žádostmi o konzultaci obracet na příslušnou kancelář organizace Family Services nebo na manažera sociální péče a soběstačnosti. Kontaktní údaje jsou uvedeny v oddíle 31.3.6.

Biskupové mohou odkazovat členy, kteří potřebují poradenství, na odborníka z organizace Family Services (tam, kde je k dispozici). Činí tak pomocí biskupova poukazu na služby (viz „Biskupovy poukazy a doporučení příjemci“ v systému LCR). Případně mohou členové vyhledat pomoc u některého místního renomovaného poskytovatele odborné pomoci.

Někdy biskupové udílejí rady a pokyny členům, kteří potřebují pomoc s pokáním z hříšného chování. Takovéto chování může zahrnovat hříchy, které jsou spojeny se závislostí nebo které jsou jí způsobeny. V takovýchto situacích se mají biskupové seznámit s pokyny uvedenými v oddílech 32.8.132.8.2.

Obrázek
muž a žena se dívají na dokumenty

22.4

Zásady pro poskytování církevní pomoci

S Pánovou pomocí členové usilují o to, aby zaopatřili sebe a svou rodinu. V případě potřeby jsou povzbuzováni členové širší rodiny, aby pomohli. Když členové potřebují další pomoc, mohou se obrátit na jiné zdroje, jako například:

  • zdroje dostupné prostřednictvím státní správy nebo veřejně prospěšných služeb (viz oddíl 22.12),

  • církevní pomoc prostřednictvím postních obětí nebo biskupových poukazů na potraviny a další základní zboží (viz oddíl 22.3.2).

Smyslem církevní pomoci je pomoci členům dosáhnout nezávislosti, a nikoli si vytvořit závislost. Veškerá poskytovaná pomoc má členy posilovat v jejich úsilí stát se soběstačnými.

Vedoucí se při poskytování církevní pomoci řídí zásadami uvedenými v oddílech 22.4.1 až 22.4.5. Biskupové a referenti jsou povzbuzováni, aby se podívali na video „Posvátné finanční prostředky, posvátné zodpovědnosti“.

22.4.1

Podněcujte osobní a rodinnou zodpovědnost

Vedoucí učí tomu, že prvořadou zodpovědnost za vlastní časné, emoční a duchovní blaho nesou jednotlivci a rodiny. Život podle zásad soběstačnosti členům umožní lépe se postarat o své budoucí potřeby vlastními silami (viz oddíl 22.1).

Než biskup (nebo jiný vedoucí či člen, kterého biskup pověří) poskytne členům církevní pomoc, posoudí spolu s nimi, jaké zdroje k naplnění vlastních potřeb využívají. Tento člověk může dotyčným členům navrhnout ke zvážení další možnosti, včetně zdrojů dostupných prostřednictvím státní správy nebo veřejně prospěšných služeb (viz oddíl 22.12).

22.4.2

Poskytujte dočasnou pomoc za účelem zajištění základních potřeb

Cílem církevní finanční pomoci je dočasné zajištění základních potřeb členů, kteří usilují o to, aby se stali soběstačnými. Pomoc z postních obětí se obvykle používá k úhradě nezbytností, jako jsou potraviny a oblečení. Lze ji však také využít k úhradě bydlení nebo služeb a energií. Lze ji rovněž využít k úhradě osobních služeb, jako je poradenská či zdravotní péče nebo krátkodobé školení zaměřené na získání dovedností.

Smyslem církevní pomoci je zajišťovat základní životní potřeby, nikoli udržovat životní úroveň. Členové budou možná potřebovat podporu a pochopení, zatímco budou pracovat na tom, aby snížili nebo eliminovali výdaje, aby se byli schopni lépe postarat o vlastní potřeby.

Když biskupové zvažují, jaká částka by měla být poskytnuta a jak dlouho by měla finanční pomoc trvat, mají používat zdravý úsudek a usilovat o duchovní vedení. Mají být soucitní a štědří, ale zároveň nemají přispívat k vytvoření finanční závislosti.

22.4.3

Poskytujte materiální pomoc nebo služby namísto hotovosti

Je-li to možné, má se biskup vyvarovat poskytování pomoci v podobě hotovosti. Místo toho má členům obstarat potraviny či služby s využitím postních obětí nebo biskupových poukazů. Členové pak mohou využít vlastních peněz k zaplacení dalších potřeb.

Když výše zmíněné nestačí, může biskup pomoci tím, že použije postní oběti k dočasné úhradě nezbytných účtů (viz oddíl 22.5.2). Je-li to možné, mají se tyto platby posílat přímo poskytovateli služeb (viz oddíl 22.5.3).

22.4.4

Nabízejte příležitosti k práci nebo ke službě

Biskupové vybízejí ty, kteří získávají pomoc, aby podle svých schopností pracovali nebo se věnovali službě. To členům pomáhá uchovávat si důstojnost. Také to posiluje jejich schopnost být soběstačnými. K vyhledávání příležitostí ke službě veřejnosti lze využívat tam, kde jsou k dispozici, stránky JustServe.org.

Někteří členové, kteří jsou staršího věku nebo mají nějaký hendikep, se mohou, pokud jde o možnost věnovat se práci či službě, setkávat s určitými omezeními. Vedoucí mají jejich situaci chápat a nabízet jim možnosti, které jim umožní věnovat se tomu, co ve své situaci zvládnou.

22.4.5

Informace týkající se církevní pomoci uchovávejte v důvěrnosti

Biskup a další sboroví vedoucí uchovávají v důvěrnosti veškeré informace týkající se členů, kteří mohou potřebovat církevní pomoc. Chrání tím soukromí a důstojnost členů. (Viz oddíl 31.3.)

Členové, kteří přijímají pomoc, si mají uvědomovat posvátnou povahu postních obětí a biskupových poukazů. Veškerou pomoc, kterou obdrží, mají zachovávat v důvěrnosti a přistupovat k ní s úctou.

Někdy může být užitečné, aby o potřebách určitého jednotlivce nebo rodiny věděla rada sboru či další lidé. Například když člen hledá práci. V takovýchto případech si biskup a další vedoucí obvykle vyžádají svolení dotyčného člena, aby se mohli o tyto informace podělit s druhými.

22.5

Pravidla pro poskytování církevní pomoci

Církevní vedoucí se mají při poskytování pomoci prostřednictvím postních obětí nebo biskupových poukazů na potraviny a další základní zboží řídit pravidly, která jsou uvedena v tomto oddíle.

22.5.1

Pravidla týkající se příjemců církevní pomoci

22.5.1.1

Pomoc členům sboru

Obecně platí, že členové, kteří přijímají církevní pomoc, mají žít na území daného sboru a mít v tomto sboru svůj záznam o členství. Pomoc lze udělit bez ohledu na to, zda dotyčný člen pravidelně navštěvuje církevní shromáždění či zda se řídí církevními měřítky.

Pokud se dotyčný člen do sboru přistěhoval teprve nedávno, kontaktuje biskup jeho předchozího biskupa, aby situaci tohoto člověka probrali ještě předtím, než mu bude poskytnuta pomoc. Biskupové si také mohou v oddíle „Finance“ v systému LCR projít veškerou pomoc, která byla dotyčnému poskytnuta během předchozích tří let.

22.5.1.2

Pomoc biskupům a presidentům kůlů

Občas může církevní pomoc potřebovat i biskup nebo některý ze členů jeho nejbližší či širší rodiny, který ve sboru žije. Když taková situace nastane, biskup posoudí potřeby a navrhovanou pomoc s presidentem kůlu. Předtím než může biskup použít postní oběti nebo schválit biskupův poukaz pro sebe nebo svou rodinu, je vyžadován písemný souhlas presidenta kůlu.

Budou-li použity prostředky z postních obětí, president kůlu si před schválením platby projde účty a další výdaje. Biskup nesmí schválit platbu určenou sobě samotnému ani své rodině.

Když pomoc potřebuje president kůlu nebo některý ze členů jeho nejbližší či širší rodiny, který žije v jeho sboru, obrací se na biskupa. Biskup se řídí stejnými zásadami a pokyny pro církevní pomoc, jakými by se řídil v případě kteréhokoli jiného člena. Jakmile však biskup žádost schválí, president kůlu ji musí odeslat předsednictvu území. President kůlu a biskup předtím, než přistoupí k platbě nebo předání poukazu, vyčkají na písemné schválení od člena předsednictva území. (Pokud potřebuje pomoc president okrsku, je zapotřebí si vyžádat schválení od presidenta misie namísto od předsednictva území.)

22.5.1.3

Pomoc pro osoby bez stálého bydliště či bez domova

Biskupové mohou pomáhat členům a dalším lidem bez stálého bydliště či bez domova. Druh a množství pomoci, kterou poskytnou, nicméně pečlivě zvažují. Jsou povzbuzováni k tomu, aby se před poskytnutím pomoci poradili s biskupem předchozího sboru dotyčného člena.

Biskupové obvykle vyzývají členy bez stálého bydliště či bez domova, kteří získávají pomoc, aby přijímali příležitosti k práci nebo ke službě. Biskupové mohou tyto členy rovněž odkázat na zdroje dostupné prostřednictvím veřejně prospěšných služeb, které jsou vybaveny k tomu, aby naplnily jejich potřeby.

Podle potřeb může president kůlu pověřit jednoho biskupa, aby v kůlu vyřizoval veškeré žádosti, které pocházejí od lidí bez stálého bydliště či bez domova. V některých oblastech je soustředěno mnoho kůlů s vysokým počtem lidí bez stálého bydliště či bez domova. V takovýchto situacích může předsednictvo území povolat misionáře zaměřeného na službu, aby jejich žádosti o pomoc vyřizoval. Je zapotřebí, aby dotyčný dříve sloužil jako biskup.

22.5.1.4

Pomoc lidem, kteří nejsou členy Církve

Lidem, kteří nejsou členy Církve, se obvykle v případě, že potřebují pomoc, doporučuje, aby využili zdroje dostupné prostřednictvím místních veřejně prospěšných služeb. Ve výjimečných případech jim biskup může podle nabádání Ducha pomoci prostřednictvím postních obětí nebo biskupových poukazů. Biskup může například zvážit pomoc pro rodiče nebo opatrovníky, kteří nejsou členy Církve, ale mají jedno nebo více dětí, které členy jsou.

22.5.2

Pravidla pro používání postních obětí

22.5.2.1

Lékařská nebo jiná zdravotní péče

Každé území Církve má stanoveny limity pro schvalování výše částky ohledně používání postních obětí k úhradě výdajů za zdravotní péči, stomatologickou péči nebo péči o duševní zdraví. Tyto limity doporučuje předsednictvo území. Schvaluje je Výkonný výbor Církve pro sociální péči a soběstačnost. Limity se mohou lišit podle regionu nebo země v daném území.

Když biskupové využívají postní oběti, aby pomohli uhradit výdaje za zdravotní péči, stomatologickou péči nebo péči o duševní zdraví, nemají tyto výdaje přesáhnout zmíněné limity, aniž by to bylo řádně schváleno. Informace o částkách a pokynech souvisejících se schvalováním tohoto druhu pomoci jsou uvedeny v článku „Používání postních obětí k úhradě výdajů za zdravotní péči“.

22.5.2.2

Spotřebitelský dluh a neúspěch v podnikání nebo investování

Postní oběti nelze použít k úhradě spotřebitelského dluhu, jako jsou kreditní karty či osobní půjčky. Postní oběti se rovněž nesmí používat ke splácení dluhů vzniklých v důsledku neúspěchu v podnikání nebo investování.

22.5.2.3

Splácení postních obětí

Členové pomoc z postních obětí, kterou od Církve obdrží, nesplácejí.

22.5.2.4

Výše výdajů z postních obětí sboru

Po biskupech se nepožaduje, aby výši výdajů na pomoc z postních obětí pro členy sboru omezovali na výši příspěvků, které se v rámci sboru vybraly.

22.5.3

Pravidla týkající se uskutečňování plateb

Je-li to možné, mají se platby hradit přímo firmám, které poskytují zboží nebo služby. Příjemcům pomoci se platby obvykle neposílají.

Členové biskupstva a referenti se řídí finančními postupy uvedenými v oddíle 34.5.7 při:

  • přípravě šeku,

  • přípravě elektronického převodu peněz,

  • výběru hotovosti pro platbu z postních obětí.

22.5.4

Pravidla týkající se plateb přinášejících prospěch biskupovi nebo presidentovi kůlu

Biskup nesmí v rámci poskytování pomoci z postních obětí členům použít tyto prostředky k platbě za zboží nebo služby způsobem, ze kterého by měl osobní prospěch. Jakákoli výjimka by vyžadovala schválení od presidenta kůlu. Pokud je například biskup vlastníkem nemovitosti k pronájmu, v níž člen bydlí, nesmí použít postní oběti, aby zaplatil nájem dotyčného člena, ledaže mu president kůlu nejprve udělí svolení. Stejné pravidlo by platilo i v případě, kdy by se s využitím postních obětí měly pro člena nakoupit potraviny v obchodě s potravinami, který biskup vlastní.

Pokud by platba z postních obětí pro některého člena přinesla prospěch presidentovi kůlu nebo jeho podniku či podnikání, je vyžadováno schválení od předsednictva území. Jakmile biskup navrhovanou platbu schválí, president kůlu žádost odešle předsednictvu území. President kůlu a biskup předtím, než přistoupí k platbě, vyčkají na písemný souhlas od člena předsednictva území.

22.5.5

Ochrana před nepatřičným použitím finančních prostředků

Biskupstva a referenti mají ochraňovat prostředky z postních obětí před nepatřičným použitím. Mají-li členové biskupstev nebo referenti ze Spojených států či z Kanady nějaké otázky nebo chtějí-li nahlásit zneužívání církevní pomoci či podvod, mohou volat na linku pomoci na čísle 1-800-453-3860, linka 2-7887. Členové biskupstev nebo referenti mimo území Spojených států a Kanady mají kontaktovat svou územní kancelář.

22.6

Role sborových vedoucích

22.6.1

Biskup a jeho rádci

Biskup má božské pověření vyhledávat lidi s časnými potřebami a pečovat o ně (viz Nauka a smlouvy 84:112). Značnou část této práce deleguje předsednictvům Pomocného sdružení a kvora starších. Určité povinnosti však vykonává pouze biskup. Biskup například:

Biskup a jeho rádci mají tyto zodpovědnosti:

  • Učí zásadám a požehnáním týkajícím se 1) péče o ty, kteří mají časné a emoční potřeby, a 2) práce na soběstačnosti (viz oddíl 22.1). To zahrnuje i osobní a rodinnou připravenost.

  • Učí zákonu půstu a povzbuzují členy, aby věnovali štědré postní oběti (viz oddíl 22.2.2).

  • Dohlížejí na vybírání a účetní evidenci postních obětí (viz oddíl 34.3.2).

Biskupstvo jakožto předsednictvo Aronova kněžství rovněž dohlíží na úsilí kvor Aronova kněžství a tříd Mladých žen zaměřené na službu členům sboru nebo místním spoluobčanům, kteří mají časné potřeby (viz oddíly 10.2.211.2.2). Toto úsilí je koordinováno na schůzkách rady mládeže sboru (viz oddíl 22.8) a na schůzkách předsednictev kvor a tříd (viz oddíly 10.4.311.3.4.3).

22.6.2

Předsednictva Pomocného sdružení a kvora starších

Předsednictva Pomocného sdružení a kvora starších zastávají pod vedením biskupa klíčovou úlohu v péči o potřebné ve sboru (viz oddíly 8.2.29.2.2). Tito vedoucí učí členy sboru, aby:

  • sloužili potřebným,

  • dodržovali zákon půstu,

  • pracovali na soběstačnosti,

  • prohlubovali svou osobní i rodinnou připravenost.

Předsednictva Pomocného sdružení a kvora starších se při péči o potřebné řídí vzorem popsaným v oddíle 22.3.

V některých oblastech mají biskupové možnost poskytnout potřebným členům biskupův poukaz na potraviny a další základní zboží (viz oddíl 22.13). Biskup obvykle pověřuje presidentku Pomocného sdružení, aby se s těmito členy setkala a formulář s nimi vyplnila (viz oddíl 9.2.2.2). Může tím však pověřit také presidenta kvora starších (viz oddíl 8.2.2.2). Pokud není presidentka či president k dispozici, lze tím pověřit rádkyni v předsednictvu Pomocného sdružení nebo rádce v předsednictvu kvora starších. Pověřený vedoucí odevzdává vyplněný formulář biskupovi ke schválení.

22.6.3

Bratři nebo sestry pověření pastýřskou službou

Pomoc s duchovními a časnými potřebami často začíná u bratrů a sester pověřených pastýřskou službou (viz oddíl 21.1). Ti při pohovorech o pastýřské službě a při jiných příležitostech podávají zprávu o potřebách těch, kterým slouží, předsednictvu kvora starších nebo předsednictvu Pomocného sdružení. O potřebách, které jsou důvěrné, mohou informovat přímo biskupa.

22.6.4

Obrázek
ikona, volitelné materiály a zdroje
Sboroví specialisté na sociální péči a soběstačnost

Biskupstva mohou povolat jednotlivce nebo manželské páry jako sborové specialisty na sociální péči a soběstačnost. Tito specialisté podporují sborové vedoucí v jejich úsilí pečovat o druhé a pomáhat jim stát se soběstačnějšími.

Specialistům může být přidělena konkrétní oblast, na niž se mají zaměřit. K těmto oblastem může patřit:

  • zaměstnání,

  • vzdělání,

  • připravenost,

  • emoční zdraví,

  • osobní finance,

  • místní zdroje dostupné prostřednictvím státní správy nebo veřejně prospěšných služeb, které slouží potřebným (viz oddíl 22.12).

Biskupstva mohou specialisty požádat rovněž o to, aby pomáhali koordinovat nebo vést skupiny pro soběstačnost. Tyto skupiny jsou obvykle organizovány radou kůlu nebo sboru.

22.6.5

Souhrn povolání a rolí

Následující tabulka shrnuje povolání a role, které jsou uvedeny v oddíle 22.6.

Povolání

Návštěva a posouzení potřeb

Výuka zásadám soběstačnosti

Pomoc členům s plánem pro dosažení soběstačnosti

Schválení pomoci z postních obětí nebo biskupových poukazů

Povolání

Biskup

Návštěva a posouzení potřeb

Může, ale často deleguje

Výuka zásadám soběstačnosti

Ano

Pomoc členům s plánem pro dosažení soběstačnosti

Může, ale často deleguje

Schválení pomoci z postních obětí nebo biskupových poukazů

Ano

Povolání

Předsednictva Pomocného sdružení a kvora starších

Návštěva a posouzení potřeb

Ano

Výuka zásadám soběstačnosti

Ano

Pomoc členům s plánem pro dosažení soběstačnosti

Jsou-li tím pověřena

Schválení pomoci z postních obětí nebo biskupových poukazů

Ne

Povolání

Bratři a sestry pověření pastýřskou službou

Návštěva a posouzení potřeb

Ano

Výuka zásadám soběstačnosti

Ano

Pomoc členům s plánem pro dosažení soběstačnosti

Jsou-li tím pověřeni

Schválení pomoci z postních obětí nebo biskupových poukazů

Ne

Povolání

Sboroví specialisté na sociální péči a soběstačnost (jsou-li povoláni)

Návštěva a posouzení potřeb

Jsou-li tím pověřeni

Výuka zásadám soběstačnosti

Jsou-li tím pověřeni

Pomoc členům s plánem pro dosažení soběstačnosti

Jsou-li tím pověřeni

Schválení pomoci z postních obětí nebo biskupových poukazů

Ne

22.7

Role rady sboru

Důležitou rolí rady sboru je plánovat, jak pečovat o potřebné a jak jim pomáhat stát se soběstačnými (viz oddíl 4.4). Členové rady zakládají tyto plány na informacích získaných z pohovorů o pastýřské službě a z osobního kontaktu s potřebnými. Rada při projednávání potřeb členů respektuje přání kohokoli, kdo žádá o zachování důvěrnosti.

Když členové rady sboru zvažují, jak pečovat o ty, kteří mají časné a emoční potřeby, věnují se tomuto:

  • Plánují, jak učit členy sboru, jak uplatňovat zásady soběstačnosti (viz oddíl 22.1). K těmto zásadám patří i osobní a rodinná připravenost.

  • Plánují, jak pomáhat těm, kteří mají naléhavé potřeby, jako je ztráta zaměstnání, a těm, kteří mají potřeby vyžadující dlouhodobější péči, jako jsou zdravotní problémy či postižení.

  • Vyhledávají členy sboru, jejichž dovednosti by mohly být užitečné při naplňování naléhavých i dlouhodobých potřeb.

  • Vyhledávají možné příležitosti k práci nebo ke službě pro ty, kteří přijímají církevní pomoc.

  • Zjišťují, kterým členům by mohlo pomoci zapojit se do některé skupiny pro soběstačnost. Tyto skupiny jsou obvykle organizovány radou kůlu nebo sboru.

  • Vyhledávají další zdroje dostupné prostřednictvím státní správy, veřejně prospěšných služeb nebo Církve, které by členům mohly být užitečné (viz oddíly 22.1222.13).

  • Plánují, jak sloužit veřejnosti. K vyhledávání takovýchto příležitostí ke službě lze využívat tam, kde jsou k dispozici, stránky JustServe.org.

Rady sboru rovněž vytvářejí jednoduchý písemný plán sboru, jak řešit nouzové situace. Tento plán je zapotřebí zkoordinovat s kůlovým plánem pro nouzové situace (viz „Stake and Ward Preparedness“; viz také oddíl 22.9.1.3 v této příručce).

Podle potřeby mohou být na schůzky rady sboru pozváni i sboroví specialisté na sociální péči a soběstačnost.

22.8

Role rady mládeže sboru

Jedním z účelů rady mládeže sboru je pomáhat mladým lidem stát se oddanými následovníky Ježíše Krista (viz oddíl 29.2.6). K naplnění tohoto účelu je důležité sloužit těm, kteří mají nějaké časné potřeby. K těm, kteří mohou mít časné potřeby, mohou patřit starší lidé, nemocní nebo postižení.

Rada mládeže sboru pod vedením biskupstva plánuje, jak sloužit potřebným ve sboru i v obci. Konkrétní akce zaměřené na službu lze plánovat na schůzkách předsednictev kvor nebo tříd. K vyhledávání příležitostí ke službě veřejnosti lze využívat tam, kde jsou k dispozici, stránky JustServe.org.

22.9

Role kůlových vedoucích

22.9.1

President kůlu a jeho rádci

President kůlu a jeho rádci vedou úsilí zaměřené na službu těm, kteří mají nějaké časné nebo emoční potřeby, a na práci na soběstačnosti. Pomáhají jim členky kůlového předsednictva Pomocného sdružení, vysocí rádci a další členové rady kůlu.

President kůlu a jeho rádci mají následující zodpovědnosti:

  • Učí zásadám a požehnáním týkajícím se 1) péče o ty, kteří mají časné a emoční potřeby, a 2) práce na soběstačnosti (viz oddíl 22.1). To zahrnuje i osobní a rodinnou připravenost.

  • Učí zákonu půstu a povzbuzují členy, aby věnovali štědré postní oběti (viz oddíl 22.2.2).

  • Učí biskupy, jak řádně poskytovat církevní pomoc těm, kteří mají časné potřeby (viz oddíl 22.9.1.1).

  • Dbají na to, aby presidenti kvor starších a sborové presidentky Pomocného sdružení byli učeni svým rolím v péči o potřebné. Zmíněné sborové vedoucí pomáhají jejich zodpovědnostem učit vysocí rádci a kůlové předsednictvo Pomocného sdružení (viz oddíly 22.9.222.9.3).

  • Řídí úsilí kůlu při přípravě na nouzové situace a při jejich řešení (viz oddíl 22.9.1.3).

President kůlu má rovněž tyto zodpovědnosti:

  • Posuzuje žádosti k úhradě výdajů za zdravotní péči z postních obětí, které přesahují limit pro schvalování výše částky biskupem. President kůlu může schvalovat žádosti do výše svého limitu pro schvalování. Žádosti, které přesahují jeho limit pro schvalování výše částky, posílá k posouzení předsednictvu území (viz oddíl 22.5.2.1).

  • Posuzuje veškeré žádosti o církevní pomoc určenou biskupům (viz oddíl 22.5.1.2).

  • Slouží jako zmocněný president kůlu zodpovědný za podniky a pracoviště sociální péče a programy pro soběstačnost, je-li tím pověřen (viz oddíl 22.9.1.2).

Předsednictvo kůlu může pověřit jednoho nebo více vysokých rádců, aby v kůlu pomáhali dohlížet na úsilí pečovat o ty, kteří mají časné potřeby (viz oddíl 22.9.2). Předsednictvo kůlu může rovněž povolat kůlové specialisty na sociální péči a soběstačnost, aby toto úsilí podporovali (viz oddíl 22.9.4).

22.9.1.1

Učí biskupy zásadám týkajícím se poskytování církevní pomoci

President kůlu dbá na to, aby biskupové ve svém sboru pečovali o ty, kteří mají nějaké časné potřeby. Učí biskupy zásadám a pravidlům pro poskytování církevní pomoci (viz oddíly 22.422.5). Při výuce používá skutečné a praktické příklady.

President kůlu při pohovorech s biskupy prochází platby z postních obětí uvedené v měsíčním finančním výkazu sboru. S každým biskupem také hovoří o zásadách, které uplatňuje, aby členům pomáhal. Probírá s biskupem veškeré platby nebo zvláštnosti ve výkazu, které mohou signalizovat neporozumění správným zásadám.

Zásady a metody poskytování církevní pomoci se rovněž probírají na kůlové radě biskupů (viz oddíl 22.11).

President kůlu dbá na to, aby každý biskup alespoň jednou za rok zhlédl školicí video „Posvátné finanční prostředky, posvátné zodpovědnosti“.

22.9.1.2

Slouží jako zmocněný president kůlu zodpovědný za církevní podniky a pracoviště sociální péče a programy pro soběstačnost

Tam, kde to připadá v úvahu, přidělí předsednictvo území zmocněného presidenta kůlu každému podniku či pracovišti sociální péče a programu pro soběstačnost ve svém území. K těmto podnikům, pracovištím nebo programům patří:

Pověřený president kůlu pomáhá nacházet dobrovolníky, kteří by pomáhali naplňovat potřeby daného podniku či pracoviště. Dobrovolníci mohou pocházet ze zmocněného kůlu a z dalších kůlů, kterým tento daný podnik či pracoviště slouží.

Zmocněný president kůlu může zorganizovat provozní výbor zmocněného kůlu, který bude na příslušný podnik či pracoviště sociální péče dohlížet. Mezi členy výboru patří:

  • president kůlu nebo pověřený rádce,

  • vysoký rádce,

  • členka kůlového předsednictva Pomocného sdružení,

  • manažer daného podniku nebo pracoviště,

  • specialisté na sociální péči a soběstačnost (podle potřeby).

22.9.1.3

Řeší nouzové situace

President kůlu dohlíží ve svém kůlu na církevní pomoc v nouzových situacích a na komunikaci v nouzových situacích. V případě katastrof zasahujících více než jeden kůl může tuto pomoc řídit předsednictvo území nebo pověřený územní sedmdesátník. V tomto úsilí poskytují územním a kůlovým vedoucím podporu manažeři sociální péče a soběstačnosti.

Presidenti kůlů mohou povolat specialisty na sociální péči a soběstačnost, aby dohlíželi na operační střediska pro mimořádné situace, řídili komunikaci nebo řešili bezpečnostní rizika. V případě potřeby může předsednictvo území nebo územní sedmdesátník rovněž pověřit takovéto specialisty na úrovni území nebo na úrovni koordinační rady.

Bratři a sestry pověření pastýřskou službou podávají zprávu o situaci a potřebách členů vedoucím kvora a Pomocného sdružení. Tito vedoucí podávají zprávu biskupovi, který informuje předsednictvo kůlu.

Předsednictvo kůlu podává zprávu 1) předsednictvu území nebo pověřenému územnímu sedmdesátníkovi a 2) manažerovi sociální péče a soběstačnosti. Tato zpráva obsahuje informace o situaci členů, misionářů, církevních nemovitostí a místních obyvatel. Pokud jsou členové Církve zasaženi katastrofou, mohou biskupové k zajištění základních potřeb použít postní oběti. Biskupové se řídí zásadami uvedenými v oddíle 22.4.

President kůlu schvaluje podávání veřejných informací, které Církev zveřejňuje na místní úrovni. Toto koordinuje s kůlovým ředitelem komunikace, je-li povolán (viz oddíl 6.2.1.7). Zajišťuje, aby tyto informace byly přesné a aby byly zveřejňovány včas. Může sloužit jako církevní mluvčí s cílem odpovídat na dotazy sdělovacích prostředků. Tímto může pověřit také kůlového ředitele komunikace nebo jiného mluvčího. V případě katastrof, při nichž je zasažen více než jeden kůl, může komunikaci směrem k veřejnosti řídit předsednictvo území nebo pověřený územní sedmdesátník.

Během nouzových situací mohou dát církevní vedoucí prostředky, které může Církev poskytnout, k dispozici orgánům veřejné správy. Se schválením předsednictva území lze během nouzových situací využít církevní budovy (s výjimkou chrámů) jako ubytovací místa, stanice první pomoci nebo výdejny jídla. Takovéto využití církevní budovy se má koordinovat s pověřeným správcem hmotného majetku. Pokud je jiné charitativní nebo občanské organizaci umožněno, aby využívala budovu, má být podepsána smlouva o užívání. Další informace jsou uvedeny v dokumentu „Use of Church Buildings in a Disaster“.

Více informací je uvedeno na stránce „Emergency Response Procedures“.

22.9.2

Vysocí rádci

Vysoký rádce pověřený dohledem nad určitým kvorem starších podporuje předsednictvo tohoto kvora v jeho zodpovědnosti pečovat o potřebné a pomáhat jim pracovat na dosažení soběstačnosti (viz oddíl 22.6.2).

Předsednictvo kůlu může také pověřit jednoho či více vysokých rádců, aby:

  • pomáhali učit kůlové a sborové specialisty na sociální péči a soběstačnost jejich rolím, pokud jsou tito specialisté povoláni (viz oddíly 22.9.422.6.4);

  • koordinovali dobrovolnické úsilí týkající se podniků a pracovišť sociální péče a programů pro soběstačnost;

  • sloužili ve specializovaných pracovních skupinách, které koordinují prostředky související se soběstačností nebo službou veřejnosti (viz oddíl 22.10.2).

V kůlech, které podporují podniky a pracoviště sociální péče a programy pro soběstačnost, může být některý vysoký rádce požádán, aby sloužil v provozním výboru zmocněného kůlu (viz oddíl 22.9.1.2).

22.9.3

Kůlové předsednictvo Pomocného sdružení

Kůlové předsednictvo Pomocného sdružení podporuje sborová předsednictva Pomocného sdružení v jejich zodpovědnosti pečovat o potřebné a pomáhat jim pracovat na dosažení soběstačnosti (viz oddíl 22.6.2).

Členky kůlového předsednictva Pomocného sdružení mohou být požádány, aby sloužily ve specializovaných pracovních skupinách, které koordinují prostředky související se soběstačností nebo službou veřejnosti (viz oddíl 22.10.2). Členka předsednictva může být v kůlech, které podporují podniky a pracoviště sociální péče a programy pro soběstačnost, požádána, aby sloužila v provozním výboru zmocněného kůlu (viz oddíl 22.9.1.2).

22.9.4

Obrázek
ikona, volitelné materiály a zdroje
Kůloví specialisté na sociální péči a soběstačnost

Předsednictvo kůlu může podle potřeby povolat jednotlivce nebo manželské páry jako kůlové specialisty na sociální péči a soběstačnost. Tito specialisté podporují kůlové vedoucí v jejich úsilí pečovat o druhé a pomáhat jim stát se soběstačnějšími.

Specialisté mohou být pověřeni konkrétní oblastí, na kterou se mají zaměřit. Mohou být například požádáni, aby:

Kůloví specialisté koordinují úsilí se specialisty na sociální péči a soběstačnost, kteří mohou být povoláni ve sborech.

22.10

Role rady kůlu

Členové rady kůlu diskutují o potřebách členů kůlu a plánují, jak jim pomáhat stát se soběstačnými (viz oddíl 29.3.8). Vyhledávají na místní úrovni a v rámci kůlu zdroje a prostředky, které mohou sborovým vedoucím pomáhat pečovat o časné a emoční potřeby členů těchto sborů (viz oddíly 22.1222.13). Vytvářejí a aktualizují jednoduchý písemný plán kůlu, jak řešit nouzové situace (viz „Stake and Ward Preparedness“). Rada kůlu může rovněž plánovat, jak sloužit veřejnosti.

22.10.1

Obrázek
ikona, volitelné materiály a zdroje
Zdroje a materiály koordinované kůlem

Rada kůlu může mít k dispozici nebo může využívat kterýkoli z níže uvedených volitelných zdrojů a materiálů v závislosti na místní dostupnosti. Tyto zdroje a materiály mohou pomáhat členům kůlu v práci na soběstačnosti nebo se zapojovat do služby veřejnosti:

22.10.2

Obrázek
ikona, volitelné materiály a zdroje
Specializované pracovní skupiny

Předsednictvo kůlu může jmenovat specializované pracovní skupiny, jako jsou pracovní skupiny JustServe, aby pomohly organizovat a spravovat volitelné materiály a zdroje uvedené v oddíle 22.10.1. Tyto skupiny se mohou skládat z vybraných členů rady kůlu nebo kůlového výboru vedoucích dospělých (viz oddíl 29.3.9). Mohou do nich také patřit například tito specialisté:

  • specialisté na sociální péči a soběstačnost (viz oddíl 22.9.4),

  • kůlový ředitel komunikace nebo specialisté programu JustServe (viz příručka JustServe Community Service Guidebook),

  • další podle potřeby.

22.11

Role kůlové rady biskupů

Kůlová rada biskupů se koná proto, aby se na ní biskupové mohli radit o zodpovědnostech, které jim přináležejí. Její součástí jsou i pravidelné diskuse o zásadách týkajících se 1) péče o ty, kteří mají časné a emoční potřeby, a 2) práce na soběstačnosti. (Viz oddíl 29.3.11.)

Členové rady jsou povzbuzováni:

  • K vzájemné výměně námětů, zkušeností a informací o prostředcích k naplňování časných a emočních potřeb členů. Týká se to i prostředků veřejně dostupných v daném místě. Patří sem rovněž náměty na příležitosti k práci nebo ke službě pro členy, kteří přijímají církevní pomoc.

  • K diskusím o tom, jak povzbuzovat členy, aby získali požehnání plynoucí z toho, že budou zachovávat zákon půstu a darovat postní oběti.


ZDROJE DOSTUPNÉ PROSTŘEDNICTVÍM STÁTNÍ SPRÁVY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH SLUŽEB NEBO CÍRKVE


22.12

Zdroje dostupné prostřednictvím státní správy nebo veřejně prospěšných služeb

V mnoha oblastech mají členové přístup ke zdrojům dostupným prostřednictvím státní správy nebo veřejně prospěšných služeb, které pomáhají se zaopatřováním základních potřeb. K těmto zdrojům mohou patřit:

  • zdravotnická péče,

  • potravinová pomoc,

  • školicí střediska pro získání zaměstnání a programy spolupráce se zaměstnavateli,

  • služby v oblasti duševního zdraví,

  • vzdělávací programy,

  • programy pro pomoc seniorům,

  • pomoc s bydlením.

Členové jsou povzbuzováni, aby si kromě zdrojů poskytovaných Církví zjistili něco více i o těchto zdrojích (viz oddíl 22.13).

Obrázek
ovoce a zelenina

22.13

Církevní materiály a zdroje

V následující tabulce jsou uvedeny církevní materiály a zdroje, které mohou podporovat úsilí členů postarat se o vlastní časné a emoční potřeby a pracovat na soběstačnosti. Pánova zásobárna (viz oddíl 22.2.1) a postní oběti (viz oddíl 22.2.2) jsou k dispozici biskupovi v každém sboru. Další uvedené zdroje jsou volitelné a liší se podle místa.

Kategorie

Zdroje

Kategorie

Naléhavé potřeby

Zdroje

  • Pánova zásobárna (oběti členů v podobě času, talentů, soucitu, hmotné pomoci a finančních prostředků)

  • Postní oběti

  • Biskupovy poukazy na potraviny a další základní zboží prostřednictvím biskupovy zásobárny nebo obchodu s potravinami.*

  • Biskupovy poukazy na oblečení nebo potřeby pro domácnost prostřednictvím obchodu Deseret Industries.*

* Biskupovy poukazy se zadávají prostřednictvím oddílu „Biskupovy poukazy a doporučení příjemci“ v systému LCR.

Kategorie

Vzdělání a zaměstnání

Zdroje

Kategorie

Emoční zdraví

Zdroje

Kategorie

Časná připravenost

Zdroje

Kategorie

Služba veřejnosti

Zdroje