2004
Zůstaňte na spravedlivé cestě
Květen 2004


Zůstaňte na spravedlivé cestě

Modlete se o sílu, abyste kráčely po cestě spravedlivosti, což může být někdy osamělá cesta, povede ale k pokoji, štěstí a nadpozemské radosti.

Drahé mladé přítelkyně, nádherné mladé ženy, vyslechli jsme inspirující svědectví a úžasné proslovy od tohoto předsednictva Mladých žen. Jak obdařenými a schopnými vedoucími jsou! Za nimi stojí stejně kvalitní generální komise a společně vedou pro mladé ženy tento velký program, který zahrnuje celý svět.

Nyní je řada na mně, abych promluvil, a stěží nacházím slova. Jsem ohromen vaším počtem. V tomto velkém Konferenčním centru jsou vás tisíce. Poblíž jsou další přeplněné budovy. Toto shromáždění dosahuje do sborových domů v mnoha národech této široširé země.

Je vás tolik. Jsem srdcem s vámi. Vážím si vás. Ctím vás. Respektuji vás. Jak ohromnou silou dobra jste!

Jste silou současnosti, nadějí do budoucnosti.

Jste výsledkem všech předchozích pokolení a příslibem všech, která přijdou později.

Musíte vědět, jak vám bylo řečeno, že v tomto světě nejste samy. Jsou vás stovky tisíc. Žijete v mnoha zemích. Hovoříte různými jazyky. A každá z vás má v sobě něco božského.

Nemáte sobě rovné. Jste dcery Boží.

Zdědily jste něco krásného, posvátného a božského. Nikdy na to nezapomeňte. Váš Věčný Otec je velkým Pánem vesmíru. Panuje nade vším, bude ale také naslouchat vašim modlitbám, modlitbám svých dcer, a uslyší vás, když s Ním budete hovořit. Zodpoví vaše modlitby. Nenechá vás osamělé.

Ve chvílích klidu přemýšlím o budoucnosti se všemi jejími úžasnými možnostmi a se všemi hroznými pokušeními. Přemýšlím, co s vámi bude v příštích deseti letech. Kde budete? Co budete dělat? To bude záležet na rozhodnutích, která učiníte, některá z nich se mohou v té chvíli zdát nepodstatná, budou ale mít ohromné důsledky.

Kdosi řekl: „To, zda dnes děláme to, co je dobré, nebo naopak špatné, může mít vliv na celou věčnost“ (James Freeman Clarke, in Elbert Hubbard’s Scrap Book [1923], 95).

Máte možnost stát se čímkoli, na co upřete svou mysl. Máte mysl, tělo a ducha. Když tito tři spolupracují, můžete kráčet po stezce spravedlivosti, která vede k úspěchu a štěstí. Bude to ale vyžadovat úsilí, oběť a víru.

Mimo jiné vám musím připomenout, že musíte dosáhnout veškerého vzdělání, kterého můžete. Život se stal příliš složitým a soutěživým. Nemůžete se domnívat, že máte nárok na nějaké výsady. Bude se od vás čekat, že vynaložíte velké úsilí a použijete svá nejlepší nadání, abyste si vypracovaly cestu k té nejúžasnější budoucnosti, které jste schopny. Někdy pravděpodobně dojde k vážným zklamáním. Ale podél cesty budou pomocné ruce, bude jich mnoho, aby vás povzbudily a posílily pro cestu vpřed.

Nedávno jsem v nemocnici navštívil drahého přítele. Pozoroval jsem jednotlivé zdravotní sestry, které měly službu. Byly nesmírně schopné. Zapůsobilo na mě, že věděly o všem, co se děje, a co s tím mají dělat. Byly dobře vyškolené, a bylo to vidět. Na stěně každého pokoje viselo zarámované moto. Zní: „Usilujeme o dokonalost.“

Jak velmi záleží na přípravě! Příprava je klíč k příležitosti. Nese s sebou výzvu prohlubovat poznání a sílu a moc kázně. Možná nemáte prostředky, abyste dosáhly veškerého vzdělání, které byste chtěly. Vydělávejte peníze, jak jen můžete, a využívejte stipendií, grantů a půjček, které jste schopny splácet.

Z tohoto důvodu byl založen Stálý vzdělávací fond. Uvědomili jsme si, že několik dolarů může ohromně změnit možnosti mladých mužů a žen, aby dosáhli potřebného vzdělání. Příjemce půjčky získá vzdělání a potom splácí tak, aby stejnou příležitost mohl mít někdo další.

Naše zkušenost nám napovídá, že se vzděláním přichází třikrát až čtyřikrát vyšší příjem než bez něho. Zamyslete se nad tím!

I když tento program není k dispozici všude, probíhá nyní na místech, kde žijí některé z vás, a je–li k dispozici, mohl by ve vašem životě znamenat velké požehnání.

Když kráčíte po cestě života, pečlivě si vybírejte své přátele. Mohou vám pomoci, nebo vás mohou zničit. Štědře pomáhejte nešťastným a těm, již jsou v tísni. Stýkejte se ale s přáteli svého druhu, přáteli, kteří vás budou povzbuzovat, podporovat a kteří budou žít tak, jak toužíte žít vy, kteří se budou těšit ze stejného druhu zábavy a kteří budou odolávat zlu, kterému jste se rozhodly odolávat i vy.

Veliký Stvořitel, abychom naplnili Jeho plán štěstí, do nás vložil instinkt, který způsobuje, že chlapci mají zájem o dívky a naopak. Tato mocná náklonnost může vést buď k nádherným zážitkům, nebo ke strašlivým a ohavným zkušenostem. Když se rozhlížíme po světě, zdá se, že morálka byla odvržena. Porušování starých měřítek je běžné. Jedna studie za druhou ukazuje, že byly opuštěny zásady prověřené časem. Byla zapomenuta sebekázeň a nesmírně se rozšířila záliba v promiskuitě.

Ale, drahé přítelkyně, my nemůžeme přijímat to, co se ve světě stalo běžným. Vy, členky této Církve, máte vyšší a náročnější měřítko. Jako hlas ze Sinaje prohlašuje, že se na tom nesmíte podílet. Musíte ovládat své touhy. V každém jiném směru vás nečeká žádná budoucnost. Pozměním to, abych řekl, že Pán zajistil pokání a odpuštění. Podlehneme-li však pokušení, může to mít účinek jako rána, která se nechce zahojit a která vždy zanechá ošklivou jizvu.

V ochraně před pokušením vám pomůže cudnost v oblečení a chování. Najít cudné oblečení nemusí být snadné, ale lze to, když vynaložíte dostatek úsilí. Někdy si přeji, aby každá dívka měla přístup k šicímu stroji a učila se šít. Potom by si mohla ušít vlastní krásné šaty. Myslím si, že je to nereálné přání. Neváhám však říci, že můžete být přitažlivé i bez necudnosti. Svým oblečením a jednáním můžete být svěží, plné života a krásné. Vaše přitažlivost pro druhé bude vycházet z vaší osobnosti, která je souhrnem vašich individuálních vlastností. Buďte šťastné. Usmívejte se. Bavte se. Přilněte ale k několika přísným hodnotám, čáře v písku, takříkajíc, kterou nepřekročíte.

Pán hovoří o těch, kteří odmítají radu a kteří „[klopýtnou a padnou], až bouře sestoupí a větry povanou a deště sestoupí a udeří na dům jejich“ (NaS 90:5).

Vyvarujte se špinavé zábavy. Může být atraktivní, ale v příliš mnoha případech je degradující. Nechci v tom být prudérní. Nepřeji si být považován za suchara. Nechci být považován za starého člověka, který neví nic o mladých a jejich problémech. Myslím si, že o tom něco vím, a naléhám na vás ze srdce a z lásky, abyste zůstaly na cestě spravedlivosti. Bavte se s dobrými přáteli. Zpívejte a tancujte, choďte plavat a na výlety, společně se zapojte do nějakých projektů a žijte s chutí a nadšením.

Mějte úctu ke svému tělu. Pán ho popsal jako chrám. Příliš mnoho lidí si dnes znetvořuje tělo tetováním. Jak je to krátkozraké! Tento cejch vydrží celý život. Když je jednou proveden, nelze ho odstranit, leda obtížným a nákladným procesem. Nemůžu pochopit, proč nějaká dívka takovou věc podstupuje. Naléhavě vás žádám, vyvarujte se znetvoření tohoto druhu.

A když hovořím o tom, čemu se vyhnout, zmíním se opět o drogách. Prosím, neexperimentujte s nimi. Varujte se jich, jako kdyby šlo o odpornou nemoc, neboť jí skutečně jsou.

Nikdy si nemyslete, že to zvládnete samy. Potřebujete pomoc Páně. Nikdy neváhejte pokleknout na určitém soukromém místě a pohovořit si s Ním. Modlitba je pozoruhodnou a úžasnou věcí. Myslete na to. Můžeme skutečně hovořit s Otcem v nebi. On uslyší a odpoví, musíme ale této odpovědi naslouchat. Nic není tak závažné a nic tak bezvýznamné, abyste se s Ním o to nepodělily. Řekl: „Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám“ (Matouš 11:28). A pokračuje: „Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké“ (v. 30).

To jednoduše znamená, že přes to všechno se Jeho cesta lehce snáší a Jeho stezka je snadno schůdná. Pavel napsal Římanům: „Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém“ (Římanům 14:17).

Víra v Pána Ježíše Krista musí být před vámi jako světlo majáku, jako Polárka na vašem nebi.

President George Albert Smith hovoříval o tom, jak je důležité zůstat na Pánově straně linie. Jak je to velmi důležité!

Před mnoha lety jsem na konferenci vyprávěl příběh, který chci zopakovat. Je o hráči baseballu. Vím, že některé z vás v různých částech světa toho o baseballu mnoho nevědí. Vůbec vás nezajímá. Ale tento příběh skrývá ohromné ponaučení.

Stalo se to v roce 1912. Hrála se Světová série a toto byl poslední zápas, který měl rozhodnout o jejím vítězi. Skóre bylo 2:1 ve prospěch New York Giants, kteří byli v poli. Boston Red Sox byli na pálce. Pálkař odpálil vysoký oblouk. Dva hráči New Yorku běželi za míčem. Fred Snodgrass ve středu pole spoluhráči signalizoval, že míč vezme. Naběhl přímo pod míč, který mu padl do rukavice. Ale neudržel ho tam. Propadl mu rukama a spadl na zem. Obecenstvo zaskučelo. Fanoušci nemohli uvěřit, že Snodgrass upustil míč. Předtím chytil stovky míčů. Ale nyní, v tomto rozhodujícím okamžiku, míč neudržel a Red Sox pokračovali dál a vyhráli mistrovství světa.

Snodgrass se příští sezónu vrátil a brilantně odehrál dalších devět baseballových sezón. Dožil se 86 let, zemřel v roce 1974. Ale po tomto jediném klopýtnutí, kdykoli se v příštích šedesáti dvou letech někomu představoval, očekával odpověď: „Ach, ano, vy jste ten, který upustil míč.“

Naneštěstí vidíme lidi, kteří míč upouštějí neustále. Studentka, která si myslí, že se dost dobře učí, a potom ve stresu ze závěrečné zkoušky selhává. Řidič, který je nesmírně opatrný, ale v jediné chvilce nepozornosti způsobil tragickou nehodu. Zaměstnanec, který se těší důvěře a který dobře pracuje, potom, v jednom okamžiku, čelí pokušení, kterému neodolal. Od té doby si nese znamení, které jako by nikdy nechtělo zcela zmizet.

Někdy výbuch hněvu v jediném okamžiku zničí dlouholeté přátelství. Někdy malý hřích nějak vzroste, a nakonec vede k odloučení od Církve.

Někdo vede slušný život, potom přichází jediný ničivý nezapomenutelný jednorázový morální poklesek a vzpomínka na něj jakoby se nikdy nechtěla vytratit.

Ve všech těchto situacích někdo upustil míč. Ten někdo možná měl hodně sebedůvěry. Možná byl trochu arogantní a myslel si: „Nemusím se moc snažit.“ Když se ale natáhl po míči, propadl mu rukavicí a spadl na zem. Ano, existuje pokání. Samozřejmě existuje odpuštění. Existuje touha zapomenout. Na upuštěný míč se ale z nějakého důvodu dlouho nezapomíná.

Nyní, drahé a úžasné dívky, k vám hovořím s otcovskou láskou. Děkuji vám, že tak dobře dosud putujete. Naléhám na vás, abyste nikdy nepolevily, abyste měly cíl, držely se správné cesty a abyste spěly kupředu a nedaly se zastrašit odporem žádného pokušení nebo síly, které vám mohou zkřížit cestu.

Modlím se, abyste svůj život nepromarnily, ale aby byl plodný a přinesl velké a trvalé dobro. Uplynou léta, a já zde nebudu, abych viděl, co jste se svým životem udělaly. Bude zde ale mnoho dalších, tak velmi mnoho, kteří na vás budou spoléhat, jejichž mír a štěstí budou záviset na tom, co děláte. A nad nimi všemi bude Nebeský Otec, který vás bude vždy milovat jako svou dceru.

Rád bych zdůraznil, že když uděláte chybu, lze ji odpustit, lze ji překonat, lze ji napravit. Můžete pokračovat k úspěchu a štěstí. Doufám ale, že vám tato zkušenost nevstoupí do cesty, a pevně věřím, že se tak nestane, když upřete svou mysl na to, abyste kráčely po cestě spravedlivosti, a budete se modlit, abyste k tomu měly sílu, což může být někdy osamělá cesta, povede ale k pokoji, štěstí a nadpozemské radosti v tomto životě a poté věčně.

O to se modlím v posvátném jménu Toho, který dal svůj život, aby nám umožnil žít věčně, dokonce Pána Ježíše Krista, amen.