Generální konference
Zpečetěni Svatým Duchem zaslíbení
Generální konference – říjen 2026


12:24

Zpečetěni Svatým Duchem zaslíbení

(Nauka a smlouvy 132:7)

Přijetí kněžských obřadů a uzavření posvátných smluv jsou nezbytnými kroky v celoživotním úkolu uvést své srdce, mysl a život do souladu s Boží vůlí.

Před mnoha lety jsem od presidenta Boyda K. Packera získal jedno důležité ponaučení. Řekl:

„Bez ohledu na občanství či rasu, bez ohledu na to, zda jste muž, či žena, bez ohledu na zaměstnání, bez ohledu na vzdělání, bez ohledu na generaci, ve které žijeme, je život pro každého z nás cestou domů – zpět do Boží přítomnosti.

Obřady a smlouvy se stávají našimi doklady, které nás opravňují vstoupit do Boží přítomnosti. Způsobile je přijmout je celoživotním úkolem; a poté je dodržovat je zkouškou smrtelnosti.“

Modlím se o to, aby každého z nás poučil a osvítil Duch Svatý, zatímco se budeme zamýšlet nad důležitostí obřadů a smluv jakožto duchovních dokladů potřebných na naší cestě domů k Nebeskému Otci.

Podobenství o cestovním pasu

Začnu krátkým příběhem. Kdysi chtěl jeden muž navštívit členy své rodiny v jedné vzdálené zemi. Naplánoval si cestu, sbalil si kufr a odletěl letadlem do města, kde jeho příbuzní bydleli.

Muž nadšeně vystoupil z letadla a zamířil ke stanovišti pasové kontroly. Měl platný cestovní pas vydaný zmocněným úřadem vlády jeho země. Předložil svůj pas příslušníkovi pohraniční policie, který ověřil mužovu totožnost, národnost a důvody návštěvy země. Muž se ale o svůj pas nestaral dobře. Stránka s osobními údaji byla zašpiněná a poškozená. A roztržená stránka byla neoprávněným způsobem spravena pomocí izolepy a lepidla.

V důsledku toho kontrolující policista zamítl jeho cestovní pas a odmítl mu poskytnout razítko nezbytné pro vstup do země. Muž byl zklamaný a bezradný ohledně toho, co má dělat dál.

Ponaučení z tohoto příběhu je poměrně jednoduché: neporušenost pasu musí být v průběhu času zachována. Vlastnictví platného cestovního pasu poskytovalo tomuto muži příležitost vstoupit do země, ale pas sám o sobě nezaručoval, že mu bude vstup do země skutečně povolen.

Toto jednoduché přirovnání má samozřejmě svá omezení. Na rozdíl od poškození fyzického cestovního pasu, protivenství a strasti, které zažíváme ne vlastní vinou, nijak neomezují zaslíbení, která nám Bůh dává, ani neruší platnost našich smluv.

Smlouvy, obřady a zaslíbená požehnání

Pro učedníky Ježíše Krista jsou přijetí kněžských obřadů a uzavření posvátných smluv nezbytnými kroky v jejich celoživotním úkolu uvést své srdce, mysl a život do souladu s Boží vůlí.

Smlouva je posvátný slib – trvalý závazek mezi Bohem a Jeho syny a dcerami. Bůh stanovuje podmínky všech smluv evangelia a Jeho děti uplatňují svou morální svobodu jednání k tomu, aby se dozvěděly, o co je Bůh žádá, a souhlasily s tím.

Smlouvy uzavíráme prostřednictvím posvátných obřadů. Obřad je posvátný úkon vykonaný pravomocí kněžství, který má duchovní účel a věčný význam a souvisí s Božími zákony a ustanoveními. Obřady nás také učí o podstatě smluv, které ve svém životě přijímáme.

Smlouvy a obřady Spasitelova znovuzřízeného evangelia jsou duchovními doklady, která mohou dokořán otevřít nebeská okna příležitostí obdržet v životě božský účel, vedení a sílu. Bůh svým synům a dcerám slibuje nebeská požehnání, budou-li ctít smlouvy, včetně poslušnosti zákonů a obřadů evangelia Ježíše Krista. Aby tyto doklady byly platné a aby bylo možné obdržet slíbená požehnání, je zapotřebí trvalá věrnost.

Duch Svatý je Svatý Duch zaslíbení

Duch Svatý je třetí člen Božstva. Je to duchovní bytost, která svědčí o veškeré pravdě a je svědkem a poslem Otce a Syna.

Duch Svatý je v písmech také označován jako Svatý Duch zaslíbení, který schvaluje neboli stvrzuje jako přijatelné pro Boha spravedlivé skutky Jeho dětí. V konečném důsledku musí být všechny obřady a smlouvy evangelia zpečetěny Svatým Duchem zaslíbení. Jak Pán zjevil Proroku Josephu Smithovi: „Všechny smlouvy, … jež nejsou [učiněny a uzavřeny a zpečetěny] Svatým Duchem zaslíbení, … nemají žádnou účinnost, působnost nebo platnost při vzkříšení z mrtvých a po něm.“

Když je obřad, slib nebo smlouva zpečetěna Svatým Duchem zaslíbení, je to závazné na zemi i v nebi. Toto zpečetění je ve smrtelnosti podmínečné a může být porušeno či pozbýt platnosti kvůli nespravedlivosti.

Přijetí tohoto stvrzujícího zpečetění Duchem Svatým obvykle není jednorázovou událostí; přichází spíše postupem času tím, že činíme upřímné a důsledné pokání, ctíme své smlouvy a odevzdáváme své srdce Bohu. Spravedlivě usilovat o toto požehnání je „zkouškou smrtelnosti“, jak to popsal president Packer.

Tak jako onen muž v mém příběhu o cestovním pasu potřeboval při vstupu do cizí země do svého pasu úřední razítko, tak i každý z nás potřebuje potvrzující svědectví Svatého Ducha zaslíbení, abychom mohli obdržet věčná požehnání spojená se smlouvami a obřady Spasitelova evangelia.

Každý z nás má být vždy vděčný za posvátné příležitosti „kráčeti ve všech nařízeních Páně“ a obdržet Svatým Duchem zaslíbení, „v průběhu času“, onu stvrzující pečeť, která zaručuje všechna slíbená požehnání.

Pečeticí obřad

Pečetění muže a ženy v domě Páně je vrcholnou smlouvou a obřadem Spasitelova znovuzřízeného evangelia. A co je důležité, porozumění naukovému významu toho, že pečeticí obřad je zpečetěn Svatým Duchem zaslíbení, pomáhá z části odpovídat na hluboce osobní otázky týkající se toho, zda rozhodnutí někoho jiného mohou připravit toho, kdo věrně dodržuje smlouvy, o věčná požehnání.

Pečeticí obřad zahrnuje dvě základní a vzájemně související části: 1) věčný manželský svazek muže a ženy – což lze chápat jako horizontální pečetění – a 2) pečetění manžela a manželky do Boží věčné rodiny a propojení lidského pokolení napříč všemi generacemi – což lze chápat jako vertikální pečetění. Oba prvky obřadu jsou nepostradatelné.

K zamýšleným výsledkům chrámového pečetění muže a ženy, o které se modlíme, patří celoživotní duchovní růst, manželská oddanost, věrnost, společné úsilí překonávat nejistoty a zkoušky smrtelnosti a trvalé štěstí.

Někdy se naneštěstí tyto zamýšlené výsledky, o které se modlíme, neuskuteční. Hříchy manželského partnera, nevěra, osobní odpadlictví či jiné těžkosti mohou být příčinou sporů, odcizení, a dokonce rozvodu. V takovýchto případech se může věrný manželský partner ptát: „Může mě skutečnost, že někdo jiný nespravedlivě používá morální svobodu jednání, okrást o to, co Bůh slíbil?“ Odpovědí na tuto otázku je jednoznačné ne!

Nehodné skutky manželského partnera nepochybně přinášejí žal a zármutek druhému manželskému partnerovi a členům rodiny. Nespravedlivost jedné osoby však nemůže stát v cestě ani bránit přílivu Boží lásky, síly a požehnání k osobě druhé. Moc Pánova nekonečného a věčného Usmíření může přemoci vše, vždy, všude a pro každého člověka, který se pevně drží smluv, jež s Pánem uzavřel.

Manželský partner, který porušuje smlouvy a nečiní pokání, se vzdává příležitosti přijmout sám pro sebe stvrzující pečeť Svatého Ducha zaslíbení pro horizontální i vertikální hledisko pečeticího obřadu.

Věrný manželský partner, který ctí smlouvy a tlačí se kupředu s vírou, zůstává hoden přijmout sám pro sebe stvrzující pečeť Svatého Ducha zaslíbení pro vertikální hledisko pečeticího obřadu a obdržet všechna ostatní individuální požehnání s ním spojená.

Možná se ptáte: „Jak je to možné, jestliže chrámový sňatek nepřetrval?“

Zjevená nauka Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů neřeší všechny podrobnosti a nuance takových případů. Nevím, a nedokáži přesně vysvětlit, jak a kdy budou slíbená požehnání získána. Vím ale, že dotyční slíbená požehnání obdrží. Žádný věrný učedník nebude v konečném důsledku připraven o jakékoli věčné požehnání, které Bůh slíbil, kvůli tomu, že někdo jiný nespravedlivě uplatňoval morální svobodu jednání.

Na závěr se podělím o ujišťující svědectví krále Beniamina: „Přál bych si, abyste zvážili požehnaný a šťastný stav těch, kteří zachovávají přikázání Boží. Neboť vizte, ti jsou požehnaní ve všech věcech, jak v časných, tak v duchovních; a vytrvají-li věrně do konce, budou přijati v nebi, aby takto mohli přebývati s Bohem ve stavu nikdy nekončícího štěstí. Ó pomněte, pomněte, že tyto věci jsou pravdivé; neboť Pán Bůh to pravil.“

Radostně svědčím o pravdivosti tohoto prorockého slibu krále Beniamina. V posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. Boyd K. Packer, „Covenants“, Ensign, May 1987; 24; zvýraznění přidáno.

  2. Viz Boyd K. Packer, „Covenants“, 23.

  3. Viz Průvodce k písmům, „Obřady“, Knihovna evangelia.

  4. Viz Průvodce k písmům, „Smlouva“, Knihovna evangelia.

  5. Viz Průvodce k písmům, „Svatý Duch zaslíbení“, Knihovna evangelia.

  6. Nauka a smlouvy 132:7.

  7. Viz Mojžíš 7:21.

  8. Boyd K. Packer, „Covenants“, 24; zvýraznění přidáno.

  9. Nauka a smlouvy 136:4.

  10. Mojžíš 7:21.

  11. President Russell M. Nelson učil: „Manžel a manželka uzavírají smlouvu s Bohem a mezi sebou, že k sobě budou loajální a že si budou navzájem věrní. … Stejně jako vzniká výjimečný druh lásky v rámci jedinečného horizontálního pouta, které existuje v manželství a rodině, vzniká tak i v rámci nového vztahu, který se vytváří, když se vážeme smlouvou vertikálně k našemu Bohu!“ („Věčná smlouva“, Liahona, říjen 2022, 6, 9.)

  12. Tato požehnání jsou uvedena ve smlouvě uzavřené prostřednictvím pečeticího obřadu sňatku. „Pokud pečetění zůstává v platnosti, člen, který je věrný chrámovým smlouvám, obdrží osobní požehnání slíbená v chrámu. To platí i v případě, že jeho manželský partner své smlouvy porušil nebo manželství opustil. Bůh navíc nebude požadovat, aby kdokoli setrvával po celou věčnost ve zpečetěném vztahu proti své vůli. Nebeský Otec zajistí, aby každý člověk obdržel každé požehnání, které mu jeho přání a rozhodnutí dovolí získat.“ (Všeobecná příručka: Služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, oddíl 38.4.1.10, Knihovna evangelia.)

  13. Pán Ježíš Kristus prohlásil: „Slova má jsou jistá a neselžou. … Ale všechny věci se musejí státi ve své době.“ (Nauka a smlouvy 64:31–32.)

  14. Mosiáš 2:41.