Lub Tuam Rooj Sab Laj
Txhua Haiv Neeg, Txhua Xeem Neeg, thiab Txhua Yam Lus
Kaum Hli Ntuj xyoo 2020 lub Tuam Rooj Sab Laj


Txhua Haiv Neeg, Txhua Xeem Neeg, thiab Txhua Yam Lus

Peb ua tau peb tej feem xyuam hauj lwm kom ua tiav raws li tus Tswv tej lus qhia qhov uas yuav muaj los yav tom ntej thiab tej lus cog tseg—ua ib feem ntawm txoj kev coj txoj moo zoo los foom koob hmoov rau lub ntiaj teb.

Cov kwv tij thiab cov muam, tsis ntev tas los no kuv tau coj ua kev sib khi hauv lub tuam tsev, uas ua raws li txoj kev cai COVID-19. Muaj tus nkauj nyab thiab nraug vauv, nkawd ob leeg puav leej tau mus ua tub txib rov los, nrog rau nkawd niam thiab txiv thiab cov kwj tij, cov muam, cov viv ncaus, cov nus. Qhov no yeej tsis yooj yim. Tus nkauj nyab yog tus me nyuam thib cuaj ntawm kaum tus me nyuam. Nws cov nus thiab cov viv ncaus zaum ua ke sib nrug deb me ntsis raws li kev cai, pib ntawm tus hlob mus txog tus yau.

Tsev neeg no yeej ua neeg zoo txawm hais lawv nyob rau qhov chaw twg. Txawm yog li ntawd los, muaj ib koog zej zog uas tsis txais tos lawv—vim, raws li leej niam hais, rau qhov uas lawv tsev neeg yog mej zeej ntawm Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg.

Tsev neeg no ua txhua yam kom muaj phooj ywg tom tsev kawm ntawv, pab lwm tus kom cov neeg nyiam lawv, tab sis cov neeg no yeej tsis nyiam tsev neeg no li. Tsev neeg no rau siab thov Vajtswv kom cov neeg zej zog nyiam lawv.

Muaj ib hmo, zoo li Vajtswv teb lawv tej lus thov, txawm hais tias tsis teb raws li lawv txoj kev xav. Lawv lub tsev kub hnyiab tag. Tab sis ho muaj ib qho ntxiv thiab. Qhov uas lub tsev kub hnyiab no ua rau cov neeg zej zog hloov siab los ua zoo rau lawv.

Cov neeg zej zog thiab lub tsev kawm ntawv pab sau tej khaub ncaws, khau, thiab tej yam uas tsev neeg no xav tau pub rau lawv vim lawv tsis muaj dab tsi li lawm. Txoj kev ua siab zoo pab kom to taub zoo dua. Tsev neeg no yeej tsis tau xav hais tias Vajtswv yuav teb lawv tej lus thov li no. Txawm li ntawd los, lawv yeej ua tsaug ntau rau tej yam uas lawv tau kawm los ntawm txoj kev nyuab siab thiab cov lus teb rau txoj kev thov Vajtswv.

Muaj tseeb tiag, rau cov uas rau siab ntseeg thiab muaj qhov muag pom, ces yeej yuav pom tias tseem muaj tus Tswv tej kev hlub tshua txawm tias muaj tej kev cov nyom. Kev rau siab ntseeg thaum muaj kev cov nyom li no yuav coj tau lub ntuj ceeb tsheej tej koob hmoov los. Nyob hauv lub neej no, tej zaum peb yuav tos tsis tau los sis tos ntev heev mam li tau ib yam dab tsi, tab sis thaum kawg peb yeej yuav nrhiav tau qhov uas tseem ceeb tshaj plaws. 1 Nov yog tus Tswv cov lus cog tseg. 2

Peb txoj kev tshaj tawm 200 xyoo rau lub xyoo 2020 no pib hais tias “Vajtswv hlub Nws cov me nyuam thoob plaws lub ntiaj teb no.” 3 Rau peb txhua tus hauv txhua lub teb chaws, haiv neeg, yam lus, thiab xeem neeg, 4 Vajtswv cog lus, khi lus, thiab cev lus caw rau peb kom los txais Nws txoj kev xyiv fab thiab kev zoo siab.

Vajtswv txoj kev hlub txhua haiv neeg yeej muaj tim khawv nyob hauv vaj lug kub. 5 Txoj kev hlub ntawd duav txoj kev khi lus nrog Anplaham, uas yog cog lus kom sau ua ke Nws cov me nyuam uas tawg ri niab, 6 thiab Nws txoj hau kev zoo siab hauv peb lub neej.

Hauv lub tsev muaj siab ntseeg yuav tsum tsis muaj neeg txawv, neeg txawv teb chaws, 7 tsis muaj cov muaj cov pluag, 8 thiab tsis muaj cov neeg “sab nraud.” Ua “Vajtswv haiv neeg ntseeg,” 9 Vajtswv caw peb kom hloov lub ntiaj teb kom zoo, los ntawm sab hauv nruab siab mus rau sab nraud, ib tug neeg dhau ib tug neeg, ib tse neeg dhau ib tse neeg, ib koog zej zog dhau ib koog zej zog.

Qhov no muaj los thaum peb ua neej nyob raws li txoj moo zoo thiab qhia txoj moo zoo rau lwm tus neeg. Lub caij nyoog kawg no thaum ntxov, tus Yaj Saub Joseph tau txais ib qhov uas yuav muaj los yav tom ntej hais tias Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej xav kom txhua tus neeg nyob txhua qhov txhia chaw kawm txog Vajtswv txoj kev hlub thiab txais Nws lub hwj chim kom loj hlob tuaj thiab hloov siab tau.

Daim Duab
Tsev neeg Smith lub tsev

Qhov uas yuav muaj los yav tom ntej tau txais nyob no, nyob ntawm tsev neeg Smith lub me nyuam tsev ntoo, hauv Palmyra, New York. 10

Daim Duab
Txwj Laug thiab Muam Gong nyob hauv Smith lub tsev

Thaum xyoo 1998, lawv rov qab txhim tsa Smith lub tsev saum lub hauv paus uas ib txwm muaj. Hoob pw saum xab ob no loj luaj li 18- thiab 30- thiab 10- fiv (5.5 thiab 9 thiab 3 mev) tseem ib li qub thaum Maulaunais, ua ib tug tub xa xov los ntawm Vajtswv, nqis los xyuas tus tub hluas Joseph thaum yav tsaus ntuj lub Cuaj Hlis Ntuj hnub tim 21, 1823. 11

Nej nco qab txog qhov uas tus Yaj Saub Joseph tau hais:

“[Maulaunais] hais tias … Vajtswv muaj ib txoj hauj lwm rau kuv ua; thiab hais tias txhua haiv neeg, txhua xeem neeg, thiab txhua yam lus yuav muab kuv lub npe xav rau qhov zoo thiab rau qhov phem. …

“[Maulaunais] hais tias muaj ib phau ntawv uas tau muab zais tseg … [thiab] qhov txhij txhua ntawm txoj Moo Zoo uas kav ib txhis kuj ntim muaj nyob haud.” 12

Cia peb nres ntawm no. Peb pe hawm Vajtswv Leej Txiv Nyob Mus Ib Txhis thiab Nws Leej Tub, Yexus Khetos, tsis yog pe hawm tus Yaj Saub Joseph los yog neeg ntiaj teb, txawm yog txiv neej los yog poj niam.

Txawm yog li ntawd los cia li xav txog saib Vajtswv tej lus qhia qhov uas yuav muaj los yav tom ntej uas Nws qhia rau Nws cov tub qhe yeej muaj los. 13 Ib txhia qho uas yuav muaj los yav tom ntej muaj los thaum ntxov, ib txhia thaum yav tom ntej, tiam sis tag nrho yeej muaj los tiav tas. 14 Thaum peb mloog tus Tswv cov lus uas qhia tej yam uas yuav muaj los yav tom ntej, peb yuav ua tau peb lub luag hauj lwm kom pab ua tiav raws li Nws cov lus uas qhia tej yam uas yuav muaj los yav tom ntej thiab nws tej lus cog tseg—ua ib feem ntawm qhov uas txoj moo zoo foom koob hmoov rau lub ntiaj teb.

Nyob rau xyoo 1823, Joseph yog ib tug tub hluas 17 xyoo uas ua neej nyob hauv ib lub me nyuam zos nyob twj cuab hauv ib lub teb chaws tshiab. Tsuas yog tias muaj tseeb xwb, nws yuav ua li cas muaj cuab kav hais tias nws yuav yog ib rab cuab yeej ua Vajtswv tej hauj lwm thiab muab tej vaj lug kub dawb ceev txhais ua lus Askiv dhau los ntawm Vajtswv qhov txiaj ntsim thiab lub hwj chim thiab uas yuav nrov thoob plaws ntiaj teb no?

Txawm yog li ntawd los, vim yog muaj tseeb tiag, nej thiab kuv ua tau tim khawv hais tias tej yam uas hais tias yuav muaj los yav tom ntej yeej tab tom muaj los tiav tas twb yog thaum peb tau lus caw kom pab coj los thiab.

Cov kwv tij thiab cov muam, nyob thoob plaws ntiaj teb no, peb txhua tus uas koom lub tuam rooj sab laj thaum lub Kaum Hli Ntuj xyoo 2020 no yeej koom tej teb chaws, tej haiv neeg, thiab tej yam lus uas ua tim khawv hais txog.

Niaj hnub nim no, cov mej zeej ntawm Yexus Khetos Lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg ua neej nyob hauv 196 lub teb chaws thiab thaj chaw, es muaj 3,446 ceg txheem ntseeg hauv 90 lub teb chaws. 15 Peb yeej nyob ntau lub teb chaws thiab muaj zog los ntawm ntau qhov chaw.

Thaum xyoo 1823, leej twg yuav xav hais tias thaum xyoo 2020 yuav muaj peb lub teb chaws uas muaj ntau tshaj ib lab tug mej zeej uas koom lub Koom Txoos—Teb Chaws Amelikas, Mev Teb, thiab Brazil Teb?

Los yog 23 lub teb chaws uas muaj ntau tshaj 100,000 tus mej zeej ntawm lub Koom Txoos—peb lub teb chaws hauv Teb Chaws Amelikas Qaum Teb, 14 hauv Teb Chaws Amelikas Nruab Nrab thiab Qab Teb, ib lub teb chaws hauv Yus Lauv Teb, plaub lub teb chaws hauv thaj chaw Es-Xias, thiab ib lub hauv Aficas teb? 16

Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson hu Phau Ntawv Maumoos ua “ib qho txuj ci tseem ceeb uas yog ib qho txuj ci tseem ceeb.” 17 Muaj cov neeg ua tim khawv txog Phau Ntawv Maumoos hais tias, “Hais rau txhua haiv neeg, txhua xeem neeg, thiab txhua yam neeg.” 18 Niaj hnub nim no, peb tshaj tawm lub tuam rooj sab laj ua 100 yam lus. Txog txij no, Thawj Tswj Hwm Nelson tau ua tim khawv txog Yexus Khetos thiab nws txoj moo zoo txum tim rov qab los hauv 138 lub teb chaws.

Thaum xyoo 1830 tau luam tawm 5,000 Phau Ntawv Maumoos, es txij thaum ntawd los tau luam tawm 192 lab Phau Ntawv Maumoos ua 112 yam lus. Yeej nyeem tau Phau Ntawv Maumoos ua ntau yam lus hauv koospistawj. Niaj hnub nim no peb muab Phau Ntawv Maumoos txhais ua 23 yam lus uas yog 50 lab tug neeg hais, es ua ke yog tej yam lus rau kam 4.1 npis yoos tus neeg. 19

Los ntawm tej yam me me thiab yooj yim thiaj muaj tej yam tseem ceeb—es peb puav leej tau txais lus caw kom pab coj los.

Piv txwm hais tias, nyob ntawm ib ceg txheem ntseeg lub rooj sab laj hauv Monroe, Utah, uas muaj 2,200 leej neeg xwb, kuv nug saib lawv pes tsawg twg tau mus ua tub txib thiab rov qab los. Txhua tus tau tsa tes. Tau ob peb xyoos no, los ntawm ceg txheem ntseeg ntawd xwb, 564 tug tub txib tau ua tub txib hauv tag nrho 50 lub xeev hauv Teb Chaws Amelikas thiab 53 lub teb chaws txawv teb—nyob rau txhua lub tuam teb chaws tsuas yog Antarctica xwb.

Hais txog teb chaws Antarctica, twb yog nyob hauv thaj chaw Ushuaia, nyob lub teb chaws Argentina, puag nram qab teb ntsis, kuv pom qhov uas yuav muaj los yav tom ntej muaj los thaum peb cov tub txib qhia txoj moo zoo hauv ib qho chaw hu ua “qab ntuj kawg.” 20

Daim Duab
Daim duab los ntawm tej phau Saints uas tso ua ke

Daim duab uas peb plaub phau ntawv Saints 21 daim plhaub hais txog tej txiv uas los ntawm txoj kev ua neej raws li txoj moo zoo uas los rau txhua haiv neeg Ntseeg nyob txhua qhov txhia chaw. Peb lub Koom Txoos qhov keeb kwm yeej muaj hauv paus hauv ntsis hauv zaj lus tim khawv txog txoj moo zoo los ntawm txhua tus mej zeej, suav Mary Whitmer, tus muam muaj siab ntseeg uas Maulaunais muab cov Phiaj Kub rau nws saib. 22

Daim Duab
Lub Koom Txoos tej phau xov xwm tshiab

Yuav luam tawm tshiab thaum lub Ib Hlis Ntuj xyoo 2021, peb lub Koom Txoos peb phau ntawv xov xwm uas muab xa mus thoob lub ntiaj teb—phau Phooj Ywg, phau Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas, thiab phau Liyahaunas—caw tag nrho cov neeg ntawm lub ntiaj teb no koom peb lub koom haum muaj siab ntseeg nyob thoob ntuj. 23

Cov kwv tij thiab cov muam, thaum peb ua kom peb txoj kev ntseeg rau ntawm peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Yexus Khetos, txais cov koob hmoov los ntawm kev ua neej raws li txoj moo zoo thiab tej kab ke dawb ceev, thiab kawm, xav txog, thiab qhia txog txoj moo zoo uas txum tim rov qab los, peb koom ua kom qhov uas yuav muaj los yav tom ntej muaj los tiag.

Peb tab tom hloov peb tus kheej thiab lub ntiaj teb ua raws li txoj moo zoo ua foom koob hmoov rau txhua tus neeg nyob txhua qhov txhia chaw.

Ib yam li ib tug muam neeg Afikas hais tias, “Qhov uas kuv tus txiv tuav lub pov thawj hwj ua rau nws rub siab ntev thiab siab zoo zoo dua. Thiab kuv rais los mus ua ib tug poj niam thiab niam tsev zoo dua.”

Ib tug neeg ntseeg uas ua lag luam niaj hnub nim no hauv Teb Chaws Amelikas hais tias ua ntej nws nrhiav tau Vajtswv txoj moo zoo uas txum tim rov qab los, nws ua loj leeb thiab nyob ntawm ntug kev. Nim no nws thiab nws tsev neeg paub tias lawv yog leej twg, muaj lub ntsiab ua neej, thiab muaj zog.

Muaj ib tug me nyuam tub hauv Teb Chaws Amelikas Qab Teb uas yug qaib thiab muab lawv cov qe muag kom thiaj yuav tau qhov rais rau lub tsev uas nws tsev neeg tab tom txua. Nws them nyiaj ib feem kaum ua ntej tshaj plaws. Nws yeej yuav pom rooj ntug qhib plho foom koob hmoov rau nws.

Nyob qhov chaw Plaub Ceg Kaum, hauv Teb Chaws Amelikas qab teb, ib tsev neeg Amelikas Khab yug ib lub paj ntshua nplaim zoo nkauj heev hauv lub rooj moj sab qhua, uas yog ib lub cim txog txoj moo zoo txoj kev ntseeg thiab kev pab yus tus kheej.

Ib tug neeg uas tau ua tub rog hauv Teb Chaws Exias Qab Teb poob siab hais tias lub neej no tsis muaj qab hau. Nws txais tau kev cia siab thaum nws ua npau suav pom nws ib tug khub kawm ntawv es nws tus phooj ywg ntawd tuav ib lub tais rau lub cim nco txog thiab ua tim khawv hais tias tej kab ke thiab Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj yeej cawm tau tib neeg.

Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej caw peb txhua tus hnov Nws txoj kev hlub, kom kawm thiab loj hlob tuaj dhau ntawm kev kawm ntawv, ua hauj lwm zoo, npaj pab vam khom yus tus kheej, thiab tej kev coj ua zoo uas nyob hauv Nws lub Koom Txoos txum tim rov qab los.

Thaum peb tso siab rau Vajtswv, qee zaum peb yuav tsum thov Vajtswv tiag tiag, peb kawm tau hais tias Vajtswv paub zoo dua peb thiab hlub peb ntau tshaj peb paub thiab hlub peb tus kheej.

Peb yuav tsum muaj Vajtswv tej kev pab kom thiaj muaj kev txim lij, vaj huam sib luag, kev ncaj ncees, thiab kev kaj siab lug hauv peb tej vaj tse thiab tej koog zej zog. Peb lub ntsiab ua neej los rau peb thaum peb hnov tau Vajtswv txoj kev hlub, thov kom tau kev tshav ntuj thiab txuj ci tseem ceeb dhau ntawm Nws Leej Tub txoj Kev Theej Txhoj, thiab muaj kev sib raug zoo ib leeg rau ib leeg vim yog tej kev sib khi lus dawb ceev.

Txoj kev muaj siab ntseeg ua siab zoo thiab raws li tswv yim zoo yeej yuav tsum muaj hauv lub caij nyoog no tej kev ntxhov siab tej kev kub ntxhov. Tsis li, peb yuav ua li cas thiaj pab tau tib neeg rau ntawd sab ntsuj plig? 24

Daim Duab
Cog tsob ntoo hauv Haiti
Daim Duab
Cog tsob ntoo hauv Haiti
Daim Duab
Cog tsob ntoo hauv Haiti

Kev cog ntoo hauv teb chaws Haiti yeej yog ib yam ntawm ib puas tawm qhov piv txwv uas hais txog tib neeg sib koom ua ke ua ib yam zoo. Koog zej zog, suav 1,800 tus mej zeej ntawm peb lub Koom Txoos, uas tau muab tej tsob ntoo pub rau lawv, tau sib sau ua ke kom cog kam 25,000 tsob ntoo. 25 Txoj kev cog ntoo no ib xyoos dhau ib xyoos twb cog tau kam 121,000 tsob ntoo. Yeej xav hais tias yuav cog ib txhiab vam ntxiv thiab.

Qhov uas sawv daws koom ua ke muab duab ntxhoo, txuag cov av zoo, thiab pab tiv thaiv kom dej nyab ntxaum hauv av sai dua. Muaj tej koog ntoo li no ua rau tej koog zej zog zoo nkauj tuaj, pab kom koog zej zog muaj zog, ntxim saib, thiab ua rau yus sab ntsuj plig muaj zog. Yog tias yus nug cov neeg Haitian saib leej twg yuav de cov txiv los ntawm tej tsob ntoo no, lawv hais tias, “Tus twg tshaib plab los tau.”

80 feem pua ntawm lub ntiaj teb ib tsoom neeg ntseeg ib txoj kev ntseeg ntuj. 26 Cov neeg ntseeg ntuj zoo siab pab cov neeg txom nyem tom qab muaj kev puas tsuaj thiab pab cov neeg uas xav tau khoom noj, tsev nyob, kev kawm ntawv, kev nyeem ntawv, thiab kev kawm ua hauj lwm. Thoob plaws lub ntiaj teb, peb cov mej zeej, phooj ywg, thiab lub Koom Txoos pab koog zej zog txhawb nqa cov neeg thoj nam thiab muab dej huv, qhov chaw tawm rooj, kev pab cov xiam hoob khab mus ub no tau, kev kuaj qhov muag—ib tug neeg dhau ib tug neeg, ib lub zos dhau ib lub zos, ib tsob ntoo dhau ib tsob. 27 Nyob txhua qhov txhia chaw, peb xav ua niam txiv zoo thiab pej xeem zoo, kom pab peb tej koog zej zog thiab tej xam khoo, suav qhov uas pab dhau los ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg kev Siab Hlub. 28

Vajtswv muab kev ywj pheej rau peb xaiv—thiab peb yuav tsum lav ris peb tej kev xaiv ntawd. Vajtswv hais tias, “Kuv, tus Tswv Vajtswv, ua rau nej ywj pheej, yog li ntawd [nej] muaj kev ywj pheej tiag tiag li.” 29 Thaum tus Tswv tshaj tawm “kev dim rau cov neeg kaw,” 30 tus Tswv cog lus tias Nws txoj Kev Theej Txhoj thiab txoj moo zoo ua tau rau tej txoj hlua pav peb ntawm lub cev thiab ntawm sab ntsuj plig yuav tawg rhe. 31 Yeej yog ib qho zoo uas txoj kev txhiv dim no muaj rau cov uas twb tas sim neej lawm thiab.

Ob peb xyoos dhau los, muaj ib tug pov thawj hauv Teb Chaws Amelikas Qab Teb uas qhia kuv hais tias nws kawm txog Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg “txoj kev cai raus dej rau cov neeg uas tas sim neej lawm.” Tus pov thawj no hais tias “Yeej raws li txoj kev txim lij uas Vajtswv yuam muab cib fim rau txhua tus neeg kom txais txoj kev cai raus dej, txawm tias lawv nyob qhov twg los xij, tsuas yog cov me nyuam me, uas ‘twb muaj sia nyob vim yog Khetos.’ 32 Tus pov thawj no hais txuas ntxiv hais tias, “Tus Thwj Tim Povlauj hais txog qhov uas cov tas sim neej yeej tos ntsoov txoj kev cai raus dej thiab kev sawv rov los.” 33 Tej kab ke uas peb ua hauv lub tuam tsev rau cov uas tas sim neej cog lus rau txhua haiv neeg, txhua xeem neeg, thiab txhua yam lus hais tias tsis muaj leej twg uas “yuav tsum ua qhev rau txoj kev tuag, lub ntuj txiag teb tsaus, los yog lub qhov ntxa.” 34

Thaum peb paub Vajtwv zoo zuj zus tuaj, Nws cov lus teb coj peb los ntawm tej ntug kev, coj peb los koom neeg zej zog, ntiab tej kev tsaus tawm ntawm peb sab ntsuj plig, thiab coj peb los mus nrhiav tau qhov chaw zoo rau peb sab ntsuj plig thiab nrog cov ntseeg sib raug zoo ua raws li Nws cov kev khi lus thiab txais nws txoj kev hlub.

Tej yam loj kuj me thaum ntxov, tiam sis Vajtswv tej txuj ci tseem ceeb yeej muaj txhua hnub. Peb zoo siab ua Vajtswv tsaug rau lub txiaj ntsim ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv, Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj, thiab Nws cov lus qhuab qhia, tej kab ke, thiab tej kev khi lus uas muaj hauv Nws lub Koom Txoos, uas ris Nws lub npe zoo.

Thov kom peb zoo siab txais Vajtswv cov lus caw los txais Nws tej koob hmoov thiab pab ua tiav raws li Nws cov lus cog tseg thiab tej yam uas yuav muaj los yav tom ntej, kuv thov los ntawm Yexus Khetos lub npe zoo, amees.

Lus Cim

  1. “Tag nrho tej yam uas nej xiam nej yuav tau rov qab los hauv txoj kev sawv los, yog tias nej yeej meem muaj siab ntseeg ua raws li tej lus txib” ( Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith [2007], 51).

  2. Saib Mauxiyas 2:41.

  3. The Restoration of the Fulness of the Gospel of Jesus Christ: A Bicentennial Proclamation to the World,” ChurchofJesusChrist.org; kuj saib, ua piv txwv, Amas 26:37.

  4. Saib Tshwm Sim 14:6; 1 Nifais 19:17; 22:28; 2 Nifas 30:8; Mauxiyas 3:20; 15:28; Amas 37:4–6; 3 Nifais 28:29; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 42:58; 133:37.

  5. Saib Yauhas 3:16–17; 15:12; Loos 8:35, 38–39.

  6. Saib 1 Nifais 22:3, 9; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 45:24–25, 69, 71; 64:42.

  7. Saib Efexus 2:19.

  8. Saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 104:14–17.

  9. Efexus 2:19.

  10. Ob peb puas yoj nrug deb ntawm tsev neeg Smith lub tsev yog ib koog ntoo, uas rais los mus ua peb Koog Ntoo Dawb Ceev “yav sawv ntxov hnub ntawd kaj nrig, zoo nkauj heev, thaum lub caij nplooj ntoo hlav xyoo ib txhiab yim pua nees nkaum” (Joseph Smith—History 1:14).

  11. Qhov uas nyob hauv qhov chaw uas txhua yam tau muaj los yeej muaj hwj chim kom lub sij hawm yav thaud thiab qhov chaw sib txuas sib dhos zoo. Txawm yog li ntawd los, peb zaj lus tim khawv txog tej yam uas tau muaj los lawm hais txog qhov uas Maulaunais tshwm sim rau tus Yaj Saub Joseph tseem yog ib yam uas los ntawm peb sab ntsuj plig feem ntau.

  12. Joseph Smith—Keeb Kwm 1:33–34.

  13. Saib Amaus 3:7; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 1:38.

  14. Saib Amas 37:6; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 64:33.

  15. Lub Koom Txoos tej kev teev tib neeg txog lub Cuaj Hlis Ntujr 3, 2020; “teb chaws thiab thaj chaw” suav tej qhov chaw xws li tej teb chaws Guam, Puerto Rico, thiab American Samoa.

  16. 23 lub teb chaws ntawd yog Amelikas, Mev Teb, Brazil, lub Philippines, Peru, Chile, Argentina, Guatemala, Ecuador, Bolivia, Colombia, Canada, lub United Kingdom, Honduras, Nigeria, Venezuela, Australia, Dominican Republic, Nyij Pooj, El Salvador, New Zealand, Uruguay, thiab Nicaragua. Ob lub teb chaws Audaliyas thiab New Zealand yog suav nrog plaub lub teb chaws hauv thaj chaw Exias uas muaj ntau tshaj 100,000 tus mej zeej. Teb chaws Paraguay muaj ntau tshaj 96,000 tus mej zeej uas koom lub Koom Txoos, thiab tej zaum yuav koom pawg uas muaj mej zeej 100,000 tus neeg tsis ntev saum no.

  17. Russell M. Nelson, “The Book of Mormon: A Miraculous Miracle” (zaj lus rau tej qhov chaw tshaj tawm txoj moo zoo cov thawj tswj hwm tshiab), Rau Hli Ntuj 23, 2016).

  18. Zaj Lus Tim Khawv ntawm Peb tug Tim Khawv” thiab “Zaj Lus Tim Khawv ntawm Yim tus Tim Khawv,” Phau Ntawv Maumoos.

  19. Qhov uas pheej ntxiv cov lus uas yuav muab txhais yeej meem ua tiav raws li txoj lus cog tseg tias txhua tus txiv neej thiab poj niam yuav “hnov qhov txhij txhua ntawm txoj moo zoo los ntawm [lawv] yam lus” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 90:11).

  20. Saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 122:1.

  21. Cov npe ntawm plaub phau ntawv hu ua Saints los ntawm zaj lus tim khawv ntawm tus Yaj Saub Joseph hauv tsab ntawv Wentworth— The Standard of Truth;No Unhallowed Hand; Boldly, Nobly and Independent; thiab Sounded in Every Ear.

  22. Saib Saints: The Story of the Church of Jesus Christ in the Latter Days, phau 1, The Standard of Truth, 1815–1846 (2018), 70–71.

  23. Saib Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm tsab ntawv, Yim Hli Ntuj 14, 2020.

  24. Saib Gerrit W. Gong, “Seven Ways Religious Inputs and Values Contribute to Practical, Principle-Based Policy Approaches” (zaj lus hais rau ntawm lub rooj sab laj G20 Interfaith Forum, Rau Hli Ntuj 8, 2019), newsroom.ChurchofJesusChrist.org.

  25. Saib Jason Swensen, “LDS Church Celebrates 30 Years in Haiti by Planting Thousands of Trees,” Deseret News, Tsib Hlis Ntuj 1, 2013, deseretnews.com.

  26. Saib Pew Research Center, “The Global Religious Landscape,” Kaum Ob Hlis Ntuj 18, 2012, pewforum.org. Txoj “kev ntsuam xyuas txog tib neeg tej kev ntseeg teev hauv ntau tshaj 230 lub teb chaws thiab thaj chaw … kwv yees tias muaj 5.8 npis yoos tus neeg thoob plaws lub ntiaj teb no uas ntseeg ntuj, piv rau 84% ntawm tag nrho cov neeg hauv lub ntiaj teb 6.9 npis yoog, thaum xyoo 2010.”

  27. Tej kev cai thiab tej yam saib rau nqi uas los ntawm txoj kev ntseeg teev yeej pab thiab ntxiv dag zog rau lub xam khoo, ua rau tib neeg sib raug zoo ua koog zej zog, sib pab sib hlub, thiab pab kom muaj kev txim lij, kev sib kho, thiab kev sib zam txim, suav qhov uas pab peb paub hais tias peb yuav tuav raws thaum twg thiab tso thaum twg, saib peb yuav cim ntsoov dab tsi thaum twg thiab tso tseg tsis nco qab thaum twg.

  28. Txuas ntxiv rau cov nyiaj uas lawv muab pub rau Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg lub Koom Haum ntawm Kev Siab Hlub (Latter-day Saint Charities) (saib latterdaysaintcharities.org), uas ua hauj lwm pab ua lub Koom Txoos txhais caj npab uas cev tes pab lwm tus neeg, cov mej zeej ntawm Yexus Khetos Lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg nrog lawv cov neeg zej zog thiab cov zos siv sij hawm thiab nyiaj txiag mus pab raws li tej qho txheej xwm los ntawm JustServe los sis Helping Hands (saib justserve.org thiab ChurchofJesusChrist.org/topics/humanitarian-service/helping-hands) thiab dhau los ntawm cov nyiaj pub los ntawm kev yoo mov (saib “Fasting and Fast Offerings,” Gospel Topics, topics.ChurchofJesusChrist.org). Tej no puav leej yog lub Koom Txoos cov mej zeej thiab lawv cov phooj ywg ua kom foom koob hmoov rau neeg coob heev thoob plaws lub ntiaj teb.

  29. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 98:8.

  30. Yaxayas 61:1; kuj saib Yauhas 8:36; Kalatias 5:1; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:86.

  31. Txoj kev cia siab kom tau kev ywj pheej suav lawv cov uas yuav tsum kov yeej tej yam muaj yees, los yog tej kev coj ua uas ua rau yus lub neej puas, tej txim txhaum ib tiam dhau ib tiam, los yog txoj kev tu siab twg.

  32. Maulaunais 8:12; kuj saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 137:10.

  33. Saib 1 Kauleethaus 15:29.

  34. “Thaum Peb Los Txais lub Cim Nco Txog,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 173, nqe 3.