2010–2019
Jesus Christ Nina’ídláhígíí Binahjį’ Nihídziil
October 2015


Jesus Christ Nina’ídláhígíí Binahjį’ Nihídziil

Nina’ídlá biniinaa, Yisda’iinííł be’adziil hait’áo—yee aká adoolwół—t’áa at’íís yineesgáí dóó atíił’į́įgi.

Hinii’áagi yee’ aniné dóó bąąhí ndáazii hólǫ́. Jesus Christ Nina’ídláo díí t’áa’ałah ahodooníłii łáhgo áyiilaa. Ndi aniné dóó bąąhí bits’ą́ądi, hinii’áagoo t’óo’ahayóí bee nihich’į’ andahazti’. T’áa Nina’ídláhigii biniinaa, nihiYisda’iinííłii hinii’áagi bee nihich’į’ andahazti’gi yee nihiká adoolwołígíí. Eíí dííjį́ baa ahó’niishni’.

I.

Yisda’iinííł Nina’ídláo aniné bi’e’astlǫ́h k’íininizh dóó nihibąąhí yá ti’ooznii’ígíí aláahgo na’íił ’náo baa hane’. Mormon biNaaltsoos bii’ Alma ła’ hane’ náyiizoh, díidi ałtsé bin’doonish ní. Ndi bi ałdó’ hane’ biyi’dóó nizhǫ́nigo ch’íini’ą́nii eíí yisda’iinííł ałdó’ bidine’é yik’ee dadinííh dóó bidadéésna’ dóó yéego bich’į’ ndahwiisna’ígíí yii’ hadiiyá.

Alma díí Yisda’iinííł nihá Nina’ídláhígíí kot’éego yaa halne’: “Dóó shį́į́ doogáał, neezgáigo ti’hoonííh dóó bitáh nahwii’náo dóó ał’ąą’ at’áo bi’ookąąh; dóó díí saad dah be’doolnííł jó bi éiyá bidine’é biti’hoo’nííh dóó bidádees’a’ ak’íididoot’ááł” (Alma 7:11; ałdó’ nól’į́ 2 Nephi 9:21).

Baa tsidóhkees! Yisda’iinííł Nina’ídlá bii’, Bí yee ti’hóoznii’ “dadiníih dóó ii’honéésgai dóó bi’oolkąąh ał’ąą’at’éego.” T’áa Naat’áanii Boyd K. Packer yaa hóolne’: “Bí dóo bąąh háa’áá da. Bí t’áa asíih da. Akondí, t’áa’at’é baa yinííł na’adáii, téiih dóó baa’acháii, néézgai dóó bi’ąą’oodlóh, t’áa’at’é háni’, na’íiłná, dóó ats’íís bee áhel’į́į dine’é bił bee dahóziníí—Bí t’áa’at’é yii’ hadiiyá.”1

Biísh ha’íí biniiyé díí “ałtso bich’į’ bee náhwiisnáá’?” Alma yaa halne’, “Dóó t’áa bich’į’ ndá-hwiiłnáii ak’iidiyíít’ą́, biyéél dah eíí ajoobá’ bii’ ha’didóóbį́įł, ats’íís k’éhgo, bí eíí akó bidine’é bee bich’į’ ndáhwii’náii bił bééhózingo yee yiká adóolwół” (Alma 7:12).

Bi’ ééhózin, Paul bá sizį́į yaa halne’íí eíí Yisda’iinííł “bintáhii yiniinaa kánaayáo, bił bééhózin-ígíí yinahjį’ eíí bihontáhígíí yiká adóolwół” (Hebrews 2:18). Béełt’éego, Naat’áanii James E. Faust yaa halne’, “Yisda’iinííł ha’íshį́į́ dóó t’áa ałtsoní yaa kánaayáii eíí nihí kǫ́ǫ́ bee nihich’į’ ndahwii’ná, dóo bídziilígíí bí bídziilgo íidoolííł.”2

NihíYisda’iinííł hinii’náo t’áa’at’é bee nihich’į’ ndahwii’nánígíí ałtso yii’ hadiiyá “ats’íís k’éhjí” akó bił bééhózin “ats’íís k’éhjí” háiit’áo “íhoołso’ [éiyá kot’áo óolyé bee haa’ayį́ índa aayilyééh] bidine’é yee kánaakáii k’éhjí. “Bí díí bąą nihí anáhooti’ bił bééhózin, nihijéí yineesgáii, nihí’nóht’áá, dóó nihíti’hoo’nííh, Bí ga’ t’áa’at’é yinízingo yii’ hadiiyá agóhgo nina’ídláii ts’ída biyi’. Dóó díí biniinaa, Bí Nina’ídlá bitsé’go yee adinihóóltą́—niháiidini’ą́ǫ bee ha’ííniilní.

II.

Iidą́ą́’ Alma yaa halne’ tsosts’id wolta’ biyi’díí t’éiyá t’áa’at’é bizaad niłts’ílgo Nina’í-dláhígíí bídziilíí yína’neestą́ą́’, éí ałdó’ diyingo ádaalyéii bii’ bínda’niltin.

T’óó Jesus dine’é yił aho’niilne’dóó Bí eíí nish’a’ ní “bijéí heestǫ’íí ndeesdzih” (Luke 4:18).Diyin God Bizaad t’áa ahą́ąh dine’é “ndayiiłdzíi’go” baa hane’ (Luke 5:15; 7:21). Mormon biNaaltsoos dine’é ndayiiłdzíi’go bikáá’ “eíí ał’ąą’at’áo bąą dah nahas’ą́nígíí” (3 Nephi 17:9). Matthew yá’at’ééh yaa halne’íí eíí Jesus dine’é nayíiłdzíí’ “eíí dah éí be’doolnííł jó bá yáłti’í Esaias yee haadzi’ę́ę, konǫ́ǫ, nihąąh dah nahas’ą-nę́ę akwiidiitą́, dóó nihítáh dah honeesgháii” (Matthew 8:17).

Isaiah yee na’nitiníí eíí Messiah lá nihí “yinííł” dóó nihíł “dóo hózhǫ́nii” néiididoolééł (Isaiah 53:4). Isaiah ałdó’ Bí nihídziil ánhidoolíłígíí yee na’neeztą́ą́’: “T’áadoo ńdaał-dzidí; Shí ga’ nihił hónishlǫ́: t’áadoo báah nihíne’í; Shí ga’ God nishłį́: Shí nihídziil ánhideesh-łííł; aoo’, Shí niká adeeshwół” (Isaiah 41:10).

Akó, hwiitááł:

Náodzííh, nił honishtǫ́; oh, t’áa baa niłye’í,

Shí ni God nishłį́ dóó bee niká íishyeed.

Nídziil ánshééh, niistsóód, dóó shee yidíízį̨įł, …

Ánisht’éii bee sézį́, ála’ .3

T’áabí ła’ hináo bee bíhoneeztą́’ii yaa yááłti’, Paul Bá sizį́į yaa ak’e’eshchį́, “Shí doole’é ałtso Christ binahjį’ shídziilgo ádadeeshłííł” (Philippians 4:13).

Dóó nihí akó yiiltsą́ǫ eíí Bí Nina’ídlá biniinaa, Yisda’iinííł bídziilgo ádihóoltso’—yiká’éelwod—neezgáii dóó bąąh dah nahas’ą́ą. Łahda be’ádziil yéego ąąh dahaz’ą́ néiłdzih, ndí Diyin God Bizaad dóó hinii’náo binahjį’ eíí łahdá Bí niyíiłtso’ índa yich’į’ nihítse’ ánhiił’įįh índa ąąh dahaz’ą́ bił ha’ííniilní yiidlééh.4

III.

Ha’íish díí hinii’náo daneezgái dóó nihích’į’ náhwiił’ná dóó nihąąh dahas’ą́nii eíí nihí Yisda’ii-nííł yii’ hadiiyá dóó yee ti’hóoznii’?

Na’ashch’ąąh
Sáanii bich’į’náhwii’náii ti’hoonííh

T’aa aniit’e daneegai doo nihich’į’nidáhwii’ná dóó nihąąh danahaz’ą́ haa’ishii oolkil inda yool-kaal. Doo eii baahi iit’iidigii biniinaa da, hinii’nao alahji’ ach’i’ ahooti’ holo, jei yineesgaii, doo ti’hoonííh.

Na’ashch’ąąh
Azee’ al’į́ baazh niyá

Nihi doo ayoo’iinii’nii bitahoniigahgo. Haa’ishii hoolzhishgo aldo’ t’aa’iiyisii nihits’iis inda nihini’ baa dahoo’aah. T’aa’aniiltso t’aa haiida ayoo’iinii’nii naadiilyeehgo ti’hwii’ni doo baa chaneidaali. T’aa’aniit’e ba nideitlizhigii lahda bi’ohdaniil’aah, bil danihighangi,inda nihinaa-nishgi.

Na’ashch’ąąh
A’niséii bida’diił’á

Diyin k’eh iina, hinii’nao doole’e ayoo bik’ee daneegai, t’aa azhe’e biye’ bits;aajoo dah diinao Jesus bi’eehozin bii’ beehaniih yee (nol’i Luke 15:11–32).

Sin íił’į́įnii koní, “Diyin k’éhgo yigááł t’óó ahayóí yik’ee ti’hooníih: ndi Átaa’ t’áa’at’é yii’ háábiidlóós” (Psalm 34:19).

Akǫ́ǫ́, sin diyiníí bii’dóó díí yee ił hóshǫ́: “Ni’gi dóo yinííł adín da yá’ąąsh eíí t’áa nánihi-doołzí.”5nihi Yisda’iinííł dóó Bí Nina’ídláii lá nánihiłzííh.

Na’ashch’ąąh
Nǫ́ǫsełí da’óołch’į́į́d

Daneesehi doo bidi’nizinigii yik’ee doo bil dahats’idii da, hil daneesehigii nighaiiji bil dahozhoo k’e doo doole’e yaanaakai doo bitahji’ doo ba nahas’aa da. Al’aa dine’e doo haadoo dine’e da’a-hoolch’iigo bitah dahoneesgai, nooseli doo naas silii’ii. Iina t’oo ahayoi bii’ intah, kot’ao naanish hats’aa’ adiih inda doole’e baa t’aa aneiilish.

Na’ashch’ąąh
Aye’ be’anáhooti’ bizhe’é yił

Iináagi ach’į’ anáhooti’ t’ahdíí baa yásti’ dóó nihíbąąhí biniináa da. Ła’ bits’íís índa bintsékees bąą dahaz’ą́ǫ ndaheezchį́nii biniináa eíí yéego yik’ee ti’dahóóniih dóó ayóó’adabó’nii dóó baa adahalyáii hastłanídaakah. T’óó ahayóí, bąą nidaháłka’ índa dahináo ałhandabilóh. Naaná ła’ t’áa sahi dahináo yik’ee ti’dahóóniih. Háiishį́į́ díi gi’at’áo bił haz’ą́nígíí ts’ída béédaałniih eíí nihí Yisda’iinííł ałdó’ díi gi’at’éego dinííh yii’ tahdííyá dóó Bí Nina’ídlá binahjį’, eíí Bí nihídziil bił yiidááł.

T’áa dikwihóo ąądahas’ą́ ałą́ąhgo ats’íís índa hwíi’sizį́į achi’neha’áhígíí éiyá idadiłnéeh. Díí ła’, jidiníidzįįhígíí ajił índa azee’ tsi’nda’iiłáii, t’áa’iidą́ą́’ bąąhí baa nijigháhígíí biniináa biih ji-gháah. Azhą́ eíí habąąhí baa ni’jooską́née t’ahdíí jinízin łih. Éii tsistła hodeest’ą́nígíí ałdó’ Yisda’iinííł be’ádziil hólǫ́nígíí yee hatsáii didoo’ááł. T’áa’akót’áo haishį́į́ ayáalyá hotsáají yah ádabi’diisnilígíí yéego tsistła dabiizlózii. T’áa aniih ła’ akódzaaígíí eíí yee bídziilgo yii’ háayáo yaa naaltsoos áyiilaa: “Shił bééhózinii eíí díí haadííkagóó Yisda’iinííł tádigááh, dóó shi díí ayáalyá haz’ą́ni góne’ Christ be’ayóó’o’ní baa akózhniidzį́į́h.” 6

Na’ashch’ąąh
Hastįį yáh eelt’é’

Ayóó’iinish’ní diyinjí saa íił’į́ dóó shík’is Emma Lou Thayne báhane’. Nihí k’ad sin bízaa bee ńdahwiitáłii, bí áyiilaa:

Háadí hoozyéél baa deeshááł?

Háadí ha’óní hólǫ́

Náana łahdę́ę́ bichóhoo’į́ shąąh íisdįįd?

Kódidę́ę́’ shijéí yiiltáł, sháhachį́į, índa até’eshłéeh,

Ch’ééh ahódiiszééh,

Shii’sizį́į naashkáah?

Háadi, t’óó shitáh honǫ́ǫghá,

Háadi, ch’ééh

Háadi, nisin yóo’į́į náaghá, háagoosh deeshwół?

Háaji baa yishchá yaa shididóółtih íiyá?

Háí, háísh yik’i’diitą́?

Bí, t’éiyá.7

Na’ashch’ąąh
Christ be’alyáo sizį́

IV.

Haísh Jesus Christ Nina’ídláii binahjį’ biká idoowół dóó bídziil ábidi’dóolnííł? Alma bina’nitin eíí Yisda’iinííł yee’ “bidine’é bił honeesgáii dóó bąąh danahas’ą́nii yá ák’iididoot’ááł” dóó “yee yiká adoolwół bidine’é” (Alma 7:11, 12; emphasis added). Jó’ei “bidine’é” díí bii’ bił aha’deet’ą́? Éish ałtso dahinánii—t’áa’at’é Nina’ídláii yinahjį’ yisdáadahi-dooká? Dóodáo éish éí bá nidaal’a’í bee o’ool’į́į́ł dóó bee aha’diist’ą́ yik’é dahół’į́nígíí daats’í t’éiyá bá?

Saad dine’e t’óo ahayóí ał’ą́ą’ at’áo God bizaad bii’ óolyé. Bee na’nitingo ts’ída kót’áo eíí Yisda’iinííł “bidine’é” yiká íilyeed ninígíí shą́ą́ Ammon na’nitingo choyoos’į́įdę́ę eíí “God lá dine’é ałtso yaa ntsékees, háadishį́į kéyah yikáá’ kééhat’į́į ndí” (Alma 26:37). Yádę́ę́’ bá ndaal’a’í eíí awéé’ Christ doochííł shą́ą akót’áo yaa hane’ deiz’ą́: “Ayóó baa ił hózhǫ́nii, éiyá ałtso dine’é bich’į’” (Luke 2:10).

Ni’gi bits’íís hólǫ́ǫ yee nina’ídláhígíí biniinaa, nihí Yisda’iinííł yineel’ą́ ił hóósheel, na’áłdziih, dóó hastįį dóó asdzaní ahwiis’áágóó bídziil adayósin, ndí hadabinitá dóó shiká anilyééd dabiłninígíí t’éiyá nisin. Bá sizį́į James bina’nitin, “Átaa’ binááł joóba’ í’dilnééh, dóó yii’ hanidoołtééł” (James 4:10).nihí eíí yiniidlą́ dóó shiká aniltééd bidi’nínii yee niháa akóniizį́įh.

Dine’é t’óó ahayóí dimį́įl God-yée daaldzid akó yik’ee kándaakáii yaa God yich’į’ sodadilzin. Nihí Yisda’iinííł yit’į́ áyiiláii eíí Bi’ “ałtsoní yiyáhii’na’” (D&C 88:6). T’áá Eldir Neal A. Maxwell na’nitingo, “ts’ída ‘ałtsoní yiyáhii’na,’ bił béédahózin, t’áa ałtsojį’ dóó yii’ ch’íniyá, dahináii yik’ee kánaakáii.”8 Nihi azhą́ t’áa’ałtsoní yitł’áadi hoołtsą́nígíí yinahjį’, Bí ałtsoní yii’ hanihidoolóós dóó bik’ee káneiikáí yich’į’ nihídziil anihíilaa. T’óó abididii’nííłígo.

Na’ashch’ąąh
Adą́ąjį’dah nahaaztą́

T’óó ahayóí anii yit’į́ adayiiláii, Átaa’ koní, “Díí bąą, shiinóokaadó ndidóółééł; nidoołts’ingo éí ąą’ ádoolnííł” (bee ééhózin, D&C 6:5; 11:5; ałdó’ nół’į́ Matthew 7:7). Kót’áo, ałtso yee ayóó’anihó’noo, nihíZhé’é dóó Bíye’ ayóó’ayó’noo, Jesus Christ, yee’ dabóodlą́nígíí bisodizin yidiitsį́įh dóó yił nahalní. T’áa bá sizį́į Paul áyiiláii, “Nihí God hinánii ba’ííniidlí, éí ałtso dine’é Yisda’iinííł nilį́, ts’ída eíí dabóodlą́nii” (1 Timothy 4:10).

Díí t’áada’aaníigo shił bééhózin. Nihí Yisda’iinííł Nina’ídláii dó oats’íís danáádootsaał t’éí biniiyé da t’áa aniíltso nihá naadiidzáo binahjį’ dóó yee nihá hooł’a’go nihíbąąhá yee’ baa ádaa na’íisiikąn dóó tó bee nihi’doolzį́į’ bee nahjį’ kódoolnííł. Nina’ídláii ałdó’ binahjį’ bee niháhoo’a’ígíí hinii’náo baa káneikáii yich’į’ nihídziil anihiiláo nihíyéél dóo danidaaz da dadoolééł. Nihíí’ nahwii’nánígíí bił bééhózin, dóó nihił hólǫ́ǫ łih. Áajooba’í nahalingo, éí atiin bąągóó shiiljoolgo nihík’iniyá, atíízaagi yąąh í’doolííł dóó nihaa áhalyą́ą doolééł (nół’į́ Luke 10:34). Jesus Christ dóó Nina’ídláii be’ádziil bee na’ádziih dóó hatah hódzil adéiile’ t’áa háiida yoki’ígíí. Eíí baa akódishní shí ałdó’nihí Yisda’iinííł baa akódishní, éí bihónee’ą́.

Yoołkááłdi díí ti’hwii’nííh bił yóó’ahodoogááł dóó nihił honeesgaiyę́ę ádind doo (nół’į́ Revelation 21:4).Shí eíí nihí Yisda’iinííł Nina’ídláii bilaanaa dóó be’atse’ t’áa aniiltso bik’i da’didiitį́į́ł: dóo ats’íís danaadootsáał da, hool’áágóó iiná halééh, dóó be’ádziil yíniikéedgo t’éí nihił hódoolééł, Jesus Christ bízhi’ binahjį’, áámen.

Notes

  1. Boyd K. Packer, “The Savior’s Selfless and Sacred Sacrifice,” Liahona, Apr. 2015, 38.

  2. James E. Faust, “The Atonement: Our Greatest Hope,” Liahona, Jan. 2002, 22.

  3. “How Firm a Foundation,” Hymns, no. 85.

  4. See, generally, Jeffrey R. Holland, Christ and the New Covenant: The Messianic Message of the Book of Mormon (1997), 223–34; David A. Bednar, “The Atonement and the Journey of Mortality,” Liahona, Apr. 2012, 12–19; Bruce C. Hafen and Marie K. Hafen, “‘Fear Not, I Am with Thee’: The Redeeming, Strengthening, and Perfecting Blessings of Christ’s Atonement,” Religious Educator, vol. 16, no. 1 (2015), 11–31, especially 18–25; Tad R. Callister, The Infinite Atonement (2000), 206–10.

  5. “Come, Ye Disconsolate,” Hymns, no. 115.

  6. From a 2014 letter received by Bishop Bobby O. Hales, who oversees the Henry Branch of the Central Utah Correctional Facility.

  7. “Where Can I Turn for Peace?” Hymns, no. 129.

  8. Neal A. Maxwell, “Apply the Atoning Blood of Christ,” Ensign, Nov. 1997, 23