Kniha Helamanova

1 A nyní vizte, stalo se na počátku čtyřicátého roku vlády soudců nad lidem Nefiovým, že mezi lidem Nefitů vyvstaly vážné nesnáze.

2 Neboť vizte, ^aPahoran zemřel a odešel cestou všeho pozemského; tudíž mezi bratřími, kteří byli syny Pahoranovými, vyvstal vážný svár ohledně toho, kdo by měl získati soudcovskou stolici.

3 Nyní, toto jsou jména těch, kteří se svářili o soudcovskou stolici a kteří také způsobili, že se lidé svářili: Pahoran, Paanki a Pakumeni.

4 Nyní, toto nejsou všichni synové Pahoranovi (neboť jich měl mnoho), ale toto jsou ti, kteří se svářili o soudcovskou stolici; tudíž, způsobili mezi lidem trojí rozdělení.

5 Nicméně, stalo se, že Pahoran byl určen ^ahlasem lidu, aby byl hlavním soudcem a správcem nad lidem Nefiovým.

6 A stalo se, že se Pakumeni, když viděl, že nemůže získati soudcovskou stolici, spojil s hlasem lidu.

7 Ale vizte, Paanki a ta část lidu, která si přála, aby byl jejich správcem, se nesmírně hněvala; tudíž, chystal se lichotkami tento lid přesvědčiti, aby povstal ve vzpouře proti svým bratřím.

8 A stalo se, když se to chystal učiniti, vizte, byl zajat a souzen podle hlasu lidu a byl odsouzen k smrti; neboť povstal ve vzpouře a usiloval o to, aby zničil ^asvobodu lidu.

9 Nyní, když oni lidé, kteří si přáli, aby byl jejich správcem, viděli, že byl odsouzen k smrti, tudíž hněvali se a vizte, vyslali jistého Kiškumena až k soudcovské stolici Pahoranově a ten zavraždil Pahorana, když seděl na soudcovské stolici.

10 A byl pronásledován služebníky Pahoranovými; ale vizte, útěk Kiškumenův byl tak rychlý, že ho nikdo nemohl dohoniti.

11 A šel za těmi, kteří ho vyslali, a všichni vstoupili do smlouvy, ano, přísahaje při svém věčném Tvůrci, že nikomu neřeknou, že Kiškumen zavraždil Pahorana.

12 Tudíž, Kiškumen nebyl znám mezi lidem Nefiovým, neboť v době, kdy zavraždil Pahorana, byl v přestrojení. A Kiškumen a jeho tlupa, která s ním učinila smlouvu, se vmísila mezi lid tak, aby nikdo z nich nemohl býti nalezen; ale tolik, kolik jich bylo nalezeno, bylo odsouzeno k ^asmrti.

13 A nyní vizte, Pakumeni byl určen, podle hlasu lidu, aby byl hlavním soudcem a správcem nad lidem, aby vládl na místě svého bratra Pahorana; a to bylo podle jeho práva. A toto vše bylo učiněno ve čtyřicátém roce vlády soudců; a ten skončil.

14 A stalo se ve čtyřicátém a prvním roce vlády soudců, že Lamanité shromáždili nespočetné vojsko mužů a vyzbrojili je meči a dýkami a luky a šípy a přilbicemi a náprsními pancíři a všelikými štíty všeho druhu.

15 A opět sešli, aby mohli vésti bitvu proti Nefitům. A byli vedeni mužem, který se jmenoval Koriantumr; a byl to potomek Zarahemlův; a byl to odštěpenec z prostředku Nefitů; a byl to statný a mocný muž.

16 Tudíž, král Lamanitů, který se jmenoval Tubalot a který byl synem ^aAmmoronovým, domnívaje se, že Koriantumr, jsa mocným mužem, se může postaviti Nefitům svou silou a také svou velikou moudrostí, natolik, že jeho vysláním získá on moc nad Nefity –

17 Tudíž je podněcoval k hněvu a shromažďoval svá vojska a určil, aby Koriantumr byl jejich vůdcem, a dal, aby pochodovali dolů do země Zarahemla, aby bojovali proti Nefitům.

18 A stalo se, že pro tak mnohé sváry a tak mnohé nesnáze ve vládě nedrželi v zemi Zarahemla dostatečné stráže; neboť se domnívali, že se Lamanité neodváží přijíti do srdce zemí jejich, aby napadli ono veliké město Zarahemla.

19 Ale stalo se, že Koriantumr pochodoval v čele svých početných zástupů a přišel na obyvatele města, a jejich pochod byl v tak nesmírně veliké rychlosti, že Nefitům nezbyl žádný čas na to, aby shromáždili svá vojska.

20 Tudíž Koriantumr srazil hlídku u vchodu do města a vpochodoval s celým svým vojskem do města a zabili každého, kdo se jim postavil, takže se zmocnili celého města.

21 A stalo se, že Pakumeni, který byl hlavním soudcem, prchal před Koriantumrem, až ke zdem města. A stalo se, že Koriantumr ho udeřil u zdi natolik, že zemřel. A tak skončily dny Pakumeniovy.

22 A nyní, když Koriantumr viděl, že má ve vlastnictví město Zarahemla, a když viděl, že Nefité před ním uprchli a byli pobiti a byli zajati a byli uvrženi do vězení a že získal vlastnictví nejsilnější pevnosti v celé zemi, jeho srdce nabylo odvahy natolik, že se chystal vyjíti proti celé zemi.

23 A nyní nezůstal v zemi Zarahemla, ale pochodoval dále s velikým vojskem, až k městu Hojnosti; neboť byl odhodlán jíti a prosekati si svou cestu mečem, aby mohl získati severní části země.

24 A domnívaje se, že jejich největší síla je ve středu země, tudíž pochodoval dále, nedávaje jim žádného času na to, aby se shromáždili, leda do malých skupin; a tímto způsobem je napadali a sráželi je k zemi.

25 Ale vizte, tento pochod Koriantumrův středem země dal Moroniaovi nad nimi velikou převahu, i přes velikost počtu Nefitů, kteří byli zabiti.

26 Neboť vizte, Moronia se domníval, že Lamanité se neodváží přijíti do středu země, ale že budou útočiti na města kolem hranic, jak to činili doposud; tudíž Moronia dal, aby jejich silná vojska hájila tyto části kolem hranic.

27 Ale vizte, Lamanité se nebáli podle jeho přání, ale přišli do středu země a dobyli hlavní město, což bylo město Zarahemla, a pochodovali nejdůležitějšími částmi země, pobíjejíce lid s velikým krveprolitím, jak muže, tak ženy i děti, dobývajíce mnoho měst a mnoho pevností.

28 Ale když to Moronia zjistil, okamžitě poslal Lehiho s vojskem kolem, aby je zastavilo dříve, nežli dojdou do země Hojnosti.

29 A on tak učinil; a zastavil je dříve, nežli došli do země Hojnosti, a utkal se s nimi v bitvě tak, že počali ustupovati zpět k zemi Zarahemla.

30 A stalo se, že Moronia je při jejich ústupu zastavil a utkal se s nimi v bitvě tak, že bitva se stala nesmírně krvavou; ano, mnozí byli zabiti, a mezi počtem těch, kteří byli zabiti, byl nalezen i ^aKoriantumr.

31 A nyní, vizte, Lamanité nemohli ustupovati žádným směrem, ani na sever, ani na jih, ani na východ, ani na západ, neboť byli obklíčeni Nefity ze všech stran.

32 A tak Koriantumr vehnal Lamanity do středu Nefitů tak, že byli v moci Nefitů, a že on sám byl zabit, a Lamanité se vydali do rukou Nefitů.

33 A stalo se, že se Moronia zmocnil opět města Zarahemla a dal, aby Lamanité, kteří byli zajati, opustili zemi v míru.

34 A tak skončil čtyřicátý a první rok vlády soudců.