Písma
Helaman 13


Proroctví Samuela, Lamanity, k Nefitům.

Obsaženo v kapitolách 13 až 15 včetně.

Kapitola 13

Samuel Lamanita prorokuje zničení Nefitů, pokud nebudou činiti pokání – Oni i jejich bohatství jsou prokleti – Zavrhují a kamenují proroky, jsou obklopeni démony a usilují o štěstí v konání nepravosti. Kolem roku 6 př. Kr.

1 A nyní, stalo se v osmdesátém a šestém roce, že Nefité nadále setrvávali v zlovolnosti, ano, ve veliké zlovolnosti, zatímco aLamanité hleděli přísně zachovávati přikázání Boží podle zákona Mojžíšova.

2 A stalo se, že v tomto roce přišel do země Zarahemla jistý Samuel, Lamanita, a počal lidem kázati. A stalo se, že mnoho dnů kázal lidem pokání, a oni ho vyvrhli a on byl hotov vrátiti se do své vlastní země.

3 Ale vizte, přišel k němu hlas Páně, aby se vrátil opět a prorokoval lidu všechny věci, jež mu přijdou do asrdce.

4 A stalo se, že mu nestrpěli, aby vstoupil do města; tudíž šel a vystoupil na zeď jeho a vztáhl ruku svou a volal silným hlasem a prorokoval lidu všechny věci, jež mu Pán vložil do srdce.

5 A pravil jim: Vizte, já, Samuel, Lamanita, promlouvám slova Páně, jež mi vkládá do srdce; a vizte, vložil mi do srdce, abych tomuto lidu řekl, že nad tímto lidem visí ameč spravedlnosti; a neuplyne ani čtyři sta let a meč spravedlnosti na tento lid dopadne.

6 Ano, tento lid čeká těžké azničení a dozajista na tento lid přichází a tento lid nemůže spasiti nic, leda pokání a víra v Pána Ježíše Krista, který dozajista přijde na svět a vytrpí mnohé věci a bude pro lid svůj zabit.

7 A vizte, aanděl Páně mi to oznámil a přinesl duši mé bradostné zvěsti. A vizte, byl jsem k vám poslán, abych vám to také oznámil, abyste mohli míti radostné zvěsti; ale vizte, vy jste mne nechtěli přijmouti.

8 Tudíž, tak praví Pán: Pro tvrdost srdce lidu Nefitů, pokud nebudou činiti pokání, odejmu jim slovo své a astáhnu od nich Ducha svého a nebudu je déle trpěti a obrátím srdce bratří jejich proti nim.

9 A neuplyne ani ačtyři sta let a já dám, aby byli biti; ano, navštívím je mečem a hladem a morem.

10 Ano, navštívím je v prudkém hněvu svém a ve ačtvrtém pokolení nepřátel vašich budou žíti ti, kteří uvidí naprosté zničení vaše; a to se dozajista stane, ledaže budete činiti pokání, praví Pán; a ti ze čtvrtého pokolení přinesou zničení vaše.

11 Ale jestliže budete činiti pokání a avrátíte se k Pánu, svému Bohu, odvrátím hněv svůj, praví Pán; ano, tak praví Pán, požehnaní jsou ti, kteří budou činiti pokání a obrátí se ke mně, avšak běda tomu, kdo pokání nečiní.

12 Ano, aběda tomuto velikému městu Zarahemla; neboť vizte, díky těm, kteří jsou spravedliví, je chráněno; ano, běda tomuto velikému městu, neboť vidím, praví Pán, že jsou mnozí, ano, dokonce větší část tohoto velikého města, kteří budou proti mně zatvrzovati srdce své, praví Pán.

13 Ale požehnaní jsou ti, kteří budou činiti pokání, neboť ty ušetřím. Ale vizte, kdyby nebylo spravedlivých, kteří jsou v tomto velikém městě, vizte, dal bych, aby s nebe sestoupil aoheň a zničil ho.

14 Ale vizte, je to kvůli spravedlivým, že je ušetřeno. Neboť vizte, přichází čas, praví Pán, kdy vyvrhnete spravedlivé z prostředku svého, pak budete zralí ke zničení; ano, běda tomuto velikému městu pro zlovolnost a ohavnosti, jež jsou v něm.

15 Ano, a běda buď městu Gedeon, pro zlovolnost a ohavnosti, jež jsou v něm.

16 Ano, a běda všem městům, jež jsou v okolní zemi, jež jsou ve vlastnictví Nefitů, pro zlovolnost a ohavnosti, jež jsou v nich.

17 A vizte, na tuto zemi přijde aprokletí, praví Pán zástupů, kvůli lidem, kteří jsou v zemi, ano, pro zlovolnost jejich a ohavnosti jejich.

18 A stane se, praví Pán zástupů, ano, náš veliký a pravý Bůh, že ten, kdo aukryje poklady v zemi, pro veliké prokletí země je již více nenalezne, leda by to byl člověk spravedlivý a ukryl je Pánu.

19 Neboť přeji si, praví Pán, aby poklady své ukrývali mně; a prokleti budou ti, kteří poklady své neukrývají mně; neboť žádný neukrývá poklady své mně, ledaže to jsou spravedliví; a ten, kdo neukrývá poklady své mně, je proklet, a také onen poklad, a žádný ho pro prokletí země nevykoupí zpět.

20 A přijde den, kdy poklady své ukryjí, protože srdcem svým ulpěli na bohatství; a protože srdcem svým ulpěli na bohatství, ukryjí poklady své, až budou prchati před nepřáteli svými; protože je neukryjí mně, prokleti budou a také poklady jejich; a v onen den budou biti, praví Pán.

21 Vizte vy, lidé tohoto velikého města, a aposlouchejte slova moje; ano, poslouchejte slova, jež praví Pán; neboť vizte, on praví, že jste prokleti pro bohatství své, a také bohatství vaše je prokleto, protože jste na něm ulpěli srdcem svým a neposlouchali jste slova toho, jenž vám je dal.

22 Nepamatujete na Pána, svého Boha, v těch věcech, ve kterých vám požehnal, ale na abohatství své pamatujete vždy, avšak nikoli abyste za ně poděkovali Pánu, svému Bohu; ano, srdce vaše není přitahováno k Pánu, ale nadýmá se velikou bpýchou, až k vychloubání a k veliké nadutosti, czávidění, rozbrojům, zášti, pronásledování a k vraždám a k všelikým nepravostem.

23 Z tohoto důvodu Pán Bůh dal, aby na tuto zem přišlo prokletí, a také na bohatství vaše, a to pro nepravosti vaše.

24 Ano, běda tomuto lidu pro tuto dobu, jež nadešla, kdy avyvrhujete proroky a vysmíváte se jim a házíte po nich kameny a zabíjíte je a činíte jim všeliké nepravosti, tak jako činili ti za stara.

25 A nyní, když mluvíte, vy pravíte: Kdyby naše dny byly bývaly za dnů našich dávných aotců, nebyli bychom zabíjeli proroky; nebyli bychom je kamenovali a nebyli bychom je vyvrhovali.

26 Vizte, vy jste horší nežli oni; neboť, jakože žije Pán, jestliže mezi vás přijde aprorok a oznamuje vám slovo Páně, které dosvědčuje hříchy vaše a nepravosti vaše, bhněváte se na něho a vyvrhujete ho a hledáte všeliké způsoby k tomu, abyste ho zničili; ano, řeknete, že je falešným cprorokem a že je hříšníkem a od ďábla, protože dsvědčí, že skutky vaše jsou zlé.

27 Ale vizte, jestliže mezi vás přijde nějaký člověk a řekne: Čiňte toto a není žádné nepravosti; čiňte ono a nebudete trpěti; ano, řekne: Kráčejte podle pýchy svého vlastního srdce; ano, kráčejte podle pýchy očí svých a čiňte cokoli, čeho si srdce vaše přeje – a jestliže mezi vás přijde nějaký člověk a řekne toto, přijmete ho a řeknete, že je aprorokem.

28 Ano, budete ho pozvedávati a budete mu dávati ze jmění svého; budete mu dávati ze zlata svého a ze stříbra svého a budete ho odívati drahocenným šatem; a protože k vám promlouvá alichotivá slova a praví, že vše je dobré, pak na něm neshledáte chyby.

29 Ó, ty zlovolné a zvrácené pokolení; ty zatvrzelý a tvrdošíjný lide, jak dlouho se budete domnívati, že vás Pán bude snášeti? Ano, jak dlouho budete trpěti, abyste byli vedeni apošetilými a bslepými průvodci? Ano, jak dlouho si budete raději cvoliti temnotu nežli dsvětlo?

30 Ano, vizte, hněv Páně je již proti vám roznícen; vizte, proklel zemi pro nepravost vaši.

31 A vizte, přijde čas, kdy prokleje bohatství vaše, takže budou akluzká, takže je nebudete moci udržeti; a ve dnech chudoby své si je nebudete moci ponechati.

32 A ve dnech chudoby své budete volati k Pánu; a marně budete volati, neboť zpustošení vaše již na vás přišlo a zničení vaše je zajištěno; a pak budete v onen den plakati a kvíleti, praví Pán zástupů. A pak budete bědovati a řeknete:

33 Ó, akéž bych býval činil pokání a nezabíjel proroky a bnekamenoval je a nevyvrhoval je. Ano, v onen den řeknete: Ó, kéž bychom bývali pamatovali na Pána, svého Boha, v ten den, kdy nám dal naše bohatství, a pak by se nestalo kluzkým, abychom o ně přišli; neboť vizte, naše bohatství od nás odešlo.

34 Vizte, zde položíme nástroj a nazítří je pryč; a vizte, naše meče nám byly odňaty v ten den, kdy jsme je hledali do boje.

35 Ano, ukryli jsme své poklady a ony nám pro prokletí země unikly.

36 Ó, kéž bychom bývali činili pokání v ten den, kdy k nám přišlo slovo Páně; neboť vizte, země je prokleta a všechny věci se staly kluzkými a my je nemůžeme udržeti.

37 Vizte, jsme obklopeni démony, ano, jsme obklíčeni anděly toho, který usiluje o to, aby zničil duši naši. Vizte, nepravosti naše jsou veliké. Ó Pane, nemůžeš od nás odvrátiti hněv svůj? A takováto bude řeč vaše v oněch dnech.

38 Ale vizte, vaše adny zkoušky pominuly; bodkládali jste den spasení svého, až je na věky příliš pozdě a zničení vaše je zajištěno; ano, neboť jste po všechny dny života svého usilovali o to, co jste nemohli získati; a usilovali jste o cštěstí v konání nepravosti, což se protiví povaze oné spravedlivosti, jež je ve velikém a Věčném vládci našem.

39 Ó, vy lidé této země, kéž byste vyslyšeli slova má! A já se modlím, aby byl hněv Páně odvrácen od vás a abyste činili pokání a abyste byli spaseni.