Lukáš 24:13–25

Ježíš utěšuje dva učedníky

Společná cesta do Emaus

V den, kdy byl Ježíš vzkříšen, se dva učedníci vydali na cestu z Jeruzaléma do městečka zvaného Emaus. Byli to následovníci Ježíše a byli smutní. Mluvili spolu o Ježíšově smrti a o dalším, co se stalo v několika předchozích dnech.

Lukáš 24:13–14

Po cestě se objevil Ježíš a šel s nimi, ale oni nevěděli, že je to On. Zeptal se jich, o čem mluví a proč jsou smutní.

Lukáš 24:15–17

Překvapilo je, že neví, co se stalo. Vyprávěli Mu o Ježíšovi. Mysleli si, že bude jejich Spasitelem, ale On zemřel.

Lukáš 24:18–21

Také řekli, že několik žen šlo k Ježíšovu hrobu, ale Jeho tělo tam nebylo. Andělé ženám řekli, že Ježíš žije.

Lukáš 24:21–24

Ježíš je pak učil tomu, co se o Spasiteli píše v písmech. Řekl, že proroci učili, že Spasitel zemře a opět vstane z mrtvých.

Lukáš 24:25–27

Když došli do Emaus, bylo už pozdě. Tito dva učedníci Ježíše pozvali, aby zůstal s nimi. Ježíš se posadil a jedl s nimi. Vzal chléb, požehnal ho a dal učedníkům. V tu chvíli poznali, že to je Ježíš. Ale On najednou zmizel.

Lukáš 24:29–31

Tito dva učedníci mluvili o tom, že je hřálo u srdce, když je Ježíš učil z písem. Spěchali zpátky do Jeruzaléma, aby řekli ostatním učedníkům, že Ježíše viděli.

Lukáš 24:32–35