Lukáš 4:16–31
Ježíš svědčí o svém poslání
Lidé v Nazarétu Ho odmítají
Ježíš odešel do Nazarétu, kde žila Jeho rodina a přátelé. Bylo to město, kde vyrostl. O sabatu šel do synagogy, kam lidé chodili studovat písma a uctívat Boha.
Lukáš 4:16–17
V synagoze se Ježíš postavil a přečetl verše od proroka Izaiáše. V těchto verších se psalo, že jednoho dne přijde Spasitel. Bude kázat evangelium chudým a uzdravovat zlomená srdce. Bude pomáhat slepým a těm, kteří jsou zranění.
Izaiáš 61:1–2; Lukáš 4:17–19
Ježíš dočetl a posadil se. Všichni se na Něj dívali. Řekl jim, že tyto verše z písem, které četl, se právě dnes naplňují. On je ten Spasitel.
Lukáš 4:21
Tím, co Ježíš řekl, byli lidé z Nazarétu velmi překvapeni. Jak by Ježíš mohl být Spasitelem? Mysleli si, že to je jen syn Marie a Jozefa, a ne Syn Boží. Připadal jim jako obyčejný člověk.
Lukáš 4:22
Ježíš věděl, že lidé chtějí, aby vykonal zázrak, kterým by dokázal, že je Spasitel. Učil je, že zázraky jsou pro lidi, kteří věří, a že Bůh někdy koná zázraky i pro ty, kteří nejsou z Izraele, protože mají více víry. Někteří lidé v synagoze se na Ježíše zlobili.
Lukáš 4:23–28
Vyvedli Ho z města a pak nahoru na vrchol kopce. Chtěli Ho z kopce shodit.
Lukáš 4:28–29
Ježíš ale rozzlobeným lidem unikl.
Lukáš 4:30
Lidé Ježíše v Nazarétu nechtěli, a proto odešel učit do jiného města.
Lukáš 4:31–32