„Lekce 18 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Ženy Svatých posledních dnů a Pomocné sdružení“, Základy Znovuzřízení – materiály pro učitele (2019)
„Lekce 18 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Základy Znovuzřízení – materiály pro učitele
Lekce 18 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Ženy Svatých posledních dnů a Pomocné sdružení
Když Prorok Joseph Smith mluvil o Pomocném sdružení, prohlásil: „Církev nebyla dokonale zorganizována, dokud nebyly takto zorganizovány ženy.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 447.) Zamyslete se nad tím, jaké poselství toto vysílá světu o postavení žen v Pánově Církvi. Při studiu těchto materiálů přemítejte o tom, nakolik je práce žen Svatých posledních dnů a Pomocného sdružení ve znovuzřízené Církvi Ježíše Krista nezbytná.
Oddíl 1
Jak ženy Svatých posledních dnů budují Boží království?
Starší James E. Talmage z Kvora Dvanácti apoštolů jednou řekl: „Největší zastánce žen a ženství na světě je Ježíš Kristus.“ (Daughters in My Kingdom [2011], 3.)
President M. Russell Ballard z Kvora Dvanácti apoštolů učil:
Naše sestry vždy tvořily životně důležitou a nedílnou součást Pánova díla. Věrné ženy statečně pracovaly ve věci pravdy a spravedlivosti ještě před založením tohoto světa. … I naše dispensace má své hrdinky. (M. Russell Ballard, „Women of Righteousness“, Ensign, Apr. 2002, 69)
Emma Smithová, manželka Proroka Josepha Smitha, je příkladem ženy Svatých posledních dnů, která ve Znovuzřízení naplnila důležitou roli. Ve zjevení daném Josephu Smithovi Pán Emmu označil za „vyvolenou paní“ (Nauka a smlouvy 25:3). Zatímco budete toto zjevení číst, zvažte možnost označit si zodpovědnosti a rady, které Pán Emmě dal. Povšimněte si, že ve verši 16 Pán prohlašuje, že Jeho rady dané Emmě se týkají každého z nás.
Při přípravě na vyučovací hodinu si prostudujte
Přečtěte si Nauku a smlouvy 25:5–7, 10–11, 13, 15–16.
Emma a Joseph prožili během společného života nesmírně těžké zkoušky. Také si však navzájem přinášeli velikou útěchu a radost. Emma, která byla věrná svému povolání, přinášela Josephovi velikou útěchu a povzbuzovala ho a utěšovala ho po celou dobu pronásledování a úmorných strastí. Když Prorok vzpomínal na dobu, kdy ho Emma navštívila, zatímco se skrýval před nebezpečím, napsal: „Ona je opět zde, i v těch nejposlednějších nesnázích, neohrožená, pevná a neochvějná, neměnná, láskyplná Emma.“ („Journal, December 1841–December 1842“, 135, josephsmithpapers.org.)
Emma po nějakou dobu sloužila jako Josephova písařka a pomáhala s překladem Knihy Mormonovy. Po celý život odvážně svědčila o Knize Mormonově. Krátce předtím, než zemřela, svému synovi řekla: „Věřím, že Kniha Mormonova je božského původu – o tom nemám sebemenší pochyby.“ (Emma Smithová, „Last Testimony of Sister Emma“, Saints’ Herald, Oct. 1, 1879, 290.) Emma byla také poslušna Pánova příkazu a sestavila první církevní zpěvník náboženských písní.
Emma učila vlastním příkladem: „Ve státě New York šila oblečení pro … misionáře, kteří byli povoláni kázat evangelium. … V Kirtlandu společně s dalšími ženami shromažďovala přikrývky, potraviny a oblečení pro účastníky Sionské výpravy, kteří je předali trpícím Svatým ve státě Missouri. Pomáhala připravovat jídlo a zhotovovat [oblečení] pro dělníky pracující na chrámu Kirtland. Ubytovala u nich doma tolik dělníků pracujících na chrámu, že musela i s Josephem spát na podlaze. V prvních dnech budování města Nauvoo zasvětila většinu svého času a pozornosti péči o mnoho nemocných, kteří měli malárii a kteří tábořili u jejich domu na břehu řeky Mississippi. V těchto i v jiných případech byla příkladem toho, jak v tehdejší době mnohé sestry sloužily.“ (Učení: Joseph Smith, 450.)
Při přípravě na vyučovací hodinu přemítejte
Přemýšlejte o nějaké příkladné ženě, kterou znáte a která svým vlivem, hlasem i schopnostmi smysluplně přispívá k budování Božího království. V jakých ohledech buduje království Boží v naší době?
Oddíl 2
V čem je organizace Pomocného sdružení jedinečná?
Na jaře roku 1842 Svatí ve své chudobě zápolili se stavbou chrámu Nauvoo. Mnohé sestry si přály pomáhat ještě více. Skupina sester, kterou vedly Sarah Kimballová a Margaret Cooková, se shromáždila, aby sepsala stanovy a pravidla nového sdružení žen, které by šilo oblečení pro dělníky pracující na chrámu. Když se radily s Prorokem Josephem Smithem, řekl jim, že jejich stanovy jsou těmi nejlepšími, které kdy viděl (viz Učení: Joseph Smith, 445). „Avšak,“ řekl, „tohle není to, co si přejete. Vyřiďte sestrám, že jejich oběť je Pánem přijata a že má pro ně něco lepšího. … Zvu je všechny, aby se setkaly se mnou a s několika bratřími, … a zorganizuji ženy pod vedením kněžství, podle vzoru kněžství.“ (Daughters in My Kingdom, 12.) Eliza R. Snowová vyprávěla, že Joseph Smith učil Pomocné sdružení, že „tatáž organizace existovala i v církvi v dávných dobách“ (Daughters in My Kingdom, 7).
Sestra Julie B. Becková, bývalá generální presidentka Pomocného sdružení, učila tomu, co to znamená být zorganizovány podle vzoru kněžství.
Pomocné sdružení je jedinečné, protože bylo zorganizováno podle „vzoru kněžství“ [Joseph Smith, citováno v Sarah M. Kimball, „Auto-biography“, Woman’s Exponent, Sept. 1, 1883, 51]. … Pracujeme podle způsobu kněžství – což znamená, že vyhledáváme a přijímáme zjevení a jednáme podle něj; rozhodujeme se v radách a pečujeme o jednotlivce na osobní rovině. Účel kněžství – připravovat se na požehnání věčného života uzavíráním a dodržováním smluv – je i naším účelem. Stejně jako v případě našich bratří, kteří mají kněžství, je i naším dílem dílo spasení, služby a snahy stát se svatým lidem. (Julie B. Becková, „Pomocné sdružení – posvátné dílo“, Liahona, listopad 2009, 111)
President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva dále zdůraznil, že dílo Pomocného sdružení je vykonáváno s kněžskou pravomocí:
Když byl president Joseph Fielding Smith presidentem Kvora Dvanácti apoštolů, řekl v proslovu k Pomocnému sdružení toto: „I když sestry [nejsou vysvěceny ke] kněžství, … neznamená to, že jim Pán nedává pravomoc. … Můžete hovořit s pravomocí, protože vám ji Pán udělil.“ Uvedl také, že Pomocnému sdružení „byla dána moc a pravomoc vykonávat mnohé věci. Dílo, které jeho členky vykonávají, je konáno s božskou pravomocí.“ [„Relief Society – An Aid to the Priesthood“, Relief Society Magazine, Jan. 1959, 4–5.] …
Kdokoli slouží v úřadu nebo v povolání, které přijal od někoho, kdo drží klíče kněžství, používá při plnění úkolů, které mu byly svěřeny, kněžskou pravomoc. (Dallin H. Oaks, „Klíče a pravomoc kněžství“, Liahona, květen 2014, 50–51)
Oddíl 3
Jak ženy a Pomocné sdružení pomáhají dosáhnout účelů Božích a Jeho Církve?
První shromáždění Pomocného sdružení se konalo 17. března 1842 v horní místnosti červeného cihlového obchodu Josepha Smitha v Nauvoo ve státě Illinois. Za presidentku nové organizace byla zvolena Emma a byla jí vyjádřena podpora. Joseph se postavil a vysvětlil, že toto je naplněním Pánova prohlášení, že Emma je „vyvolenou paní, kterou [Pán] povolal“ (Nauka a smlouvy 25:3). Nedlouho poté Prorok řekl: „Toto Sdružení má získávat pokyny skrze řád, který ustanovil Bůh – prostřednictvím těch, kteří jsou ustanoveni vést – a nyní vám předávám klíč ve jménu Božím, a toto sdružení se bude radovat, a poznání a inteligence od nynějška bude plynout shůry.“ (Daughters in My Kingdom, 14–15.)
Sestra Emma Smithová prohlásila, že ženy Církve společně vykonají „něco mimořádného“ („Učení Josepha Smitha o kněžství, chrámu a ženách“, Eseje na témata z evangelia, churchofjesuschrist.org/study/manual/gospel-topics-essays/joseph-smiths-teachings-about-priesthood-temple-and-women?lang=ces). Při studiu následujících citátů zvažte možnost označit si, co vás ohledně účelů a poslání Pomocného sdružení zaujme.
Zina D. H. Youngová, bývalá generální presidentka Pomocného sdružení, vzpomínala:
Pomocné sdružení … bylo zorganizováno …, aby udílelo časná požehnání chudým a potřebným – a aby dodávalo povzbuzení zesláblým a umírňovalo chybující; a přispívalo k lepšímu rozvoji a využívalo ženský soucit a dobročinnost, aby měla každá sestra příležitost dosáhnout duchovní síly a moci k uskutečnění většího dobra v díle vykoupení lidské rodiny. („First General Conference of the Relief Society“, Woman’s Exponent, Apr. 15, 1889, 172)
Sestra Becková učila:
Joseph Smith řekl, že ženy této Církve byly zorganizovány s cílem „pomáhat chudým, strádajícím, vdovám a sirotkům a naplňovat veškeré dobročinné účely“ [History of the Church, 4:567] a nikoli „pouze ulehčit chudým, ale spasit duše“ [History of the Church, 5:25]. Toto úsilí pomoci dále definoval starší John A. Widtsoe jako „pomoc v chudobě, pomoc v nemoci, pomoc při pochybách, pomoc v neznalosti – pomoc od všech překážek radosti a pokroku …“ [Evidences and Reconciliations, arr. G. Homer Durham, 3 vols. in 1 (1960), 308]. …
Prostřednictvím Pomocného sdružení se cvičíme v tom, jak být učednicemi Krista. Učíme se tomu, co by si On přál, abychom se učily, děláme to, co by si On přál, abychom dělaly, a stáváme se takovými, jakými by si On přál, abychom se staly. (Julie B. Becková, „To, co ženy Svatých posledních dnů umějí nejlépe – stát pevně a nepohnutě“, Liahona, listopad 2007, 111, 109)
President Spencer W. Kimball vysvětlil, proč účelům a moci Pomocného sdružení musí porozumět muži i ženy:
V této organizaci Pomocného sdružení spočívá moc posilovat rodiny v Sionu a budovat království Boží – a tato moc dosud není plně využita, a ani nebude, dokud sestry i nositelé kněžství neporozumí vizi Pomocného sdružení. (Spencer W. Kimball, Daughters in My Kingdom, 142; kurzíva přidána)
Při přípravě na vyučovací hodinu přemítejte
Co mohou ženy i muži dělat pro to, aby porozuměli vizi Pomocného sdružení a pracovali společně na dosahování jeho účelů?