Lekce 25 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Následnictví v předsednictvu a putování na západ
„Lekce 25 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Následnictví v předsednictvu a putování na západ“, Základy Znovuzřízení – materiály pro učitele (2019)
„Lekce 25 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Základy Znovuzřízení – materiály pro učitele
Obrázek
Forging Onward, Ever Onward [Vždy vpřed, stále jen vpřed], Glen S. Hopkinson
Brigham Young přihlíží, jak Svatí opouštějí Nauvoo.
Lekce 25 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Následnictví v předsednictvu a putování na západ
Jeden novinový článek poté, co oznámil úmrtí Josepha a Hyruma Smithových, došel k závěru: „A to je konec mormonismu.“ (Weekly Herald, July 13, 1844, 220.) Po smrti Proroka Josepha se mnozí nezasvěcení pozorovatelé domnívali, že se Církev rozpadne. A členové Církve se ptali, kdo je povede. Při studiu těchto materiálů k vyučovací hodině se zaměřte na to, jak Pán po smrti proroka nadále vede svou Církev.
Oddíl 1
Kdo vede Pánovu Církev, když prorok zemře?
V rámci tohoto oddílu splňte jeden z těchto úkolů:
Prostudujte si následující materiály a poté splňte úkol uvedený v části „Při přípravě na vyučovací hodinu přemítejte“.
V Nauvoo zavládla po smrti Josepha a Hyruma Smithových pochmurná nálada. Během tohoto období provázeného zmatky začalo několik lidí tvrdit, že mají právo vést Církev. Jedním z nich byl Sidney Rigdon.
Když Joseph zemřel, sloužil Brigham Young a další apoštolové na misii na východě Spojených států. Brigham obdržel dopis popisující zavraždění Josepha a Hyruma Smithových až 16. července 1844.
Když si Brigham dopis přečetl, měl pocit, že přijde o rozum. Nikdy nepociťoval takové zoufalství.
V myšlenkách se okamžitě obrátil ke kněžství. Joseph byl držitelem všech klíčů nezbytných k udělování obdarování Svatým a k jejich pečetění na věčnost. Bez těchto klíčů nemohlo spět dílo Páně kupředu. Brigham se na okamžik obával, že si je Joseph vzal s sebou do hrobu.
A pak si Brigham v záblesku zjevení vybavil, jak Joseph tyto klíče udělil Dvanácti apoštolům.Plácl se do kolen se slovy: „Klíče království jsou přímo zde v církvi.“ (Saints: The Story of the Church of Jesus Christ in the Latter Days, vol. 1, The Standard of Truth, 1815–1846 [2018], 559)
7. srpna 1844 se členové Dvanácti a další vedoucí Církve shromáždili v radě. Během této schůzky Sidney Rigdon, který se Církvi odcizil, prohlásil, že kvůli tomu, že byl předtím povolán a ustanoven mluvčím Josepha Smitha (viz Nauka a smlouvy 100:9), je jeho zodpovědností „dohlížet na to, aby Církev byla řízena řádným způsobem“ (v: History, 1838–1856 [Manuscript History of the Church], volume F-1, 295, josephsmithpapers.org).
Když Sidney domluvil, Brigham Young prohlásil:
Obrázek
President Brigham Young
Joseph předal na hlavu [Dvanácti apoštolům] všechny klíče a moci přináležející apoštolství, které on sám vlastnil, než byl odňat ze země. (Brigham Young, v: History, 1838–1856, volume F-1, 296, josephsmithpapers.org)
Den nato se Svatí v Nauvoo shromáždili, aby si vyslechli Sidneyho Rigdona, který vznesl nárok na to, aby se stal vedoucím Církve. Po jeho řeči stručně promluvil Brigham Young, přičemž se zasazoval o to, aby nyní Církev vedlo Kvorum Dvanácti, jehož členové společně drželi všechny klíče kněžství znovuzřízené Proroku Josephu Smithovi.
Když Emily [Hoytová] slyšela mluvit Brighama, přistihla se při tom, že k němu vzhlédla, aby se přesvědčila, že to není Joseph. Měl Josephův výraz, stejný způsob uvažování, a dokonce i jeho hlas zněl stejně jako Josephův. …
Emily si o sedm let později svou zkušenost, kdy viděla Brighama promlouvat ke Svatým, zaznamenala spolu se svědectvím o tom, jak moc se na stupínku svým vzhledem i hlasem podobal Josephovi.V příštích letech k jejímu svědectví přidaly to své i desítky dalších Svatých, kteří popisovali, jak byli onoho dne svědky toho, jak na Brighamovi spočinul Josephův plášť proroka. (Saints, 1:565–566)
Wilford Woodruff napsal: „Kdybych [Brighama] na vlastní oči neviděl, nikdo by mě nemohl přesvědčit, že to nebyl Joseph Smith.“ (V: History of the Church, 7:236.)
Svatí díky tomu, co Brigham Young řekl o Josephově předání klíčů a moci apoštolství členům Dvanácti, a díky potvrzujícímu svědectví Ducha Svatého, porozuměli vůli Páně a vyjádřili Kvoru Dvanácti apoštolů podporu jako vedoucím znovuzřízené Církve Ježíše Krista.
Obrázek
ikona, přemítejte
Při přípravě na vyučovací hodinu přemítejte
Zamyslete se nad tím, jak dal Nebeský Otec Svatým prostřednictvím toho, že jim ukázal, že Církev má vést Brigham Young a Dvanáct apoštolů, najevo svou vůli a lásku. Jak jste dospěli k poznání, že ty, kteří vedou Církev v dnešní době, vyvolil a povolal Bůh?
Oddíl 2
Jak nás možná Pán povede, když se budoucnost jeví jako nejistá?
V lednu roku 1846, uprostřed narůstajícího pronásledování Svatých, dokončili členové Kvora Dvanácti apoštolů plány na odchod z Nauvoo a putování na západ. V roce 1842 Joseph Smith prorokoval, že „Svatí budou i nadále trpět velikým soužením a budou vyhnáni do Skalistých hor … [a budou] zakládat osady a stavět města a … stanou [se] mocným lidem uprostřed Skalistých hor“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 513).
Zatímco se Svatí připravovali na odchod z Nauvoo, pracovali také na dokončení chrámu Nauvoo. Když se jeho stavba blížila ke konci, valily se k němu ve dne v noci tisíce Svatých, aby mohli obdržet obdarování a pečeticí obřady. Sestra Sarah Richová poznamenala:
Obrázek
Sarah Richová
Kdybychom neměli tu víru a znalost, které jsme obdrželi v tomto chrámu vlivem a pomocí Ducha Páně, naše cesta by pro nás byla jako krok do temnoty. … Ale měli jsme víru v našeho Nebeského Otce a vložili jsme v Něj důvěru s pocitem, že jsme Jeho vyvolený lid. (Sarah Rich, v: Daughters in My Kingdom: The History and Work of Relief Society [2011], 30)
Starší Robert D. Hales z Kvora Dvanácti apoštolů o Svatých, kteří byli v té době v Nauvoo, řekl:
Obrázek
Starší Robert D. Hales
Jejich smlouvy s Pánem v chrámu Nauvoo byly pro ně ochranou během jejich cesty na západ, tak jako jsou ochranou i pro každého z nás v dnešní době a po celý náš život. (Robert D. Hales, „Temple Blessings“, New Era, Feb. 2014, 4)
Zatímco pronásledování sílilo, nabývaly plány Svatých své konečné podoby a první velká skupina se vydala na cestu přes stát Iowa v únoru roku 1846. Potýkali se s velmi nepříznivým zimním počasím, nedostatkem zásob a špatnou organizací. Jaro s sebou přinášelo vytrvalý déšť, rozvodněné potoky a bláto, kvůli čemuž Svatí dokázali urazit za 131 dní pouhých 480 kilometrů. Brigham Young v důsledku těchto zdržení a tenčících se zásob postup zastavil a zřídil na cestě osadu s názvem Winter Quarters. Do podzimu počet obyvatel Winter Quarters vystoupal nad 7 000.
Mnozí trpěli chorobami v důsledku podvýživy a špatného počasí a víra některých z nich procházela zkouškou. Kvůli těmto obtížným okolnostem se zima na přelomu let 1846 a 1847 řadí k nejtěžším obdobím života Brighama Younga. Měl pocit, že je „jako otec se spoustou dětí kolem sebe“, a později vzpomínal na to, jak ho jeho zodpovědnosti tížily jako „pětadvacetitunové břímě“ („This Shall Be Our Covenant“, Revelations in Context [2016], 307–308; viz také Saints: The Story of the Church of Jesus Christ in the Latter Days, vol. 2, No Unhallowed Hand, 1846–1893 [2020], 40–44, 46–51).
Brigham Young pod tíhou zmíněných okolností usilovně žádal Pána o vedení a obdržel zjevení, které představovalo „slovo a [vůli] Páně ohledně výpravy Izraele při jejich putování na západ“ (Nauka a smlouvy 136:1). Zvažte možnost si během studia následujících výňatků z tohoto zjevení označit Pánovy pokyny a zaslíbení, jež Svatým dal.
President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva zmínil důležitý postřeh, který se týká načasování zjevení zaznamenaného v Nauce a smlouvách 136. Řekl:
Obrázek
President Dallin H. Oaks
Základním předpokladem jakéhokoli úsilí je závazek, že uděláme vše, co je v našich silách a mezích vlastního úsudku. To znamená, že musíme sloužit a pracovat.
Pokračovat se službou a prací je důležité pro to, abychom byli způsobilí zjevení obdržet. Během studia písem jsem si povšiml, že většina zjevení přichází k dětem Božím ve chvílích, kdy něco dělají, a ne ve chvílích, kdy sedí pohodlně doma a čekají na to, až jim Pán řekne, jaký první krok mají učinit.
Je například důležité si povšimnout toho, že zjevení známé jako „Slovo a vůle Páně ohledně výpravy Izraele při jejich putování na západ“ (NaS 136:1) nepřišlo v Nauvoo v době, kdy Kvorum Dvanácti plánovalo, že odtamtud Svatí odejdou; … nepřišlo ani na západním břehu řeky Mississippi. … Zjevení, které mělo řídit přechod Svatých přes pláně, přišlo 14. ledna 1847, kdy Svatí již urazili zhruba třetinovou vzdálenost k horským údolím. (Dallin H. Oaks, „In His Own Time, in His Own Way“, Ensign, Aug, 2013, 22, 24)
Zamyslete se na chvíli nad tím, jak by se tento postřeh presidenta Oakse mohl vztahovat na vaše vlastní otázky a rozhodnutí, jež ovlivňují vaši budoucnost.
Začátkem dubna roku 1847 opustil Brigham Young Winter Quarters s první výpravou Svatých. Během čtyř měsíců urazili 1 660 kilometrů a 24. července 1847 dorazili do údolí Solného jezera. Wilford Woodruff zaznamenal, že jakmile Brigham Young ono údolí spatřil, „byl několik minut pohroužen do vidění. Když vidění ustalo, řekl: ‚To stačí. Toto je to pravé místo. Jeď dál.‘“ (Teachings of Presidents of the Church: Wilford Woodruff [2004], 146.) Do října se v Utahu usadilo okolo 1 700 Svatých. Asi 10 000 dalších však stále žilo podél řeky Missouri v Iowě a v Nebrasce a na západ se vydalo během následujících pěti let. (Viz „Sustaining a New First Presidency in 1847“, ChurchofJesusChrist.org.)
Dvanáct apoštolů vedlo Církev po dobu tří let, kdy nebylo k dispozici První předsednictvo. V prosinci roku 1847 se apoštolové setkali v Council Bluffs v Iowě, kde v té době stále žilo mnoho Svatých. Sešli se v malém roubeném domě, aby diskutovali o znovuzorganizování Prvního předsednictva. „Přítomným se dostalo záplavy projevů Svatého Ducha“ a Kvorum Dvanácti jednohlasně vyjádřilo podporu Brighamu Youngovi, služebně nejstaršímu apoštolovi, jako presidentu Církve. (Autobiography of Bathsheba W. Smith, 12, Knihovna církevní historie, Salt Lake City; viz také Saints, 2:87–89, 92–95.)
Obrázek
ikona, přemítejte
Při přípravě na vyučovací hodinu přemítejte
Zamyslete se nad tím, jak Pán vedl Svaté na cestě do údolí Solného jezera. Jak jste pocítili, že vás Pán ve vašem životě vede? Na co byste se mohli zaměřit, abyste od Pána získali více vedení?
