Biskupstvo
Zneužívání a týrání (potřeby pachatelů)

„Zneužívání a týrání (potřeby pachatelů)“, Podklady pro udílení rad a pokynů (2020).

„Zneužívání a týrání (potřeby pachatelů)“, Podklady pro udílení rad a pokynů.

Zneužívání a týrání (potřeby pachatelů)

Krizové linky

Biskupové, presidenti odboček a presidenti kůlů mají pokaždé, když se dozvědí o případu zneužívání či týrání, neprodleně zavolat na církevní krizovou linku určenou církevním vedoucím. Na této lince jim bude poskytnuta podpora ohledně toho, jak pomoci obětem a jak je zapotřebí danou záležitost nahlásit. Přejete-li si získat číslo krizové linky a další informace, přejděte na čísla krizových linek.

Žádný církevní vedoucí nemá nikdy ignorovat oznámení o zneužívání nebo týrání, ani nemá nikomu radit, aby neoznamoval trestnou činnost.

USA a Kanada

Dozví-li se o zneužívání či týrání druzí členové, mají okamžitě kontaktovat orgány činné v trestním řízení. Rovněž se mají poradit se svým biskupem nebo presidentem kůlu, který se obrátí na krizovou linku pro záležitosti spojené se zneužíváním a týráním, aby získal vedení ohledně toho, jak pomoci obětem a jak je zapotřebí danou záležitost nahlásit.

Státy mimo USA a Kanadu

Zjistěte, jak a kdy máte zneužívání či týrání nahlásit. Presidenti kůlů a biskupové mají neprodleně zavolat na krizovou linku, pokud je v jejich zemi nějaká k dispozici, aby získali vedení. V zemích, kde žádná krizová linka k dispozici není, má biskup, který se dozví o zneužívání či týrání, kontaktovat presidenta kůlu. Ten se obrátí s žádostí o pokyny na územní právní poradce v územní kanceláři (viz Všeobecná příručka: Služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů (2020), 38.6.2.1, ChurchofJesusChrist.org). Další členové mají splnit veškeré ohlašovací povinnosti stanovené zákonem a poradit se se svým biskupem.

Zneužívání či týrání nelze tolerovat

Zneužívání a týrání je špatné zacházení s druhými (jako například s dítětem, manželským partnerem, starším nebo postiženým člověkem) nebo jejich zanedbávání takovým způsobem, že jim to způsobuje fyzickou, psychickou či sexuální újmu. Církev zastává stanovisko, že zneužívání ani týrání nelze tolerovat v žádné podobě a že ti, kteří se jimi proviní, se budou zodpovídat před Bohem. Pachatel, ať již je ze zneužívání nebo týrání usvědčen, či nikoli, je podroben církevnímu disciplinárnímu řízení a může mu být odňato členství v Církvi (viz Matouš 18:6; Marek 9:42; Lukáš 17:2).

Prvořadou zodpovědností Církve v případě zneužívání či týrání je 1) s laskavostí a citlivě pomoci těm, kteří se stali obětí zneužívání či týrání, a 2) ochránit další zranitelné osoby před zneužíváním či týráním, k němuž by mohlo dojít v budoucnu. Zatímco některé druhy zneužívání či týrání mohou působit fyzickou újmu, veškeré jeho formy ovlivňují mysl a ducha. Zneužívání či týrání často ničí víru a může u oběti zapříčinit pocity zmatku, nejistoty, nedůvěry, viny a strachu.

Ty, kteří se zneužívání či týrání dopouštějí, tíží často i další závažné nevyřešené hříchy či problémy v oblasti duševního zdraví, nebo možná někdy byli oběťmi zneužívání či týrání oni sami. Někteří pachatelé pociťují výčitky svědomí, touhu vyznat své hříchy a ochotu započít proces pokání. Jiní mohou popírat, že se dopustili něčeho špatného, bagatelizovat své chování nebo ho svádět na druhé. Zhodnocení toho, do jaké míry pachatel pociťuje lítost a touhu se změnit, je prvním krokem ve snaze mu pomoci.

Někteří pachatelé mohou být lstiví, manipulativní a prolhaní, takže se jejich verze toho, co se událo, bude možná lišit od toho, co říká oběť. V každém případě berte ohled především na bezpečnost a ochranu oběti. Biskupové a presidenti kůlů se mají při vytváření bezpečnostního plánu poradit na krizové lince.

Od církevních vedoucích se neočekává, že stanoví diagnózu ani že budou poskytovat terapii těm, kteří v důsledku zneužívání či týrání zápolí s psychickými problémy, a ani k tomu nejsou nabádáni. Většina pachatelů má zvážit možnost vyhledat odbornou pomoc. Rodinné služby (tam, kde jsou k dispozici) jsou schopny vedoucím poskytnout konzultace a informace ohledně zdrojů, které jsou v jejich okolí dostupné.

Jakmile bude případ zneužívání či týrání prošetřen a bude dosaženo závěru týkajícího se jeho závažnosti, mají se biskupové ohledně církevních povolání, chrámových doporučení a dalších souvisejících otázek řídit pokyny uvedenými v příručce General Handbook: Serving in The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints (2020). Při zvažování omezení členství pachatelům z řad mládeže se řiďte oddílem 32.7.7 ve Všeobecné příručce.

Snažte se porozumět

S modlitbou zvažte možnost položit dotyčnému otázky, jako jsou například ty níže uvedené, abyste mohli lépe porozumět jeho problému a připravenosti a motivaci činit pokání.

  • Mohl(a) byste mi pomoci té situaci lépe porozumět?

  • Jak je pro vás důležité činit pokání?

  • Jak využíváte zásad evangelia k tomu, abyste překonal(a) sklony ke zneužívání či týrání a takovéto chování?

  • Co jste ochoten/ochotna udělat pro dosažení změny?

  • Jak vám mohu během procesu pokání pomáhat?

  • Je ještě něco, co se týká tohoto případu zneužívání či týrání, co bych měl vědět?

Pomozte dotyčnému

Zatímco budete dotyčnému udílet rady a pokyny, zvažte možnost využít některých z těchto námětů:

Diskutujte s dotyčným o důsledcích zneužívání či týrání pro sebe sama a vlastní rodinu, včetně nauky a církevních pravidel, jež se zneužívání či týrání týkají. (Projděte si materiály uvedené v oddíle Pravidla a učení Církve, v nichž získáte více informací.)

Pomozte dotyčnému nalézt naději a uzdravení prostřednictvím Ježíše Krista a Jeho Usmíření.

V případech, kdy se dotyčný dopouštěl fyzického zneužívání či týrání nebo verbálního napadání, mu pomozte přijít na to, jak reagovat na obtížné situace či pocity vhodně a vyvarovat se při tom hrubosti – například takto:

  • Dopřát si dostatek času na to, aby se emoce zmírnily, a získat díky tomu možnost vědomě zareagovat například tak, že půjde na procházku, bude zhluboka dýchat, počítat do sta nebo pracovat na nějakém projektu.

  • Sdělit své námitky v klidu, aniž bude kritizovat.

  • Dopřát si čas na přemítání o myšlenkách a pocitech druhých.

Podpořte rodinu

Zneužívání či týrání ovlivňuje členy rodiny dotyčného stejně, jako jeho samého. Zjistěte, jak daný případ zasáhl manželského partnera nebo členy rodiny dotyčného, a zabývejte se tím. Ačkoli je nutné pomáhat pachateli s procesem pokání, oběti mají někdy ve chvílích, kdy se zdá, že se vedoucí zaměřují v první řadě na pomoc pachateli, pocit, že jsou opomíjeny. Buďte s obětí v pravidelném kontaktu, abyste se ujistili, že i její potřeby jsou naplňovány.

Zajistěte členům rodiny, kteří možná potřebují poradenství nebo podporu, pomoc prostřednictvím veřejných služeb nebo odbornou pomoc.

Pomozte členům rodiny porozumět tomu, jak jim Spasitel může pomoci dosáhnout osobního uzdravení (viz Alma 7:11 a Matouš 11:28–30).

Poskytujte vytrvalou podporu druhým členům rodiny, které ona záležitost možná rovněž zasáhla.

Využijte zdroje dostupné ve sboru a v kůlu

Než začnete situaci dotyčného probírat s druhými, požádejte ho o svolení. Biskupové se mají ve chvíli, kdy vyvstanou otázky ohledně zachovávání důvěrnosti a povinnosti chránit druhé, obrátit na krizovou linku pro záležitosti spojené se zneužíváním a týráním.

Bude-li to zapotřebí, pomozte dotyčnému vyhledat a získat odbornou pomoc.

  • Využijte místní poskytovatele poradenských služeb, jež jsou v souladu se zásadami evangelia.

  • Obraťte se na místní Rodinné služby nebo územní kancelář a požádejte je o další materiály nebo náměty, kde získat poradenské služby.

Ve spolupráci s biskupem zvažte možnost věnovat během rady sboru nebo jiného setkání čas školení vedoucích ohledně toho, jak zabraňovat zneužívání a týrání a jak na ně reagovat.