Poselství předsednictva kůlu

„Buďtež vy tedy dokonalí“

President Michal Hanzal

První rádce v předsednictvu kůlu Praha

„Budeme-li se s tím správným pochopením navzájem zdokonalovat, dosáhneme všichni onoho vzdáleného cíle – všichni společně a každý sám dokonáme; budeme dokonalí.“

Když se nás někdo zeptá, které Pánovo přikázání je nejtěžší dodržovat, mnozí z nás nejspíš zmíní pronikavá slova, jež Spasitel pronesl ve svém Kázání na hoře: „Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.“¹

Při své službě v Církvi jsem poznal relativně mnoho členů Církve, kteří nejenže mají pocit, že nikdy nebudou dokonalí, protože to je nad jejich síly, ale dokonce mají pocit, že již teď nejsou dostatečně dobří a v naplňování onoho přikázání selhávají. Možná mají i pocit, že Církev nebo evangelium na ně kladou příliš vysoké nároky, oni se snaží jim vyhovět a pak jsou zklamaní a frustrovaní z toho, když se jim to nedaří na 100 %.

Srovnávání se s druhými

Zjistil jsem také, že jedním z významných faktorů, proč někdy máme takové pocity, je to, že se – nevědomky a bez zlých úmyslů – srovnáváme s druhými. Snažíme se druhým vyrovnat, nebo být dokonce ještě lepší než oni. Chceme dokázat někomu nebo možná jen sami sobě, že přece jen za něco stojíme, že jsme dostatečně dobří a že máme všechno pod kontrolou. Avšak s takovýmto přístupem přirozeného člověka se pak ze zdravého a žádoucího zdokonalování stává nezdravý a nežádoucí hon za dokonalostí. Výsledkem bývají pocity zklamání, stres, úzkostlivost, či dokonce deprese. A to může vést k duchovnímu oslabení a ke ztrátě touhy a ochoty být v duchovním nebo církevním životě plně aktivní.

Měli jste někdy na své duchovní cestě podobné pocity? Já ano – a relativně dlouho mi trvalo, než jsem pochopil plný a skutečný význam oné Ježíšovy výzvy, abychom byli dokonalí. Z písem víme, že „Pán nedává dětem lidským žádná přikázání, aniž by pro ně připravil cestu, aby mohly uskutečniti věc, kterou jim přikazuje.“² Občas ale Pánovým přikázáním nerozumíme plně a správně – alespoň ne zpočátku. Nerozumíme jim tak, jak On zamýšlel, abychom jim rozuměli. A chyba nemusí být nutně v nás.

Dokonalost, nebo bezchybnost?

Domnívám se tedy, že hlavní příčinou všech těchto negativních pocitů či názorů je nepochopení. Nepochopení toho, co se ve skutečnosti skrývá za slovy „Buďtež vy tedy dokonalí“. Slovo dokonalost, obzvlášť ve svatých písmech, je jedno z nejnepochopenějších slov vůbec. To, jak chápe dokonalost svět (tedy jako cosi bezchybného či bezvadného), se zásadně liší od toho, jak toto slovo v původních jazycích používali pisatelé písem. A zásadně se to liší od toho, jak toto slovo chápe Pán.

Nikdo z nás není dokonalý ve smyslu zcela bez chyb. Zcela bezchybný a bezhříšný život vedl pouze Ježíš Kristus. Ale o bezchybnost v oné Jeho výzvě nejde. V čem tedy spočívá dokonalost tak, jak ji chápe Pán?

Na téma zdokonalování mluvil na generální konferenci v roce 1995 president Russell M. Nelson.³ Ten ve svém proslovu rozděluje dokonalost do dvou kategorií – 1) dokonalost ve smrtelnosti (to je ona bezchybnost) a 2) dokonalost věčnou. Jak president Nelson uvádí, ve smrtelnosti neboli v tomto životě jsou oblasti, ve kterých se můžeme zdokonalit v tom smyslu, že budeme bezchybní. Chirurg může provést operaci naprosto bezchybně. Virtuos může odehrát skladbu bez sebemenší chybičky. Bezchybnosti můžeme dosáhnout i v oblastech, jako je dochvilnost, placení desátku, dodržování Slova moudrosti atd. Každý z nás má v životě alespoň jednu oblast, ve které je již dokonalý. A na dalších pracujeme.

Teleios

Ježíš od nás však požaduje něco vyššího než dokonalost ve smrtelnosti. Když nás vyzývá, abychom byli dokonalí, tak jako je dokonalý Jeho Otec, hledí daleko za hranice smrtelnosti. Slovo dokonalý, jež je použito v oné výzvě, je přeloženo z řeckého slova teleios, což znamená „úplný“ nebo „celý“. Teleios je přídavné jméno vytvořené z podstatného jména telos, což znamená „konec“. Infinitiv slovesa pak zní teleiono, což znamená „dosáhnout vzdáleného konce, být plně rozvinut, být vyspělý, dovršit či dokončit“. Všimněte si, že toto slovo vůbec nenaznačuje bezchybnost či bezhříšnost. Naznačuje dosažení nějakého vzdáleného cíle neboli dokončení (dokonání) nějaké činnosti. Když pisatelé Nového zákona, který byl psán v řečtině, chtěli vyjádřit dokonalost ve smyslu bezchybnosti, preciznosti nebo prvotřídnosti, volili jiná slova, nikoli slovo teleios či jeho odvozeniny.

I české slovo dokonalý je věrným překladem řeckého teleios. Jde zkrátka o něco, co je dokončené, dokonané. Jakmile něco konáme, tak to dříve či později dokonáme a pak to bude dokonané – neboli dokonalé. Je tedy zřejmé, že ani české slovo dokonalost nenaznačuje ve svém původu bezchybnost či naprostou preciznost. Dnešní svět tak dokonalost chápe, ale Pán v písmech nikoli.

Dokonánoť jest

S tímto na mysli se podívejme na další význačný Pánův výrok. Před svým ukřižováním řekl několika farizeům: „Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.“⁴ V angličtině je sloveso „dokonám“ v tomto verši vyjádřeno slovy „I shall be perfected“ – tedy doslova „třetího dne budu zdokonalen“. Zamyslete se nad tím! Bezhříšný a bezchybný Pán – zcela dokonalý podle našich smrtelných měřítek – sám prohlašuje, že teprve bude zdokonalen. To proto, že dokonalost, kterou pro nás Pán zamýšlí, je mnohem více než bezchybné chování. Je to požadavek věčnosti, jak ho vyjádřil Pán ve své přímluvné modlitbě: „Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, … Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno.“⁵

A pak si vzpomeňme na slova, která Ježíš pronesl na kříži na Kalvárii chvíli předtím, než naposledy vydechl: „Dokonánoť jest.“⁶ Jinými slovy: nyní jsem vše dokonal, jsem dokonalý, jsem hotov, dosáhl jsem cíle – teleios. V novodobém zjevení použil Ježíš podobný jazyk, když řekl: „Nicméně, sláva buď Otci, a já jsem vypil a dokončil [dokonal] jsem přípravy své pro děti lidské.“⁷

Skutečnost, že Ježíš dosáhl věčné dokonalosti (teleios) až po svém vzkříšení, je potvrzena v Knize Mormonově. Když se vzkříšený Pán zjevil Nefitům v zemi Hojnosti a pronášel k nim v podstatě stejnou řeč, jako bylo Jeho Kázání na hoře v Izraeli, tak k výzvě, abychom byli dokonalí, přidal jeden důležitý detail. Řekl: „Tudíž bych chtěl, abyste byli dokonalí, dokonce jako já nebo jako Otec váš, který je v nebi, dokonalý je.“⁸ Tentokrát uvedl kromě Otce i sebe jakožto dokonalou bytost. Předtím, když žil ještě na zemi, zmínil pouze svého Otce.⁹ Je tedy zřejmé, že dokonalí, jak to po nás požaduje Pán, nemůžeme být, dokud nebudeme vzkříšeni. Vzkříšení je předpokladem pro věčnou dokonalost.

Drazí přátelé, náš Pán znovuzřídil svou Církev proto, aby nám pomáhala připravit se na věčnou dokonalost. Apoštol Pavel napsal Efezským, že Spasitel dal církvi apoštoly, proroky, pastýře a učitele pro spořádání [teleios – zdokonalování] Svatých a abychom se sběhli v jednotu víry a v člověka dokonalého¹⁰ – neboli člověka, který je vyspělý, úplný a dokončený, nikoli nutně bezchybný.

Mějte se dobře

Naším cílem není okamžitá dokonalost, ale zdokonalování – zdravý a žádoucí celoživotní proces. Zdokonalování Svatých je jedním z pilířů činnosti Pánovy Církve. A jelikož Církev jsme my, Svatí, znamená to, že se všichni zdokonalujeme navzájem. Prorok Moroni nám v Knize Mormonově říká: „Pojďte ke Kristu a buďte v něm zdokonalováni a popírejte v sobě veškerou bezbožnost; a popřete-li v sobě veškerou bezbožnost a budete-li milovati Boha celou svou mocí, myslí a silou, pak je milost jeho postačující pro vás, abyste milostí jeho mohli býti dokonalí [dokonaní, úplní] v Kristu.“¹¹ A poté dodává slova, která se mi obzvlášť líbí: „A nyní, říkám všem, mějte se dobře.“¹²

Sestry a bratři, my, lidé, jsme, abychom mohli mít radost!¹³ Máme se mít dobře. Ne mít výčitky svědomí či pocity viny. Nedovolme protivníkovi, aby v nás vyvolával pocity nedostatečnosti, neschopnosti či frustrace. Dovolme Pánu, aby v nás vyvolával pocity lásky (k Bohu, k druhým i k sobě samým¹⁴), víry a naděje. Budeme-li se s tím správným pochopením navzájem zdokonalovat, dosáhneme všichni onoho vzdáleného cíle – všichni společně a každý sám dokonáme. A jednou budeme moci spolu s Pavlem prohlásit: „Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal [teleios], víru jsem zachoval.“¹⁵ Dokonánoť jest. Jsem dokonalý.