Prohlubujme své obrácení k Ježíši Kristu
Písma a naše znalost Boha jsou dary – dary, které příliš často považujeme za samozřejmost. Važme si těchto požehnání.
Moc vám děkuji, starší Nielsone, za vaše nádherné poselství. To jsme potřebovali slyšet.
Drazí bratři a sestry, president Russell M. Nelson nás nedávno učil: „Udělat cokoli správně vyžaduje úsilí. Stát se pravým učedníkem Ježíše Krista není v tomto ohledu výjimkou. Prohlubování víry a důvěry v Krista vyžaduje úsilí.“ Mezi doporučeními, která nám dal, abychom prohlubovali svou víru v Ježíše Krista, zaznělo i to, že máme usilovně studovat a že se máme pohroužit do písem, abychom lépe porozuměli Kristovu poslání a službě. (Viz „Kristus vstal z mrtvých; víra v Něj bude hory přenášet“, Liahona, květen 2021, 103.)
V Knize Mormonově se dozvídáme, že písma hrála důležitou roli i v životě Lehiovy rodiny – tak důležitou, že se Nefi a jeho bratři vrátili do Jeruzaléma, aby získali mosazné desky (viz 1. Nefi 3–4).
Písma zjevují Boží vůli ohledně nás velmi podobně jako Liahona v případě Nefiho a jeho otce. Nefi poté, co si zlomil luk, potřeboval vědět, kam má jít, aby opatřil potravu. Jeho otec Lehi pohlédl na Liahonu a spatřil, co na ní bylo napsáno. Nefi byl svědkem toho, že vřetena fungují v souladu s vírou, pílí a pozorností, která se jim věnuje. Rovněž spatřil nápis, který bylo možné snadno přečíst a díky němuž získávali porozumění ohledně cest Páně. Také si uvědomil, že Pán uskutečňuje veliké věci malými prostředky. Nefi pokynů, kterých se mu prostřednictvím Liahony dostalo, uposlechl. Vystoupil na horu a opatřil potravu pro svou rodinu, která velmi trpěla jejím nedostatkem. (Viz 1. Nefi 16:23–31.)
Zdá se mi, že Nefi byl velmi oddán studiu písem. Čteme, že se těšil z písem, že o nich v srdci přemítal a že je psal k poučení a ku prospěchu svých dětí (viz 2. Nefi 4:15–16).
President Russell M. Nelson řekl:
„Budeme-li se ,tlačiti kupředu, hodujíce na slově Kristově, a [vytrváme-li] do konce,… [budeme] míti život věčný‘ [2. Nefi 31:20].
Hodovat znamená víc než jen ochutnávat. Hodovat znamená pochutnávat si. Na písmech si pochutnáváme tím, že je studujeme v duchu radostného objevování a věrné poslušnosti. Když hodujeme na slovech Kristových, jsou zasazena na ‚[deskách] srdce masitých‘ [2. Korintským 3:3]. Stávají se nedílnou součástí naší přirozenosti.“ („Žijme podle vedení písem“, Liahona, leden 2001, 21.)
Co například uděláme, když se naše duše bude těšit z písem?
Prohloubí se naše touha být součástí shromažďování Izraele na obou stranách závoje. Bude pro nás běžné a přirozené zvát členy své rodiny a přátele, aby naslouchali misionářům. Budeme způsobilí a budeme mít platné chrámové doporučení, abychom mohli chodit do chrámu tak často, jak to bude možné. Budeme pracovat na tom, abychom nacházeli, připravovali a posílali do chrámu jména svých předků. Budeme věrně dodržovat den sabatu, chodit každou neděli na shromáždění, abychom obnovili své smlouvy s Pánem, zatímco budeme způsobile přijímat svátost. Budeme odhodláni setrvávat na cestě smlouvy, přičemž budeme žít každým slovem, jež vychází z úst Božích (viz Nauka a smlouvy 84:44).
Co pro vás znamená těšit se z věcí Páně?
Těšit se z písem znamená něco více než jen hladovět a žíznit po poznání. Nefi během svého života zažíval velikou radost. Čelil však také těžkostem a zármutku (viz 2. Nefi 4:12–13). „Nicméně,“ řekl, „vím, v koho důvěřuji.“ (2. Nefi 4:19.) Budeme-li studovat písma, lépe porozumíme Božímu plánu spasení a oslavení a budeme vkládat důvěru v zaslíbení, která nám Pán v písmech dal, a také v zaslíbení a požehnání novodobých proroků.
Jednoho odpoledne nás s manželkou jedni přátelé pozvali k sobě domů na návštěvu. Jejich sedmiletý syn David nikdy neslyšel biblický příběh o Davidovi a Goliášovi a přál si, aby mu ho někdo pověděl. Když jsem onen příběh začal vyprávět, udělalo na něj dojem, jak David díky své víře a ve jménu Boha Izraelského zranil a zabil Filistinského pomocí praku a kamene, aniž by měl v ruce meč (viz 1. Samuelova 17).
Podíval se na mě svýma obrovskýma tmavýma očima a s rozhodností se otázal: „Kdo je to Bůh?“ Vysvětlil jsem mu, že Bůh je náš Nebeský Otec a že se o Něm učíme v písmech.
Pak se mě zeptal: „Co jsou to písma?“ Řekl jsem mu, že písma jsou slovo Boží a že v nich najde nádherné příběhy, které mu pomohou Boha lépe poznat. Požádal jsem jeho matku, aby si vzala Bibli, kterou má doma, a aby nenechala Davida jít spát dřív, než mu celý ten příběh přečte. Měl velikou radost, když mu naslouchal. Písma a naše znalost Boha jsou dary – dary, které příliš často považujeme za samozřejmost. Važme si těchto požehnání.
Když jsem jako mladý muž sloužil na misii, povšiml jsem si, že se mnoha lidem díky tomu, že jsme je učili prostřednictvím písem, změnil život. Začal jsem si uvědomovat moc, která se v písmech skrývá, i to, jak nám mohou změnit život. Každý člověk, kterého jsme učili znovuzřízenému evangeliu, byl jedinečnou osobností s odlišnými potřebami. Svatá písma – ano, proroctví sepsaná svatými proroky – je přivedla k víře v Pána a k pokání a změnila jim srdce.
Písma je naplňovala radostí, zatímco se jim dostávalo inspirace, vedení, útěchy, posílení a odpovědí na jejich potřeby. Mnozí z nich se rozhodli uskutečnit ve svém životě změny a začali dodržovat Boží přikázání.
Nefi nás povzbuzuje, abychom se těšili ze slov Kristových; neboť slova Kristova nám řeknou vše, co máme činit (viz 2. Nefi 32:3).
Vybízím vás, abyste si vytvořili stálý plán studia písem. Pojď, následuj mne je skvělý materiál k výuce a studiu evangelia, díky němuž můžeme prohloubit své obrácení k Ježíši Kristu a který nám může pomoci stát se více takovými, jako je On. Při studiu evangelia zkrátka jen nehledáme nové informace, ale chceme se stát novým stvořením (viz 2. Korintským 5:17).
Duch Svatý nás vede k pravdě a vydává nám o této pravdě svědectví (viz Jan 16:13). Osvěcuje naši mysl, obnovuje naše porozumění a dotýká se našeho srdce prostřednictvím zjevení od Boha – zdroje veškeré pravdy. Duch Svatý očisťuje naše srdce. Rozněcuje v nás touhu žít podle pravdy a našeptává nám, jak toho můžeme dosáhnout. „Duch svatý… vás naučí všemu.“ (Jan 14:26.)
Spasitel ohledně slov, která zjevil Proroku Josephu Smithovi, uvedl:
„Tato slova nejsou od lidí ani od člověka, ale ode mne; …
Neboť je to můj hlas, jenž je k vám promlouvá; neboť jsou vám dána mým Duchem; …
Pročež, můžete svědčiti, že jste slyšeli můj hlas a znáte moje slova.“ (Nauka a smlouvy 18:34–36.)
Máme usilovat o společenství Ducha Svatého. Tímto cílem se mají řídit naše rozhodnutí, myšlenky i skutky. Musíme usilovat o vše, co přivolává vliv Ducha, a odmítat vše, co se od tohoto vlivu odchyluje.
Svědčím o tom, že Ježíš Kristus je milovaný Syn našeho Nebeského Otce. Miluji svého Spasitele. Jsem vděčný za Jeho písma i za Jeho žijící proroky. President Nelson je Jeho prorokem. Ve jménu Ježíše Krista, amen.