2010–2019
Dodržujte přikázání
říjen 2015


Dodržujte přikázání

Ten, který nás stvořil a který nás miluje, velmi dobře ví, jak musíme žít, abychom mohli obdržet tu nejvyšší možnou míru štěstí.

Milovaní bratří, je skvělé být opět s vámi. Slova, která jsme dnes večer již slyšeli, nás inspirovala. Modlím se, abych i já byl veden v tom, co mám říci.

Mé dnešní poselství pro vás je přímočaré. Jde o toto: Dodržujte přikázání.

Boží přikázání nejsou dána proto, aby nás stresovala nebo aby nám bránila ve štěstí. Pravý opak je pravdou. Ten, který nás stvořil a který nás miluje, velmi dobře ví, jak musíme žít, abychom mohli obdržet tu nejvyšší možnou míru štěstí. Poskytl nám vodítka, která, pokud se jimi budeme řídit, nás bezpečně provedou touto často zákeřnou smrtelností. Připomeňme si slova jedné známé náboženské písně: „Dbej přikázání! Ta mír vždy dají, vždy tě ochrání.“1

Náš Nebeský Otec nás natolik miluje, že říká: Nezalžeš; nepokradeš; nezcizoložíš; milovati budeš bližního svého jako sebe samého; a tak dále.2 Přikázání dobře známe. On ví, že když budeme dodržovat přikázání, náš život bude šťastnější, více uspokojující a méně komplikovaný. Naše těžkosti a problémy bude snazší nést a my budeme získávat Jeho slíbená požehnání. Ale i když nám dává zákony a přikázání, umožňuje nám také rozhodnout se, zda je přijmeme, nebo odmítneme. Naše rozhodnutí v tomto ohledu určují náš osud.

Jsem si jist, že nejvyšším cílem každého z nás je věčný život v přítomnosti našeho Nebeského Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista. Je proto naprosto nezbytné, abychom celý život činili taková rozhodnutí, která nás k tomuto velikému cíli dovedou. Víme však, že protivník je odhodlán nám to překazit. On a jeho zástupy se neúnavně snaží zmařit naše spravedlivé touhy. Představují hrob a neustálou hrozbu pro naše věčné spasení, pokud my naopak nejsme neúnavní ve svém odhodlání a úsilí dosáhnout svého cíle. Apoštol Petr nás varuje: „Bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral.“3

Ačkoli v životě nikdy nejsme osvobozeni od pokušení, vy, mladí muži, jste ve věku, kdy můžete být obzvláště zranitelní. Léta dospívání jsou často léta, kdy se cítíte vnitřně nejistí, kdy máte pocit, že na nic nestačíte, kdy se snažíte najít si své místo mezi vrstevníky a kdy se snažíte zapadnout do kolektivu. Můžete být pokoušeni snižovat svá měřítka a jít s davem, jen aby vás přijímali ti, které byste rádi měli za přátele. Buďte prosím silní a dávejte si pozor na cokoli, co by vás mohlo připravit o požehnání věčnosti. Rozhodnutí, která činíte právě tady a teď, mají věčnou důležitost.

V 1. Korintským čteme: „Tak mnoho … rozdílů hlasů jest na světě.“4 Obklopují nás přesvědčující hlasy, lstivé hlasy, zlehčující hlasy, sofistikované hlasy a matoucí hlasy. A mohl bych dodat, že tyto hlasy jsou velmi hlasité. Nabádám vás, abyste je ztlumili a místo toho na sebe nechali působit onen tichý a jemný hlas, který vás povede do bezpečí. Pamatujte na to, že někdo s pravomocí vám po vašem křtu vložil ruce na hlavu, konfirmoval vás za člena Církve a řekl: „Přijmi Ducha Svatého.“5 Otevřete své srdce i duši a naslouchejte tomuto zvláštnímu hlasu, který svědčí o pravdě. Jak slíbil prorok Izaiáš: „Ušima svýma slýchati slovo … [budeš]: Toť jest ta cesta, choďte po ní.“6 Kéž jsme vždy naladěni tak, abychom dokázali slyšet tento utěšující a vůdčí hlas, jenž nás udrží v bezpečí.

Když nedbáme přikázání, otevírá to cestu tomu, co nazývám morovými ranami naší doby. Patří k nim mor uvolněných mravů, mor pornografie, mor drog, mor nemorálnosti a mor potratů, abych jmenoval jen pár. Písma nám říkají, že „původcem všech těchto věcí“7 je protivník. Víme, že on je „otcem všech lží, aby klamal a zaslepoval lidi“.8

Snažně vás prosím, abyste se vyhýbali všemu, co by vás připravilo o štěstí zde ve smrtelnosti a o věčný život ve světě, který přijde. Protivník vás bude se svými klamy a lžemi svádět dolů po kluzkém svahu až k vašemu zničení, pokud mu to dovolíte. Na onom kluzkém svahu budete nejspíš dříve, než si vůbec uvědomíte, že už nedokážete zastavit. Všichni jste už volání protivníka někdy slyšeli. Vychytrale říká: Pro jednou se nic nestane; dělá to každý; nebuď staromódní; doba se změnila; to nikomu neublíží; tvůj život je jen tvůj. Protivník nás zná a ví, která pokušení pro nás bude těžké ignorovat. Je naprosto nezbytné, abychom byli neustále ve střehu, abychom takovým lžím a pokušením nepodlehli.

Budeme muset mít velkou odvahu, máme-li zůstat věrnými a opravdovými uprostřed těchto stále sílících tlaků a zákeřných vlivů, jež nás obklopují a jež překrucují pravdu, ničí vše, co je dobré a slušné, a snaží se nám místo toho podstrkávat lidské filosofie tohoto světa. Pokud by přikázání napsali lidé, pak by jejich změna prostřednictvím libovůle nebo legislativního či jakéhokoli jiného postupu byla výsadním právem lidí. Přikázání nám však dal Bůh. Se svou svobodou jednání je můžeme přehlížet. Nemůžeme je však změnit, stejně jako nemůžeme změnit důsledky, jež vyplývají z toho, když přikázání neposloucháme nebo je porušujeme.

Kéž si uvědomujeme, že naše největší štěstí v tomto životě pramení z toho, že se řídíme Božími přikázáními a jsme poslušni Jeho zákonů! Mám moc rád slova ve 32. kapitole Izaiáše, verš 17: „[Dílem spravedlivosti bude pokoj; a důsledkem spravedlivosti bude utišení a bezpečí na věky.]“ Takový pokoj a takové bezpečí se mohou dostavit jedině skrze spravedlivost.

Pokud jde o hřích, nesmíme sami sobě dovolit udělat ani tu nejmenší odchylku. Nesmíme sami sobě dovolit uvěřit tomu, že můžeme Boží přikázání porušit „jen trošičku“, neboť hřích nás může popadnout železnou rukou, z jejíhož sevření je pak extrémně bolestivé se vymanit. Závislosti, jež mohou vzniknout z drog, alkoholu, pornografie či nemorálnosti, jsou skutečné a je téměř nemožné se jich zbavit bez obrovského zápolení a značné pomoci.

Pokud někdo z vás při svém putování klopýtl, ujišťuji vás, že existuje cesta zpět. Tento proces se nazývá pokání. Ačkoli tato cesta je obtížná, závisí na ní vaše věčné spasení. Co jiného by si mohlo zasluhovat více vašich sil? Naléhám na vás, abyste se tady a teď rozhodli, že podniknete všechny kroky nutné k tomu, abyste učinili úplné pokání. Čím dříve to uděláte, tím dříve se budete moci těšit z onoho pokoje, utišení a bezpečí, o nichž mluvil Izaiáš.

Nedávno jsem slyšel svědectví ženy, která se svým manželem sešla z cesty bezpečí, porušila přikázání a během toho téměř zničila jejich rodinu. Když oba konečně prohlédli skrz silný závoj závislosti a uvědomili si, jak nešťastnými se v životě stali a jak moc zraňovali své blízké, začali se měnit. Proces pokání jim připadal dlouhý a občas byl bolestivý, ale s pomocí vedoucích kněžství a také s pomocí rodiny a blízkých přátel se vrátili zpátky.

Podělím se s vámi o část svědectví této sestry o uzdravující moci pokání: „Jak může člověk, který je ztracenou ovcí a kterého svírá [hřích], dosáhnout tohoto pokoje a štěstí, jež pociťujeme nyní? Jak se to stane? Odpovědí je … dokonalé evangelium, dokonalý Syn a Jeho oběť za mě. … Tam, kde byla temnota, je nyní světlo. Tam, kde bylo zoufalství a bolest, je nyní radost a naděje. Jsme nekonečně požehnáni onou změnou, která se může dostavit jedině skrze pokání, jež je umožněno Usmířením Ježíše Krista.“

Náš Spasitel zemřel, aby poskytl tento požehnaný dar vám i mně. Navzdory tomu, že taková cesta je obtížná, je ono zaslíbení skutečné. Těm, kteří činí pokání, Pán řekl:

„Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí.“9

„A … nezpomenu [na ně] více.“10

Je třeba, abychom v sobě celý život živili silné svědectví studiem písem, modlitbou a přemítáním o pravdách evangelia Ježíše Krista. Když bude naše svědectví o evangeliu, o Spasiteli a o našem Nebeském Otci pevně zakořeněno, bude mít vliv na vše, co děláme.

Svědčím o tom, že každý z nás je milovaným synem našeho Otce v nebi, poslaným na zemi v této době za konkrétním účelem a obdařeným kněžstvím Božím, s nímž můžeme sloužit druhým a konat Boží dílo zde na zemi. Je nám přikázáno žít tak, abychom byli tohoto kněžství neustále hodni.

Drazí bratří, kéž dodržujeme přikázání! Budeme-li tak činit, je pro nás připravena úžasná a nádherná odměna. Kéž tohoto požehnání dosáhneme, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, našeho Spasitele a Vykupitele, amen.