2010–2019
Znalost, láska a růst
Generální konference – říjen 2019


Znalost, láska a růst

Kéž všichni porozumíme své úloze v tomto velikém díle pastýřské služby, abychom se stali více takovými, jako je On.

V roce 2016 navštívil pěvecký sbor Tabernacle Choir at Temple Square Nizozemsko a Belgii. A jelikož jsem se na přípravě této úchvatné události podílel, měl jsem příležitost zažít jejich vystoupení dvakrát.

Obrázek
Hráč na gong

Během vystoupení jsem přemýšlel o tom, jak obrovským výkonem bylo tak početný pěvecký sbor přesunout. Upoutal mě především velký gong, jehož přeprava byla jistě náročná, a zřejmě drahá v porovnání s houslemi, trumpetou či jinými hudebními nástroji, které je možné snadno přenést v ruce. Když jsem se ale zaměřil na to, jak se tento gong využívá, uvědomil jsem si, že ve skutečnosti na něj udeřili pouze několikrát, zatímco menší nástroje hrály po většinu koncertu. Pomyslel jsem si, že by bez zvuku tohoto obrovského gongu nebylo představení stejné, a tak k jeho převozu na takovou dálku přes oceán bylo nutné vyvinout určité úsilí.

Obrázek
Hráč na gong s<nb/>orchestrem

Někdy můžeme mít pocit, že jsme jako onen gong – že jsme dobří jen k tomu, abychom při vystoupení hráli jen podružnou roli. Dovolte mi však říci, že váš zvuk má zásadní vliv.

Potřebujeme všechny nástroje. Někteří z nás se snadno učí a daří se jim ve škole, zatímco jiní mají umělecké nadání. Někteří jsou dobří návrháři a stavitelé, jiní pečují o druhé, chrání je nebo učí. Všichni jsme zapotřebí, abychom tomuto světu dávali pestrost a smysl.

Rád bych tento proslov věnoval všem těm, kteří mají pocit, že nemají čím přispět, nebo si myslí, že nejsou důležití a pro nikoho nic neznamenají; těm, kteří mají pocit, že jsou na vrcholu světa, a také všem někde mezi tím.

Ať se na cestě životem nacházíte kdekoli, někteří z vás se možná cítíte tak přetíženi, že již ani nevnímáte, že na této cestě jste. Chtěl bych vás vyzvat, abyste vystoupili z temnoty na světlo. Světlo evangelia vás zahřeje a uzdraví a pomůže vám porozumět tomu, kdo doopravdy jste a jaký je v životě váš účel.

Někteří z nás bloudí po zakázaných cestách a snaží se tam nalézt štěstí.

Náš milující Nebeský Otec nás zve, abychom kráčeli po cestě učednictví a vrátili se k Němu. Miluje nás dokonalou láskou.1

Co je to za cestu? Je to cesta, na které si vzájemně pomáháme rozumět tomu, kdo jsme, tím, že si vzájemně sloužíme.

Sloužit podle mě znamená projevovat božskou lásku.2 Vytváříme tím prostředí, ve kterém dárce i příjemce získávají touhu činit pokání. Jinými slovy, měníme směr a přibližujeme se ke Spasiteli Ježíši Kristu a stáváme se více takovými, jako je On.

Například není nutné neustále manželskému partnerovi ani dětem připomínat, jak se mohou zlepšovat – oni to již vědí. Právě vytvoření láskyplného prostředí jim umožní provést ve svém životě nutné změny a stát se lepšími lidmi.

Tímto způsobem se pokání stane každodenním zušlechťujícím procesem, jehož součástí může například být to, že se za špatné chování omluvíme. Stále si pamatuji a zažívám situace, kdy jsem příliš rychle soudil nebo jsem nebyl dost ochotný naslouchat. Na konci dne při osobní modlitbě jsem pocítil laskavou radu z nebe, abych činil pokání a polepšil se. Láskyplné prostředí, které vytvářeli nejprve mí rodiče, bratr a sestry, a nyní je dílem mé manželky, dětí a přátel, mi pomáhalo a stále pomáhá stát se lepším člověkem.

Všichni víme, v čem se můžeme zlepšit. Není potřeba si to vzájemně opakovaně připomínat, ale je potřeba mít se rádi a sloužit si navzájem, a vytvářet tím atmosféru, ve které budeme ochotni se měnit.

V tomtéž prostředí se učíme tomu, kdo ve skutečnosti jsme a jaká je naše role v této poslední kapitole světové historie před Druhým příchodem Spasitele.

Pokud si svou rolí nejste jisti, rád bych vás vyzval, abyste si našli místo, kde budete moci být o samotě, a požádali Nebeského Otce, aby vám ukázal, jakou roli máte hrát. Odpověď bude zřejmě přicházet postupně a poté, co pevněji staneme na cestě smlouvy a služby, zřetelněji.

Některé těžkosti, které zažíváme, jsou tytéž, kterým čelil Joseph Smith, když byl „uprostřed … války slov a rozbouření názorů“. Jak se dočítáme v jeho vlastním záznamu, často si říkal: „Co se má učiniti? Které z těchto všech společností jsou správné; nebo jsou všechny společně na omylu? Jestliže některá z nich je správná, která [z nich] to je a jak to rozeznám?“3

S poznáním, které našel v Jakubově epištole a které zní: „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu“,4 Joseph nakonec dospěl k rozhodnutí tázat se Boha.5

Dále se dočítáme, že to bylo poprvé v jeho „životě, kdy … takový pokus učinil, neboť uprostřed všech svých úzkostí … se dosud nikdy nepokusil modliti se nahlas“.6

A stejně tak to může být první zkušenost, při které oslovíme svého Tvůrce tak, jak jsme to dosud nikdy neučinili, i pro nás.

Josephovi se díky tomu, o co se pokusil, zjevili Nebeský Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus a nazvali ho jménem, a my díky tomu dnes máme mnohem jasnější porozumění tomu, kdo jsme a že na nás vskutku záleží.

Dále čteme, že Joseph byl během citlivých let dospívání pronásledován těmi, kteří měli být jeho přáteli a kteří se k němu měli chovat laskavě.7 A tak i my můžeme očekávat určité protivenství, když vedeme život naplněný učednictvím.

Pokud máte v současnosti pocit, že nedokážete být součástí orchestru, a cesta pokání vám připadá obtížná, vězte prosím, že když se na ní budeme držet, břímě nám bude z beder sňato, a my znovu uvidíme světlo. Když se obrátíme s žádostí o pomoc k Nebeskému Otci, nikdy nás neopustí. Můžeme upadnout a znovu se zvednout a On nám pomůže oprášit špínu z kolenou.

Někteří z nás jsou zranění, ale Pánova lékárnička první pomoci obsahuje náplasti, které jsou dostatečně velké na to, aby zakryly všechny naše rány.

A proto právě tuto lásku, tuto dokonalou lásku, kterou také nazýváme pravou láskou neboli čistou láskou Kristovou,8 potřebujeme ve svém domově, kde rodiče slouží dětem a děti svým rodičům. Skrze tuto lásku dojde k proměně srdce a vznikne touha konat Jeho vůli.

Je to právě tato láska, co je zapotřebí, když spolu jednáme jako děti našeho Nebeského Otce a jako členové Jeho Církve, a co nám umožní využívat všechny hudební nástroje v našem orchestru, abychom mohli nádherně hrát a zpívat s andělskými chóry nebes, až Spasitel znovu přijde.

Právě tato láska, toto světlo, musí zářit a rozjasňovat naše okolí v každodenním životě. Lidé si tohoto světla povšimnou a bude je přitahovat. Toto je druh misionářské práce, který přitáhne druhé, aby přišli a viděli, přišli a pomohli a přišli a zůstali.9 Až obdržíme své svědectví o tomto velikém díle a naší roli v něm, radujme se prosím společně s naším milovaným Prorokem Josephem Smithem, který prohlásil: „Neboť jsem viděl vidění; věděl jsem to a věděl jsem, že Bůh to ví, a nemohl jsem to popříti.“10

Svědčím vám o tom, že vím, kdo jsem, a vím, kdo jste vy. Všichni jsme děti Nebeského Otce, který nás miluje. A neposlal nás sem proto, abychom neuspěli, ale abychom se k Němu ve slávě navrátili. Kéž všichni porozumíme své roli v tomto velikém díle služby a staneme se více takovými, jako je Spasitel, než znovu přijde, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.