“Xtiqb’al li aatin: Eb’ li b’atz’unk choq’ re li aatinak sa’ ch’uut,” EnglishConnect 2 choq’ reheb’ laj tzolonel (2022)
“Eb’ li b’atz’unk choq’ re li aatinak sa’ ch’uut,” EnglishConnect 2 choq’ reheb’ laj tzolonel
Appendix
Conversation Group Games
Eb’ li b’atz’unk choq’ re li aatinak sa’ ch’uut
Sa’ li hu a’in wankeb’ li chaab’il b’atz’unk naru neke’oksiman re xyalb’al roksinkil li Ingles. Naru neke’b’atz’uman a’in yalaq jo’q’e sa’ li ch’uut re aatinak. Oksiheb’ li eetalil ut li aatin li wankeb’ sa’ li tzolok wankat wi’ malaj jun tzolok ak xab’aanu. (Lix k’ihaleb’ li b’atz’unk neke’raj ru li k’anjelak sa’ wiib’al malaj sa’ ch’uut.)
Questions (10–15 minutes)
Li patz’ok (10–15 k’asal)
Steps
Xch’olob’ankil
-
Sik’ ru jun reheb’ li patz’om. Jultikaq aawe naq naru nakajaleb’ li aatin wankeb’ xjuch’ rik’in jalaneb’ chik li aatin ut ch’ol aatin.
-
Wotz laa sumehom rik’in li ch’uut.
-
K’ehomaq eehoonal chixsik’b’aleb’ ru li patz’om u chixwotzb’aleb’ li sumehom.
Questions to Review Patterns:
Eb’ li patz’om re xtz’ilb’aleb’ rix li eetalil:
-
What do you like doing? Why?
-
Tell me about your extended family.
-
How are you and your sister different?
-
Are you happy? Why or why not?
-
Tell me about where you live.
-
What were you like as a child?
-
Tell me about your weekly routine.
-
What did you do yesterday?
-
Where were you yesterday? Why?
-
When did you finish school?
-
What happened when you moved to the United States?
-
Tell me about shopping in your city.
-
Which phone is better?
-
Tell me about your neighborhood.
-
What will you do tomorrow?
-
Tell me about your favorite holiday.
-
Tell me about your plans for the summer.
-
What do you do when you are sick?
-
Tell me about a time when you got hurt. What happened?
-
Tell me about an event next week.
-
Tell me about your last vacation.
-
What are your future plans?
More Questions:
Xkomoneb’ chik li patz’om:
-
What’s your favorite thing to do on the weekend?
-
What’s your favorite place to visit?
-
Tell me about your favorite memory from your childhood.
-
Describe your favorite family tradition.
-
Name one great thing about your family.
-
What is something you really want to do in the future?
-
What adjectives best describe you?
-
Where would you like to go on vacation?
-
What is your favorite movie?
-
Tell me about your greatest adventure.
-
Tell me about your favorite food.
-
What is your dream job?
-
Who is your role model? Why?
-
Why do you want to learn English?
-
Tell me about your best friend.
-
What is one of your current goals?
Notes
Kokʼ esil
-
Naru nab’atz’uman a’in rik’in chixjunileb’ malaj sa’ kok’ ch’uut re oxib’ toj oob’ chi kristiaan.
-
Naru neke’oksiman li patz’om moko wankeb’ ta sa’ li tusulal a’in. Naru neke’k’oxlaman ak’ patz’om. Naru ajwi’ neke’jalman li aatin wankeb’ xjuch’ re xk’ihob’resinkileb’ li patz’om.
-
Wi na’ajman naq ch’a’ajaq chik li b’atz’unk, k’ehomaq eehoonal chixwotzb’aleb’ li sumehom xe’xye li jun siir chik sa’ li ch’uut.
-
Naru neke’oksiman li patz’om a’in rik’in xkomoneb’ chik li b’atz’unk, jo’ “Kadeen re B’aqlaq Ch’iich’” malaj “Kut li B’olotz’.”
Hot Seat (10–20 minutes)
Tiqwal chunleb’aal (10–20 k’asal)
Steps
Xch’olob’ankil
-
K’ehomaq eerib’ sa’ wiib’ ch’uut.
-
Sik’omaq wiib’ laj tzolonel (jun re li junjunq chi ch’uut). Eb’ laj tzolonel a’in te’chunlaaq chiru li ch’uut (sa’ li “tiqwal chunleb’aal”) ut taawanq li pizarron chirixeb’.
-
Laj k’utunel tixtz’iib’a jun aatin malaj ch’ol aatin chiru li pizarron. Eb’ laj tzolonel sa’ li “tiqwal chunleb’aal” ink’a’ naru neke’ril li aatin.
-
Chiru wiib’ k’asal eb’ li ch’uut neke’xyal xtenq’ankil li kristiaan wankeb’ sa’ li “tiqwal chunleb’aal” chixq’ehinkil li aatin tz’iib’anb’il chiru li pizarron, a’ut maa’ani tixye k’a’ru li aatin.
-
Li kristiaan sa’ li “tiqwal chunleb’aal” li xb’een wa naxye li aatin naxk’ul jun punto choq’ re lix ch’uut. Wi junaq sa’ li ch’uut tixye li aatin tz’iib’anb’il chiru li pizarron naq yoo chixyalb’al xtenq’ankil li kristiaan chi q’ehink, ink’a’ te’xk’ul li punto.
-
B’aanuhomaq wi’chik rik’in jalaneb’ chik aatin.
Notes
Kokʼ esil
-
K’ehomaq eerib’ sa’ jun, wiib’, malaj oxib’ chi ch’uut, a’ yaal jarub’ex.
-
Wi yookex chi ch’utlaak sa’ internet, texkanaaq sa’ jun ajwi’ li ch’uut. Jun kristiaan wan sa’ li “tiqwal chunleb’aal.” Li kristiaan a’in ink’a’ naxnaw k’a’ru li aatin. Jun kristiaan naxk’eheb’ li tenq’. Li kristiaan a’in naxsik’ ru jun aatin ut naxye li k’a’ru tixtenq’a li kristiaan sa’ li “tiqwal chuleb’aal” chixq’ehinkil li aatin.
Ball Toss (10–15 minutes)
Kut li B’olotz’ (10–15 k’asal)
Steps
Xch’olob’ankil
-
Taw jun li b’olotz’, jun k’a’aq re ru q’un, malaj jun b’olb’ookil perel hu.
-
Sik’ ru jun li patz’om. (Oksi jun li natawman sa’ junaq tzolok malaj taw sa’ “Eb’ li patz’om” sa’ li xtiqb’al li aatin a’in.)
-
Ye li patz’om ut kut li b’olotz’ re jun chik aj tzolonel.
-
Laj tzolonel naxchap li b’olotz’ ut naxsume li patz’om.
-
Laj tzolonel naxka’suti li patz’om ut naxkut li b’olotz’ re jun chik laj tzolonel.
-
B’aanu a’an wi’chik toj reetal naq chixjunileb’ sa’ li ch’uut te’xsume li patz’om. Chirix a’an, naru nab’aanuman wi’chik rik’in jalan chik li patz’om.
Notes
Kokʼ esil
-
Re naq ch’a’ajaq chik li b’atz’unk, jal li patz’om rajlal sut naq nakutman li b’olotz’.
-
Wi yookex chi ch’utlaak sa’ internet, naru xyeeb’al xk’ab’a’eb’ li kristiaan sa’ xna’aj xkutb’al li b’olotz’.
Give One, Get One (10–20 minutes)
K’e Jun, K’ul Jun (10–20 k’asal)
Steps
Xch’olob’ankil
-
Sik’ ru jun jolomil na’leb’ choq’ re li ch’uut (qayehaq: junkab’al, deportes, tzakemq).
-
Tz’iib’a jo’ k’ihaleb’ li aatin naru chawu chirix li jolomil na’leb’ sa’ jun malaj wiib’ k’asal.
-
Xaqlin ut b’ehen chiru li na’ajej wankex wi’. Taw jun laa wochb’een.
-
Wotz jun aatin xatz’iib’a rik’in laa wochb’een. Laa wochb’een tixwotz jun aatin aawik’in. Wi ak’ li aatin a’an, tiq sa’ xyanqeb’ laa we.
-
Ayu chi b’eek wi’chik. Taw jun chik laa wochb’een. B’aanu wi’chik.
Example
Jolomil na’leb’: junkab’al
Kristiaan A naxtz’iib’a:
-
mom
-
dad
-
sister
-
brother
Kristiaan B naxtz’iib’a:
-
grandfather
-
grandmother
-
mother
-
father
-
aunt
-
uncle
A: What’s one word from your list?
B: Grandmother.
A: I don’t have that word. I’ll add it to my list.
B: What’s a word from your list?
A: Mom.
B: I have mother. I will write mom next to mother.
Xkab’ichaleb’ laj tzolonel neke’xtiq li aatin.
Eb’ li aatin kixtz’iib’a li kristiaan A:
-
mom
-
dad
-
sister
-
brother
-
grandmother
Eb’ li aatin kixtz’iib’a li kristiaan B:
-
grandfather
-
grandmother
-
mother, mom
-
father
-
aunt
-
uncle
Notes
Kokʼ esil
-
Jwal chaab’il a’in re xtzolb’al malaj roksinkil ak’ aatin li moko neke’tawman ta sa’ li tzolok.
-
Wi yookex chi ch’utlaak sa’ internet, li junjunq kristiaan tixwotz jun aatin sa’ xtusulaleb’ rik’in chixjunileb’ sa’ li ch’uut.
Speculation—“I think that you …” (15–20 minutes)
Li q’ehink—“Laa’in nink’oxla naq laa’at …” (15–20 k’asal)
Steps
Xch’olob’ankil
-
K’oxla jun li verbo.
-
Yaab’asi li verbo.
-
Rik’in li verbo, yiib’ jun ch’ol aatin naxye li yaal chirix jun chik aj tzolonel. Ye, “I think that you …” re xtikib’ankil li ch’ol aatin.
-
Laj tzolonel jun chik naxye ma yaal malaj ink’a’ li xaye.
-
Wi yaal a’an, taak’ul jun punto. Wi moko yaal ta, ink’a’ taak’ul jun punto.
-
Li ani nawulak xb’een wa sa’ oob’ punto nanume’ chi uub’ej!
-
B’aanu 10 toj 20 sut. Jal li verbo rajlal sut.
Example
Tzolonel A (re tzolonel B): The verb is like. I think that you like chocolate.
Tzolonel B: That’s true! (Tzolonel A naxk’ul jun punto.)
Tzolonel B (re tzolonel C): I think that you like to play basketball.
Tzolonel C: That’s not true! (Tzolonel B ink’a’ naxk’ul jun punto.)
Notes
Kokʼ esil
-
K’ehomaq eerib’ sa’ ch’uut re oxib’ toj oob’ chi kristiaan.
-
Li b’atz’unk a’in taab’aanumanq 10 toj 20 sut. Na’ajman ru jun li verbo choq’ re li junjunq sut. K’ehomaq eehoonal chixyeeb’al jun ak’ verbo rajlal sut.
Tell Me a Story! (5–15 minutes)
Ye jun seraq’ we!
Steps
Xch’olob’ankil
-
B’aanu a’in rik’in jun laa wochb’een malaj jun ch’ina ch’uut.
-
Jun kristiaan naxye li xb’een ch’ol aatin sa’ li seraq’.
-
Li kristiaan jun chik naxye li xkab’.
-
K’ehomaq eehoonal chixyeeb’aleb’ li ch’ol aatin toj reetal naq taaraqe’q li seraq’.
Example
A: Yesterday, Sara and Mari missed the bus to come to conversation group.
B: They waited for the next bus, but it didn’t come.
C: They started to walk to the church.
A: Luke was driving to conversation group and saw them walking.
B: He stopped so they could go with him.
C: Sara, Mari, and Luke arrived 20 minutes late.
A: Luke was happy to help Sara and Mari.
B: He said it was a blessing in disguise that he was late.
C: They all had a fun time.
Notes
Kokʼ esil
-
K’ehomaq eerib’ sa’ ch’uut re oxib’ toj oob’ chi kristiaan.
-
Naru xk’utb’al jun jalam-uuch sa’ xtiklajik li k’anjel a’in li taak’ehoq na’leb’ chirix junaq seraq’.
-
Naru ajwi’ nak’eeman jun ch’ol aatin te’roksi chixjunileb’ li ch’uut re xtikib’ankil li seraq’. Qayehaq, li junjunq chi ch’uut naru naxtikib’ li seraq’ rik’in “I had a terrible weekend” malaj “It was the best day of my life.”
Two Truths and One Lie (10–15 minutes)
Wiib’ li Yaal ut Jun Tik’ti’ (10–15 k’asal)
Steps
Xch’olob’ankil
-
K’oxla wiib’ li na’leb’ yaal chawix. K’oxla jun li tik’ti’ chawix Yal roksinkileb’ li aatin wankeb’ sa’ jun reheb’ li tzolok.
-
Yaab’asi laa na’leb’ re jun laa wochb’een malaj jun kok’ ch’uut re oxib’ toj oob’ chi kristiaan.
-
Eb’ a’an te’patz’oq re xtz’ilb’al rix b’ar wan reheb’ li ch’ol aatin moko yaal ta. Sumeheb’ lix patz’om.
Example
Kristiaan 1: “I like pizza. I like French fries. I like chocolate. Which is not true?”
Li jun siir chik neke’patz’ok:
Q: What is your favorite kind of pizza?
A: I like cheese pizza.
Q: What is your favorite candy bar?
A: I like chocolate and caramel.
Q: Where do you like to get French fries?
A: I don’t have a favorite place.
Lix na’leb’ li jun siir chik: “I think you don’t like French fries.”
Kristiaan 1: “That’s right! I don’t like French fries.”
Vocabulary Cards (10–15 minutes)
Kok’ Hu re Xtzolb’aleb’ li Aatin (10–15 k’asal)
Steps
Xch’olob’ankil
-
Tz’iib’a 5 toj 10 chi aatin chiruheb’ kok’ hu. K’eheb’ li kok’ hu chi tasto.
-
Taw jun laa wochb’een.
-
B’alq’usiheb’ li kok’ hu re naq ink’a’ neke’k’utun li aatin. Taak’eheb’ laa hu re laa wochb’een ut a’an tixk’eheb’ li re a’an aawe laa’at.
-
Sik’ ru jun hu. Maawil li aatin. K’e li hu chiru laa peekem. Laa wochb’een naxch’olob’ li aatin (malaj naxjaltesi ru) re naq taaq’ehi k’a’ru li aatin tz’iib’anb’il chiru li hu. Wi nakaq’ehi chi us li aatin, taak’ul jun punto.
-
K’ehomaq eehoonal chixb’aanunkil a’an. B’aanu a’an wi’chik rik’in chixjunileb’ li kok’ hu.
Notes
Kokʼ esil
-
Naru xb’aanunkil a’in re xtzolb’al roksinkileb’ li aatin.
-
Wi yookex chi ch’utlaak sa’ internet, texkanaaq sa’ jun ajwi’ li ch’uut. Chixjunileb’ neke’xtz’iib’aheb’ li aatin. Maak’ut li xatz’iib’a chiruheb’ li jun siir chik. K’ehomaq eehoonal chixsik’b’al ru jun reheb’ li aatin. Ch’olob’ li aatin chiruheb’ li jun siir chik, a’b’an maaye k’a’ru li aatin. Li jun siir chik te’xq’ehi k’a’ru li aatin.
Dice Game 2 (10–15 minutes)
B’uulik 2 (10–15 k’asal)
Steps
Xch’olob’ankil
-
Neke’ajman ru wiib’ li b’uulul (malaj kok’ hu eetalinb’il rik’in 1–6).
-
Sik’eb’ ru waqib’ li verbo ut tz’iib’aheb’ chiru li pizarron, taaweetaliheb’ 1–6.
-
Sik’eb’ ru xkomon chik li aatin, pronombre, malaj tiempo verbal ut tz’iib’aheb’ chiru li pizarron, taaweetaliheb’ 1–6.
-
B’aanu a’in rik’in jun laa wochb’een malaj jun ch’ina ch’uut re oxib’ toj oob’ chi kristiaan. Kuteb’ li b’uulul. Oksiheb’ li wiib’ chi ajl re xyiib’ankil jun ch’ol aatin rik’inb’ li aatin eetalinb’il. K’ehomaq eehoonal chixb’aanunkil a’an.
Example
Laj k’utunel naxtz’iib’aheb’ li verbo ut eb’ li tiempo verbal chiru li pizarron:
Eb’ li verbo
-
eat
-
play
-
talk
-
laugh
-
go
-
buy
Eb’ li tiempo verbal
-
1, 3, 5 = past tense
-
2, 4, 6 = present tense
Laj tzolonel 1 naxkuteb’ li b’uulul ut naxk’ul jun 6 ut jun 3. A’an naxyiib’ jun ch’ol aatin rik’in loq’ok + tiempo pasado.
-
“I bought rice and chicken at the store last night.”
Laj tzolonel 2 naxkuteb’ li b’uulul ut naxk’ul jun 4 ut jun 6. A’an naxyiib’ jun ch’ol aatin rik’in se’ek + tiempo presente.
-
“I always laugh at my dog. He’s so silly.”
Laj tzolonel 3 naxkuteb’ li b’uulul ut naxk’ul jun 1 ut jun 5. A’an naxyiib’ jun ch’ol aatin rik’in tzekank + tiempo pasado.
-
“I ate pizza for lunch.”
Notes
Kokʼ esil
-
Naru xb’aanunkil a’in re xyalb’al roksinkil li tiempo (pasado, presente, futuro) malaj jalan chik li estructura gramatical (roksinkil rub’elaj ut moqon, eb’ li patz’om, li negativo, ut wankeb’ chik xkomon).
-
Wi yookex chi ch’utlaak sa’ internet, b’aanu a’in rik’in chixjunileb’ sa’ li ch’uut. Oksiheb’ li b’uulul virtual ut k’ehomaq eehoonal chixyiib’ankileb’ li ch’ol aatin.
Bicycle Chain (in person) (10–20 minutes)
Kadeen re B’aqlaq Ch’iich’ (sa’ kristiaanil) (10–20 k’asal)
Ka’ajwi’ naru nab’aanuman li b’atz’unk a’in sa’ kristiaanil.
Steps
Xch’olob’ankil
-
Sik’ ru jun li patz’om. (Oksi jun li natawman sa’ junaq tzolok malaj taw sa’ “Eb’ li patz’om” sa’ li xtiqb’al li aatin a’in.)
-
Teek’e eerib’ sa’ wiib’ tzol ut teeril eerib’ cherib’il eerib’.
-
Li kristiaan li wan chawu a’an laa wochb’een.
-
Sa’ wiib’al te’patz’oq ut te’xsume li patz’om li wiib’ chi kristiaan.
-
Teereek’asi eerib’ sa’ jun sirso re naq chixjunileb’ te’xtaw jun chik li rochb’een.
-
Sa’ wiib’al te’patz’oq ut te’xsume li patz’om li wiib’ chi kristiaan.
-
B’aanu wi’chik 5 ut 6.
Notes
Kokʼ esil
-
Wi wan junaq li nakana chi maak’a’ rochb’een, taawanq jun ch’uut re oxib’ kristiaan.
Mingle and Share (in person) (10–15 minutes)
Aatinak ut Wotzok (10–15 k’asal)
Ka’ajwi’ naru nab’aanuman li b’atz’unk a’in sa’ kristiaanil.
Steps
Xch’olob’ankil
-
Sik’ ru jun li patz’om. (Oksi jun li natawman sa’ junaq tzolok malaj taw sa’ “Eb’ li patz’om” sa’ li xtiqb’al li aatin a’in.)
-
Xaqlin ut taw jun laa wochb’een.
-
Ye li patz’om re laa wochb’een. Jultikaq aawe lix sumehom laa wochb’een. Sume lix patz’om laa wochb’een.
-
Ayu ut taw jun chik laa wochb’een. Patz’on ut sumeheb’ li patz’om. B’aanu wi’chik rik’in wiib’ oxib’eb’ chik li ochb’een. Jultikaq aawe lix sumehomeb’ chixjunileb’ laa wochb’een.
-
Sutq’in sa’ laa chunleb’aal. Wotz rik’in chixjunileb’ k’a’ru xatzol.
Example
Question: What do you like to do?
Eb’ laj tzolonel neke’xtaweb’ li rochb’een, neke’patz’ok ut neke’xsumeheb’ li patz’om rik’ineb’.
-
Sara: What do you like to do?
Mei: I like to dance. What do you like to do?
Sara: I like to go to karaoke.
Mei: What’s your favorite song to sing?
Sara: I don’t have a favorite song. I really like to sing with other people.
Mei: What do you like to do?
Lee: I like to play video games. What do you like to do?
Mei: I like to dance. What is your favorite game?
Lee: I like strategy games.
Eb’ laj tzolonel neke’xwotz rik’in chixjunileb’ k’a’ru xe’xtzol.
-
Teacher: What does Mei like to do?
Sara: She likes to dance.
Teacher: What does Lee like to do?
Mei: He likes to play video games.