Žít s opravdovým záměrem
Randall L. Ridd
V letech 2013–2015 sloužil jako druhý rádce v generálním předsednictvu Mladých mužů
Z celosvětového zasvěcujícího shromáždění pro mladé dospělé s názvem „Žít smysluplně – důležitost opravdového záměru“, které se konalo na Univerzitě Brighama Younga–ldaho 11. ledna 2015. Úplný text proslovu najdete na adrese devotionals.lds.org.
Opravdový záměr znamená dělat to, co je správné, ze správných důvodů.
Foto Jupiterimages/Stockbyte/Thinkstock
Důležitost opravdového záměru jsem pochopil v době, kdy jsem byl mladým studentem semináře. Učitel nás vyzval, abychom přečetli Knihu Mormonovu. Aby nám pomohl sledovat, jak se nám daří, připravil tabulku, kde byla ve sloupci pod sebou uvedena naše jména a v řádku nahoře názvy jednotlivých knih Knihy Mormonovy. Pokaždé, když jsme přečetli určitou knihu, nalepil nám ke jménu hvězdičku.
Zpočátku jsem četbě nevěnoval velké úsilí a za chvíli jsem víc a víc zaostával za ostatními. Avšak hnán pocitem studu a soutěživým duchem jsem začal číst. Pokaždé, když jsem dostal hvězdičku, jsem měl dobrý pocit. A čím více hvězdiček jsem dostal, tím více jsem byl motivován číst – mezi hodinami, po škole, během každé volné minuty.
Byl by to skvělý příběh, kdybych vám mohl říci, že díky svému úsilí jsem ze třídy dočetl jako první – ale první jsem nebyl. A bylo by dobré, kdybych vám mohl říci, že jsem získal něco lepšího než první místo – svědectví o Knize Mormonově. Ale ani to se nestalo. Nezískal jsem svědectví. Získal jsem hvězdičky. Získal jsem hvězdičky, protože to byl ten důvod, proč jsem četl. Mám-li použít Moroniova slova, to byl můj „opravdový záměr“.
Moroni jasně popsal, jak zjistit, zda je Kniha Mormonova pravdivá: „A až tyto věci obdržíte, chtěl bych vás nabádati, abyste se tázali Boha, Věčného Otce, ve jménu Krista, zda tyto věci nejsou pravdivé; a budete-li se tázati s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem, majíce víru v Krista, on vám projeví jejich pravdivost, mocí Ducha Svatého.“ (Moroni 10:4; zvýraznění přidáno.)
Správné důvody
Když na to vzpomínám, uvědomuji si, že Pán se ke mně zachoval naprosto správně. Proč bych měl očekávat, že získám něco jiného než to, o co jsem usiloval? Opravdový záměr znamená dělat to, co je správné, ze správných důvodů; já jsem ale četl správnou knihu ze špatných důvodů.
Teprve o řadu let později jsem nakonec Knihu Mormonovu četl s opravdovým záměrem. Nyní vím, že Kniha Mormonova naplňuje svůj božský účel svědčit o životě a poslání Ježíše Krista, protože jsem ji četl s opravdovým záměrem.
Toto ponaučení, které jsem získal ohledně opravdového záměru a Knihy Mormonovy, se týká nás všech ve všech oblastech našeho života. Až příliš často se pasivně řídíme určitými vzory chování a zvyky, které jsme si v průběhu let osvojili – zkrátka se jen tak necháme unášet životem, aniž bychom se pozorně zamýšleli nad tím, kam nás unáší. Když žijeme s opravdovým záměrem, vnáší nám to do života soustředění a smysl a může nás to zcela zásadně změnit. Žít s opravdovým záměrem znamená rozumět onomu „proč“ – motivům, které stojí za naším jednáním. Sokrates řekl: „Neprozkoumaný život nestojí za to, aby se žil.“1 A tak přemítejte o tom, jak trávíte čas, a pravidelně se sami sebe ptejte: „Proč?“ To vám pomůže vypěstovat si schopnost vidět víc než jen přítomnost. Je mnohem lepší podívat se dopředu a zeptat se: „Proč bych to dělal?“, než ohlédnout se zpět a říci: „Ach jo, proč jen jsem to udělal?“
Fotoilustrace Sergey Nivens/iStock/Thinkstock
Co si Pán přeje, abyste udělali?
Jako mladý muž jsem se rozhodl, že nepůjdu na misii. Po roce na vysoké škole a roce v armádě jsem měl dobrou práci v místní nemocnici jako technik na rentgenologii. Připadalo mi, že život jde tak, jak má, a že není nutné jít na misii.
Jednou mě doktor James Pingree, jeden z chirurgů v nemocnici, pozval na oběd. Během našeho rozhovoru doktor Pingree zjistil, že se nechystám sloužit na misii, a zeptal se mě, proč. Řekl jsem mu, že jsem už trochu starší a že je možná již pozdě. Odvětil, že to není moc dobrý důvod a že on šel na misii až po ukončení studia na lékařské fakultě. Pak vydal svědectví o tom, jak pro něj byla jeho misie důležitá.
Jeho svědectví na mě mělo značný vliv. Přimělo mě k tomu, abych se modlil tak, jak jsem se ještě nemodlil – s opravdovým záměrem. Napadala mě spousta důvodů, proč na misii nejít: Styděl jsem se. Měl jsem práci, kterou jsem měl rád. Měl jsem možnost získat stipendium, což bych po misii neměl. A co je nejdůležitější, chodil jsem s dívkou, která na mě čekala, když jsem byl v armádě – a já věděl, že další dva roky by nečekala! Modlil jsem se, abych získal potvrzení, že mé důvody jsou oprávněné a že dělám to, co je správné.
Ke svému zklamání jsem nedokázal získat jednoduchou odpověď „ano“ či „ne“, kterou jsem si tak přál. Pak mě napadlo: „Co si přeje Pán, abys udělal?“ Musel jsem připustit, že si přeje, abych sloužil na misii, a toto se stalo rozhodujícím okamžikem mého života. Budu dělat to, co chci já, nebo budu konat vůli Páně? To je otázka, kterou bychom si měli pokládat často.
Naštěstí jsem se rozhodl na misii sloužit a byl jsem povolán pracovat v misii Mexiko-sever.
Věčné důsledky
O třicet pět let později mě syn vybídl, abych s ním navštívil Mexiko. Doufali jsme, že najdeme některé z těch, které jsem učil. Zúčastnili jsme se shromáždění svátosti v městečku, kde jsem na misii začínal, ale nikoho jsem tam nepoznal. Po shromáždění jsme mluvili s jedním ze členů a zeptali jsme se, zda zná někoho z mého seznamu těch, které jsem před tolika lety učil. Procházeli jsme neúspěšně můj seznam, až jsme došli na poslední jméno: Leonor Lopez de Enriquezová.
„Ano,“ řekl. „Tato rodina je v jiném sboru, ale chodí do této budovy. Jejich shromáždění svátosti začíná po tom našem.“
Nemuseli jsme čekat dlouho a do budovy vstoupila Leonor. I když jí nyní bylo již asi 75 let, okamžitě jsem ji poznal a ona poznala mě. Dlouho jsme se s dojetím objímali.
„Modlili jsme se 35 let, abyste se vrátil a abychom vám mohli poděkovat za to, že jste naší rodině přinesl evangelium,“ řekla.
Když do budovy vstoupili další členové její rodiny, rovněž jsme se s dojetím objali. Záhy jsme zjistili, že biskup onoho sboru byl jedním ze synů Leonory, vedoucí zpěvu byla její vnučka, pianistou její vnuk a i v Aronově kněžství bylo několik mladých mužů, kteří byli její vnuci. Jedna její dcera byla manželkou rádce v předsednictvu kůlu. Další dcera byla manželkou biskupa nedalekého sboru. Většina dětí Leonory šla na misii a nyní na misii sloužili i vnuci.
Dozvěděli jsme se, že Leonor byla mnohem lepším misionářem než já. Dnes její děti vděčně vzpomínají na její neúnavné úsilí učit je evangeliu. Učila je tomu, že z malých rozhodnutí časem vyplyne naplněný, spravedlivý a šťastný život, a oni pak učili témuž druhé. Pokud bych to sečetl, do Církve díky této jedné úžasné rodině přišlo více než 500 lidí.
A to vše začalo jedním prostým rozhovorem u oběda. Často myslím na to, že kdyby se doktor Pingree více zaměřoval na svou kariéru či na jiné světské záležitosti, možná by se nikdy nezeptal, proč neplánuji sloužit na misii. On se ale zaměřoval na druhé a na podporu Pánova díla. Zasadil seménko, které vyrostlo a přineslo ovoce a dál se exponenciálně znásobuje. (Viz Marek 4:20.) Misie mě naučila, že jedno jediné rozhodnutí konat vůli Páně má věčné důsledky.
Pamatujte na svůj věčný účel
Často se ohlížím za svým životem a přemýšlím, proč pro mě bylo tak těžké rozhodnout se jít na misii. Bylo to těžké, protože jsem ztratil pozornost; ztratil jsem ze zřetele svůj věčný účel – opravdový záměr toho, proč jsme zde.
Mé touhy a má vůle nebyly v souladu s vůlí Páně; jinak by ono rozhodnutí bylo snazší. A proč nebyly v souladu? Chodil jsem v neděli na shromáždění a přijímal svátost, ale nesoustředil jsem se na její význam. Modlil jsem se, ale většinou jen ze setrvačnosti. Četl jsem písma, ale jen občas a bez opravdového záměru.
Povzbuzuji vás, abyste vedli smysluplný a soustředěný život – i když jste tak třeba v minulosti nežili. Nebuďte zklamaní myšlenkami na to, co jste již udělali nebo neudělali. Umožněte Spasiteli, aby vám pomohl začít nanovo. Pamatujte na to, že řekl: „Kolikráte s opravdovým záměrem činili pokání a usilovali o odpuštění, tolikráte jim bylo odpuštěno.“ (Moroni 6:8; zvýraznění přidáno.)
Začněte právě teď. Žijte s opravdovým záměrem a rozumějte tomu, proč děláte to, co děláte, a kam to povede. Budete-li toto dělat, zjistíte, že tím nejdůležitějším důvodem, „proč“ to všechno děláte, je to, že milujete Pána a uvědomujete si Jeho velikou lásku k vám. Kéž každý z vás nachází velkou radost ve svém hledání dokonalosti a v pochopení a konání Jeho vůle.