Což není žádného balzámu v Galád?
Spasitelova uzdravující moc nepředstavuje jen Jeho schopnost uzdravit naše tělo, ale – co je možná ještě důležitější – Jeho schopnost uzdravit naše srdce.
Krátce po misii, když jsem studoval na Univerzitě Brighama Younga, mi zavolal otec. Řekl mi, že mu byla diagnostikována rakovina slinivky, a že ačkoli jeho šance na přežití nejsou dobré, je odhodlán se uzdravit a vrátit se k běžným činnostem. Onen telefonát byl pro mě okamžikem vážného zamyšlení. Tatínek byl mým biskupem, přítelem a rádcem. Když jsme s maminkou a sourozenci přemýšleli o budoucnosti, zdála se být ponurá. Můj mladší bratr Dave sloužil na misii v New Yorku a účastnil se těchto obtížných rodinných událostí na dálku.
Tehdejší lékaři navrhovali operaci, která by se pokusila šíření rakoviny omezit. Naše rodina se upřímně postila a modlila o zázrak. Měl jsem pocit, že máme dost víry na to, aby se tatínek uzdravil. Těsně před operací jsme s mým starším bratrem Normem dali tatínkovi požehnání. S veškerou vírou, kterou jsme dokázali sebrat, jsme se modlili, aby se uzdravil.
Operace měla trvat mnoho hodin, ale již po chvíli přišel lékař za naší rodinou do čekárny. Řekl nám, že na začátku operace zjistili, že se mu rakovina rozšířila po celém těle. Na základě toho, co viděli, zbývalo tatínkovi jen několik měsíců života. Byli jsme zdrceni.
Když se tatínek po operaci probudil, chtěl vědět, zda byl zákrok úspěšný. Sdělili jsme mu neradostnou zprávu.
Dál jsme se postili a modlili o zázrak. Tatínkovo zdraví se rychle zhoršovalo, a tak jsme se začali modlit, aby neměl bolesti. Nakonec, když se jeho stav zhoršil výrazně, jsme žádali Pána, aby mu umožnil odejít rychle. Několik měsíců po operaci, tak jak chirurg předpověděl, tatínek skutečně zemřel.
Členové sboru a rodinní přátelé zaplavili naši rodinu velkou mírou lásky a péče. Uspořádali jsme krásný pohřeb, který byl vyjádřením úcty k životu mého otce. Jak ale čas plynul a my prožívali bolest z tatínkovy nepřítomnosti, začal jsem si klást otázku, proč se tatínek neuzdravil. Přemýšlel jsem, zda má víra byla dostatečně silná. Proč se některým rodinám stane zázrak, ale té naší ne? Na misii jsem se naučil hledat odpovědi v písmech, a tak jsem v nich začal bádat.
Ve Starém zákoně se píše o vonném koření nebo masti na hojení ran, která se vyráběla z keře rostoucího v Galád. Ve starozákonní době byla tato mast známa jako „balzám z Galád“.1 Prorok Jeremiáš naříkal nad pohromami, které pozoroval mezi svým lidem, a doufal v uzdravení. A ptal se: „Což není žádného [balzámu] v Galád? Což není žádného lékaře tam?“2 V literatuře, hudbě i umění je Spasitel Ježíš Kristus kvůli své zázračné uzdravující moci často nazýván balzámem galádským. Tak jako Jeremiáš jsem si i já kladl otázku: „Což není žádného balzámu v Galád pro rodinu Nielsonových?“
V 2. kapitole Marka v Novém zákoně nacházíme Spasitele v Kafarnaum. Zpráva o Spasitelově uzdravující moci se roznesla po celé zemi a mnozí se vydali do Kafarnaum, aby je Spasitel uzdravil. Kolem domu, kde se Spasitel nacházel, se jich shromáždilo tolik, že již neměl místo, aby je všechny přijal. Čtyři muži nesli ochrnutého muže, aby ho Spasitel uzdravil. Nemohli se davem prodrat, a tak odkryli střechu domu a spustili muže dolů, aby se tak mohl se Spasitelem setkat.
Když jsem četl tento příběh, překvapilo mě, co Spasitel při setkání s tímto mužem řekl: „Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.“3 Kdybych byl jedním z oněch čtyř mužů, kteří tohoto muže nesli, možná bych Spasiteli řekl: „My jsme ho sem ale přinesli, aby byl uzdraven.“ A Spasitel by asi odpověděl: „Ale já jsem ho uzdravil.“ Je možné, že jsem plně nepochopil, že Spasitelova uzdravující moc nepředstavuje jen Jeho schopnost uzdravit naše tělo, ale – co je možná ještě důležitější – Jeho schopnost uzdravit naše srdce a zlomené srdce členů naší rodiny?
Spasitel nám tímto příběhem předal důležité ponaučení, když muže nakonec uzdravil i fyzicky. Porozuměl jsem, že Jeho poselství spočívá v tom, že se mohl dotknout očí těch, kteří byli slepí, a oni viděli. Mohl se dotknout uší těch, kteří byli hluší, a oni slyšeli. Mohl se dotknout nohou těch, kteří nemohli chodit, a oni chodili. Může uzdravit naše oči, uši a nohy, ale – co je ze všeho nejdůležitější – může uzdravit i naše srdce tím, že nás očišťuje od hříchu a pozvedá nás v náročných zkouškách.
Když se Spasitel po svém Vzkříšení zjevuje lidem v Knize Mormonově, opět hovoří o své uzdravující moci. Nefité slyší Jeho hlas z nebe, který praví: „Nevrátíte se nyní ke mně a nebudete činiti pokání z hříchů svých a neobrátíte se, abych vás mohl uzdraviti?“4 Později Spasitel učí: „Neboť nevíte, zda se jednou nevrátí a nebudou činiti pokání a nepůjdou ke mně s celým úmyslem srdce a já je neuzdravím.“5 Spasitel neměl na mysli fyzické uzdravení, ale duchovní uzdravení jejich duše.
Moroni přináší další postřehy, když zmiňuje slova svého otce Mormona. Mormon mluví o zázracích a pak vysvětluje: „A Kristus pravil: Budete-li míti víru ve mne, budete míti moc učiniti jakoukoli věc, která je pro mne žádoucí.“6 Poznal jsem, že předmětem mé víry musí být Ježíš Kristus, a že když v Něj projevuji víru, musím přijmout to, co je pro Něj žádoucí. Nyní chápu, že odchod mého otce byl v Božím plánu žádoucí. Když nyní vkládám ruce na něčí hlavu, abych mu požehnal, mám víru v Ježíše Krista a uvědomuji si, že bude-li to pro Krista žádoucí, dotyčný může být a bude fyzicky uzdraven.
Tím nejvyšším požehnáním, které Ježíš Kristus všem nabízí, je Spasitelovo Usmíření, které nám poskytuje Jeho vykupující i uschopňující moc. Budeme-li činit pokání s celým úmyslem srdce, Spasitel nás očistí od hříchu. Budeme-li radostně podrobovat svou vůli Otci, a to i za těch nejtěžších okolností, Spasitel naše břemena pozvedne a učiní je lehkými.7
Získal jsem však ještě důležitější ponaučení. Mylně jsem se domníval, že Spasitelova uzdravující moc v případě naší rodiny nefungovala. Když se na to nyní dívám zralejšíma očima a s většími zkušenostmi, vidím, že Spasitelova uzdravující moc se v životě všech členů naší rodiny projevovala. Byl jsem tak soustředěný na fyzické uzdravení, že jsem neviděl zázraky, které se staly. Pán mou maminku v této těžké zkoušce posiloval a pozvedal nad její možnosti a ona prožila dlouhý a produktivní život. Měla mimořádně pozitivní vliv na své děti a vnoučata. Pán požehnal mně i mým sourozencům láskou, jednotou, vírou a odolností, které se staly důležitou součástí našeho života a přetrvávají dodnes.
A můj tatínek? Podobně jako všichni ti, kteří činí pokání, byl i on duchovně uzdraven, když hledal a obdržel požehnání dostupná díky Spasitelovu Usmíření. Obdržel odpuštění hříchů a nyní čeká na zázrak vzkříšení. Apoštol Pavel učil: „Jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.“8 Říkal jsem Spasiteli: „Přivedli jsme k Tobě mého otce, abys ho uzdravil,“ a nyní je mi jasné, že Spasitel ho skutečně uzdravil. Balzám z Galád pro rodinu Nielsonových fungoval – ne tak, jak jsme si mysleli, ale dokonce ještě významnějším způsobem, který požehnal a nadále žehná našemu životu.
V 6. kapitole Jana v Novém zákoně vykonal Spasitel nesmírně zajímavý zázrak. Několika rybami a několika bochníky chleba nasytil 5 000 lidí. Četl jsem tento příběh mnohokrát, ale jedna část tohoto zážitku mi unikala a nyní má pro mě velký význam. Spasitel poté, co nasytil 5 000 lidí, požádal učedníky, aby posbírali zbylé kousky, zbytky, které naplnily dvanáct košů. Přemýšlel jsem, proč Spasitel věnoval čas tomu, aby toto učinil. Pochopil jsem, že z tohoto příběhu si můžeme vzít toto ponaučení: dokázal nasytit 5 000 lidí, a ještě zbylo. „Milost má postačuje pro všechny.“9 Spasitelova vykupující a uzdravující moc může přikrýt jakýkoli hřích, jakékoli zranění či jakoukoli zkoušku – bez ohledu na to, jak velké nebo náročné jsou – a ještě zbude. Jeho milost je postačující.
S tímto poznáním můžeme jít kupředu s vírou a vědět, že když přijdou těžké chvíle – a ty dozajista přijdou – nebo když náš život obklopí hřích, Spasitel bude stát s uzdravením na křídlech svých10 a bude nás zvát, abychom k Němu přišli.
Svědčím o Balzámu z Galád – o Spasiteli Ježíši Kristu, našem Vykupiteli, a o Jeho zázračné uzdravující moci. Svědčím o Jeho touze vás uzdravit. Ve jménu Ježíše Krista, amen.