Ntsáo Áłah Aleeh
Doo Yildingóó Doo Shich’į’hooníí Da
T’ą́ą́chil 2021 Ntsáago Áłah Áleeh


Doo Yildingóó Doo Shich’į’hooníí Da

Jesus Christ doo hach’į́hooniida’ígíí bee bił hózin dóó bidziil binahji’ haasht’éii doodleeł.

1994 yaadą́ą́’, Rwanda, Naakai Łizhinii bikéyahdi diné nidabides’seed ’ałaadine’é t’áá ałkidą́ą́’ dahahidjoodłah. Ałnį́į́’dimiil áneeląągo diné nida’bidis’seed.1 Ayóó anoolningo, Rwanda dine’é, yá’át’ééh ndahasdłę́ę́’,2 ndi díí áhoot’eehyą́ą́h tahdíí bee hanííh.

Neeznąą naahaai yaadą́ą́’ Shí dóó She’asdzą́ą́ Rwandadi chidí naat’a’í nídaahígí diné lee’ bił aya’niishtí. Doo nihichłį’hooníigo shidiné nidabidistseedyąą’ yaa yiniił nilį́go aní, “Da’ Diyin God hólǫǫgo háásh yit’óá t’áá doo nihiká’elwod da’“? Díí diné—dóó la’í niilt’é—ti’dahwíí’nį́į́h dóó doo nihich’į’hooníígoo nihaa deetą́, áko nihiZhé’e Yáąąshdę́ę́’ doo nihich’į’hooní nahalin, háálá ÉÍ ayóó jooba’ dóó ayóó’anhó’ní. Jó t’áá ’anii Át’é, jooba’, dóó tsídá nizhónígo Bá’ałchíní ayóó’ayó’ní. Díí łah át’éego hołhaz’ą́’ígíí éí t’áá ałk’idą́ą́’ át’é áko doo baah hojolne’ígí át’éii da.

Hazhó’í baa nisiikeesgo, ha’aash ją́ą́hshį́į́h díí ałąąh át’éii doo ahch’į’hooníí’ígíí dadiniilííł. Baa nisókees ałchíní hooghandi yaa adahalyąąhgo t’áá ałtsoh béeso baa nidaanił. John éíya ałk’esdisí náyiiłnįįh; Anna éí béeso haasht’é niyiilniił. Hóną́ą́sii Anna dzi’izi nayiisniih. John doo shich’į’hooníí da Anna bi dzi’izi bee hasłį́į́h shí éí t’áá dooda nizingo yaa nisikees. John t’áá bí ádzaah, bimá dóó bizhe’é doo bik’íhodiit’áah da. John t’áá bí ałk’isdzí nayiiłniihgo, Anna éí bi béeso hast’é níyiiniilgo áko john éí doo shich’į’hooníí da nizin ndi John t’áá bi ádzaah.

Ha’át’ííshį́į́h niidzinígíí éí nizaago daatsí niha nizhóní doodao doo niha yá’t’át’ééh da. Bóhóníihii nihił ííshjáaní áyiilaa, “T’áá háíshį́į́h iłééhózin dóó ahóyánígíí sóyoost’ehgo t’áá bí ák’eholį́ dóó yinaalnishgo t’áá ayisii bá yá’át’ééh doo naasgóó kéyahjígo deehyaago.“3 Ła’dí diné nizhónígo bąąh íídeeł háálá yiká nidaalnish, áko doo shich’į’hooníi da didiinííłígíí doo niha biigha da háálá nihí ałdó doo bik’á niilnish da.

She’esdzáán Ruth ałdó áchíní nilį́ yaadą́ą́’ doo hach’į’hooníígo ádzaah. Ruth bimá éí hadeezhzí Merla kingo yił deeshaashgo ké aniidí bá nabídiinííd. Ruth doo hoł yá’át’ééhgo ájiní, “Shimá doo shił yá’át’ééh da! Merla ké aniidígíí bá’nahaasniih.“

Hamá nahodeełkid, “Ruth, da’ nikeeish niigha?“

Ruth ajiní, “Aoo.“

Áádóó hamá áhalní, “Merla bikee doo biigha da silį́į́.“

Áko inda Ruth yaa’áko níízį́į́h’ t’áá át’é hoghaandí ałchíní bikee bidaagha doo. Ruth azhá ké aniidí jinizingo ndi hamá házhó yaa hoolnégo, doo shich’į’hooníí da jinizin yaah nahjį’ kójiilaahgo inda baa áko níiizį́į́h.

Łáda doo ách’į’hooní doo bąąh hojolné biigha’ da, éí biniinaa łáhda t’óó yéígo há’hachį’ łeh. Doo ách’į’hooní éí łahda hats’íís łá baa dah haz’ą́, hats’íís atízaa, dooda yeeh ąąh dahaz’ą́go naałniihígíí. Ła’da iiná doo hach’į’hooníída leh. Łá diné da’atį́, łá éí bádahojoo bá’í. Łá bimá dóó bizhe’é ayóó adahboní, łá éí doodah. Łá nizaagoo dahiná, łá éí t’áá diwííjí dah hiná. Áádóó naasgoo, naasgoo holziizh. Ła’ diné yéígó nida’íísiih, azhá yá’át’ééhígíí yaa nidaakai ndi. Ła’ diné éí doo ach’į’hooníígo doo nantł’agó ádéé’lé. Baa yiniil hasin, łá diné Diyin God t’áá bee yeeníłahígíí yee diné naanałah atíį́į́hgo, doo ájít’į́į́h da doo nt’ę́ę́’.

Doo ách’į’hooní’ígíí t’óó ahayóí hólǫ́, łahdá yéígo nitsaahgo yileeh. Doo yá’t’ééhii Dikos Ntsaa-19 wolyéhígíí yéígo nighaa niłnííh, dóó la’í diné neests’eed. T’áá íiyisí bąąh shíni’go shijéí neesgai t’áá háíshį́į́h doo bich’į’hooní’ígíí bá silį́į́’ígíí, ndi Jesus Christ bił bee hózin dóó haasht’é doolnį́į́łígíí aldó bił bee hózin. Tsídá doo beełt’éiigóó doo bich’į́hooniigóó Diyin yee niha ti’hoosníídígíí. T’áá aniih doo bich’į’hooníígoo t’áá át’é diné yá tí’hoozniih. Doo bich’į’hooníígo Diyin God shi bąąhági át’éii dóó ná’iisihígíí yá ti’hoozniih dóó nihigii ałdó. Ndi t’áá Bí íínizingo niha ti’hoozniih háálá ayóó’an’hó’ní dóó Yá’aashdi biZhe’e ałdó ayóó’á’yó’ní. Diyin God tsídá bił bee hózin nihich’į́ nanwiiná’ígíí.4

Diyin Bizaad biyídę́ę́’ Israelites dine’é Diyin God yik’jį’ hadahaasdzíí’ doo nihich’į́jí át’é. Diyin Jehovah aní, “Da’ amá be’ ’awéé’ biłt’o’igii yaayoosnah, yishchiinii doo be’awéé’ yaajoba’da dats’i doo?“ Doo akoo’ahodooniił da háálá, da’ amá be’awéé’ yeidiyoonah, Diyin Jevohah éí tsídá t’áá íiyisíí doo nohaadiyoonah dah. Diyin God aní, Aoo’, éí shį́į́ diné yaa deidiyoonah, nidi Shí Diyin God éí tsídá doo neidiyeeshnah da. Shílátł’áahgi ni’iishłaa, jó’akon; ninaa ahééda’astł’inii t’áá áłahjį’ yish’į́ nahalin.5 Biniinaa Jesus Christ nihá ti’hooznii dóó nihá náá’iisniihgo éí biniinaa tsídá nizhónígo nihąą jooba’.6 T’áá ałtsoní íit’įįłgi bee bił béé hózin dóó nihich’į́’anahootí’gíí ałdó bił béé hózin.

Iináhají, “doo neeldzidgóó“ Hasda’iiníilii bąąh diidlaał áko nihaa jooba’ doo, nihił honeezgai’ígíi nidoodzíí’ dóó nihiká’adoolwoł.7 Azhá yéígó ti’wiiníí’ ndi, Diyin God nihik’idhójídlí doo, atśíís k’ehgo, dóó ayóó ílįįgo ałdó. Díí nihik’idhojídl’ígíí bąąh áko diníidziił, áko Diyin God yéígó ba’ ííníídlíí’ doo. Hooł’áágóódí, nihiZhé’é dóó Jesus Christ t’áá át’é doo nihich’į’hoonígíí haasht’éii needoołeeł. Nihił bee hódooziił hait’éego dóó hahgoshą’. Hait’éego adeedooleeł? Hahgoshą’ inda ádeedoołeeł? Shił bee hózin éí t’ah doo bee nihił hané dah hait’éego éí doodáo.8Shił bee hózin éíhast’éii doolnį́į́ł

Tsídá t’áá ałtso doo nihich’į’hoonínígíí díí iinájí éí nizhónígo alłso t’áá ákot’é ádoolnííł háálá Jesus Christ yiké niná’ídlígíí binahjí.“8 Jesus Christ nihokáá’ bił ahazt’i’ii bik’eh déshdlį́į́’ dóó t’áá át’é doo ách’į’hoonínii “akizhdeet’ą́.“ Biniinaa, nihi nahasdzáán bikąądi hodeesheel, doo nihił hózhǫ́ dooleeł.9 Bá ííníídlíígo, Jesus Christ bee nihik’ihojidlíigo nihá íídoolííł.10 Yoo’íílyáhígíí doo nihaa needoodleeh;11 Bí éí doo nihich’į’hooní’ígíi niha yá’át’ééhii íídoolííł. Ákoháít’áódóóhá’gooshą́díí bąąh hodiilzį́į́ł dóó nihił t’áá áko doo, Alma aní, “Nihí t’áa doo nidahiilzíhí doo, háálá Diyin God t’áá át’éii bił bee hozin áko díí ákot’é.“12

K’ad ałtsé na’ídíkidígíí, hait’ao dóó ha’go tóó ałtsé háít’áó nihee oodlą́ bidziilgo Jesus Christjí ádiilnįįł dóó t’áá Bí haasht’éii doolnį́į́łígíí niha yinízin.14 K’ad shił bee hódoozííł nosingo hait’éego doodao hagoshą́ éí doo naasgo adeest’į́į́’ go’at’é.15

Nihí’oodla’ naasgoo bidziil yiléehgo, Jesus Christ át’é’higi’ at’áo nihí’ ałdó biniilt’éii doo. K’ad éí diné bąąh jiiba’ dóó doo nihich’į’hoonínii bee bik’á adiilwoł;16t’áá nihi biiniighaígi nihił haas’ąądi. Hasda’iiníiłii aní, “nihi t’áá ákogi ádaat’éii bąąh neelnish doo, t’áá nihi bąąh nisííkeesogo áko diyinjí iiná naasgóó baa hodoolzhish.“17

Agha’diit’aahii Bryan Stevenson, éí doo bich’į’hooníhii yinaanish. Díí Keyah United Statesdi agha’diit’aahii binaanish éí diné bik’ehistá’ígíí, dóó yéígó atího’diilyaa, dóó hazhógo diné bee bąąh áhąyą́. Dikwii naahai yaahdą́ą́’ Mr. Stevenson diné lei, azhá doo átį́i’dandi, bánáhootah dóó dah diitsaał bi’dooniid. Diné bisodzindę́ę́’ biká’adoojaah, Mr. Stevenson yidííniid, azhá łahda doo sodizindi nadaahdah ndi, dóó nanałah asdzani yaah nah daahgo diné bił bee dah hózin.

Sodizindi Mr. Stevenson hach’į́ haadziih, diyin binaaltsoosdę́ę́’ asdzaní lei adeléego Jesus yaa deizlóóz. The accusers wanted to stone her to death, but Jesus said, “He that is without sin among you, let him first cast a stone at her.”18 Asdzání yik’i dahodii’anígíí t’áá altso t’ááłá’í nítíngo t’áá ałkéé’ ch’éheeskai. Jesus t’áá doo yahnihóniąą da, nílááh náádááł, t’áadoo bąąhági ánáánít’íní.19

Ałtso baa hajoolnégo, Mr. Stevenson aní diné dah oodla’nígíí łahda diné nidahiisiihii tsé bee nízhdidoołniił, háálá áhach’į́, ná’adzidgo biniinaa. Áadóó aní, “Doo t’óó nihi naał ádooneeł da“, bidahnǫǫdlííhgo tsé bił dah didelí dah nółííh doo.20 Shikis dóó shilah, ałtse éí doo tsé bee ashdiníí da doo, áko éí diné baa jiijooba’ doo. Naakigoné éí tsé diné yeeh ada yiisne’ígíí bił ahid jidideeh doo, áko diné baa a’ááh jinízingo.

Háít’éego dineesééł dóó doo dineełsééłígíí éí iiná bee nanhidínóotahgo át’é. Saad bee háídzííhígíí éí doo íłíí’ da, ndi diné báhijooba’í bigha iilwodgo éí aají bee nanihodoot’ááł.21 Díí Gamaalii dah nidlį́’ígíí Hasda’iiníilii nahlingo yá’át’éehii bąąh nideekai doo.22 Diyin ba’ałchíní ayóó’íí’níí’nígo éí diné bąąh jíínííba’ doo, háálá t’áá ałso diyin bidiné’é ba’ałchíní dah nilį́.

Nilsééł dóó doo nilsééłgo bąąh nisiikeesgo éí niha yá’át’ééh. Jo’ k’ad John bił beehózin biniinaaígíí Anna bizi’izi haasłį́į́’. Ruth ałdó bił beehózin Merla bikee haasłį́į́’igíí, háálá bimá bił hoolné. Hoolaagoo deest’į́į́go éí ałdó t’áá le’í bee hoł bee hóóziih. Hasda’iiníiłii nanhalin bik’ehgo yiidaalgo, nihiłéé ’ajoobá, ééhózin, éí yéígo bąąh ákóníídzin doo.

K’ad diné chidí naat’a’ídi na’ídíkid, éí bee yiniił nilį́, Rwanda dine’é nidabidiseed yaah, “Da’ Diyin God hólǫǫ’goish áádi ákah ádoolwoł nt’ę́ę́’?“

Doo ałts’íísígo bąąh nisííkees dah díí dine’e’ nidabídiseedígíí, dóó doo nihił bee hózin da diigí’at’áó ti’hooníihígíí, t’óó Jesus Christ éí t’áá Bí haasht’éii yidoodlééł.23 Diyin binahnítin lá’ígo bąąh wiilné, Jesus Christ dóó Binahagha’ hast’é anayaa’ígíí dóó Bisodizin hanaalyahígíí.24

Bikeedę́ę́’ binák’eeshto’ hólǫǫgo na’ídelkid, “Da’ shimá dóó shizhe’e dóó shida’í ha’át’íída ba’ adeeshłeeł?“

Adahdiiní, “Aoo!“ Jesus Christ niha nina’nídlahígíí binají t’áá ałtso iiná t’áá ákot’é aneedoodleeł dóó iłhaajeehígíí hoolaagóó alah nidoodleeł, díí éí nihił bee hózin bidiiniid.

Díí doo nihich’į’hoonínii nihaa nanit’ííhgo, Diyin God bits’ąąjígo dadidíídaał doodáó Diyin God bich’į́jígo shika’adoolwoł niidzin doo. Mormon yik’e’eshchí Nephites dóó Lamanites dahihigąą’go lá’í naahai, áko ałąą’at’éiigo nidabiił ná. “Lá’í yéígo bijei daastł’is dóó lá’ éí bijei yilzólí daałį́į́’, áko Diyin God yich’į́ ájooba’go ádahdíílyaa.“25

T’áádoo doo nich’į’hoonínii nijéí nitł’isgo anóleeh, dóó naháchį́go anóleeh, doodao ne’oodla’ nits’ąą’ yidoolch’ǫǫ̨́łgo íídoolííł. Ndi Diyin God shiká’anilyeed didííniił. Áko bąąh áhéhee’ ninizingo Yisda’iiníiłii ba’íínilí doo. Bíni t’áá Bí nika’analwo’go nizhónígo nidziil doó.26 Yéígo yiinitą’, nich’į́ nawiiná’igíí biní “Jesus Christ ba’íínílíígo nił hózhǫ́ doo.“25 “Bijéí dah neezgai’ígíí Diyin Jesus Christ bił nanishgo nidahdoodzí,“26 dóó doo yá’át’ééhii bich’į’ nanishgo tsé yihidídlí nilíí’ doo.27

T’áá aaníí ádishníigo eíí Jesus Christ hiná. Bí doo nihich’į’hoonínii yik’i’diitą́ą́go bił bee hózin. Diyin Jesus Christ bilatł’áádi yisdzohígíí binají ti’hooznííh béé deelniih doo nihił haas’ą́’ígíí. Ní nichłį́’anahoot́į́’ígíí éí Diyin God ná naal’a’go át’é. T’áá háíshį́į́h Diyin yich’į’ dah diiyaahgo, ti’hooniih éí ił hózhǫ́ nidoodleeł, áheehózin dóó ił hózhǫ́ bąąh na’aldeeh doo, dóó doo chohoo’į’ éí nají kódoolnííł.28 NihiZhé’e Yá’aashii dóó Jesus Christ yinídlą́’ígíí éí tsídá yéígo nitsaahgo na’doolyééł. T’áá’ altso doo nich’į’hoonínii--ti’wiiniih’ígíí bee nik’ojídlíigo íidooliił áko niha yá’át’ééh doo. Shí Jesus Christ bízhi’ binahjį’ adishní, áámen.

Deizóh

  1. See John Reader, Africa: A Biography of the Continent (1999), 635–36, 673–79.

  2. Though hopeful, the Rwandan reconciliation is complex. Some question its depth and durability. See, for example, “The Great Rwanda Debate: Paragon or Prison?,” Economist, Mar. 27, 2021, 41–43.

  3. Doctrine and Covenants 130:19emphasis added.

  4. See Hebrews 4:15

  5. 1 Nephi 21:15–16

  6. See Alma 7:11–13

  7. See Hebrews 4:16Isaiah 41:1043:246:461:1–3

  8. A word of caution: We should resist the temptation to create our own theories as to how and when, regardless of how well reasoned or plausible. We cannot justifiably fill the void for what God has not yet revealed.

  9. Preach My Gospel2018), 52; see also Isaiah 61:2–3Revelation 21:4 “All that is unfair about life can be made right” likely means that the consequences of unfairness to us will be resolved, mitigated, or lifted. In his final general conference talk, “Come What May, and Love It,” Elder Joseph B. Wirthlin said, “Every tear today will eventually be returned a hundredfold with tears of rejoicing and gratitude, … a principle of compensation prevails” (LiahonaNov. 2008). A principle of compensation prevails” (Liahona, Nov. 2008, 28).

  10. See John 16:33

  11. See 2 Nephi 2:2

  12. See Job 42:10, 12–13Jacob 3:1

  13. Alma 40:5

  14. See Mosiah 4:9

  15. See Russell M. Nelson, “Let God Prevail,” Liahona, Nov. 2020, 93. Myopicmeans nearsighted.

  16. For example, Captain Moroni affirmed that it is wrong for individuals to stand by and “do nothing” when they can assist others (Alma 60:9–11see also 2 Corinthians 1:3

  17. Doctrine and Covenants 58:27see also verses 26, 28–29

  18. John 8:7

  19. See John 8:10–11the Joseph Smith Translation of verse 11 includes, “And the woman glorified God from that hour, and believed on his name,” suggesting that the Savior’s lack of condemnation and His commandment to “sin no more” impacted the rest of the woman’s life.

  20. Bryan Stevenson, Just Mercy: A Story of Justice and Redemption (2015), 308–9.

  21. See Matthew 25:31–46

  22. See Acts 10:38; see also Russell M. Nelson, “The Second Great Commandment,” Liahona, Nov. 2019, 96–100.

  23. See Doctrine and Covenants 1:17, 22–23

  24. These precepts are clearly articulated in “The Restoration of the Fulness of the Gospel of Jesus Christ: A Bicentennial Proclamation to the World,” ChurchofJesusChrist.org.

  25. Alma 62:41

  26. See Amos C. Brown, in Boyd Matheson, “‘It Can Be Well with This Nation’ If We Lock Arms as Children of God,” Church NewsJuly 25, 2019, churchnews.com.

  27. Alma 31:38

  28. See Luke 1:27–38 To heal the brokenhearted is to restore those whose minds, will, intellect, or inner self has been shattered or crushed (see James Strong, The New Strong’s Expanded Exhaustive Concordance of the Bible2010], Hebrew dictionary section, 139 and 271).

  29. See, for instance, Russell M. Nelson, “Let God Prevail,” Liahona, Nov. 2020, 94; Dallin H. Oaks, “Love Your Enemies,” Liahona, Nov. 2020, 26–29. Dííjį́ Sodizin da’atahígíí ak’ijį’da’ídlį́ nahjį’ kódaohłééh nihidishní. T’áá shǫǫdí Diyin God ba’áłchíní t’áá ałtso nihił danilį́. This is more than just being opposed to attitudes and actions of prejudice. President Oaks quoted the Reverend Theresa A. Dear: “Racism thrives on hatred, oppression, collusion, passivity, indifference and silence.” Díí Gaamalii dah nį́į́dlíhígíí dóó Jesus Christ Bisodizindę́ę́’ doo diné jiidląą dah doo dóó t’áá ałtsoh diné ayóó’á’níí’ doo.

  30. See Isaiah 43:3 Receiving a crown of beauty means that we become joint heirs with Jesus Christ in the kingdom of God. See also Donald W. Parry, Jay A. Parry, and Tina M. Peterson, Understanding Isaiah1998), 541–43.