2010–2019
Diyin Yá Nda’nitiní Bee Na’anish: Nijéí Biyi’di Bee Íinídlánígíí Baa Hólne’
Tą́ą́chil 2019 Ał’ąądę́ę́’ Gáamalii Áłah Silį́į́’


Diyin Yá Nda’nitiní Bee Na’anish: Nijéí Biyi’di Bee Íinídlánígíí Baa Hólne’

Díí nahasdzáán bikáá’góó t’áá kééhot’inígi, Jesus Christ bina’ńtin hane’ yá’át’ééhii baa hózhǫ́ǫnii baa hwiilne’go lą’ígóó bánahaz’ą́.

Akéé’di ńdeedzidyę́ę dą́ą́’ nihiprophet nilinígíí, President Russell M. Nelson Naakits’áadah yilt’éhígíí ch’aadiikah yidííniid, tónteel tse’naa Rome Italy Templedi sodizin bee ąą’ádoolnííł binyé. Ákǫ́ǫ́ yiikahgo ałk’idą́ą́’ Apostle Paul tádííyáhą́ąhgo baatsíníkeez. Ídą́ą́’ ałk’idą́ą́’, Jerusalemdó Romejį’ joogááłgo, dizdiinjį́ bííghah ńt’éé’. Dííjį́ éí, beeshnaat’a’í shiłnizhǫ́nígíí bee, táá’ ahéé’ílkid t’áábich’į’go bííghah.

Diyin Bizaad ńdeiłkaahígí ádááníigo Paul éí Romedi naagháánít’éé’ áadi lą’ígóó hane’ náyíizoh, binahjį’ Churchjí atah bizhi’ daasdzohígí yee dabidziil ńt’éé’ íídą́ą́’ dóó k’ad dííjį́įdi t’ahdii yee dabidziil.

Áko Paul dóó ałk’idą́ą́’ígíí Churchjí da’atah yę́ę, Early-day Saints daolyéego atídaat’įįd. T’óó ahayóí yéego bida’ats’ihgo atídabííł’įįd, dóó nidabistseed.

idi neeznádiin yihahígíí biyi’, Jesus Christ bi Sodizin Báhooghan ninályáhígíí yee da’atahígíí, Latter-day Saintsdanlínígí ałdó’ łahdę́ę́’ ałąą’át’éigo bida’ats’ihgo atídabi’diilyaa. Azhą́ haishį́į́ íyisíí át’éego atídabi’diilyaa ńdi (dóó łahda t’áá éí biniinaa), The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints t’áá náásnoosééł dóó k’ad t’áá’ałtsogóó nahasdzáán bikaa’góó kéédahat’į́.

T’óó Ahayóígo Naanish Áoolníłígíí Hólǫ́

Ákondi, t’ahdoo baah łikaní íílnééhgo, baa honeeninígíí da, dóó honíłná niidzingo ádaahwii’niih dóogí da, ałtsé éí t’áá íyisíí baa ákoníízindo dóó baa nitsíikeesdo díí Church nooséłígíí dóó bee í’oolįįł yéego bénáalniihdo.

Nahasdzáán t’áá náhaz’áán t’éé’ bikaa’gi tsosts’idi neeznádiindi dimííl dóó bi’aan ná’ałníí’go seven and a half billion, bił ałch’į’ naa’nilgo The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints éí 16 million bizhi’ atah daasdzoh—áko éí áłch’į́į́dí yee’ nahalin.1

Áko k’ad, Diyin dayoodlánígíí Christian dańlinígíí ła’ kéyah bił nahaz’ą́ą́go ádabi’niidįįd.2

Azhą́ Bóhól’nííhi biChurch ninályáhígíí biyi’di ńdi—diné idahidiikáhígíí noosééłgo lą’í yileł ńdi—t’óó ahayói doo ił hózhóonii bee ak’ihojidlí Churchjí ajítahgo bee ak’ihojídlihígi dóó bee i’oolįįł doo deinízingo doo chodayooł’į́įda.

Áko, díí nahasdzáán bikáá’góó t’áá kééhot’inígi, hane’ baa hózhǫ́ǫnii baa hwiilne’go lą’ígóó bánahaz’ą́3Jesus Christ bina’ńtin yá’át’ééhii baa hane’ diné bee bił dahwiilne’ do, dóó bił da’ííníilta’ígí da, dóó bił danihighanígí da, dóó biłńdeilnishígi da, éídoodagó bił ałhéédadiikahígi ałdo’ bił dahwiilne’ do.

Kóhoot’éé dą́ą́, t’áá íyisíí baa hózhǫ́ǫgo keyah t’áá nahaz’áán ńt’éé’ bikáá’go tádííyá Churchjí bána’nitiní bee í’ool’įįł baa naashnishgo. ’áá ahąą baa ńtséskees dóó hazho’ó bik’idi’diishtį́į́ł nisingo bíká sodiszin éí Yisda’iiniłii bikéé’naazíinii—nihí, Ba’áłchíní niidlínígíí—ánhiłní “Nílááh déeínóhkaahgo ńda’nohtin, dóó t’áá ałtso dine’é ńdanohtin, Shizhé’é bizhi’ binahjį’ tó bee daosį́į́h, dóó Biye’ bizhi’ binahjį’, dóó Ayi’sizíinii Diyinii binahjį da’oł’į́.”4

Yéego baantsískees díí shina’ídíkid “Hait’ao lá díí bindeilnishdo nisin, Jesus Christ deiniidlanígíí dóó bikee’ deiinííkááhígíí, díí nihíyókeedígíí shibee haz’áaníí bee na’nohtin nihiłninígí lá háit’ao yá’át’éehgo bá ádiilnííł lá nisin?”

Dííjį́ ni ałdo’ díí na’ídííłkid yęę nijéí biyi’doo yéego baa ńtsínkees sodílzingo haalá yit’ao Yisda’iiníiłii bá na’nishtindo ninízingo.5

Diyin Yá Nda’nitiní Bee Na’anishígíí Aayílyé

Lą’í nááhai Churchdóó naat’áanii danílinígí doo naaki nilį́į́go yee ńda’neeztą́ą́’ kódaaníigo “T’áá ánííltso Diyin yá na’nitiní daniidlį́.” 6

The Church of Jesus Christjí da’atahígí—ałk’idą́ą́ dóó dííjį́įgóó—yéego yaa bił dahózhǫ́ǫgo bik’is dóó yeedahósinígi Diyin God bizaad yee yił dahoolne’. Yaa bił dahózhǫ́ǫgo Jesus Christ yaa dahalne’, dóó diné ła’ Bóhólnííhii bina’nitin deidiizts’ą́ągo binahjį’ bí ałdo’ t’áá’aaníí iłhózhóonii bił bee dahózin dooleeł yá laanaa danízin.

Yaa bił dahózhǫ́ǫgo Jesus Christ yaa dahalne’, dóó diné ła’ Bóhólnííhii bina’nitin deidiizts’ą́ągo binahjį’ bí ałdo’ t’áá’aaníí iłhózhóonii bił bee dahózin dooleeł yá laanaa danízin. Áko bił yá’ádaat’ééh Diyin bizaad yánaazį́įgo. Éíí doo hane’ yaa dasti’ da dóó yaa bił dahózhǫ́ǫgo yee dééilnish kojí da’atahígíí Diyin God yá na’nitiní danilį́įgo.

Ákondi, la’ nisiidzį éí t’óó t’ą́ą́ kódaniit’é. Diyin God bina’nitin bee na’anish baa náhát’į́į́go Churchdi áłah na’ádleehgo, ła’ éíí iit’į́į łeh nihitsiits’iin yaa kódaaniiłgo bikáá’dahasdáhi bine’dęę ndanoht’in nahalingo, nihi náá’ éí Diyin Bizaad biih dazt’i’go éí doodago t’áádoole’é baantsókees nahalingo dóó doo t’ááháida nół’įį́ da łeh.

Díí ha’át’íísh biniinaa? Doo yéego Diyin God bizaad baa hwiilne’ígí daats’í bąąh nihíni’go ániit’é. Doo daats’í nił bee hózinda bee ádiilnííłgóne’ígíí. Doo daats’í nił bee hózinda bee ádiilnííłgóne’ígíí.

Doo daats’í nił bee hózinda bee ádiilnííłgóne’ígíí.

Ákondi díí benałniih, Bóhólnííhi éí doo t’áá haishį́į́ t’áá ałtsoní bił ééhózinígí, bá na’nitiní dooleełgo háidííz’į́į́ da. T’áá hazhó’ó, “Bóhólnííhi éí nihijéí yá’átééhgo dóó nihintsékees iinízingo bee báneilnishgo nihá yinízin”.7

T’áá hazhó’ó, “Bóhólnííhi éí nihijéí yá’átééhgo dóó nihintsékees iinízingo bee báneilnishgo nihá yinízin” Bóhólníihi nik’ijidlíido.

Áko, ła’ísh íinohsin, dóó t’ahdoo hazhó’ó bidishníshda díí Diyin bizaad bee na’nishtingo, áko ła’ ashdlago ałkéé’ haz’ánígِí bee nihił hasne’go bee nihí ka’iishyeed bik’ehgo Yisda’iiníiłii shá na’notin nihił nínáá bee bíka’adíílwoł Israel bidine’é ahíneidookahígíí bee bá bindadiilnish?

Ashdla’gó Haz’ánígíí

Áłtséhígí, éí Diyin God yiniidlą́ągo bikéé’ yiidáałdo. Bibee haz’áanii áłtséhígíí ání Diyin God ayóó’íínóhníido.8 Díí éí t’áá íyisíí binyé nahasdáán bikáági neidá. T’áá nina’ídídilkid, “Da’ Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólónígíísh t’áá’áyisígíí yinishdlą́?”

T’áá nina’ídídilkid, “Da’ Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólónígíísh t’áá’áyisígíí yinishdlą́?

Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólónígíí yiniidlą́ągo bikéé’ yiidáałgo, binahjį’ Bí bits’ą́ądóó iiná yá’át’ééhii bee bits’a’dinídinígíí dóó bibee iłhózhóonii nihaidoolééł áko bí át’éhígi ániit’ée do. Nááná łahdę́ę́’danihiníłį́įgo bich’į’ bił yá’ániit’ééh dóó łahgo ániit’éigo danihiníłį́į do. Áádoo yee nidaníhidíłkid do.

Naakíigóne’, éí nihijéí bee ayóó’áda’íínóhní. Díí éí naakigóne’ Diyin God bibeehaz’ááni át’é.9 Nihinaagó ńdaakaaígíí t’áá ałtso Diyin God ba’áłchinígo baa nitsidaohkees. Baa ádahołyą́ bíka’anídaojah bich’į’ ministeráda’oł’į́’—azhą́ doo bízhi’ niministering sister nilį́įda ńdi éí doodago niministering brother doo nilį́įda ńdi bik’i dadínóhį́į́’.

Bił anídaahdloh. Bił nihił dahózhǫ́. Bił nihik’eeshto’ ńdadiłdas. Be’iina’ ílį́įgo baa ńtsidaokees. Nihee ńdaadziih, bik’ida hołtá’, áko siihasin yee dabidziildo.

Jesus Christ ayóó anihó’ninígíí át’ao nihí ałdó’ ayóó áda’ííní’níigo Christ bikék’ehgóó yiidááł do—doo nihaada jooba’ígí ńdi baa dajiiniiba’ do, nihaadaadlohígí ńdi baa dajiiniiba’ do dóó háíshį́į́ atíńdeeshł nihó’ninígí ńdi baa dajiiniihba’ do. Ayóó’ádeiníí’niigo Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólónígíí ba’áłchiní bił daniidlínígi binahjį’ nihił da’ílį́įdo.

Táá’góne’, éí Diyin God yikéé’naazíinii be’atiin bikáá’góó t’áá aaníí íit’į́įgo bikéé’yiidáł do. Áko nihee ayóó’óni’ bidziil yileeh nihi Diyin God dóó Ba’áłchiní ayóó’ííní’níigo, dóó Jesus Christ bikéé’ yiidááłígíí ałdó’ bidziil yileeh.

Lą’ígóó íhodiilááł Jesus Christ bikehgóó oodááłjí t’áá Bí bizaad da’yííníílta’go dóó dííjį́įdii nihiprophets dóó nihiapostles danilínígíí deísííníílts’ą́ą́’ dóó bik’eh dahoniilįįgo. Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólóonii bich’į’ sodiilzingo nihijéí biyi’di jooba’ íiniizingo, nanhidínóotįįł áko nihaadzólíhígíí binahjį’ doo néíldzidgo bikéé’ yiidáałdo.

Diyin God bik’ehgo hinii’nánígíí nihidziilgo ánhidoolííł—t’áá ákwiijį́, t’áá ałkéé’ áhoołts’íísígo, dóó “ajooba’ígíí bee ajooba’,”10 “bibee haz’áánii t’áá ałkéé’ bee na’niitin.”11 Diyin God bikéé’ joogááłgo łahda náásnáázhdídááh bee náázdiníseeh áko t’áá náás biyi’ joogááłgo ayoo nantł’ah dóó doo hąh nahaldoda.

T’áadoo ni’kónínéhí náás bikéé’ yínáałgo; nabínítaahgo yá’át’ééhgo ádííł’ííł. Nił t’áá’aaníigo bikéé’ yiidááłgo bee náásdidíínááł, binahjį’ nihił hózhǫ́ǫ do. Diyin yiiniidlánígíí łahgóó bee bił dahólne’go nínáásdoo do nił nanitł’agóó baa hólne’do. Áko, Diyin bina’nitin alahdi bantsíikees do, nihił nilį́įgo baa hwiilne’do doo éí doo bídinéelnáada doo doo baahwiilne’gó. Díí doo t’áá hoshch’į’ ádoonííł da—ne’iina’ t’áá bee bił holzhish do. Ákó náasdi áhodoonííł.

Dį́į́’góne’ haz’ánígíí éí, nijéí biyi’di bee iinídlánígíí ła’ bee bił dahólne’. Díígi át’ao éí dooda atiin bąągo nisoozíigo Book of Mormon biyi’dóó Diyin Bizaad bee nidadiyołghááshgo. Nihíínishkeedígíí éí t’áá deinóhkaahgo t’áá náhoot’aahígi diné bił dahołne’ Diyin God yinídlánígíí—bił hólne’ígíí biniijį’ éí doodagoo online wolyéhígíí biyi’di da. Díí éí nihíínishkeed “da’oo’íinii danohłį́įgo bee nisoozį́”12 t’áá áłahjį’ hane’ yá’át’ééhii bidziilígíí nik’ijį’ yit’į́įgo—dóó łahda, baa yáníti’go.13

Jó áko “Jesus Christ bina’nitin éí Diyin God bibee’adziilígíí át’é binahjį’ yisda’iildééh,” nihił ílį́įgo dóó doo néildzidgo dóó jooba’ íiniijingo baa dahwiilne’do. 14 Hołílį́ dóó doo níjíldzida dóó jooba’hwiindzin, éí doo ats’ą́ą́jí ídlį́ daa saad da. Díí saad digíí Bóhólníihii ánínęę t’áadoo shina’nitin dóó shibeehaz’áanii ninádadoł’į́hí áko éí t’áábahat’áadí bee hinohnáago bee nihits’á da’deezdíín, áko binahjį’ nihi naanish yá’át’ééhii dayoo’į́įgo Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólónígíí yaa dahaniih do. 15

Díí hane’ lą’ígóó bee ni’doonishígíí dahólǫ́, ha’áhwiinít’į́į́’ígo t’áádoole’é ájił’ínígíí bee dóó t’áá aaníinii át’éego joodlánígíí baa hojilne’go YouTube biyi’di, dóó Facebook biyi’di, dóó Instagram biyi’di, dóó Twitter da daolyéhígíí biyi’di t’áá áłts’íísígo baa hojilne’do. Díí yihahígíí danihiníghango dóó Sunday Schooldi Diyin Bizaad New Testamentígíí biyi’dóó ídahwiil’aah. Yá’át’ééhígi át’ao nihi k’is dańlínígí dóó bił keedahwiit’ínígíí sodizin báhooghangóó bił ałnaadeikahdo dóó nihighandi nihaanídaakahígíí bił Yisda’iiníiłii baa ídahwiidiil’ááł. Bił ííshjáán ádeilne’go Gospel Library app wolyéhígíí, biyi’jį’ díí na’nitin óólyéhígíí yik’í dadinóotááł Come, Follow Me. Ánii nidaakaiígíí dóó ba’áłchiní dahólónígíí, díí naaltsoos baa doohááł For the Strength of Youth wolyéhígíí, dóó bee bił dahołne’ hait’ao nooséłí díí biyi’dóó ńdabi’dintingo yik’e dahółinígíí

T’áá háida nandíłkidgo Damóo Yázhí dóó Damóo yę́ędą́ą́ ha’át’íí baansínyá dańłníigo, t’áadoo t’ahniziní t’áá áko bił hodíílni sodizin báhooghandi baa na’asdee’ígíí. Áłchíní yázhí bił dahózhǫ́ǫgo dahootáál yę́ę ałahazį́į́’ígíí yidaahdę́ę́’ naazį́įgo Jesus at’éhégí anisht’éidoo daaníigo dahootáál doohníigo baahodoołnih. Ałdo’ baa dahołne’ do nooséłí danlínígíí ła’ sáanii baa ádahayą́ądi yiká ííjéé’go iiná ádayiilaa yęę yaadahane’go yá yééda’íidlaa. Dóó bee bił dahołne’ t’áá áhodeezniidígo Damóo áłah na’ádleehígíí łahgo át’ao ályáagí áko hait’ao binahjį’ nighandi haz’ánígíí bee bik’ihojidlíhígíí. Áádóó baa hodíilni ha’át’íí binyé díí the Church of Jesus Christ wolyé dóó Latter-day Saints deiniilyé, t’áá áłk’idą́ą́’ díí Sodizin Báhooghanjí da’atah yęę ałdó’ Diyin God Yánidaajínígíí daolyéé ńt’éé’.

T’áá nihí baa ńtsóhkeesígi at’ao baa hodoołnih, ha’átíí binyé Jesus Christ dóó Bisodizin Báhooghan aláhdi át’éego baa nitsóhkeesígíí. Nihaa hókááh dabidohní “hágo kodii nohokááhgo dadínóhį́į́’”.16 Áádóó bá bídanoohdlį́įgo kodii áká oohjeeh ádabidohní. Lą’ígóó nahaz’ą́ áká’ i’doowołígíí díí Sodizin Báhooghandoo.

Diyin yánida’nitiní ńdeiidínóotįįłígíí yik’ídookahgo dóó diné t’áá’ałtso bá sodadołzin. Áádoo t’áá awołíbee nihijéí biyi’ dę́ę́ bee sodołzin t’áá háishį́į́ nihaaníyáá shį́į́ bił yá’áhoot’ééhgo t’áá ákǫ́ǫ́ bił nideilnish do. Áhéé’iilkeed-go Diyin God yána’nitiní danlinígíí bee bił dahołne’ nihí ka’adoo’jah. Diyin God yánaal’a’ii nahalingo, t’áá áko áká’iijah!

Nihee ayóó’ó’ni’ bee bidiilkaalgo, Jesus Christ baa hane’ yá’át’ééhii baa dahwiilne’do. Díígiát’ao éí doo ádííłííł da, bichį’ yáníłti’ígíí dóó bił nidanilnishígíí tsííłgo tó bee alzį́į́h éé’ yihdooghał dóó tó bee doolzį́į́ł t’áadoo ákót’ao baanitsókeesí díí doo ákót’é da.

Ła’ ádabidohnináa hágo kodii nohokááhgo dadínóhį́į́’, éí yą́ą ła’, doo nihididoogáał da; ła’gíí éí náasdi inda nihididoogááł. Éíí t’áá bí bidahólį́į́h. Ákondi ayóó’ádéiníí’ní éí doo łahgo ánéeh da. Dóó doo łahgo ánééhgo náás hoolzhish baa nihił dahózhǫ́ǫgo ła’ naazį́į́doo dóó ba’áłchíní bich’į’ ádadii’ní hágo kodii nohokááh dóó dadínóhį́į́’, dóó nihí ka’oohjeeh, dóó t’áá kǫ́ǫ́ nihił dahonołǫ́.

Asdla’góne’ éí, Bóhólníihíí ba’ííníídlíigo álílee yee naalnish. Díí bik’i’didootį́į́ł doo éíí t’áá nihí diné oodlą́ągo ádeilne’ da. Eíí oolósígíí Diyin Íi’sizíinii haa yílyáhígíí bits’ą́ą́doo. Ni éiyá nijéí biyi’ ne’oodlą’ hólónígíí baahólne’ dóó t’áá áłahjį’ yiinídlánígíí bee hiníná.

Jó áko t’áadoo baahníni’í t’ááhaida doo t’ááhoshch’į’ hane’ yá’át’ééhii neidiiléégóó. T’áadoo ch’eeh íít’įįd nohsiní.

Jesus Christ bina’nitin yidiizts’ąą’ígíí éí t’áá bí sizį́į́doo dóó Nihizhé’é Yá’ąshdii Hólónígíí binaanish.

Ni ninaanish éíí, Diyin God dóó bił keehót’inígíí ayóó’ííní’ní.

Iinídlą́, dóó ayóó’ó’ííní’ní, dóó nańlnish.

Díí atłiinígíí bikáá’ yínáá, áko Diyin God ninahjį’ álílee yee naalnishgo ba’áłchíní ayóó’áyó’níigo yik’ijidlíido.

Díí ashdla’go ałkee’ haz’ánígíí nika’adoolwoł ałk’idą́ą́’ Jesus Christ bikéé’naazíinii yeeńdaashnish yęęgi át’. Jesus Christ bina’nitin dóó Bisodizin Báhooghan biyi’ígíí bee ániit’é dóó bee í’iil’įįł. Áko, Diyin God binaanish binahjį’ yisdá dadookah díí hágo dohníigo dóó kodi nihaahokáá dóó áka’anájahgo yídadínóołiił.

Áko Díí Nantł’ahgo Shą?

“Jó áko,” díí daats’í bee na’ídíłkiddo, “díí na’níle’di baa nishishnishgo áadi diné doo da shíísts’ąą’góó shą? Áko díí Diyin Bisodizin Báhooghan biyi’doo na’nitinígíí yaa nídaat’į́įgo shą? Doo bił yá’ánísht’ééh da sílį́į́’go shą?”

Aoo’, t’áá aaníí łahda ákót’įįh. Ałk’idęą́ą́’yęę dą́ą́’ dóó hóshdęę’, Jesus Christ bikéé’naazíinii łą’ídi atída’bi’diilyaa.17 Jesus Christ yásizį́įnii Apostle Peter ání, “Nihił dahózhǫ́ Jesus Christ [nihá] tihooz’nii’.”18 Ałk’idą́ą́’ Saints dańlinée díí yaa bił dahózhóó ńt’éé’ “Jesus Christ bízhi’ doo yaa yádanízingoo tidahooz’nii’.”19

Beenílniih, Bóhólníihii éíí álilee k’ehgo naalnish. Díí daats’í t’áá haida doo niists’ą́ą́go Christnahalingo bizaad bee bich’į’ haindzíí’ yę́ę bijéí yistł’isgo bee ńdoolzhoh.

Jesus Christ be’Apostle nishłinígíí binahjį’ ádishní, nik’ihojidlíidoo díí bee na’ahódlíhígíí bee nidziil do Diyin God bina’nitin nił nilį́įgo bee hinínánígíí ne’iina’ bee yit’į́įgo, binahjį’ t’áadoo nańldzidít’áá áłahjį’ bee neeho’dólzindo kojí anítahígíí The Church of Jesus Christ of Latter-day Saintsjí, áko hojooba’ íinínízingo Jesus Christ bina’nitin bee na’anishígíí bee áká ananilwo’do Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólónígíí dóó ba’ áłchíní ayóó’ííni’níigo.

Shee’ayóó’oo’ní bee shikwa’ásiní nihidishní, baa niłhózhǫ́ǫdo díí ni ninaanish atah ádíílííłígíí náásdi áhodoonííł-hodoo’niidyęę Israel bidiné’é ahínéidoot’ish ha’nínaa, Jesus Christ ńdoodááłígíí bá ałch’e’ádadiilnééh do binyé áadi éíí “bee adziil dóó aláahdi bits’a’dinídííngo nídoodááł; Diyin God yánidaala’í yił ńdookah.”20

NihiTaa’ Yá’ąąshdi Hólǫ́ǫnii nihéé hósin. Bóhólníihii ayóó ánihó’ní. Diyin God nihi k’idajidlíi do. Díí Diyin bá nda’niitingo bee na’anishígíí t’áá bi nihá neinílá. Bííníghah díí łahdoo ninaanish áníléehgo. T’áá’ániit’é ałká adiijah.

Shí Jesus Christ bízhi’ binahjį’ adishní, áámen.

Notes wolyé

  1. The great prophet Nephi saw in vision that even though the Church of the Lamb of God would spread “upon all the face of the earth,” because of wickedness in the world its overall “numbers [would be] few” (1 Nephi 14:12; see also Luke 12:32).

  2. For example, a recent study by the Pew Research Center found that in the United States, “the percentage of adults (ages 18 and older) who describe themselves as Christians has dropped by nearly eight percentage points in just seven years, from 78.4% in … 2007 to 70.6% in 2014. Over the same period, the percentage of Americans who are religiously unaffiliated—describing themselves as atheist, agnostic or ‘nothing in particular’—has jumped more than six points, from 16.1% to 22.8%” (“America’s Changing Religious Landscape,” Pew Research Center, May 12, 2015, pewforum.org).

  3. The word gospel means “good news.” The good news is that Jesus Christ has made a perfect Atonement that will redeem all mankind from the grave and reward each individual according to his or her works. This Atonement began with His appointment in the premortal world, continued during His mortal sojourn, and culminated with His glorious Resurrection. The biblical records of His mortal life, ministry, and sacrifice are called the Gospels: Matthew, Mark, Luke, and John.

  4. Matthew 28:19.

  5. “Verily I say unto you, my friends, I leave these sayings with you to ponder in your hearts” (Doctrine and Covenants 88:62).

    “Behold, I say unto you, that you must study it out in your mind; then you must ask me if it be right, and if it is right I will cause that your bosom shall burn within you; therefore, you shall feel that it is right” (Doctrine and Covenants 9:8).

  6. President David O. McKay encouraged “every member [to be] a missionary” when he presided over the European Mission from 1922 to 1924, and he shared that same message with the Church in general conference as early as 1952 (see “‘Every Member a Missionary’ Motto Stands Firm Today,” Church News, Feb. 20, 2015, news.ChurchofJesusChrist.org).

  7. Doctrine and Covenants 64:34.

  8. See Matthew 22:37–38.

  9. See Matthew 22:39.

  10. Doctrine and Covenants 93:12.

  11. Isaiah 28:10.

  12. Mosiah 18:9.

  13. This thought is often attributed to Saint Francis of Assisi; see also John 10:36–38.

  14. Romans 1:16.

  15. See Matthew 5:15–16.

  16. John 1:46; emphasis added.

  17. See John 15:18.

  18. 1 Peter 4:13, English Standard Version; see also verses 1–19 for more about how followers of Christ should view suffering for the gospel’s sake.

  19. Acts 5:41.

  20. Doctrine and Covenants 45:44.