2010–2019
T’áa Náldzidi Jesus Yáá Halne’
Ghąąjį’ 2016


T’áa Náldzidi Jesus Yáá Halne’

Nihí t’áá’aaníí aZhe’é dóó aYe’ bee bééhóniilzinígíí bił halą́ wóle’lágo dóó bee didiiniigóhii bąą bił nahónit’á wóle’.

Ahool’áo iiná Diyin God aláahdi aayiilé dóó “[Diyin God] bibee haz’áanii yik’edahół’į́ dóó be’íina’ niníti’hį’ yee hinánii yaa yiiléh.”1 Náána łahjóó, Azhe’é Diyiníí bił ahool’áo iiná doo baa diit’áah da “éí doo Jesus yá niłdzilgo sizį́nii.”2 akǫ́ǫ́ bá niłdzilgo siizį́nii dikwii shį́į́ bee didiigóhii eíí ahool’áo iiná biká íit’į́nę́ę bee bi’óhdiniil’ą́ą́ł.3 Bee didiigóhii ałhidádiiti’, tį́’ nididii’níł.

Lą’í nááhaidą́ą́’ shizhe’é hooghan tsin yee áyiilaa naaldloosh nilzéii bikáá’ákwe’é neeyą́. Nléí kéyah bikáá’ jidéez’į́į’go hózhǫ́ní yee’. Tsin bee hooghan álnéehgo biyi’ ni’í’níił baa óodahó, ákwe’é niyá. Ha’át’áo lá niizį́į́ eíí tsé sǫ’ ts’ída bich’ą́ą́hgi atsiniltł’ish bá tsin íi’áhígíí eíí hooghandóó ahánigóó íi’á. bee doo bináágóó hóot’į́į da.

Na’ashch’ąąh
atsiniltł’ish tsésǫ’ bich’ąąhgi íi’áh

Adííniid, “shizhe’é, ha’áo atsiniltł’ish ts’ída tsésǫ’dę́ę́’ tł’óógóó didii’į́į́ł łę́ę bich’ąąhgi íisih?”

Shizhe’é, ayóó íiléhii hazhó’ó íił’į́ dóó t’áa yikee’ haayit’éhí, ayóó nabiiłnáo, “Quentin, eíí atsiniltł’ish bá ii’áhígíí ts’ída agáago shił nizhóní!” bi índa díí’át’é ní: “Shí eíí íi’á nesh’ǫ́ǫ, baa ákonisin eíí, shnéną́ doo hólǫ́ǫ́góó, shí doo nléí tó nilį́nt’ę́ę átsaa’ bee háhash káago hooghandi bee abézhí biih hishkáa da, shilá táninásgis, éí doodáo nináshbéeh. Shí doo tó kǫ’í nidíishłi’ éí doodáo ak’áh diiltí’go binájį’ íinishta’ da. Shí eíí ts’ída bá ii’áhígíí bína’dii tsé sǫ’ biníi’gi ii’á áko yish’į́.”

Shizhe’é atsiniltł’ish bá íi’áhígíí łahgo át’éego yinéł’į́. Bích’į’go eíí bá ii’áhígíí iiná bee hat’ííd silíi’go yee yinéł’į́, ndi shich’į’go éí dinóol’į́įłę́ęgi néiniłtł’á. Shizhe’é bił nilį́ be’átse’, behool’nín, dóó bee chin hąąh ádin biláahgo nel’į́į. Shí áájį’ baa ákoniizíí’ eíí bá ii’áhígíí shich’į’go shí bee didéeshgoh, éí ááhaneehee, ni’ízá yee shizhe’é yinéł’į́.

Bee didiigóh lá “óodlá éí doodáo ak’i’diitį́į́h yich’ą́ą́h naaghá” éí doodáo “náásjį’ yich’ą́ą́h naaghá.”4 diyinjí bee didiigóh lá “bąąhá baa haidááh éí doodáo łahgo át’áo í’iil’į́.”5 bee didiigóh shį́į́ t’áa doole’é nihi’diił’áhígíí binahjį’ diyinjí háiit’į́nę́ę doo bik’íídááh da.

Nihí t’áá’aaníí binahjį’ deiíltsą́nígíí Ázhe’é dóó Áye’ baa nihił hódoolą́ą́ł dóó bee didiigóhgo náhonitł’á hodoolééł. Nihí bibee’ódleehé biih wóogééh. Nihí t’áá’aaníí deiíltsą́nígíí bíne’dii t’áá daniłtólí dóó shizhe’é doo bá nanitł’ágóó ák’ihaadzíí’ neeyą́ągi tsin íi’áhígíí yaa.

Ha’íísh ła’ bee didiigóhgo eíí nihił háłąąh dóó nihá nanítł’á yilééh nihi t’áá’aaníí niłtólí dóó doo nanitł’ágóó Azhe’é dóó Aye’ yiniidlą́ dóó bąą ts’ída t’áá’aanínii bii’ bá néiilnish da?

T’áała’ígo bee didiigóhíí lá dine’é bił kót’é daaníi

Nihí ał’ąą’ áat’éeł baa íhoo’ááh baa’ádadeet’ą́ dóó déiiniidlą́ “Diyin God yee ayóó ánoolnín lá yíhooł’ą́’ii.”6 Ndi ałdó’ nihił bééhózin ach’į’ na’íiłnáii ts’ída Diyin God dine’é yitséiidoo’ísh nízin dóó nihokáá’ dine’é yaa nitsídaakees yisinółts’ą́ą́’ níigo bee hidiigéehgo doo Yisda’iinííł dóó Bí na’nítin doo déisíilts’ą́ą da.

Paul bá sizį́į áá’aaníí yá oo’í Jesus Christ íiyisíí elíleejí dóó be’íina’ Yisda’iinííł bee łáhgo ádzaa.7 Paul haa yáádoo binahjį’ hait’áo dine’é áł’ąą bibee áda’óol’į́į́ł ndi yił halne’. Bí ayóó’ayo’ní “t’áa nanil’į́ní yádaałti’” Thessalon dine’é dóó “bá ahwiinít’ǫ́ǫ aajooba’” Phillip dine’é.8 bí yaa ákoniizíí’ ayóó bá nanitł’á Greek dine’é hayóí da’íiłta’ígíí dóó naadééł yee ádadoot’íí. Athen biyi’gi nléí Mars Bidáyisk’id bikáá’, bí jooyił nahálingo yáálti’go dóó bi’diniidzíi’ da. Corinth dine’é ts’ída bí yik’idadidootíiłgo bił hódeeshní “Christ seiisxį́ bina’nítin.”9 Paul bá sizį́į t’áa bí yee haadzíí’:

“Dóó shizaad dóó shina’nítin doo diné dahóyą́ąjí saad łíkingo ásh’į́į da, ndi Ii’sizį́į dóó be’ádziil yee ííshją́ íił’į́į́ bééhózin:

Ne’óodlą’ eíí ts’ída doo dadine’é behózą́ yee sizíi da, ndi Diyin God be’ádziil yee.”10

Ła’ Yisda’iinííł ayóó nizhónigo diyingo saad baa hóóne’ dóó Bí yindóolnish biyi’ yísdzoh 1 Corínth dine’é. Átsé wólta’ii—15—nihokáá’góó yaa ákodaniizíí’ bee ályaa áyiiláii George Frideric Handel’s Messiah.11Éí biyi’ Yisda’iinííł bina’nítin yéego baa tsíjidikós. Táá’ góne’ áhoonííł Messiah,t’áá niitłóhí bikéédóó “Hallelujah Yee Dahatáł,” diyingo saadígíí íiyisíí biyi’dę́ę́’ 1 Corínth dine’é 15. díidi biyi’ ła’ daasdzóh, Paul ayóó’anoolníngo Yisda’iinííł ła’ ádayiilaaígíí yaa hóolne’:

“[Shoo] k’ad lá Christ adindę́ę́ nidii’ná, … da’áłwoshę́ę eíí átsé dabinéest’ą’.

“… Diné bąą aniné hazlį́į́’, diné bee ałdó’ neeznánę́ę náádidoojáh hazlį́į́’.

Shoo Adam bąą ałtso nine, azhą́ ákot’é Christ bee altso dahiná dooleeł. …

“O aniné, nizííz lá haají? O jishcháá’, nihóneezná lá haají? …

Ndi Diyin God ahéhee’, [éí] nihí hwinné nidiilyá nihiBóhóníihii Jesus Christ biyi’.”12

Nihił béédahózingo óodlą’ bits’a’íldée’ dine’é bintsékees Christ bina’nítin bitsíjį’ nii’nílígíí biniinaa. Yisda’iinííł doo nanitł’ágóó yee nanítin, lą’ída doo nidanitłá da dóó t’áá’aaníí ayóó iłdanilį́ yę́ę łáhgo ádaalyaa éí doodáo yóó’aníídee’. Ts’ída yee’, Da’óodlání ła’ Griik dine’é bi’ídahooł’áá’ii yee áda’áł’į́į dine’é beda’óodlą’ akót’é daaníigo yee áda’ooł’į́į́ł. Nákéé’ yaa náhalne’í Will Durant náyiizoh: “Da’óodlání t’áa ; éí nidéidiilá. Griik bibee’ó’ool’į́į́ł bii’ ha’óóldee’go ła’ígíí yee dahiná.”13 Nákee’ hane’go, dóó dííshjį́ biyi’, dine’é ła’ Jesus Christ biyá’at’éehgo hane’ doo deiniizį́įh da, yee deinéł’į́, doo aláahdi nitsídaakeesgo saad daníti’ da.

T’óó Ninéiidlá bił hool’į́įhgo, lą’ída Yisda’iinííł bina’nítin bikéé’ yiiká daaní. Lą’ída áł’ąą dine’é Da’óodlání daniidlį́ danízin. Ndi azhą́ íídą́ą́’ hólǫ́ náás baa hane’ dííshjį́įdi áyiwóhgo náhonitł’á bił hódoolzhish.

Heber C. Kimball t’óó Naakits’áadah Bá naazį́į nidii’níldáa’ atáh díí hahóoyoo dóó Naat’áanii Brigham Young Áłtsé Yikéé’ Dah Sidáo. Bí yíiyá ní: “baa hódoolzhish … t’áá’ íiyisíí hái ts’ída óodląní nilį́nii doo bééhózin da nléí Diyin God bidine’é be’ána’í gi’át’áo. Índa … ayóó’ át’áo bąąh hádinóoldá, shoo akwe’é ayóó’ át’éego biníkádi’nóoldá, dóó t’óó’ ahayóí adadóółdas.” Bí ałch’í yee kwiyiiláii lá “ÍHODINÓOTÁ baa hódoolzhish.”14

Dííjį́ biyi’, Da’óodlání lą’ída kédaayahgóó biyi’ hasht’e’ nda’ii’éésh, United States atáh, nidí doo ts’ída yéego da. Nahágha’ wóodlą́ t’áágéedgo, doo Diyin God yik’éhgo dahináa da. Akóhoot’áo, da’níłts’ą́ą́’góó háit’áo iináa dooígíí ts’ída ayóó bá nidanitł’áh. Dine’é bibee áda’ool’ííł t’óó ałk’ijį’ nidáalnish.

Doo ákot’ée da, díí ałdó’ ła’ Sodizin Bighan yíhidiikáii bił nídahayis dóó ha’íshį́į́ yiyádaałti’íí yik’éhjí tsídadikos—lą’ída doo dadiyinígíí yiká ádaat’į́į da.

T’áa ákot’áo Heber C. Kimball’s náás yaa hóolne’, Eldir Neal A. Maxwell 1982 biyi’ adííniidsaid: “Lą’í bąąh nidinóoldáh biniinaa éiyá diyinjí iiná bi’óhídlį́ doo łáhgo ánalnéehoo. Dikwiishį́į́ doobił nihóniyáajį’ yee dahináo. Dikwiishį́į́ atsákaii bida’didoolóh. Biláahjį’, náána ła’ yik’ee dadidooníh, t’áá bił hanááhalzhish biyi’ bee didiigóhígíí bił nidáasyá’!”15

Náána ła’ Bee Didiigóhíí Lá Bąąhá Áko’áł’nínii doo Dayiiłtsáah da

T’áała’ígo íiyisíí dóó baa áne’ígíí nihił yoołkááłdi eíí lą́ągo dine’é bąąhá yaa naakai ndi doo bąąhá baa naasháii da daaní. Doo yaa yádanízin da éí doodáo baa naasháhígíí shą́’ hait’áo doo ákot’ée da. Azhą́ ła’ éí aZhe’é dóó aYe’ yinishdlą daa níigo akó aZhe’é Yá’ąąshdi hólǫ́ǫnii doo shį́į́ bik’e ni’deeshłéeł da eíí bibee haz’ąanii bił asésiihígíí.

Díí Corianton yee’ ákoniizíí’, Mormon biNáaltsoos biyi’ Alam Ániinaagháii biye’, bí yéego doo ál’íínii yaa naayá dóó Alam hasht’e’ niná bidlóós. Nihí eíí bá yáłti’í ayóó át’éii Alam yee nihik’i-jisdli’, éí yiyi’ tádiiyáo yii’ haayá “ayóó chaháłheeł dóó ayóó anóoningo i’díídlaad,”16náhaasdzo bezh’doolíłígíí. Alam 39th wólta’ii biyi’ góne’, hait’áo díí biye’ bąąhá yaa naayáhígíí ne’ niididoo’ááł dóó hait’áo Christ bąąhá yóó’iididoo’ááł yee yił hóolne’. Bí ts’ída bąąhá át’éii Corianton yich’į’ néiidoo’níl “háiida bąąhá át’íi doo Diyin God bił haz’ą́ąjį’ yah ádoogáał da.”17

Alam42 biyi’ ła’ agháago nizhónigo nihá Nina’íyáii bee na’nítin ałtso diyingo saad ályaa. Alam yee yiká eelwódgo Corianton eíí yik’idiitą́nii éí doo “bąąhá ádzáii ha’íí biniiyé bik’ijį’ nihódoo-t’áałgo nihéiidi bá hwiidoo’ááł.”18 ndi łáhgo át’éhii eíí Adam dóó hóshdę́ę́’, Diyin God jóoba’go yee hóół’a’ “bąąhá ne’kólneeh bee hóó’a’” doo bąąhá ne’kólnéeh dago, “yisdáa’iidééh binahat’a’ ayóó’át’éii k’idoodláł ńt’ę́ę́’.”19 Alam ałdó’ ánínii eíí Diyin God binahat’a’ lá “ił hódoozhǫ́ǫ́ł binahat’a’.”20

Alam agháago hazhó’ó na’nítin: “Shoo jó’akón, ánihoo’ááh ałtso shik’éhgo ní, dóó aajooba’ ałdó’ ałtso bíhii yinízin; dóó bąą, t’áá’aaníí yóó’adeideez’ą́nii t’éi yisdáádooká.”21 T’áá’aaníí be’ádinídíínjí nel’į́įgo, bąąhá ne’kólyáo bee bik’ihojidlííh dóó Yisda’iinííł bina’nítin bik’eh óodááł agháago bidin hóyéé’. Éí át’éiigi baa yáyi’, t’áá Alam nléí Corianton ííłnii gi’át’áo, bąąhá ájiit’įįh bąą nina’jidlééh dóó doo ájiił’į́į́hgóó. T’áa áłahjį’ bee háá’adzih, “hódiina’go éí doodáo náasdi t’áá ániiltso nihich’į’ néiidooltáhjį’ dah dinííbįįł.”22

Yisda’iinííł nihá Nina’ídláii ayóó át’é dóó aláahdi haz’ą́ąjį’ adiidááł nihibąąhá yóó adiit’ą́ǫ, asdzííh baa hóhoo’náh. Corianton nahjį’ kóyiiláo, Alma ałch’į’ kwóyiilaa, “Bíni’ díidi t’áa doole’é t’ą́ą́’ kónóhsiní, dóó asínisííh t’éiyá ne’ kónóhsin, eíí ne’ kónóhsin éiyá binahjį’ bąąhá yóó’ adidii’ááł.”23

Ásdzoh bilááhgóó Diniit’íí’ Lá T’áá Bee Didiigóh

Bá yáłti’í Jacob ałk’idą́ą́’ Jew dine’é íiłní “dine’é bik’os daníłdzil” [éí] deii’į́ … yit’į́ ál’į́į́h, … bá yáłti’í ndéiłtseed, dóó t’áa doole’é doo yik’ida’diitį́į́hii yiká dantáh. Eíí bąą, doo dayoo’į́nii biniinaa, ísdzoh yilááhgóó dadeez’į́įgo bąą doo dayoo’į́į da, ts’ída yee yąąh nidadidooltáł.” 24

T’óó ahayóí asdzóh bilááhgóó bee adéest’į́į́ dahózin hólǫ́,25 ła’ dííshjį́įdi aláahgo át’é ha’ní. Hane’ yá’at’éehii aláahgo át’é ha’nínii lá t’áała’í hane’ yá’ at’éehii be’él’į́į ndi ałtso aheełt’éego baa nitsáhakees dóó akóhgo yeeyiizį́į́hii eíí Sodizin Bíghanjí ánaazį́į biláahgo éí doodáo yee nida’nítiníí. T’áała’ígo bee ééhózin akǫ́ǫ́ yaa yáłti’go bíídoodzóh, hádoodzóh, éí doodáo Hózą́ǫ biZaad ts’ída yaa halne’ígi. Náána ła’ ayóó’ílį́įgo bá hasht’e’ didoo’nííł íił-kááh ádahódoonííł. T’áa’áłah nél’į́įgo, ła’ dine’é t’áa nihí ádeinóhsinígi ádaanééh. “Nihí ats’íís bee yá’at’ééh bidiidzóó éí doodáo náána ła’ diyinjí bik’éh hól’į́įnii níil’į́įgo, nihí asdzóh bilááhgóó diniitį́į́’.”26

Ayóó na’nítin ídeeti’ yína’níltingo, Bóhóhíihii kódiiniid, “t’áá háiida díí bilááh éí doodáo bi’óh kódiiniid, éí doo íił’a’ da.”27 Nihí be’él’į́į́ déi kwiilį́įhgo eíí náána ła’ be’él’į́į́ ne’kwol’-į́įhgo éí doodáo Sodizin bighanjí ánaazį́į shíjigo áláahgo na’nishtin dii’ níigo, nihí asdzóh bilááh-góó diniit’į́į́’

Náá’ ałdó’, lá’ íhidiikáii kojíí atsí át’é, lą’í shį́į́ yá’ádaat’ééh, hane’ yá’at’éehiijí na’nítin yitíísoo ádeel’e’. Yee yádahodísinéé yitsésk’eh góne’ bił daniníí adayiinííł dóó Yisda’iinííł yaa áda’diist’ą́ t’óó yee yik’ída’áłtih dóó Bí na’nítin bina’joo kódeiile’. Nihí t’áá doole’é Yisda’iinííł bee báhodi-níílzin bitsíjį’ niníilyáo, baa néiidahígíí Bí t’óó yá’at’éehgo na’nítiní nilį́ dóó doo Diyin God yiYe’ nilį́į da, áádi nihí asdzóh bilááhgóó diniit’į́į́’. Jesus Christ asdzóh nilį́!

76th si’ą́ągi nléí Na’nítin dóó Áha’diist’ą́ biyi’gi eíí t’áá beehóziní “t’áa náldzidi Jesus yáá halne’”28 lá doo nanitłá da, íiyisíí bee bí’nitáh hái ts’ída aláahdi haz’ąnii yiih doogálii bee bik’ihozhdoodlííł dóó hái atá’ góne’ haz’ąnii yiih doogááł. Nihi bá siizį́, Jesus Christ bibee’ádziil ts’ída chooníil’į́ dóó Bí ni’ádeet’ą́ǫ seesxį́ bee aniné bik’eh didiidlééł dóó’ bąąhá nideet’ą́ bee, nihibąąhá nihą́ą́h néidooł’ół, dóó nihi Christ bína’nítin bik’éé’ yiikáh.29 Nihí ałdó’ yisda’iinííł be’ádinídíín dóó be’íina’ baa íkwiidiil’ááł dóó bee aha’deet’ą́ be’átįįnjí bee na’nítin bikék’eh yiiká, t’áa bił aTáá’ Bíghan baa hásti’go bibee áda’ool’į́į́ł. Nihí Christ bikéé’ siizį́, Bí zaad yíniilta’, dóó hinii’náajį’ bił yiidááł.30

Bee áłch’i’ áshłééh

Nihí ts’ída t’áa néeldzidi Jesus Christ baa hwíilne’ doogo, nihí eíí bee’ódleehí bee didiigóhii ts’ída bits’ą́ą́ néiidá dóó t’óó’ ahayóí hastóí dóó sáanii dahayóigíí dayinéestł’áh. Nihí éí biniinaa áłahjį’ Bóhólhíihii bá néiilnish. Ééhózin hániitááł, nihí dine’é bi’ééhózin t’áá bee diilwódígo eíí yisda’ii nííł bee bikéé’ yiidálę́ę yaakóyiił’į́į. Nihí bąąhá t’áá’aaníí yiit’į́ dóó yisda’iinííł nihá Nina’ídláii binahjį’ bąąhá ne’kwiil’į́į́h. T’áadoo asdzóh bilááhgóó diniitį́’í dóó Jesus Christ níil’į́, nihi Yisda’-iinííł dóó Háánihwoodlá, dóó Bí na’nítin bikéé’ yiidááł.

Shizhe’é atsiniltł’ish bá íi’áii yee yinéł’į́nii atse’,hool’ín, dóó tó bee da’doobish dóó bee ta’ídigis. Éí bee be’íina’ tsé bikáá’ nihizdiltááł yá’hoot’éehjį’ ch’íjigááh.

Ła’ saad náyiizóhí kot’é nahanín eíí bee didiigóhíí bee ídiilnííł “ tsé bikáá’ nihizdiltáałgo hats’íís bee jiłtł’is dóó Diyiníí baa jigááh.”31

Shoo nihí, bee siizį́ Jesus t’áá’aaníí lá tsé bikáá’ nihizhdiltááł bich’į’ Yisda’iiníílíí be’ajooba’ dóó aláahdi haz’ą́ąjį’. Jesus Christ t’éiyá yá’ąąsh biyáagi bízhi’ bee nihí yisdáahidiikáh.32 T’áá’aaníí baa hashne’t’áa’áłah Bí diyin dóó Bí Azhe’é binahat’a’ ye’doolííł baa deet’ą́. Jesus Christ bízhi’ bínahjį’, áamen.

Notes

  1. Doctrine and Covenants 14:7; see also John 17:3.

  2. Doctrine and Covenants 76:79.

  3. See True to the Faith: A Gospel Reference (2004), 52–53.

  4. Merriam-Webster’s Collegiate Dictionary, 11th ed. (2003), “stumbling block.”

  5. Merriam-Webster’s Collegiate Dictionary, “stumble.”

  6. Doctrine and Covenants 93:36.

  7. See Acts 9:1–9; 26:13–18.

  8. See Frederic W. Farrar, The Life and Work of St. Paul (1898), 319.

  9. See Farrar, Life and Work of St. Paul, 319–20.

  10. 1 Corinthians 2:4–5.

  11. See George Frideric Handel, Messiah, ed. T. Tertius Noble (1912).

  12. 1 Corinthians 15:20–22, 55, 57.

  13. Will Durant, The Story of Civilization, vol. 3, Caesar and Christ (1944), 595.

  14. Heber C. Kimball, in Orson F. Whitney, Life of Heber C. Kimball (1945), 446.

  15. Neal A. Maxwell, “Be of Good Cheer,” Ensign, Nov. 1982, 68.

  16. Mosiah 27:29.

  17. Alma 40:26.

  18. Alma 42:1. In Latter-day Saint doctrine, provision is made for all mankind, including those who do not hear of Christ in this life, children who die before the age of accountability, and those who have no understanding (see Doctrine and Covenants 29:46–50; 137:7–10).

  19. Alma 42:5.

  20. Alma 42:8.

  21. Alma 42:24. Note that the personal pronoun for justice is his (male) and the personal pronoun for mercy is her (female).

  22. Robert Louis Stevenson, in Carla Carlisle, “A Banquet of Consequences,” Country Life, July 6, 2016, 48. Mrs. Carlisle credits Robert Louis Stevenson for the quote. Some give credit to others.

  23. Alma 42:29.

  24. Jacob 4:14.

  25. In an article I wrote for Church magazines in 2003, I emphasized four areas that could create theological blindness and the stumbling that Jacob described: substituting the philosophies of men for gospel truths, gospel extremism, heroic gestures as a substitute for daily consecration, and elevating rules over doctrine (see “Looking beyond the Mark,” Liahona, Mar. 2003, 21–24).

  26. Quentin L. Cook, “Looking beyond the Mark,” Liahona, Mar. 2003, 22.

  27. Doctrine and Covenants 10:68.

  28. Doctrine and Covenants 76:79.

  29. See 2 Nephi 31:17–21.

  30. See 2 Nephi 31:20–21.

  31. Henry Ward Beecher, in Tryon Edwards, A Dictionary of Thoughts (1891), 586.

  32. See 2 Nephi 31:21; Mosiah 3:17.