Panelová diskuse
Výroční školicí vysílání S&I pro rok 2022 s presidentem Ballardem
Pátek 21. ledna 2022
Sestra Becky Scottová: Vítejte na našem diskusním setkání seminářů a institutů. Jak vidíte, všichni dodržujeme sociální rozestupy, takže si můžeme sundat roušky. Je skvělé tady dnes všechny vidět a vážíme si vaší účasti. Díky technologiím se dnes setkáváme s účastníky z každé oblasti v rámci Seminářů a institutů po celém světě. Vítejte a díky za vaši dnešní účast. Adame, můžeš nám říci trochu více o naší dnešní diskusi?
Bratr Adam Smith: Určitě, rád. Nejprve mi dovolte říci, jak vděčni jsme, že zde s vámi můžeme dnes být. Pociťujeme lásku a vděčnost ke všem učitelům seminářů a institutů, koordinátorům, administrativním asistentům, misionářům a administrátorům po celém světě. Konáte mnoho dobra a žehnáte mnoha lidem. Děkujeme vám. Víme, že každý z vás chová v srdci lásku k cíli seminářů a institutů – že chcete pomáhat mládeži i každému mladému dospělému porozumět Nebeskému Otci a Ježíši Kristu a spoléhat se na Ně, lépe je poznat a milovat a lépe je následovat. Máte rádi tento cíl, protože máte rádi své studenty, a zvlášť protože máte rádi Spasitele. Již mnoho let Semináře a instituty úspěšně pomáhají jednotlivým studentům lépe poznávat Ježíše Krista. V dnešním světě si ale uvědomujeme naléhavou potřebu přivést k Ježíši Kristu ještě více mládeže a mladých dospělých, a chceme tak učinit vytvářením studijních prožitků vyznačujících se obrácením, relevantností a sounáležitostí. Víme, že k těmto studijním prožitkům dojde, když se zaměříme na potřeby studentů, když se v každém studijním prožitku soustředíme na Ježíše Krista, Jeho znovuzřízené evangelium a Jeho smírné poslání – a když se při výuce nauky Kristovy budeme zaměřovat na svatá písma a na slova žijících proroků. Víme, že když tak budeme činit, přizveme tím Ducha Svatého, aby plnil roli, kterou může plnit jedině On – aby těmto mladým lidem pomohl stát se obrácenými k Pánu, zůstat na cestě smlouvy, rozlišovat pravdu od omylu a být bezpečně shromážděni u Spasitele Ježíše Krista a vrátit se ke svému Otci v nebi.
Účelem materiálů, které vám dnes představíme, je definovat, co to znamená pomáhat studentům zažít obrácení, relevantnost a sounáležitost – chceme popsat na základě určitých zásad několik dovedností a postupů, které může učitel použít, aby studentům pomohl. Vytvořili jsme i několik školicích materiálů s modelovými příklady a výzvami k procvičování a k začlenění do výuky. A také chceme lépe měřit náš vliv na život studentů, abychom viděli, kde se nám daří, abychom na tom mohli i nadále stavět, a také najít příležitosti, jak potřeby studentů naplňovat ještě lépe. Doufáme, že na konci dnešního setkání těmto materiálům porozumíte a budete pociťovat nadšení a naději, abyste je začlenili do výuky a používali je k dosažení našeho jediného cíle – pomoci každému studentovi poznat Ježíše Krista. Právě proto se zde dnes setkáváme. Děkuji, sestro Scottová.
Sestra Becky Scottová: Děkuji. Jsme rádi, že zde dnes všichni jste. Začněme tedy s naší první otázkou. A tu má pro nás sestra Jessica Brandonová z území Severní Amerika-západ. Prosím, sestro Brandonová.
Sestra Jessica Brandonová: Děkuji. Jak jsem si četla tyto školicí dokumenty, tak mám otázku: Je nějaké konkrétní pořadí, podle něhož bychom se měli zaměřit na tyto dovednosti a na tyto oblasti? Je v tom nějaká posloupnost?
Sestra Lori Newboldová: Děkujeme za tuto otázku, Jessico. Stručná odpověď zní: ne, není. Ale v duchu toho, jak se rozhodnout, podle jakého pořadí postupovat, bych řekla, že to první – a myslím, že to je vždy na tom prvním místě – je začít vírou ve Spasitele Ježíše Krista s vědomím, že On vám může pomoci učit jakékoli zásadě nebo pravidlu, které si nakonec vyberete. A vybrat si to na základě hodnoticích nástrojů, které máme k dispozici a které vám pomohou zjistit, co vaši studenti prožívají.
Sestra Brandonová: Skvělé. Děkuji.
Bratr Chad Wilkinson: Já bych možná dodal jednu věc. A moc děkuji, sestro Brandonová. Nedělejte to zbytečně složité, příliš to nerozebírejte. Jsou to nástroje, které vám mají pomoci; dovednosti, které vám mají pomoci. Mě něco ohledně vaší otázky napadlo – ve 48. kapitole Almy máme verš, který všichni znáte. Ve verši 17 se píše – a je to Mormon, který sem vkládá pár slov. Říká: „Vpravdě, vpravdě pravím vám, kdyby všichni lidé byli bývali jako Moroni, a pokud by vždy byli jako on, vizte, i moci pekelné by byly otřeseny na věky; ano, ďábel by nikdy neměl moc nad srdcem dětí lidských.“
Co Mormona přimělo, aby sem tato slova o Moronim vložil? Myslím, že jednou ze zásad, o níž bychom mohli mluvit, je to, že strávil určitý čas tím, že ze slabých měst vytvářel města silná. Takže se zaměřoval na slabá místa a vytvářel z nich místa silná. Takže na základě sebezhodnocení, na základě postřehů od svých vedoucích nebo od těch, které jste požádali o pomoc – od vrstevníků, i z dotazníků, které vyplnili studenti – můžete začít zjišťovat, co by mohlo být slabým místem, a začít právě tam.
Sestra Brandonová: Jen jednu myšlenku – k tomu, co řekla sestra Newboldová. Změna může nahánět strach a může být hrozivé rozdat skupině mládeže nebo mladých dospělých dotazníky, aby vás ohodnotili, a pak trnout, co se vám vrátí. Co mi ale v průběhu let opravdu pomohlo, je uvědomit si, že každý z těchto mladých lidí je jedním z drahocenných dětí Nebeského Otce. A pokud se zaměříme na toto, namísto obav onoho přirozeného člověka v nás z toho, jak nás budou druzí vnímat, a zaměříme se na to, že Nebeský Otec každého z nich miluje a že součástí našeho povolání nebo naší práce je pomáhat jim poznat Spasitele sami pro sebe, tak to hodně pomáhá. A chtěla jsem jen říct, jak moc si vážím snahy zaměřovat se na budování osobních vztahů s našimi studenty, abychom jim mohli pomoci tohoto cíle dosáhnout.
Bratr Smith: Děkuji, Jessico. Ve všech těchto materiálech jsme se opravdu snažili zaměřit se na to podstatné, zjednodušovat a sjednocovat a stavět na tom všem, co jsme se za ty roky naučili. A v těchto materiálech uvidíte určité prvky ze základních zásad výuky a studia evangelia. Uvidíte v nich prvky „studia do hloubky“. Uvidíte v nich vliv těch, kteří nás vedou, ohledně zaměřování se na Spasitele, naslouchání, pozorování, rozpoznávání a zapalování plaménku v srdci našich studentů. Snažili jsme se vše zjednodušit a zaměřit se na to podstatné. Takže i když jsou tyto materiály rozdělené do různých dokumentů, doufáme, že na ně budete nahlížet jako na jednu věc. A tou jednou věcí je to, že naším úkolem je pomoci studentovi poznat lépe Spasitele. A to nemůžeme dělat bez pomoci Ducha Svatého.
Způsobem číslo jedna, jak přizvat Ducha Svatého, je mít rád studenty, zaměřovat se na Ježíše Krista a spoléhat se na působivost slova Božího. Víme, že Nebeský Otec nám dychtí pomoci, když se my pokusíme pomoci Jemu a pomoci jim. Když hledáme Nebeského Otce v modlitbě skrze sebehodnocení, když se prostřednictvím tohoto hodnocení ptáme studentů, co potřebují, a když žádáme svého vedoucího nebo kolegu, aby přišel a poskytl nám nějaké další informace, to vše má přivolat zjevení, abychom mladým pomohli poznat Ježíše Krista.
Sestra Scottová: Sestro Saro Bradleyová, která jste zde s námi z území Utah Salt Lake, mohla byste se s námi podělit o své zkušenosti?
Sestra Sara Bradleyová: Ano, ráda. Poté, co jsem sama používala tyto materiály, na mě udělalo velký dojem to, jak jednoduše jsou rozvržené a jak dobře jsou promyšlené. Podle mě je ten postup opravdu jednoduchý. Zkrátka jsem začala s nástroji pro zhodnocení. Použila jsem nástroj pro sebezhodnocení a zhodnocení od studentů, a moji vedoucí mi pomáhali. Zhodnotili jsme, kde se nacházím. A pak jsem si se svým vedoucím určila, na co se na základě svého zhodnocení i na základě zhodnocení od svých studentů zaměřím. A pak jsem se do toho pustila. Čerpala jsem z nové příručky Výuka a studium evangelia. I z materiálů „Dovednosti pro rozvoj učitelů“. To mi pomohlo zaměřit se na to, na co jsem se chtěla zaměřit. Prostudovala jsem si to a pak jsem přišla do třídy a snažila se to různými způsoby zavést do výuky. A doufám, že tím posiluji schopnost svých studentů zažívat obrácení, relevantnost a sounáležitost. Pak jsem se k tomu vrátila a znovu použila zhodnocení, abych posoudila svůj pokrok a zjistila, zda se něco změnilo. Takže znovu použijete ten nástroj pro zhodnocení, abyste věděli, jak dál. A vracíte se k těm materiálům, abyste se dál zlepšovali.
Bratr Gary Lowell: Co byste doporučili někomu, kdo váhá s používáním těchto nástrojů, zvlášť když pro nás může být obtížné identifikovat slabosti a řešit je? A s tím souvisí i to, zda bude určitá profesní či administrativní zodpovědnost tyto dotazníky absolvovat pravidelně?
Sestra Newboldová: Mohu k tomu něco říct? A chci to říci citlivě – ze zkušenosti vím, že někdy máme velké obavy z toho mít někoho ve třídě, pro případ, že bychom udělali nějaké chyby. Takže někdy kvůli tomu přirozenému člověku v nás máme obavy, že nás někdo bude kritizovat. Protože těmto mladým mužům a mladým ženám, které mám tak ráda, dávám celé své srdce a duši. Takže někdy je těžké slyšet: „Lori, musíš něco napravit ve svém srdci.“
Nemyslím si ale, že právě to máme na mysli, když mluvíme o měření. Myslím, že máme na mysli, abychom dál pracovali na vytváření kultury víry ve Spasitele Ježíše Krista – že se můžeme změnit a že můžeme růst. A právě to bych řekla každému. Tyto nástroje se týkají růstu. K růstu dochází prostřednictvím pokání. Pokání znamená změnu. A je možné jen díky Spasiteli. A tak si myslím, že… by mohl přijít den, pokud si to dokážeme představit, kdy každý učitel řekne někomu: „Můžeš se na mě přijít podívat? Tihle studenti si zaslouží to nejlepší, co mám, a já si uvědomuji, že některé se mi nedaří oslovit. Můžeš mi přijít pomoct?“
Bratr Bert Whimpey: Mohu také něco dodat? Pro naše úžasné učitele v kůlech, pro ty, kteří učí většinu této úžasné mládeže – jsou tyto hodnoticí nástroje zdrojem, z něhož mohou čerpat. V našem případě profesionálních učitelů na plný úvazek se očekává, že je budeme používat. A budeme se učit, jak je používat lépe, a zkusíme vytvořit tuto kulturu. Ale pokud jde o učitele povolávané v kůlu, je to prostředek, který můžete používat podle vašich potřeb a přání. Jakkoli vám to pomůže.
Bratr Wilkinson: Gary, toto je skvělá otázka, a vážíme si všeho, co ve svém pověření děláš. Děkujeme. Je to také otázka, kterou si kladou všichni. Součástí měření – jak je to v písmech, je spousta inspirovaných otázek, ale existují tři, které mi zvlášť požehnaly. A i vy v nich uvidíte tento prvek měření. Bohatý mladý kníže se ptal: „Čehož mi se ještě nedostává?“ 1 Tato otázka týkající se měření přivolala zjevení od Spasitele. Mladík se mohl rozhodnout, zda se tím bude řídit, či nikoli. Pavel, neboli Saul, na cestě do Damašku: „Pane, co chceš, abych činil?“ 2 Znovu – měření. A třetí otázka je od Josepha Smitha, před první návštěvou Moroniho, když usiloval o “ 3 Myslím, že v takovýchto sebezpytujících otázkách měříme sami sebe – nejde ani tak o to, že mě někdo hodnotí, jako spíš o to, abych přišel k Nebeskému Otci a Spasiteli a umožnil Jim, aby mi řekli, kde se nacházím. A když jsme vůči tomu otevření, přichází zjevení a my se stáváme mnohem lepšími, než bychom byli sami o sobě.
Bratr Jack Menez: Jak jsem to slyšel od několika z vás, jsem rád za tuto myšlenku budování kultury zlepšování se a spoléhání se na Spasitele, i některé ty starosti, které nás jako učitele přepadají. V současnosti v rámci svého pověření pomáhám ostatním učitelům se zlepšovat. A tak jednou z věcí, kterou jsem začal vnímat, je Spasitelova moc, která nám pomáhá pomáhat ostatním učitelům i lidem kolem nás, našim kolegům. A v konečném důsledku to pomáhá našim studentům. Když se naši učitelé spoléhají na Ježíše Krista, mohou více vydávat svědectví o Jeho milosti.
Jak bylo zmíněno ohledně toho bohatého mladého knížete. Moc se mi líbí příklad Spasitele, který říká: „Měl bys dělat to a to – a ty už to vlastně děláš. A to je skvělé.“ A pak mu říká, na čem dalším ještě může pracovat. Takže občas můžeme jakožto administrátoři říci: „Výborně. Z toho, co děláš, má Pán radost. Myslím, že Pána těší všechno to dobré, co děláš – můžeme se teď spojit ve víře v Ježíše Krista, abys dokázal zapracovat na jedné další věci?“ A to může někdy pomoci – při rozvíjení této nové kultury zlepšování se – může to pomoci vyhnout se pocitům nedostatečnosti nebo pocitům, jako bychom nedělali dost, nebo že nikdy nebudeme dost dobří. Spíše do tohoto úsilí můžeme zapojit milost Ježíše Krista způsobem, který přinese něco mnohem efektivnějšího. A to pak bude působit i ve třídách a my budeme moci našim studentům vydávat větší svědectví o moci Ježíše Krista posilovat nás v tom, co je až moc obtížné na to, abychom to zvládli sami.
Sestra Scottová: Sestro Sorensonová, položila byste prosím svou otázku?
Sestra Jamie Sorensonová: Určitě. Máme cíle, tři výsledky týkající se relevantnosti, sounáležitosti a obrácení, které se týkají studentů, pět způsobů, jak pomoci mně, jakožto učiteli, těchto výsledků dosáhnout, a 25 dovedností, které mi mohou pomoci naplňovat mou roli učitele. Také se mám zaměřovat na Krista, na písma a na studenty. A používám tři různá hodnocení, která mi pomáhají stanovit si cíle ohledně profesního rozvoje. Připadá mi, že toho je až moc. Je toho hodně. Na co se mám tedy zaměřit?
Bratr Whimpey: Cílem je pomáhat mládeži a mladým dospělým porozumět učení a Usmíření Ježíše Krista a spoléhat se na ně, stát se způsobilými obdržet požehnání chrámu a připravovat se na věčný život. To je to, o co se snažíme. A v rámci tohoto cíle je naší úlohou pomáhat. Takže jak mohu pomoci? Vidím to zejména mezi učiteli povolanými v kůlu, kteří se podívají na všechny ty materiály a řeknou: „Připadá mi, že toho je až moc.“ Takže učitel může říci: „Toto je tedy ten cíl. Jak ho mám dosáhnout?“ Jsem rád, že se ptáte. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je pomoci studentům mít zážitky spojené s obrácením, relevantností a sounáležitostí. „Dobře, ale jak mám ty zážitky vytvořit?“ Jsem rád, že se ptáte. Chtěl bych, abyste měli rádi ty, které učíte, učili skrze Ducha a zaměřovali se na Ježíše Krista, a učili nauce a vyzývali k usilovnému studiu. „Dobře, ale jak na to?“ Jsem rád, že se ptáte. Nyní máme k dispozici tyto praktiky, tyto dovednosti, které vám pomohou. Ale to vše směřuje k onomu cíli.
Takže když si učitel otevře písma a zamyslí se nad svými studenty, doufám, že nemyslí na všechno to, co je pro něj náročné, ale že si řekne: „Jak mám pomoci těmto studentům, které mám rád? Jak jim mohu pomoci porozumět učení a Usmíření Ježíše Krista a spoléhat se na ně a stát se způsobilými obdržet požehnání chrámu a připravovat se na věčný život?“ Mluvíme zde vlastně o cestě smlouvy, ohledně které nás president Nelson žádá, abychom po ní kráčeli při tomto shromažďování Izraele. Když vám připadá, že je toho až moc, když si říkáte: „Nevím, jestli to všechno zvládnu“, soustřeďte se na onen cíl.
Bratr Jason Willard: A , Jamie, možná bych mohl přidat jeden verš od mého oblíbeného učitele v Knize Mormonově. Je to od bratra Nefiho. V 1. Nefim 6:4 to popisuje takto: „Neboť veškerým mým záměrem je, abych přesvědčil [své studenty], aby přišli k Bohu Abrahamovu a Bohu Izákovu a Bohu Jákobovu a byli spaseni.“ Ve všem, co Nefi dělal, se snažil pomáhat svým bratrům a sestrám být spaseni, důvěřovat Ježíši Kristu tak, aby jim to nakonec pomohlo obdržet věčný život.
Takže děkuji, Jamie, za to, že jsi položila tu správnou otázku. Ještě jsi zapomněla na sedm základních zásad, na 16 školení na konci a na všechny ty zkušenosti s mistrovstvím v nauce, které by měli absolvovat. Až příště položíme tuto otázku, můžeš tam zahrnout vše, co je od vás požadováno. A je toho spousta, co se od vás požaduje, ale vlastně se to všechno týká jen jedné věci. Líbí se mi, jak Spasitel mluvil s Marií a Martou, a zdá se, že ty jsi jako Maria, Jamie – když Ježíš řekl: „Jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila.“ 4 Jamie, jsme vděční, že sis vybrala tu dobrou stránku, a každý z vás učitelů po celém světě, že jste si vybrali tu dobrou stránku – sedět u nohou Spasitele a zaměřovat se ve všem, co děláte, na Něho. Bůh vám žehnej v tomto úsilí.
Bratr Smith: Jamie, chtěl bych ti položit jednu dodatečnou otázku. Bratři Whimpey a Willard nás právě krásně učili tomu, abychom se zaměřovali na to nejpotřebnější, což je cíl seminářů a institutů. Ale jak jako učitelka poznáš, jestli tohoto cíle v životě studentů dosahuješ?
Sestra Sorensonová: Dobře. Nevím, jestli tahle odpověď pomůže, ale napadla mě, když jste to vysvětlovali. Je to skrze relevantnost, sounáležitost a obrácení, které vidím v jejich životě. Tyto tři oblasti nás skutečně směrují k onomu cíli. Takže vidím, jak se to odehrává v tom, jak mezi sebou mluví. Vidím to i mimo seminář. Vidím to v tom, jak si v semináři dělají poznámky a zapisují zážitky. Jsou to tyhle tři věci. A skutečně nás směrují k onomu cíli.
Bratr Smith: Děkuji. Myslíš si, Jamie, že by bylo prospěšné, kdyby ses svých studentů přímo zeptala, zda jejich prožitky v semináři nebo institutu vedou k obrácení, relevantnosti a sounáležitosti?
Sestra Sorensonová: Určitě. I ta hodnocení, která jim dáváme… A možná když se jich neformálně zeptáme: „Jak to jde?“ „Jak se ti daří?“ Tak to by, myslím, bylo dobré posouzení toho, jak se nám daří tohoto cíle dosahovat.
Bratr Smith: Děkuji. Zkus si představit, že jsi položila studentům tuto otázku a oni našli něco, co by podle nich mohlo seminář ještě o trochu vylepšit, řekněme v oblasti sounáležitosti, že řeknou: „Sestra Sorensonová je úžasná, moc rádi chodíme na její lekce, je zkrátka úžasná.“ Ale ty v jejich odpovědích vidíš určitou příležitost vytvořit lepší atmosféru sounáležitosti. Co by ti jako učitelce pomohlo vytvořit mezi studenty ve třídě větší pocit sounáležitosti?
Sestra Sorensonová: Pro mě, jako pro učitelku, by bylo užitečné si o tom promluvit; zajít za svým vedoucím a říci: „Mám tady tuto zpětnou vazbu. Pomoz mi prosím s tím něco udělat.“ A probrat to i se spolupracovníky: „Pomozte mi s tím něco udělat. Co by šlo udělat? Jak to mohu udělat lépe?“ To by podle mě bylo užitečné.
Bratr Smith: Výborně. Ptal jsem se proto, protože přesně to je ten důvod, proč máme tato hodnocení a také aktualizovanou příručku Výuka a studium evangelia a i školicí materiály. Aby učitel mohl říci: „Chci, aby moji studenti tohoto cíle ve svém životě dosáhli. Všiml jsem si, že říkají, že potřebují to a to. Co mám zlepšit?“ Když se pak radíte s dalšími učiteli a se svým vedoucím, a mluvíte se studenty, můžete najít to, co byste mohli zlepšit. Příručka obsahuje popis dané oblasti a školicí materiály poskytují modelové situace. Nyní můžete určitou dovednost procvičovat a zlepšit se v dané oblasti, aby – jak o tom bratři Willard a Whimpey mluvili – bylo v životě onoho studenta dosaženo cíle, kterým je pomoci mu přijít ke Spasiteli.
Sestra Wendy Parkerová: Podle mě všechno směřuje k onomu cíli. Náš cíl začíná u Ježíše Krista. A Ježíš Kristus je tou cestou, která nás zavede do chrámu a k našim studentům a nakonec nás přivede k tomu, abychom žili s naším Otcem v nebi. Každá část tohoto nového programu, který jsem četla, mi pomáhá zaměřovat se na Krista. Každá dovednost se zaměřuje na Krista. A pro mě osobně to bylo velmi působivé. A tak zatímco spolupracuji s ostatními učiteli a pomáhám jim rozvíjet totéž, tento nástroj změní náš program velmi pozitivním způsobem, i s ohledem na studenty, a já jsem za to velmi vděčná. A tak jsem vám jen chtěla poděkovat.
Bratr Whimpey: Vím, že bratr Shadrack, který je z území Afrika-západ, má zkušenosti s tím, jak pomáhat studentům mít během vyučovací hodiny takové prožitky. Shadracku, byl byste ochoten se o to s námi podělit?
Bratr Shadrack Bentum: Ano, bratře Berte, děkuji. Jedna studentka v mé třídě byla velmi plachá a obvykle ve třídě nechtěla nic přečíst ani se na nic zeptat či reagovat na otázky. To trvalo nějakou dobu, dokud jsem neuplatnil několik zásad z oddílu „Poznejte každého studenta jménem a poznejte jeho situaci a studijní potřeby“, s důrazem na dovednost s názvem „Všímejte si zájmů studentů a ě“ z oddílu „Dovednosti pro rozvoj učitelů“. Všiml jsem si, že ta studentka obvykle přichází do budovy institutu, aby se tam učila na zkoušky do školy. A tak jsem se zajímal o to, co studuje, a občas si s ní povídal o jejích domácích úkolech. Pak jsem se dozvěděl, že má dobrou kamarádku, která byla také v mé třídě. A tak jsem ji při skupinových činnostech obvykle dával do stejné skupiny s její kamarádkou. Postupně začala ve třídě číst, odpovídat na otázky a dělit se o zkušenosti. Jednou řekla, že byla ve třídě kdysi velmi plachá, ale teď se cítí sebevědoměji. V současnosti prezentuje úkoly za svou skupinu ve třídě a přichází do třídy jako jedna z prvních. Cítí se při studiu mnohem lépe.
Sestra Scottová: To nás hezky přivádí k otázce, kterou má bratr Douglas Franco. Ten je z oblasti Jižní Amerika-severozápad a rádi bychom bratra Franca požádali, aby svou otázku teď položil.
Bratr Douglas Franco: Děkuji. Dobrý den všem! Má otázka se týká role učitele a prožitků studenta. Jak můžeme lépe poznat a být si jisti tím, že to, co ve třídě děláme, pomáhá studentovi mít prožitky spojené s obrácením, relevantností a sounáležitostí? Například lekce zaměřená na Krista, kterou učíme, může pomoci s obrácením, a zároveň i výuka skrze Ducha může pomoci s obrácením. Jak toto můžeme poznat, abychom dokázali pomoci našim učitelům, když mají tuto otázku, nebo se v některých těchto zásadách chtějí zlepšit?
Bratr Willard: Bratře Franco, řekněte nám, kde učíte? Odkud jste?
Bratr Franco: Děkuji. Učím v institutu v Bolívii, v Cochabambě.
Bratr Willard: Skvělé. Jsem rád, že jste zde dnes s námi. Bratře Franco, řekl bych, že jste již sám poznal, že tyto zážitky související s obrácením ve vaší třídě probíhají. Vzpomněl byste si na nějakou situaci, kdy jste pociťoval, že vám Duch Svatý říká, že tyto zážitky související s obrácením se ve vaší třídě skutečně odehrávají?
Bratr Franco: Ano. Někdy se o tom studenti zmíní – někdy při vyučovací hodině a jindy po ní. Někdy mi napíší, například přes WhatsApp, a napíší mi: „Bratře Franco, děkuji za lekci. Dostal jsem inspiraci, abych udělal to a to.“ Jiné vidím si při vyučovací hodině něco zapisovat, i když jim zrovna neříkám, aby si něco zapsali do studijního deníku. Přesto si něco zapisují. A z jejich postoje je zřejmé, že něco pociťují. Tak to bych, myslím, mohl zmínit.
Bratr Willard: Výborně. Připomíná mi to ona tři slova, o kterých nás před lety učil starší Bednar a která se týkají rozlišování, pozorování a naslouchání při výuce. 5 Podle mě to vyjadřuje podstatu toho, o čem jste právě mluvil. Rozpoznal jste určité věci neboli pozoroval jste to, co se stalo buď během vyučovací hodiny, nebo po ní. A díky těmto vypozorovaným poznatkům jako by vás Duch Svatý učil, že se v ten den stalo něco významného. Bratře Franco, mohl byste to nějak rozvést? Co byste k tomu mohl dodat? Co byste mohl dělat, aby tyto příležitosti nastávaly ve vaší vyučovací hodině častěji?
Bratr Franco: Přemýšlel jsem o ě nástroje pro hodnocení. Myslím, že to pomáhá, když vás někdo jiný sleduje, kolega nebo vedoucí, abych tak díky tomu zjistil, na čem potřebuji zapracovat. Ale pomáhá i tento nástroj pro zhodnocení ze strany studentů – používáme to. A je úžasné poznat, co pociťují, co říkají, jaký mají názor na učitele, na třídu a na roli, kterou při výuce zastáváme. Je to úžasné. Vidíme ty výsledky a říkáme si: „Tak na tomto musím zapracovat!“ Nebo – toto se mi daří dělat dobře. Když toto používáme, může to pomoci, ale zároveň, mám-li mluvit za sebe, máme zkrátka dělat to nejlepší, jak jste všichni zmínili, a nechat se vést Duchem. Věnovat pozornost tomu, co studenti potřebují. A pokud dělám to, co mám, pomůže jim to tyto potřeby naplnit.
Bratr Willard: Bratře Franco, moc děkujeme. Když jste zmínil to svědectví, tu touhu být lepším, pocítil jsem, jak mi Duch Svatý dosvědčuje, jak moc Nebeský Otec miluje vás i učitele jako vy po celém světě. Když budeme dělat to nejlepší, abychom milovali Boha, abychom milovali Jeho děti, bude nám žehnat a ukazovat, jak se nám ve třídě daří, a dá nám poznat, zda se odehrávají ony zážitky spojené s obrácením, relevantností a sounáležitostí, aby pomohly všem těmto mladým lidem a mladým dospělým přiblížit se Ježíši Kristu. Takže bratře Franco a vy všichni, moc vám děkujeme za všechnu tu mládež, které žehnáte. Děkujeme za vaše slova.
Bratr Franco: Děkuji.
Sestra Newboldová: Děkuji, bratře Willarde. Děkuji také za vaše slova, bratře Franco, a také potvrzuji onu vděčnost a lásku, kterou k vám i ke všem našim učitelům chováme. Také jsem přemýšlela o pár věcech ohledně obrácení, relevantnosti a sounáležitosti. Myslím, že je to opravdu důležité. Spousta lidí nás žádá o školení ohledně těchto konkrétních zásad a abychom pamatovali na to, že obrácení ke Spasiteli Ježíši Kristu a k našemu Otci v nebi, relevantnost a sounáležitost jsou výsledkem naší výuky. Ale pokud nevidí, jak se to vztahuje na jejich život, pak bude pro ně těžší mít zážitky, které potřebují mít. A právě to je úkolem Ducha Svatého.
Sestra Scottová: Jamie Scottová zmínila jeden krásný příběh. Sestro Scottová, mohla byste nám ho říci?
Sestra Jamie Scottová: Ráda. Soustředila jsem se na učitele, kteří učí jako Kristus – nemám na mysli nějaký konkrétní styl nebo metodu – a na to, jak budovat víru v Ježíše Krista a stát se více takovým, jako je On. Jednou při výuce jsem měla dojem, že se mám studentů zeptat: „Jaký druh lekce by vám pomohl přiblížit se ke Spasiteli?“ A ve všech čtyřech mých třídách zmínili hudbu. A tak jsme se rozhodli mít den, kdy se budeme učit o Spasiteli prostřednictvím hudby. Studenti mohli zmínit nějakou náboženskou nebo jinou píseň, cokoli, co jim pomáhalo přiblížit se k Ježíši Kristu. Někteří zahráli na hudební nástroj. Jiní mě požádali, abych jim při výuce pustila nějakou píseň. Někteří něco zazpívali. Byly to různé náboženské i jiné písně. A buď před písní, nebo po ní něco řekli o našem Pánu a Spasiteli a vydali o Něm svědectví. Byl to opravdu den, kdy Ducha pociťovali úplně všichni. A jiní se podělili o zážitky, které při tom měli. Některým Duch připomněl určitou pravdu, kterou znali z minulosti. A Duch jim tuto pravdu znovu dosvědčil.
Byl tam i jeden mladý muž, který sice navštěvoval seminář, ale raději by nechodil. A ten zvedl ruku a řekl: „Nepocítil jsem Ducha už více než čtyři roky. A když Ben zahrál tu náboženskou píseň“ – a byla to píseň „Já vím, že žije Spasitel“ zahraná na violu – onen mladý muž řekl: „Pociťoval jsem Ducha a bylo to skvělé.“ A tak jsem opravdu vděčná za to, že Pán přesně ví, co Jeho vyvolení potřebují. Jsem vděčná za to, že jsem naslouchala a zeptala se, co si studenti přejí, aby tak jeden konkrétní muž mohl pocítit Spasitelovu lásku a poznat, kdo on sám je a že je milován.
Sestra Scottová: Díky za vaše slova. Bratře Jamesi, vy se hlásíte.
Bratr James: Ano, děkuji. Chtěl bych něco dodat k tomu, co již bylo řečeno. Tyto zážitky jsou pro mě osobně úžasné. Snažím se používat měřicí nástroje a hodnoticí materiály, které byly posledně dány všem studentům. Používám to ve své třídě a je to pro mě opravdu zjevení – jak jsme o tom dnes zde mluvili, podstatou tohoto měření je pomoci nám získat více zjevení ohledně oblastí, v nichž se můžeme zlepšit.
Chtěl bych vám přečíst něco z dotazníku, který jeden student v mé třídě vyplnil ohledně zážitků spojených s relevantností ve vyučovací hodině. Po vyplnění dotazníků jsem zkoumal vybrané dotazníky. A narazil jsem na tuto odpověď na jednu z otázek, na které tento student odpovídal. A tento student napsal: „Tahle lekce pro mě byla velmi relevantní, protože učitel mi pomáhá vztahovat můj život k zásadám evangelia, které studujeme a které se týkají mě osobně.“ A další student také mluvil o tom, co mohu dělat, abych mu pomohl se zlepšit. Napsal: „Chtěl bych, aby mě učitel zapojoval do diskusí ve třídě a také mi dával otázky.“
Takže toto je něco, co bych obvykle nepoznal, a když jsem zkoumal tyto odpovědi, které mi dali moji studenti a můj vedoucí, a také díky svému vlastnímu sebezhodnocení, otevřelo mi to oči ohledně oblastí, kde se potřebuji zlepšit. A mohu říci, že těchto 25 dovedností a praktik je úžasných – je velmi snadné uplatňovat je i během lekce. Děkuji.
Bratr Wilkins: Rád bych zmínil krátkou zkušenost, která mě naučila, jakou moc má snaha zaměřovat se na cíl spojená se snahou zaměřovat se i na dovednosti. Před časem jsme ve třídě mluvili o pokání a naše diskuse byla velmi zaměřená na Krista. A nejen o pokání z určitého chování, ale i o zásadě, že můžeme přijít ke Kristu a požádat Ho, aby nás posiloval ve slabostech. Já jsem při tom myslel na určité dovednosti ze školicích materiálů. Takže když jsem se díval na to, jak studenti diskutují, viděl jsem jednu mladou ženu – a zaměřil jsem se na ni kvůli této dovednosti. Snažil jsem se studentům dívat do očí a klást doplňující otázky. A viděl jsem, jak si utírá oči. Pocítil jsem nutkání položit jí doplňující otázku: „Nikki, řekla bys nám prosím, čemu tě Duch naučil?“ A tato mladá žena otevřela srdce a plakala a řekla, že dostala odpověď na něco, o co se modlila pět let, a že se snažila činit pokání, ale nikdy nepožádala Pána, aby jí změnil srdce.
Takže když jsem se zaměřoval během celé lekce na určitý cíl, na diskusi zaměřenou na Krista, bylo to dobré. Ale díky tomu, že jsem se zaměřoval na určitou dovednost, byl jsem rád, že jsem věnoval pozornost těmto dovednostem, abych položil doplňující otázku a abych se druhým díval do očí. Protože díky tomu jsme slyšeli o úžasném zážitku, který opravdu změnil něčí život. Takže je velmi důležité mít na začátku určitý cíl, ale zaměřovat se na dovednosti nám pak umožní, aby tento cíl pronikl ještě hlouběji.
Sestra Scottová: Děkuji, bratře Wilkinsi. Toto lidské propojení pouhým očním kontaktem dotyčného člověka vybízí, aby se s vámi propojil a zažil s vámi něco osobního. To je skvělý příklad. Bratr Mark Espidita.
Bratr Mark Espidita: Já jsem začal používat materiály, které nám byly dány asi před dvěma měsíci, pro mé nové školení koordinátorů v Canvasu. A porovnával jsem, jak učitelé reagovali na to, co jsem prezentoval při minulých školeních, když jsem používal starou příručku Výuka a studium evangelia. Tehdy se toho při diskusi moc nedělo. A nedávno, když jsem začal používat tato témata z nové příručky, jsem si uvědomil, že učitelé se více zapojují, že otevřeně mluví o svých zkušenostech.
Chtěl bych se podělit o slova jednoho z mých učitelů. Je to ze školení, které jsem pořádal před několika týdny. A týkalo se toho, že se máme za ty, které učíme, modlit jmenovitě. Zazněly skutečně skvělé a úžasné postřehy. Jeden učitel řekl toto – přečtu jeho slova. Říká: „Byla to pro nás učitele skvělá připomínka, protože občas jsme tak dychtiví, abychom učili studenty a umožnili jim díky naší přípravě pociťovat během lekce Ducha. Ale to, na čem skutečně záleží, je to, jak lze poselství lekce přizpůsobit jejich potřebám. Studenti potřebují slyšet poselství, které je pro ně relevantní. A proto je opravdu důležité modlit se za každého z nich osobně, když si pro ně připravujeme lekci. To nám umožní, aby nás Duch mohl nasměrovat ohledně toho, co máme říci a jak učit.“ Vůbec jsem netušil, že to na ně bude mít tak velký vliv. Takže ty materiály, které zde máme, jsou pro naše učitele velmi užitečné. To je vše.
Sestra Scottová: Bratře Kevine Browne, chtěl byste nám také něco říci?
Bratr Kevin Brown: Jsem moc vděčný za tento proces zjevení, který byl součástí celého tohoto školení a všech těch nástrojů, které nám jsou dány. Psal jsem si poznámky, že pokud něco zjistím, doufejme, že Duchem Svatým, zejména to, co jsem se naučil skrze Ducha Svatého a skrze tento zdroj, jak naléhavě a záměrně mám jednat, něco měnit či používat? Jak již někdo řekl, je to právě Duch Svatý, kdo pomáhá našim studentům nacházet relevantnost. Ale dnes mi došlo, že Duch Svatý pomáhá nacházet relevantnost i učitelům. Takže když se od Ducha dozvím, že mám jednat nebo něco používat, mám tak učinit rychle. A silně jsem pocítil, že když tak budeme činit, stanou se v naší třídě zázraky. A učitelé toho budou svědky.
Sestra Scottová: Moc děkuji za vaše slova. Ještě někdo se hlásí. Bratře Castro, chtěl byste nám něco říci?
Bratr Castro: Ano, sestro Scottová, děkuji. Přemýšlel jsem a napadla mě taková myšlenka od staršího Davida A. Bednara. Řekl: „Jedna věc je vědět, že Ježíš Kristus přišel na zemi, aby za nás zemřel. Toto je naprosto zásadní a základní součást nauky Kristovy. Je ale zapotřebí, abychom si také uvědomili, že Pán si přeje, aby v nás skrze své Usmíření a moc Ducha Svatého žil – aby nás nejen vedl, ale také aby nám dodával sílu a moc.“ 6 A právě to jsem dnes pocítil – že si Pán skutečně přeje nám v tomto velikém díle pomáhat. A my můžeme pomáhat naší mládeži; a můžeme pomáhat i našim povolaným učitelům, aby to také pocítili.
Sestra Scottová: Děkuji, bratře Castro. Děkuji všem, kteří se dnešní diskuse účastnili. Slyšeli jsme nádherná svědectví o tom, jak používat to, o čem jsme dnes velmi osobním způsobem diskutovali. Ráda bych jen přidala své svědectví. Vím, že toto je dílo Páně, a vím, že On se zajímá o náš osobní rozvoj a o naši schopnost navázat kontakt s mládeží a s mladými dospělými, které učíme. Vím, že pomůže každému z vás, když budete používat všechny tyto různé nástroje, o kterých jsme mluvili, způsobem, který odpovídá vaší osobnosti; že Kristus, skrze Ducha Svatého, vám řekne, na čem pracovat; a že právě to, na čem musíte pracovat, jak jsme to slyšeli ve všech těch příbězích, je to, co dotyčný potřebuje slyšet. A skrze vás budou druzí schopni přijít ke Kristu. O těchto pravdách vydávám svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen.