6. Lub Koom Txoos Kev Tsiv Mus rau Sab Hnub Poob
N
Canada
New York
Thaj Tsam Oregon
Thaj Tsam rau Neeg Qhab
Fayette
New York City
Tus Dej Snake
Fort Hall
Fort Bridger
Tus Dej North Platte
Hiav Txwv Pacific
Fort Laramie
Winter Quarters
Iowa
Pennsylvania
Feb. 4, 1846 Lub nkoj Brooklyn pib mus
Council Bluffs
Illinois
Indiana
Kirtland
San Francisco
Txoj Kev Mus rau California
Great Salt Lake
Salt Lake City
Tus Dej South Platte
Nauvoo
Philadelphia
Fort Leavenworth
Far West
Ohio
Washington, D.C.
Hiav Txwv Atlantic
Sacramento
Quincy
Liberty
California
Mexico
Pueblo
Tus Dej Arkansas
Independence
Lub nkoj Brooklyn tuaj txog Yerba Buena (San Francisco) Xya Hli Ntuj hnub tim 31, xyoo 1846
Los Angeles
Missouri
Santa Fe
Tus Dej Canadian
Thaj Tsam rau Neeg Qhab
San Bernardino
Mission San Luis Rey
Tus Dej Gila
Rio Grande
Tus Dej Pecos
San Diego
Tucson
Daim Qhia lub Cim Txhais Li Cas
Pawg Tub Rog Maumoos txoj kev mus
Tsoom Haiv Neeg Ntseeg txoj kev mus rau sab hnub poob
Lub nkoj Brooklyn txoj kev mus
Kilaumev
0 150 300 450 600
A B C D E F G H
1 2 3 4
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
-
Fayette Tus Yaj Saub Joseph Smith ncaim ntawm Fayette mus rau Kirtland, Ohio, thaum lub Ib Hlis Ntuj xyoo 1831. Peb ceg ntseeg nyob hauv New York (Fayette, Colesville, thiab Manchester) lawv qab mus thaum lub Plaub Hlis Ntuj thiab lub Tsib Hlis Ntuj xyoo 1831 raws li tus Tswv txib kom sib sau los ua ke (saib Q&K 37–38).
-
Kirtland Thaum xyoo 1831 mus txog xyoo 1838, lub hauv paus ntawm lub Koom Txoos feem ntau yog nyob hauv Kirtland.
-
Independence Tus Tswv qhia hais tias Independence (nyob hauv Ciaj Ciam Av Jackson, Missouri) yog lub plawv ntawm Xi-oos thaum lub Xya Hli Ntuj xyoo 1831 (saib Q&K 57:3). Tej pawg neeg phem yuam cov Neeg ntseeg khiav tawm ntawm Ciaj Ciam Av Jackson thaum lub Kaum Ib Hlis Ntuj xyoo 1833.
-
Liberty Cov Neeg Ntseeg ntawm Ciaj Ciam Av Jackson tau sib sau ua ke mus nyob hauv Ciaj Ciam Av Clay thaum xyoo 1833 mus txog xyoo 1836, ces lawv rov qab raug yuam tsiv dua. Tus Yaj Saub Joseph Smith thiab tsib tug neeg ntxiv raug kaw yam tsis ncaj ncees nyob ntawm no thaum lub Kaum Ob Hlis Ntuj xyoo 1838 mus txog lub Plaub Hlis Ntuj xyoo 1839.
-
Far West Txhim tsa tau ib qho chaw so nyob ntawm no rau cov Neeg Ntseeg thaum xyoo 1836–1838. Qhov chaw no yog lub hauv paus ntawm lub Koom Txoos thaum xyoo 1838. Thaum xyoo 1838–1839 cov Neeg Ntseeg raug yuam khiav mus rau Illinois.
-
Nauvoo Lub hauv paus ntawm lub Koom Txoos thaum xyoo 1839–1846. Tom qab tus Yaj Saub thiab nws tus tij laug Hyrum raug tua tuag, cov Neeg Ntseeg tsiv mus rau sab hnub poob.
-
Council Bluffs Cov ntseeg tuaj txog ntawm no thaum lub Rau Hli Ntuj xyoo 1846. Cov mej zeej ntawm Pawg Tub Rog Maumoos sawv kev ntawm no mus thaum lub Xya Hli Ntuj hnub tim 21, xyoo 1846, es James Allen yog tus thawj coj.
-
Winter Quarters Yog qhov chaw so uas tseem ceeb, xyoo 1846–1848. Nrog rau tus Thawj Tswj Hwm Brigham Young txoj kev coj, thawj pawg ntseeg sawv kev ntawm no mus rau Sab Hnub Poob thaum lub Plaub Hlis Ntuj xyoo 1847.
-
Fort Leavenworth Pawg Tub Rog Maumoos tau txais lawv tej cuab yeej ua ntej lawv pib mus rau sab hnub poob thaum lub Yim Hli Ntuj xyoo 1846.
-
Santa Fe Philip Cooke yog tus coj Pawg Tub Rog Maumoos thaum lawv sawv kev ntawm no mus thaum lub Kaum Hli Ntuj hnub tim 19, xyoo 1846.
-
Pueblo Peb pab tub rog ntawm Pawg Tub Rog Maumoos uas muaj mob raug txib kom mus so nyob hauv Pueblo, uas lawv nyob ntawm no thaum lub caij ntuj no nrog cov Neeg Ntseeg tuaj nram Mississippi tuaj thaum xyoo 1846–1847. Cov pab pawg no mus txog rau hauv lub Hav Salt Lake thaum lub Xya Hli Ntuj xyoo 1847.
-
San Diego Pawg Tub Rog Maumoos taug kev tau 3,200 kilaumev mus xaus rau ntawm no thaum lub Ib Hlis Ntuj hnub tim 29, xyoo 1847.
-
Los Angeles Pawg Tub Rog Maumoos raug tso tawm hauj lwm nyob ntawm no thaum lub Xya Hli Ntuj hnub tim 16, xyoo 1847.
-
Sacramento Ib txhia ntawm pawg tub rog uas raug tso tawm hauj lwm los ua hauj lwm nyob ntawm no thiab nyob tom Sutter’s Mill uas nyob sab hnub tuaj ntawm tus Dej American. Lawv twb nyob ntawm no thaum muaj neeg nrhiav tau kub thaum lub Ib Hlis Ntuj xyoo 1848.
-
Salt Lake City Lub hauv paus ntawm lub Koom Txoos thaum xyoo 1847 los txog niaj hnub nim no. Brigham Young los txog rau hauv lub Hav Salt Lake thaum lub Xya Hli Ntuj hnub tim 24, xyoo 1847.