Tanoakita
Te u Fehangahangai Fēfē Nai mo Hoku Mamahí hili ha Taonakita?


“Te u Fehangahangai Fēfē Nai mo Hoku Mamahí hili ha Taonakita?” Kau Hao Moʻui Mei He Molé (2018).

“Te u Fehangahangai Fēfē Nai mo Hoku Mamahí?” Kau Hao Moʻui Mei He Molé.

Te u Fehangahangai Fēfē Nai mo Hoku Mamahí hili ha Taonakita?

ʻE lava ke fuoloa hoʻo ongoʻi mamahí hili ha taonakita. Naʻe pehē ʻe Palesiteni M. Lāsolo Pālati, “Ko e ngāue ki hono toʻo ha moʻui ʻa ha taha ko ha meʻa fakamamahi moʻoni ia koeʻuhí ko e ngāué ni ʻokú ne uesia ʻa e tokolahi: ʻuluakí ko e tokotaha ko ia ʻoku maté pea ko e niʻihi tokolahi kehé—ko e fāmili mo e ngaahi kaungāmeʻa—ʻa ia ko e toengá, ko e niʻihi ai ʻe lau taʻu ʻenau fepaki mo e mamahi lahi mo e puputuʻu” (“Suicide: Some Things We Know, and Some We Do Not,” Ensign, Oct. 1987, 7).

Naʻe akoʻi ʻe ʻEletā Dale G. Renlund: “Ko e tokolahi taha ʻo e kakaí, ʻoku holo ia— ʻoku holo ʻa e mamahi lahi moʻoní ʻi he ʻalu ʻa e taimí. Ka ko e pehē ko ia ʻe lelei ange kotoa ʻapongipongí ko e moʻoni ko ha fakamatala ngalivale ia. … Feinga ke ke ikuna‘i ʻa e ‘aho hono hokó mo e ʻaho hono hokó pea mo e ʻaho hono hokó.  :

Fakakaukauʻi mo fakaʻaongaʻi ʻi he faʻa lotu ʻa e ngaahi maʻuʻanga tokoni ʻi homou feituʻú. Hangē ko ʻení, te ke ala kole ha tāpuaki lakanga fakataulaʻeiki, ʻalu ki he temipalé, fealēleaʻaki mo hoʻo pīsopé pe ko ha mataotao fakafaitoʻo fakaeʻatamai, pe ʻalu ki ha kulupu tokoniʻi ʻo e loto mamahí.

Ngaahi Maʻuʻanga Tokoni ʻa e Siasí mo e Koló

(Ko e niʻihi ʻo e ngaahi maʻuʻanga tokoni ʻoku hiki atu ʻi laló ʻoku ʻikai ke faʻu, tokangaʻi, pe puleʻi ia ʻe he Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní. ʻOku fakataumuʻa ʻa e ngaahi naunau ko ʻení ke hoko ko ha toe ngaahi maʻuʻanga tokoni ʻaonga ʻi hoʻo ako ʻa e tefito ko ʻení. ʻOku ʻikai poupouʻi ʻe he Siasí ha faʻahinga meʻa ʻoku ʻikai ke fenāpasi mo hono ngaahi tokāteliné mo e ngaahi akonakí.)