Prorok Jonáš

Jak se naučil důvěřovat v Pánovo milosrdenství

Jonáš byl prorok. Pán mu řekl, aby varoval lidi v Ninive, že jejich město bude zničeno, pokud nebudou činit pokání.

Jonáš 1:1–2

Lidé v Ninive byli ale nepřátelé Izraelitů. Jonáš jim nechtěl kázat. A tak nastoupil na loď a plavil se daleko od Ninive.

Jonáš 1:3

Když byl Jonáš na lodi, přišla velká bouře. Muži na lodi se báli o život. Požádali Jonáše, aby se pomodlil k Pánu, který by je zachránil.

Jonáš 1:4–6

Jonáš věděl, že Pán seslal bouři proto, že utíkal před tím, o co ho Pán požádal. Chtěl zachránit lidi na lodi. Řekl, že když ho hodí do moře, bouře ustane.

Jonáš 1:12

Muži nechtěli Jonáše hodit přes palubu. Snažili se veslovat směrem k pobřeží, ale bouře byla příliš veliká. Nakonec Jonáše do moře hodili.

Jonáš 1:13–15

Bouře ustala. Jonáše pak ale spolkla veliká ryba.

Jonáš 1:15; 2:1

Jonáš byl v břiše ryby tři dny a tři noci. Během této doby se modlil a činil pokání. Chtěl udělat to, co je správné a poslouchat Pána. Pán vyslyšel Jonášovy modlitby a způsobil, že ryba Jonáše vyplivla na suchou zem.

Jonáš 2:1–11

Pán znovu řekl Jonášovi, aby kázal lidem v Ninive. Tentokrát Jonáš uposlechl. Šel do Ninive a řekl lidem, aby činili pokání, jinak Pán jejich město zničí. Král a jeho lid činili pokání. Pán jim odpustil a Ninive nezničil.

Jonáš 3

Jonáš byl však zklamaný, že lidé nebyli zničeni. Myslel si, že si odpuštění nezaslouží.

Jonáš 4:1–2

Pán dal Jonášovi ponaučení tím, že nechal vyrůst rostlinu, která ho chránila před sluncem. Rostlina později uschla a Jonášovi jí bylo líto.

Jonáš 4:5–9

Pán dal Jonášovi ponaučení ohledně svých dětí. Jonáš se naučil, že má být smutný, když lidé nečiní pokání, a má mít radost, když ho činí.

Jonáš 4:10–11