„Na co pamatovat: Dům Izraele“, Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny: Starý zákon 2022 (2021)

„Na co pamatovat: Dům Izraele“, Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny: 2022

Obrázek

ikona na co pamatovat

Na co pamatovat

Dům Izraele

Kdesi v pustině Kanánu Jákob nervózně očekával setkání se svým bratrem Ezauem. Naposledy se viděli 20 let předtím, když mu Ezau vyhrožoval, že ho zabije. Celou noc Jákob v pustině zápasil v modlitbě a usiloval o požehnání od Boha. Díky Jákobově víře, vytrvalosti a odhodlání Bůh jeho modlitby vyslyšel. Onu noc bylo Jákobovo jméno změněno na Izrael, což znamená „on setrvává s Bohem“. (Genesis 32:28, viz také Genesis 32:24–32.)¹

Poblíž řeky Jabok obdržel Jákob jméno Izrael.

To je poprvé, co se jméno Izrael objevuje v Bibli, a je to jméno, které pak přetrvává v celé zbývající části této knihy i v průběhu celé historie. Toto jméno brzy začalo znamenat mnohem více než jen jméno jednoho člověka. Izrael měl 12 synů a jejich potomci byli společně nazýváni „dům Izraele“, „kmeny Izraele“, „děti Izraele“, „synové Izraelští“ nebo „Izraelité“.

V průběhu historie potomci Izraele přikládali velký význam tomu, že pocházejí z jednoho z dvanácti kmenů Izraele. Jejich rodokmen byl důležitou součástí jejich smluvní identity. Apoštol Pavel prohlásil, že byl „z pokolení Beniaminova“ (Římanům 11:1). Když Lehi poslal své syny zpět do Jeruzaléma, aby přinesli mosazné desky, bylo to mimo jiné proto, že obsahovaly „rodokmen [jeho] otců“ (1. Nefi 5:14; viz také 1. Nefi 3:3). Lehi zjistil, že je potomkem Jozefa, a to, že jeho potomstvo rozumělo svému spojení s domem Izraele, pro ně mělo v budoucnu velký význam (viz Alma 26:36; 3. Nefi 20:25).

V dnešní době v Církvi možná o Izraeli slýcháte ve spojeních typu „shromažďování Izraele“. Zpíváme písně „Vykupitel Izraele“, „Naděje Izraele“ a „Ó, vy starší Izraele“.² V těchto případech nemluvíme nebo nezpíváme o dávném království Izraele ani o novodobém státě Izrael. Spíše máme na mysli ty, kteří jsou shromažďováni z národů světa do Církve Ježíše Krista. Máme na mysli ty, kteří setrvávají s Bohem, kteří usilovně hledají Jeho požehnání a kteří se prostřednictvím křtu stávají Jeho lidem smlouvy.

Vaše patriarchální požehnání uvádí vaše spojení s jedním z kmenů domu Izraele. To je mnohem více než jen zajímavý údaj z rodinné historie. Být součástí domu Izraele znamená, že máte s Nebeským Otcem a Ježíšem Kristem smluvní vztah. Znamená to, že podobně jako Abraham jste i vy předurčeni k tomu, abyste byli „požehnáním“ pro Boží děti (viz Genesis 12:2; Abraham 2:9–11). Znamená to, slovy Petra, že „jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid [jedinečný], abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své“ (1. Petrova 2:9). Znamená to, že vy jste těmi, kdo „setrvávají s Bohem“, zatímco ctíte smlouvy, které jste s Ním uzavřeli.