Kapitola 10
Jákob a Šerem
Než Nefi zemřel, předal desky, na které psal, svému mladšímu bratru Jákobovi, který byl spravedlivý.
Nefi přikázal Jákobovi, aby psal o tom, co lidem pomůže uvěřit v Ježíše Krista.
Nefi dal Jákobovi moc, aby mohl být knězem v Církvi a aby mohl učit Nefity slovu Božímu.
Když Nefi zemřel, mnozí Nefité se stali zlovolnými. Jákob učil lid a nařídil mu, aby činil pokání ze špatností, které dělal.
Jistý zlovolný muž, který se jmenoval Šerem, chodil mezi Nefity a učil je, aby nevěřili v Ježíše Krista.
Šerem říkal lidem, že žádný Kristus nepřijde. Mnozí lidé Šeremovi věřili.
Jákob učil lidi, aby věřili v Krista. Šerem se chtěl s Jákobem přít a přesvědčit ho, že žádný Kristus nepřijde.
Jákobova víra v Ježíše Krista byla neotřesitelná. Viděl anděly a slyšel Pánův hlas. Věděl, že Ježíš přijde.
Když Jákob vydal Šeremovi svědectví o Ježíši Kristu, byl při něm Duch Svatý.
Šerem žádal, aby mohl vidět znamení. Chtěl, aby mu Jákob dokázal, že Bůh existuje. Chtěl vidět nějaký zázrak.
Jákob nechtěl Boha žádat o znamení. Řekl, že Šerem už věděl, že to, čemu učil Jákob, je pravda.
Jákob prohlásil, že pokud Bůh Šerema udeří, tak to bude znamení Boží moci.
Šerem okamžitě padl na zem. Mnoho dní nemohl vstát.
Šerem byl slabý a věděl, že brzy zemře. Svolal lidi, aby se shromáždili.
Řekl jim, že lhal. Řekl jim, že mají věřit v Ježíše Krista.
Když Šerem ukončil řeč k lidem, zemřel. Lidé pocítili Boží moc a padli k zemi.
Lidé začali činit pokání a číst písma. Žili v míru a v lásce. Jákob byl šťastný a věděl, že Bůh zodpověděl jeho modlitby.