Naše služba veřejnosti
Misionáři v České/Slovenské misii Církve nacházejí novou radost a vztah k městům, kde slouží, díky tomu, že věnují svůj čas nad rámec kázání evangelia také přínosné službě veřejnosti.
Každý týden tráví několik hodin tím, že slouží lidem okolo sebe. Tato služba představuje ve srovnání s dřívějšími činnostmi, které se zaměřovaly zejména na výuku angličtiny, významný nárůst takto zaměřeného úsilí. Misionáři v rámci ní doposud například venčili psy z útulků, čistili stáje na farmě, vytrhávali plevel, myli nádobí ve vývařovně polévek pro chudé, sbírali odpadky, pomáhali se stěhováním, pracovali jako dobrovolníci v domovech důchodců a v potravinových bankách, dělili se o své talenty v oblasti hudby v období Vánoc a plnili desítky dalších úkolů.
Zjistili, že služba je důležitou součástí života misionáře, neboť je důležitou součástí lidského života. Všichni čas od času potřebujeme pomoc. Mladí starší a sestry si službu veřejnosti oblíbili jako jednu z možností, jak se seznámit s lidmi tam, kde jako misionáři působí, a jak lépe porozumět jejich potřebám.
Starší Joshua Hard, který slouží na Slovensku, popisuje nedávné úsilí o zkrášlení oblasti, kde učí: „Chtěli jsme se s druhými podělit o to, jakou moc má služba – zejména ta, která se netýká organizovaných projektů služby. Mnohokrát jsme si při pohledu na jedno schodiště v Trenčíně říkali, jak je zarostlé. Rozhodli jsme se ho vyčistit tak, že ostříháme přerostlé rostlinstvo, vytrháme plevel a odmeteme z něj prach a suť. Zatímco jsme na tom pracovali, zastavovali se u nás mnozí lidé, aby nám poděkovali. Někteří z nich nám nabízeli pomoc. Vím, že když jsme ve službě svých bližních, jsme ve službě svého Boha. Vím také, že náš příklad služby a křesťanské lásky k druhým bude zářit a že si toho lidé všimnou.“
Misionáři se zpočátku službě veřejnosti věnují proto, že je o to žádá misijní kancelář. Brzy si však uvědomí, že je to baví. Dává jim to možnost trávit čas venku fyzickou prací, dělat něco vlastníma rukama. Těší je na tom i zvláštní radost, která pramení z toho, že člověk někomu pomůže, usnadní někomu život a najde si nové přátele. Začínají se řídit příkladem Ježíše Krista. Začínají zjišťovat, že práce zaměřená na pomoc druhým je práce, která je naplněna radostí a která je snadná.
Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.
Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým.
Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké. (Mat. 11:28–30)
Evangelium nám slibuje, že ti, kteří budou pomáhat druhým a řídit se příkladem našeho Spasitele Ježíše Krista, sami naleznou odpočinutí. Misionáři z České/Slovenské misie zjistili, že služba veřejnosti není jen skvělou možností, jak se spřátelit s druhými, ale také skvělým způsobem, jak si navzdory obtížím, které pramení z nutnosti mluvit cizím jazykem a pobývat daleko od domova, udržovat radostný a emocionálně zdravý přístup.
Tato služba je jejich odpovědí na Spasitelovu výzvu, abychom pomáhali slabým, pozdvihovali ruce, které jsou skleslé, a posilovali kolena zemdlená (viz NaS 81:5).