2015
Božské vlastnosti Ježíše Krista – mírný a pokorný
srpna 2015


Poselství navštěvujících učitelek, srpen 2015

Božské vlastnosti Ježíše Krista – mírný a pokorný

S modlitbou si prostudujte tento materiál a snažte se poznat, o co se máte podělit s těmi, které učíte. Jak může porozumění Spasitelovu životu a Jeho různým rolím posílit vaši víru v Něj a požehnat životu sester, kterým sloužíte v rámci navštěvujícího učení? Další informace najdete na stránkách reliefsociety.lds.org.

Víra, rodina, služba

Ježíš pravil: „Kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící. Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.“ (Lukáš 22:26–27.)

„Je to Spasitel, který je naším největším příkladem moci pokory a poslušnosti. Koneckonců On podřídil svou vůli Otci a tím uskutečnil největší a nejvýznamnější událost v celé historii. Snad jedna z nejposvátnějších slov v písmech jsou prostá: ‚Ne má vůle, ale tvá staň se.‘ (Lukáš 22:42.)“1

Jako učednice Ježíše Krista se stále snažíme být jako On. „Mírnost je nezbytná k tomu, abychom se stali více takovými, jako je Kristus,“ řekl starší Ulisses Soares ze Sedmdesáti. „Bez ní nebudeme schopni rozvinout ostatní důležité ctnosti. Být mírný neznamená slabost, ale znamená to, že jednáme s dobrotivostí a laskavostí, projevujeme sílu, vyrovnanost, zdravé sebevědomí a sebekontrolu.“2 Zatímco budeme pracovat na rozvíjení této vlastnosti, zjistíme, že „pokorné podřizování naší vůle Otci nám přináší zplnomocnění Boží neboli moc pokory. Je to moc vyrovnat se s životními protivenstvími, moc pokoje, moc naděje, moc srdce bijícího láskou a svědectvím o Spasiteli Ježíši Kristu, moc vykoupení.“3

Další verše z písem

Matouš 26:39; Jan 5:30; Mosiáš 3:19; Helaman 3:35

Z písem

Jedním z nejkrásnějších a nejmocnějších okamžiků Kristovy služby bylo to, když umýval nohy svým učedníkům „Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se. Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.“ (Jan 13:4–5.)

Když Spasitel ustanovil tento obřad, byli Jeho učedníci nejspíš ohromeni, že jejich Pán a Mistr před nimi poklekl a vykonal takovouto službu vyznačující se mírností. Ježíš poté vysvětlil zásady, kterým chtěl, aby se naučili – a stejně tak i my:

„Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.

Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili.“ (Jan 13:14–15.)

Odkazy

  1. Richard C. Edgley, „Zplnomocnění pokorou“, Liahona, listopad 2003, 99.

  2. Ulisses Soares, „Buďte mírní a pokorného srdce“, Liahona, listopad 2013, 9.

  3. Richard C. Edgley, „Zplnomocnění pokorou“, 99.

K zamyšlení

Jak nám to, že jsme pokorné, může pomoci chovat k druhým takovou lásku, jakou k nim choval Spasitel?