2014
Iniciativa pro zajištění čisté vody pomáhá milionům lidí v Africe
Květen 2014


Iniciativa pro zajištění čisté vody pomáhá milionům lidí v Africe

Již více než dvě desetiletí je Církev zapojena do projektů na zajištění čisté vody ve více než 100 zemích. Jen v Africe tyto projekty požehnaly životu více než čtyř milionů lidí tím, že pro ně byly zajištěny studny, vodní zásobníky, vodovodní systémy a systémy pro čištění vody.

Jeden takový projekt se uskutečnil na ostrově Idugo nedaleko mosambického pobřeží. Většina z 15 000 lidí, kteří na tomto ostrově žijí, pracuje na rodinných farmách, rybaří v okolních vodách Indického oceánu nebo pracuje na odpařovacích nádržích, v nichž se z mořské vody získává sůl. Na ostrově není k dispozici tekoucí voda, elektřina, silnice ani automobily. Lidé se na ostrov dopravují v ručně vyrobených loďkách nebo ve vydlabaných kanoích.

Celá staletí byly jediným zdrojem pitné vody na ostrově Idugo mělké, ručně vykopané studny. Tyto studny se ale neustále zanášejí bahnem a naplaveninami. Voda z nich je kalná a obtížně dostupná. Během období dešťů se voda kontaminuje a způsobuje choleru, průjmy a jiné nemoci.

Když se humanitární misionáři Církve dozvěděli o této situaci na ostrově, setkali se s představiteli tamější komunity. Společně připravili plán, jak by Humanitární služby Církve mohly zajistit materiál, nářadí a pracovní postup pro vybudování 10 vybetonovaných studní s ocelovými poklopy, z nichž každá by mohla zajišťovat vodu pro 1 000 lidí. Misionáři plánovali připravit školení na téma hygienických a sanitárních opatření a vesničané by poskytli nezbytnou pracovní sílu na vybudování a provozování studní.

Z místa překládky na pevnině byly na ostrov trajektem přepraveny čtyři náklady štěrku, 300 pytlů cementu, dva náklady písku, ocelové výztužné tyče a na míru vyrobené ocelové formy na beton. Veškerý tento materiál byl pak přepraven na patřičná místa na ostrově buď pěšky, nebo pomocí ručního vozíku. Několik členů Církve z Quelimane v Mosambiku na ostrově tři měsíce tábořilo, aby pomohli s výukou a s výstavbou.

Studny byly navrženy tak, aby dešťová voda byla odváděna drenáží pryč a nekontaminovala vodu ve studni. V některých komunitách si místní obyvatelé postavili kolem studní dřevěné ploty a položili chodníčky z cihel, které se naučili vyrábět z materiálů darovaných Církví.

V rámci oficiálních slavnostních aktů byly studny předány do vlastnictví obyvatelům jednotlivých vesnic. Několik místních obyvatel, kteří pracovali na stavbě studní, vyjádřilo vděčnost za to, že nově získané dovednosti – schopnosti vyrábět cihly, pracovat s betonem a s vyztužením betonových dílců pomocí ocelových prutů a používat různé nářadí – jim umožní získat další práci. Jiní děkovali za možnost naučit se vést druhé.

Po následujícím období dešťů nebyly z vesnic se studnami hlášeny žádné nemoci způsobené kontaminovanou vodou.

Podle Světové zdravotnické organizace nemá přístup k čisté vodě více než miliarda obyvatel. Díky církevní iniciativě pro zajištění čisté vody se tento počet snižuje prostřednictvím akcí, které zapojují členy komunity do plánování a realizace projektů, přičemž poskytují pracovní sílu pro vybudování příslušných zařízení, školí se a starají se o vybudované zdroje vody.

Kromě projektů na zajištění čisté vody po celé Africe Církev také sponzoruje obdobné iniciativy v Asii, ve Střední Americe, východní Evropě, v Indii, Indonésii, na tichomořských ostrovech, v Jižní Americe, v jihovýchodní Asii a na dalších místech po celém světě.