Chrámové uctívání – zdroj síly a moci v časech potřeby

Starší Richard G. Scott

Kvorum Dvanácti apoštolů

Když dodržujeme chrámové smlouvy, které jsme uzavřeli, a když žijeme spravedlivě, … nemáme žádný důvod dělat si starosti nebo se cítit skleslí.

Obrázek

Elder Richard G. Scott

Každý člen Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je požehnán tím, že žije v době, ve které Pán inspiruje své proroky k tomu, aby zajistili podstatně snazší dostupnost svatých chrámů. Většina členů Církve může po pečlivém naplánování a jistých obětech přijmout chrámové obřady pro sebe a pro své předky a získat požehnání ze smluv v chrámu uzavřených.

Mám vás moc rád, a proto k vám budu hovořit srdečně a upřímně. Viděl jsem, jak jednotlivci často přinášejí velké oběti, aby se dostali do vzdáleného chrámu. Je-li naopak chrám postaven v jejich blízkosti, mnozí ho nenavštěvují pravidelně. Mám pro vás návrh. Když máte chrám výhodně nablízku, vaše plány navštívit chrám mohou být narušeny maličkostmi. Po zvážení své situace si stanovte konkrétní cíle, kdy se můžete a kdy se budete účastnit chrámových obřadů. A pak nedovolte, aby vám do těchto plánů cokoli zasáhlo. Tento přístup zajistí, aby ti, kteří žijí v blízkosti chrámu, byli požehnáni tak jako ti, kteří podstupují dlouhou cestu do chrámu a plánují ji dlouho dopředu.

Před čtrnácti lety jsem se rozhodl, že aspoň jednou týdně navštívím chrám a vykonám některý obřad. Návštěvy zmeškané cestováním pak nahrazuji, abych svého cíle dosáhl. Toto rozhodnutí, které stále dodržuji, hluboce změnilo můj život. Snažím se účastnit se všech různých obřadů, které jsou v chrámu dostupné.

Povzbuzuji vás, abyste si stanovili svůj vlastní cíl toho, jak často se budete podílet na obřadech poskytovaných v chrámech, které jsou v provozu. Co jiného je důležitější než návštěva chrámu a účast na jeho obřadech? Jaká činnost by mohla mít na manžele větší vliv a mohla by jim přinést více radosti a skutečného štěstí než společné uctívání v chrámu?

Nyní se podělím o několik dalších námětů, jak můžeme z návštěv chrámu získat více.

Porozumějte nauce týkající se chrámových obřadů, zvláště významu Usmíření Ježíše Krista.¹
Při účasti na chrámových obřadech přemýšlejte o svém vztahu k Ježíši Kristu a o Jeho vztahu k Nebeskému Otci. Tento prostý čin povede k většímu porozumění božské povaze chrámových obřadů.
Vždy s modlitbou vyjadřujte vděčnost za jedinečná požehnání, která plynou z chrámových obřadů. Prožijte každý den tak, abyste Otci v nebi a Jeho milovanému Synu dosvědčili, jak mnoho pro vás tato požehnání znamenají.
Naplánujte si pravidelné návštěvy chrámu.
Vyhraďte si pro návštěvu chrámu dostatek času, abyste tam nemuseli spěchat.
Střídejte činnosti, abyste se mohli účastnit všech chrámových obřadů.
Když vstoupíte do domu Páně, sundejte si hodinky.
Prezentaci každého prvku obřadu naslouchejte pečlivě a s otevřenou myslí a srdcem.
Mějte na paměti osobu, pro niž zástupný obřad vykonáváte. Modlete se občas, aby tato osoba rozpoznala nesmírnou důležitost obřadů a aby byla způsobilá, nebo se připravovala být způsobilá, mít z nich užitek.
Uvědomte si, že mnohé z velkoleposti pečeticích obřadů nelze pochopit a zapamatovat si během jednoho provedení obřadu pro žijící. Hojná následná zástupná práce nám umožňuje, abychom porozuměli mnohem více tomu, co je nám sděleno v obřadech pro žijící.
Uvědomte si, že pečeticí obřad není trvalý, dokud není zpečetěn Svatým Duchem zaslíbení. Oba jedinci musejí být způsobilí a musejí chtít, aby zpečetění bylo věčné.

Pokud ještě nejste zpečetěni v chrámu jako manželský pár, uvažujte o těchto verších:

„V celestiální slávě jsou tři nebesa neboli stupně;

A aby člověk získal nejvyšší, musí vstoupiti do tohoto řádu kněžství [znamenajícího novou a věčnou smlouvu manželství];

A jestliže tak neučiní, nemůže ho získati.

Může vstoupiti do jiného, ale to je konec jeho království; nemůže míti rozrůstání.“ (NaS 131:1–4.)

Občas, když slyším během zasvěcovacího shromáždění chrámu zpívat sbor, zažívám tak úžasný pocit, že mě to povznáší na srdci i na duchu. Zavřu oči, a nejednou jsem už v duchu spatřil převrácený kužel tvořený lidmi, kužel, který začíná u chrámu a rozšiřuje se vzhůru. Připadalo mi, že představují množství duchů, kteří čekají, až za ně bude v onom svatostánku vykonána zástupná práce, a radují se, protože je zde konečně místo, které je může uvolnit z řetězů bránících jejich věčnému pokroku. Abyste to mohli uskutečnit, budete muset vykonávat zástupnou práci. Budete muset najít své předky. Díky novému programu FamilySearch^TM je to snazší než dříve. Je nezbytné, abychom tyto předky našli, získali o nich potřebné informace a přišli do domu Páně vykonat obřady, které touží přijmout. To, že se můžeme na chrámové práci podílet, přináší úžasnou radost!

Rád bych vám vyprávěl zážitek ženy, která je předkem mé manželky Jeanene. Jmenuje se Sarah DeArmon Pea Rich. Její záznamy ukazují, jak mocně může chrám ovlivnit náš život. Když jí bylo 31 let, obdržela od Brighama Younga povolání, aby pracovala v chrámu v Nauvoo, kde se předtím, než Svatí museli chrám opustit, vykonávaly veškeré možné obřady. Zapsala si:

„Ta mnohá požehnání, která jsme dostávali v domě Páně, nám přinášela radost a útěchu uprostřed všeho soužení a dodávala nám víru v Boha, neboť jsme věděli, že nás Bůh na neznámé cestě, která nás čekala, povede a bude nás podporovat. Kdybychom neměli tu víru a znalost, které jsme obdrželi v tomto chrámu vlivem a pomocí Ducha Páně, naše cesta by pro nás byla jako krok do temnoty. Vyrazit na takovou cestu v zimě a v našem zuboženém stavu, by bylo jako kráčet vstříc do chřtánu smrti. Ale my jsme měli víru v našeho Nebeského Otce a důvěřovali jsme Mu, neboť jsme cítili, že jsme Jeho vyvoleným lidem, a přijali jsme Jeho evangelium, a místo truchlení jsme se chtěli radovat z toho, že den našeho vysvobození již přišel.“²

Nyní bych rád hovořil o zvláštním významu, který má chrám pro mne. Část tohoto poselství je pro mne hodně citlivá, a tak ocením, když se budete modlit, abych při vyprávění nebyl příliš dojat.

Před čtrnácti lety si Pán povolal mou manželku za závoj. Miluji ji z celého srdce, ale nikdy jsem si nestěžoval, protože vím, že to byla Jeho vůle. Nikdy jsem se neptal, proč se to stalo, ale spíše jsem se ptal, co Pán chce, abych se z této zkušenosti naučil. Věřím, že to je dobrý způsob, jak čelit nepříjemným věcem ve svém životě – nestěžovat si, ale děkovat Pánu za důvěru, kterou v nás vkládá, když nám dává příležitost překonávat těžkosti.

Byli jsme požehnáni dětmi. Naše první dítě, dcera, je stále nesmírným požehnáním našeho života. O dva roky později se nám narodil syn jménem Richard. O dva roky později se nám narodila dcera. Žila jen několik minut a pak zemřela.

Náš syn Richard se narodil se srdeční vadou. Bylo nám řečeno, že pokud vada nebude odstraněna, nebude pravděpodobně žít déle než dva nebo tři roky. Je to již dávno, takže současné metody odstraňování takových defektů nebyly tehdy známé. Měli jsme to požehnání, že jsme našli místo, kde lékaři souhlasili, že se potřebnou operaci pokusí provést. Operace musela proběhnout, zatímco srdíčko tlouklo.

Operace probíhala jen šest týdnů po narození a úmrtí naší dcery. Když operace skončila, přišel za námi hlavní chirurg a řekl nám, že se podařila. A my jsme si pomysleli: „To je úžasné! Náš syn bude mít silné tělo, bude schopen běhat a chodit a růst!“ Vyjádřili jsme Pánu svou hlubokou vděčnost. A pak, asi o 10 minut později, se týž lékař vrátil s popelavou tváří a řekl: „Váš syn zemřel.“ Podle všeho byl šok z operace větší, než jeho malé tělíčko dokázalo vydržet.

Později, v noci, jsem svou manželku objal a řekl jí: „Nemusíme si dělat starosti, protože naše děti se narodily ve smlouvě. Máme ujištění, že budou v budoucnosti s námi. Teď máme důvod, abychom žili mimořádně dobře. Máme syna a dceru, kteří byli oprávněni odejít do celestiálního království, protože zemřeli dříve, než jim bylo osm let.“ Tato znalost nám dává velkou útěchu. Radujeme se díky tomu, že víme, že všech našich sedm dětí je k nám připečetěno na čas a celou věčnost.

Tato zkouška nebyla ani pro jednoho z nás problémem, protože když žijeme spravedlivě a obdrželi jsme chrámové obřady, pak je všechno ostatní v rukou Páně. My můžeme udělat to nejlepší, co umíme, ale konečný výsledek záleží na Něm. Když žijeme spravedlivě, nikdy si nemáme stěžovat na to, co nás v životě potkává.

Před čtrnácti lety se Pán rozhodl, že pro mou manželku už není nutné, aby dále žila na zemi, a vzal si ji na druhou stranu závoje. Přiznávám, že jsou chvíle, kdy je pro mne těžké, že se na ni nemohu obrátit a promluvit s ní, ale nestěžuji si. Pán mi dovolil, abych v důležitých chvílích svého života pocítil její vliv skrze závoj.

To, čemu se vás snažím učit, je to, že když dodržujeme chrámové smlouvy, které jsme uzavřeli, a když žijeme spravedlivě, abychom si udrželi požehnání slíbená nám těmito obřady, pak, ať se stane cokoli, nemáme žádný důvod dělat si starosti nebo se cítit skleslí.

Vím, že díky obřadům, které jsou vykonávány v chrámu, budu mít tu výsadu být se svou nádhernou manželkou, kterou miluji celým svým srdcem, a s dětmi, které jsou s ní na druhé straně závoje. Je to úžasné požehnání, že máme opět na zemi pečeticí pravomoc, a to nejen pro tento smrtelný život, ale také pro věčnosti. Jsem vděčný za to, že Pán znovuzřídil své evangelium v jeho plnosti, včetně obřadů, které potřebujeme, abychom byli šťastní na tomto světě a aby i náš příští život byl navěky šťastný.

Toto je dílo Páně. Ježíš Kristus žije. Toto je Jeho Církev. Jsem Jeho svědkem i svědkem Jeho Usmíření, které je základem, který činí každý obřad vykonaný v chrámu účinným a trvalým. O tom svědčím s veškerou mocí, kterou mám, ve jménu Ježíše Krista, amen.