2010–2019
Diné Áyóó Át’éii Dah Nołį́!
Tą́ą́chil 2018


Diné Áyóó Át’éii Dah Nołį́!

T’áá háíshį́į́h Diné Áyóó Át’e’ii Dah Nołį́ yiikiniyahígíí éí daadilką́ł goné iiná ayóó baah hózhǫ́ dóó iiná yínííł hwiinidzinígíí bich’į́ bídziil doo.

Shikis dóó shilakee baah shił hózhǫ́ díí nitsaago ałahneedleehígíí. Harriet dóó shí baah nihił hózhǫ́ nihila’ bee yádahdiilnįįh Eldir  Gong  dóó Eldir Soares dóó nihik’is dóó nihilákee dah bit’ééjí’ígíí binaanish bá’adaalyaahígíí.

Ázha shikis Naat’aanii Thomas  S. Monson, bóhosaah ndi Russell   M. Nelson, ayóó iinishnį́, dóó bikee sé’zį́ nihi Diyin Yayatį́’í, dóó naaki yił nidoolnishígíí.

Baah ahéhee’ nisin shikis Naakidts’áadah bił ninaah nashnish doo.

Áláádi éíyá ayóó baah áhééh nisin atah Gaamali nishlį́, miil hastóí, dóó sąąnii dóó ałchiní t’áá haadashį́į́h Diyin God yánidaalnish dégo dayotą—t’áá háádishį́į́h dábit’aikeed—doo bijéídę́ę́’ Diyin God dóó ba’ałchinidí naasgo yandaalnishgo naasgo da’yóótłin.

Dííshjį́ éí baahastį́. Háálá Easter Damóó wolyé, Yisda’iiníiłii naadiizah, áko ayóó baah dahwiinįįh, jó abinígo anooneeł nigha1 yiké deesdlį́į́h, dóó tse biihook’aazhdę́ę́’ chiníyah.

Tsídí Áláádí Jį́ Hódeeyaah doo Woshdę́ę́’

T’áá anįįdigo beesh nisíkeeshii nabideełkid, “Tsídá hádą́ą́’ yoołkaałígíí tsídá áláádí binajį diné naasdeeskai?”

Nát’ąą’ ałąą’adahoot’éí yaahoolné, ła’ tóó hąąshį́į́h data’é, ła’ éí baah nitsé’keesgo t’éíyá. Naakai bike’yahdí Yucatán Peninsula hoolyééhdi sǫ naaltsid; doodayeeh Johannes Gutenberg naaltsoos bee bike’alch’íhi ałtsoh ayiilaah; doodayeeh Wright Brothers tsídá ałtsé beesh naatá’ii bił dadiitah áko diné t’áá anii naatah doo.

Níshą́ nonídeelkidgo, há’tį́į́h diníí’ doo?

Shí éí doo shą nontła’dah.

Tsídá aláádi jį́ éí asdą́ą́’ naaki dimiil naahai yaadą́ą́’ keyah Garden of Gethsemanedi Jesus Christ ni’tsédeesgo’go yéígo sodildzingo dóó ti’hoonii’go nihi baahági at’éii yá niná’ídlá. Jo’ iidą́ą́’ Jesus Christ nihich’ąą’iiyahgo  tsídá yéígo  ti’hoozniigo bitsiis dóó biisizíinii  dił bitsąądę́ę́’ dahdeezgo’. Jo’ áyóó’anhóní’ígíí biniinaa, t́áá Bi t́áá’át́’é nihiheenílá. Nighá niná’ídlá’ígíí doo t’áá’át’é nihił bee hózin da ndi, tóó nihijéí dóó nihinsékees t’éíyá bee yóónah, áyóó’át’éiigo nighaáhaajil, Yisda’iiníiłii t’áá nííké’ nihilák’áí nii’nílá.

T’áá tłeeh hoolzizgo naat’aanii bidaahdoo niidloos, diné dah bidziihgo, t’áá nánilehdi nidabíísghan dóó nidahbinhał dóó bánanhootą́, diyoolyeeł hodoonííd. Tsin ałná’osdzoh dasitį́į́hgo, ti’hooznįįgo inda, “K’ad inda ałtsoh.”2 Tse ni’ootseed goné bitsiis biihiłtį́. Táá’ yiskąągo abínigo Jesus Christ, Diyin Ayóó Át’éí BiYe tsé ni’ootséedę́ę́’ chi’níyah náhoonį́į́d dóó bitsą́dínídiingo dóó ayóó át’éíi.

T’áá aniishį́į́h tóó aháyóí ałkidą́ą́’ ádahoot’į́į́d binají diné dóó kédaayah naasgoo dá’hadiildeeh. Ndi ałchį́naanilgo éí damoo’ abínigo Yisda’iiniiłii naadiidza éí biláádi ahoot’ííd.

Haash yit’áo éí Jesus Christ niná’idla’ígíí dóó ínooneeł yikédesdlíí’ígíí tsídá aláádi áhoot’įįd, biláádi nahasdzáán bi kaadi da’áhidjíga’, biláádi keyah da’hooch’ǫ’ dóó biláádi naakaago bee’deet’ą’ígíí.

Jo’ Jesus Christ biniinaago t’áá anííłtsoh naadah hiníinąą’ doo.

T’áá anííłtsoh naakigo nihich’į́ nidahwíína’ doo.

Ałtsé éí t’áá ániiltsoh dadíniineeł. Ázha nighaajílnįį’go ndi, áyóó ádaaá’hwiiłyąą’ ndi nihitsiis doo hinąądah doo. Nihik’is dóó biłhai’nijeeh naadaachá doo. Ndi éí doo nát’ą́ą́’ niłnidookah da.

Ndi Jesus Christ biniinąągo doo nízaa’jí dadiits’aał dah. Nitśíís dóó niisizíinii ahiinídoot’ash. Éí nits’íís tsídá doo dinaadoots’aal dah,3 dóó hoolaagoo hinínąą doo, doo dínįįh da doo, dóó doo ti’hoonínį́į́h dah doo.4

Jó díí áhoot’íídígíí éí   Jesus Christ bee iiná yee niníinila dóó naadiitzá.

Díí éí diné dáboodlą’id́gíí yá’áyíílaah.

Díí ałdo diné doo dáboodlą’ígíí yá’áyíílaah.

Díí dine’ dáboodziihii dóó bizhį́ yee dá’ódziihii ałdo yá’áyíílaah.5

Jesus Christ biniinaa t’áá aniitsoh Diyin God bił keenąąwíít’íí doo.

Naakii goné éí t’áá aniitsoh bąąhági át’éii bąąnísiikai. Nihi bąąhági át’éii éí tsídá  doo Diyin God biłyahindiidaal dah nt’ę́ę́’, háálá. “t’ááchin bąą hólo’ígíí éí doo Diyin God yił yahindoodał dah.”6

Áko éí biniinaa t’áá aniiltsoh diné, asdzaani, ałchiní bidádeelkaał doo Diyin God yilyahinidoodaalda nt’ę́ę́’ — jó nt’ę́ę́’ Jesus Christ, dibe’ Yazhi doo bąąchinígíí, nihookáá dine’é bee iiná yee nina’idlá, nihi bąą’hágí át’éíi bá. Háálá Jesus  éí doo bąąhaa’ą́ą́da nt’ę́ę́’, éí bininaa t’áá aniitsoh nigha’nina’ídlá. Ní dóó shí atah.

Nihi bąąhágí át’éíi Jesus Christ yíké’niną́’ídlá.

T’áá át’é.

Tsídá áláádí jí bee hánííhígíí éí Jesus Christ anooneeł yikédeesdlííh, áko daalkaał nigha ąą’ayiilyaah, áko hooląągoo iinąądí yá’ánidiidaał.

Éí biniinaa nihił dah hózhǫ́.

Éí biniinaa Easter Damóógo baadahwíínįįh---- iiná baa dahwíínįįh.

Jesus Christ biniinaa anooneeł nigha yikédeesdlį́į́h áko áyóó ádeednį́į́hnígíí baa diidaałgo binídadiilchíł nihikeestǫ́ nidaaslį́į́’go baah aheedaniidzin doo. Jesus Christ biniinaa,  hoolaagoo hinį́į́nąą doo, nahasdzáán dooninití’di dah.

Jesus Christ biniinaa nihibąąhági át’éíi kéídoolchǫǫł; éí áłdo baahwíídiyoo nah.

Niłtǫ́ǫ́lígo dóó hool’áágoo iiną́ą́nii nihee hólǫǫ doo.

Diyinii.

Yisda’iiníiłii biniinaa tó haalíínii yiidląągo hoolaagoo iiná nihí doo.7 Hoolaagoo iinąądí nihizhé’e bił keewiitį́į́ doo, tsídá áláádi iłhózhǫ́ǫ́’di dóó ats’ádi’nídííndi.

Da’ “Diné Áyóó Át’éíI Baa Akondaniidzin”?

Ndi ła diné diishjį́į́di doo deeniih da dóó Diyin Jesus Christ niheeniláhígíí doo dá yoodląą da. Łá shį́į́h Jesus Christ baah hané deidiitsąąh ałkidą́ą́’ baa hanégo diné yitahgoo tádiiyah nt’ę́ę́’, ndi doo t’áá áyisíí yeeh dahósinda.

Dii baah nitséskeesgo Roman yinąąt’ąąnii Pontius Pilate yidaah doo sizį́, Yisda’iiníiłii hódíí’nąąígo bididoolyeeł bich’į́ hoolzish.

Pilate éí t’áá nahasdzáán k’ehji Jesus Christ  yiniłį́. Pilate binaanish éí naaki: Ínaaltą́ nahadlaah dóó dine’ bitah hódeesheelgo íjósin. Nit’ę́ę́’ Sanhedrendę́ę́’, diné leeh hanaanish naaki beehas’ąąnii kíínítí8 daa níígo deezloos.

Ałtsoh dine’ neeyideełkidgo Pilate ani, “Dii dine’ doo bee hasąąnii kíínití da lá.”9 Ndi Jesus yikidaha’aaígíí dadidoołhił nízingo Passover na’ádleehgo t’áá łá’ awaalyánii bee dichí. Da’ Jesus dooda yeeh Barbbas, ani’į́į́hii dóó diné nełtseedii,10 bee didoochił?

Áádóó dine’ há’hodiidlaad, Baarbbas bee dochiid, Jesus éí diyoolyeeł.

“Ha’át’íish doo yá’át’éehígíí yaa naayah”?, Pilate ná’ídeelkid

Ndi bilaadi dadilwoshgo ádaaní, “Siyoołhé’!”11

Dine’ ha’hołdeeldlaadgo, Pilate bisilao Jesus ndahnołtsis yídiiniid.12 Nideenestsa’xsgo bidił baah nąąlíí’go ádahyiilaah. Da’yódziihgo, hosh chah yaah ndees’ą́, dóó bię́ę́’ tsé didéeh dootłizh, yaa daadlohgo, yiih deestį́.13

Jó díí diné dadilwoshígíí daasí Jesus bidił dadeezgo’go dayiłts’ąągo dadidoolhił jinízin. Áko dzaago daatsí yaa dajoobá’ doo. “Kad Jesus nihidaají ninilǫǫs,” Pilate aní, “Shí éí doo beehasąąnii kíínití da dishní…Diné Áyóó Át’éíi!”14

Diyin BiYé Jerusalem diné’e yidaadoo sizį́.

Diné Jesus dayoo’į́, ndi doo t’áá áyísíI da yoo’į́į́’ da.

Binaa ádaadin nalingo doo da yoo’įį’ da.15

Jó nihi áłdo, “dine ayóó át’éíi da nołį́.” Ałąą’át’éíigo nahasdzáan bikaadi baa yatį́. Dííjį́į́di dóó ałkidą́ą́’ Diyin God yádahalne’í éí adaa’ní, éí Diyin God biYé nilį́. Shí áłdo shił bee hózin. T’áá nihi nił bee hódoozį́į́’ éí t’áá áyísí bóholnįįh. Hait’áo Jesus Christ bina’nitin dóó bee íína’ nółį́?

Jó t’áá háíshį́į́h diné áyóó át’éíi yaa’ákónįįzįįhígíí éí daadilkaał yikídoogaał dóó iiná bee hózhóónii dóó iiná yéígo ach’į́ náhwiina’ígíí tłah bee ná’áziihii chó’yołííh doo.

Dine’ Áyóó Át’éíi, bee nilniih, inchį́nahwiinaago dóó yiniił bii yinaałgo.

Yoo ííniyaahgo doodayeeh naahóyoosnahgo, Diné Áyóó Át’éíi baa nisinkees.

Átí nidiilyaahgo doodayeeh naahóneeznąągo, doodayeeh nik’ihóneezch́ąągo, Diné Áyóó Át́éíi baa nisinkees.

Bí éí naajooba’ doo.

Binají nidzį, dóó naasgo bee yinaalígíí nił bee hózin doo. Bisizíínii binají nijéí áyóó bił hózhǫǫ’ doo.16

“Biłchaa haslíí’ígíí bidziil doo, dóó doo bitsxígíí bidziil; iidooliił. 17

Jó baa ákonniidzííhgo díí Diné Áyóó Át’éíi nihee iiná bik’ehgo ádiilniił. Nihi bąąhági át’éíi łago ánidiiniił dóó nizhónígo t’áá áwííjí diyin k’ehjí yiidaal doo ba’ííniidlį́go. Bi bee hasąąnii biḱeh hóniilį́į́’ doo bee biłádiitánígíí bik’ehgo yiidaal doo.

Ákotáó akéé́sizį́įnii niidlįį́’ doo.

Nihii’sizíínii be’adinídiin biih hádeebiid. Bee ajooba’ binají yá’ánéét’eeh doo. Nihich’ínawiina’ígíí aszǫǫlí doo, nihidit’eeh bee ákondíniidziił. Diné Áyóó Át’éíi baa’ákonniidziihgo naasgo nihee’iiná bik’idhójídlii’ doo. Nát’áá nidiit’ííhgo nizhónígo ahid dahdiitígo át’é lá.18

Áko niha nina’ídlaago baah ákoniidzííhgo dóó ákeesizíinii siidlííhgo dóó nihee iiná naasdzáán bikaají nihóníatíjí, haash doonííł yiniił biiniidzáhaa?

Ach’į́nahwiinąąnígíí adin doo.

Ti’hoonį́į́hii, hats’ąąjí azlíí’ dóó yinił, nidaadę́ę́’ silį́į́hyąąh shą́?

Adin doo.

Ti’hoonííh, ajéí neezgai, baa yáhasin, dóó yiniił biyi ch’ííniyaa’ shą́?

Adin Elder Uchtdorf testifies that the greatest day in history was when the Savior overcame sin and death. We can find joy and peace as we see Him for who He is.

Baahayoosná.

T’áá akoneehii, Yisda’iiníiłii baa yádeeltį́, Yisda’iiníiłii baa dahwiinį́į́h, Yisda’iiníiłii bee nida’niitin, Yisda’iiníiłii naasgo ada’hidoonííłii baa da’hwiilné…éí bąą niha’ałchíní bił bee hózin doo, haajígo da’deesį́į́h doo bi beehági át’éíi hash t’ééyidoodlííł.19

Jó éí biniinaa nihijéí biyidę́ę́’ Dine’ Áyóó Át’éíi bee hóniilzin?

Shik’is dóóshilakee, shił bee hózin, tsídá áláádi jí beehóniihígíí éí Jesus Christ, Diyin God BiYe, anooneeł dóó nihi bąąhági át’éíi, nihá niná’idalá. Dóó tsídá áláádi jí éí ní dóó shí, éí bąą’áko’niidziih “Dine’ Áyóó Át’éíi”; áko niilį́į́hgo t’áá ánii Diyin át’éíi; nihá’nina’idlá’ígíí nihijéí dóó nihintsekees bee yiniidlaago; binahji nihidziil dóó biniidlį̨́į́hgo bikee yiidaał doo. Tánit’ééh díí jí bineelnįįh doo nihina’ ninítíjí.

Díí eíí shee’oodla’ át’é dóó nihik’idjidlí áko “Diné Áyóó Át’éíi” binají nihił hózhǫ́ dóónihił hast’e’hódit’é díí nahasdzáán bikaagí dóó hoolaagoo iiná bik’idiinaał. Diyin Jesus Christ binají, Amen

Notes

  1. See Mosiah 15:23.

  2. John 19:30.

  3. See Alma 11:45.

  4. See Revelation 21:4.

  5. See 1 Corinthians 15:21–23.

  6. 3 Nephi 27:19.

  7. See John 4:14.

  8. See Luke 23:2.

  9. John 18:38. To avoid having to judge Jesus, Pilate tried to pass the case on to Herod Antipas. If Herod, who had commanded the death of John the Baptist (see Matthew 14:6–11), would condemn Jesus, Pilate could rubber-stamp the judgment and claim it was simply a local matter that he agreed to in order to keep the peace. But Jesus did not speak a word to Herod (see Luke 23:6–12), and Herod sent Him back to Pilate.

  10. See Mark 15:6–7; John 18:39–40. One New Testament scholar writes, “It seems to have been the custom, that at the Passover the Roman Governor released to the Jewish populace some notorious prisoner who lay condemned to death” (Alfred Edersheim, The Life and Times of Jesus the Messiah [1899], 2:576). The name Barabbas means “son of the father.” The irony of giving the people of Jerusalem a choice between these two men is interesting.

  11. See Mark 15:11–14.

  12. This scourging was so terrible it was called “the intermediate death” (Edersheim, Jesus the Messiah, 2:579).

  13. See John 19:1–3.

  14. John 19:4–5.

  15. Earlier, Jesus had observed that “this people’s heart is waxed gross, and their ears are dull of hearing, and their eyes they have closed; lest at any time they should see with their eyes, and hear with their ears, and should understand with their heart, and should be converted, and I should heal them.” And then with tenderness He said to His disciples, “But blessed are your eyes, for they see: and your ears, for they hear” (Matthew 13:15–16). Will we allow our hearts to be hardened, or will we open our eyes and hearts that we may truly behold the Man?

  16. See Mosiah 4:20.

  17. Isaiah 40:29.

  18. See Dieter F. Uchtdorf, “The Adventure of Mortality” (worldwide devotional for young adults, Jan. 14, 2018), broadcasts.lds.org.

  19. 2 Nephi 25:26.