Jak se připravit na vstup do chrámu a na uctívání Boha v chrámu

Celosvětové zasvěcující shromáždění pro mladé dospělé

Starší Ulisses Soares, bratr Chad H Webb a sestra Kristi Webbová

Neděle 18. února 2024

Starší Ulisses Soares: Obdrželi jsme mnoho dobrých otázek týkajících se jednoho z oblíbených témat presidenta Russella M. Nelsona: „Příprava na vstup do chrámu a uctívání Boha v chrámu.“

Bratře a sestro Webbovi, mohli byste se i vy po vyslechnutí těchto nahraných otázek podělit o své myšlenky ohledně tohoto tématu?

EDMONTON, KANADA – OTÁZKA 1

Starší Soaresi, moje otázka zní: Jak se mohu připravit na svou první návštěvu chrámu a na přijetí vlastního obdarování?

EDMONTON, KANADA – OTÁZKA 2

Starší Soaresi, jak poznám, že jsem připravena přijmout své obdarování?

CONCEPCION, CHILE— OTÁZKA 2

Dobrý den, starší Soaresi. Chci se na něco zeptat. Jak mohu učinit návštěvy chrámu významnější a ústřednější součástí svého života?

Bratr Chad H Webb: Toto je skvělá a důležitá otázka.

V prvé řadě bych doporučil připravit se duchovně. Učte se naslouchat hlasu Páně a reagovat na nabádání. Snažte se být morálně čistí a vyhýbejte se všemu, co by ve vašem životě omezovalo Ducha. Pokud jste se dopustili chyb, učiňte pokání a staňte se způsobilými být v domě Páně. Ať se ve vašem životě děje cokoli, Usmíření Ježíše Krista se vztahuje i na vás. Díky Kristu můžete být způsobilí. On vám pomůže.

Sestra Kristi Webbová: Dále bych doporučila popovídat si o chrámu s důvěryhodnými členy rodiny, vedoucími nebo přáteli. Chrám je posvátný, ale ne všechno je důvěrné a o chrámu můžeme mluvit více, než jak to někdy děláme. A to může být užitečné jak před vaší první návštěvou, tak i po ní. Je dobré mít otázky; tím se učíme. A tak je položte lidem, kterým důvěřujete a kteří mají chrám rádi a považují ho za posvátný. A především je položte Pánu. Klást otázky je ten nejlepší způsob, jak nás Pán může učit prostřednictvím zjevení. A čím více budete chodit do chrámu, tím více vás Pán bude učit.

Brother Webb: A poslední doporučení – studujte. Zjistěte o chrámu vše, co můžete. Skvělým místem jsou stránky ChurchofJesusChrist.org/temples, kde se můžete dozvědět více o obdarování, o chrámovém garmentu, a zejména o jednotlivých smlouvách, které v chrámu uzavřete. Tyto stránky jsou velmi užitečné.

V rámci studia se naučte co možná nejvíce o chrámové symbolice. Jedním z nejlepších způsobů, jak jsem se já sám připravil na pochopení chrámu, bylo seznámit se s dávným svatostánkem popisovaným ve Starém zákoně. Symboly v dnešních chrámech se liší od těch dávných, avšak zásady a účely jsou si velmi podobné a mohou nám pomoci připravit se na vlastní zážitek v chrámu.

V dávném svatostánku lidé nejprve přistoupili k oltáři, kde přinesli oběti v podobenství Spasitelovy smírné oběti. Byli omyti u umyvadla, pomazáni olejem a obdrželi posvátný oděv.¹ Ve svatostánku byl také stánek zvaný svatyně, kde byla menóra, která symbolizovala život s Duchem neboli světlem Božím. Stůl s chlebem a vínem, což byly symboly podobné svátosti. Také tam byl oltář s kadidlem, který představoval modlitbu. Poslední částí svatostánku byla svatyně svatých, ve které byla truhla smlouvy a slitovnice. Projít závojem a vstoupit do svatyně svatých mohl pouze nejvyšší kněz, a to jen v jeden den v roce – v den smíření. Vnější nádvoří představovalo telestiální království; svatyně terestriální království; a svatyně svatých celestiální království. Tento postupný průchod svatostánkem učil dávné Izraelity o jejich cestě smrtelností s konečným cílem v podobě vstupu do přítomnosti Boží.

V jednom z podle mě největších symbolů v historii světa – když byl Ježíš ukřižován – došlo k zemětřesení a závoj Herodova chrámu se roztrhl vedví, což symbolizovalo, že nyní, když bylo Usmíření završeno, mají všichni příležitost vstoupit do celestiálního království neboli do přítomnosti Boží.

Dokonce i barvy ve svatostánku – modrá, šarlatová, červená a bílá – mohou mít symbolický význam. Modrá je často považována za symbol nebe, šarlatová je starověkým symbolem královské důstojnosti, červená nám připomíná krev Ježíše Krista a bílá se často používá jako symbol čistoty. Tyto barvy použité společně na závojích svatostánku a na kněžských rouchách mohou poukazovat na to, že jsme očištěni nebeskou královskou krví.

Proto chodíme do chrámu – abychom se naučili, jak získat v životě přístup k plné moci smírné oběti Ježíše Krista. Učíme se, že díky chrámovým smlouvám a obřadům a díky Spasiteli se můžeme připravit na návrat do Boží přítomnosti, čistí a bez poskvrny. V chrámu se dozvídáme o Adamovi a Evě a o tom, jak byli vyhnáni z přítomnosti Boha a jak se připravovali na návrat k Němu. Z jejich příběhu se dozvídáme, jak se na onen nádherný den můžeme připravit my sami. President David O. McKay řekl, že chrám představuje „postupný výstup do věčné Přítomnosti. Kdyby to naši mladí lidé dokázali byť jen letmo pochopit, byla by to ta nejmocnější duchovní motivace jejich života.“²

Až tedy půjdete do chrámu, hledejte Ježíše Krista a zaměřte se na to, čemu se učíte o přípravě na pobyt v přítomnosti Nebeského Otce, a budete mít nádherný zážitek.

Sestra Webbová: Já bych ráda odpověděla na tu otázku „Jak poznám, že jsem připravena přijmout své obdarování?“

Tato otázka mi z nějakého důvodu připomněla proroka Abrahama. Abraham v určitém období svého života pocítil inspirovanou touhu získat více duchovního světla a poznání. Chtěl mít bližší vztah s Bohem a větší schopnost Mu sloužit. V Abrahamovi 1:2 říká: „A shledav, že je pro mne větší štěstí a pokoj a odpočinutí, usiloval jsem o požehnání otců.“ Abraham se zde popisuje jako následovník spravedlivosti mající přání „také býti jedním z těch, již [vlastní] veliké poznání, a býti větším následovníkem spravedlivosti a vlastniti větší poznání… [a přání] obdržeti pokyny a zachovávati přikázání Boží“.

Takto jsem se cítila, když jsem začala pomýšlet na to, že si půjdu do chrámu pro své obdarování. Již jsem byla plně ponořena do života podle evangelia. Hodně jsem se toho učila ze studia písem; rostla jsem a s radostí jsem sloužila ve sboru. Avšak velmi jsem lačněla po hlubším poznání Nebeského Otce a Jeho plánu pro mě. Bylo to víc než zvědavost; velmi jsem si přála poznat, jak přilnout těsněji k Bohu a stát se neochvějnější učednicí Ježíše Krista. Moc jsem chtěla, aby Bůh v mém životě více převládl. Moji blízcí přátelé a můj biskup viděli, že jsem připravena uzavřít chrámové smlouvy, a pomohli mi připravit se na přijetí mého obdarování.

Starší Soares: Skvělé. Děkuji za vaše krásná slova, bratře a sestro Webbovi. Drazí přátelé, jak učil president Nelson: „Osobní způsobilost ke vstupu do domu Páně vyžaduje značnou dávku osobní duchovní přípravy. … Osobní způsobilost vyžaduje, abychom byli v mysli i v srdci plně obrácení, máme-li se stát více takovými, jako je Pán, a být… lepším příkladem a svatějším člověkem.“³ A proto, když se spravedlivě zaměříme na svou přípravu na vstup do chrámu, změní to náš prožitek v chrámu, což pak změní i náš život mimo chrám.