Výroční vysílání
Moc osobního zjevení


Moc osobního zjevení

Školicí vysílání Církevního vzdělávacího systému • 12. června 2019 • Aula v přízemí Církevní administrativní budovy

Než dnes začnu se svým proslovem, chtěl bych vyjádřit vděčnost a lásku. Těší mě být s vámi součástí tohoto velikého díla, jímž je pomáhat dorůstajícímu pokolení důkladně si osvojit evangelium Ježíše Krista. Mám vás rád a modlím se o to, aby na vás a vašich rodinách spočívala Pánova požehnání.

Dnes chci hovořit o třech vzorech získávání osobního zjevení uvedených v Knize Mormonově:

Prvním jsou posvátné záznamy, které svědčí o Ježíši Kristu a Otcově plánu. Druhým je svědectví Ducha Svatého, které posiluje víru v Ježíše Krista a prohlubuje naše obrácení se k Němu. Třetím jsou žijící proroci, kteří svědčí o Ježíši Kristu a stavějí se proti zlu.

Tyto vzory Kniha Mormonova popisuje jasně a mocně, protože jsou v dnešní době nepostradatelné – ba dokonce stěžejní – pro silnější víru v Ježíše Krista a hlubší obrácení k Němu.1

Žijeme v době, kdy se zlovolní a pošetilí lidé snaží ze všech sil přesvědčit dorůstající pokolení, že dobro je zlo a zlo je dobro. Používají metody podobné metodám Šerema, Nehora a Korihora z Knihy Mormonovy – lstivé argumenty, lichotivé myšlenky a pečlivě vytvořené nálepky a představy – aby vytvořili falešné nauky ohledně našeho vztahu k Bohu, lásky, tolerance, manželství, věčné identity, rodiny a mnohého dalšího. Mnohé z těchto lidských ideologií a nauk mají „podobu božskosti, ale [všechny] popírají moc její“.2

Naši studenti jsou takovými poselstvími bombardováni každou minutu každého dne, a osobní zjevení potřebují k tomu, aby posílilo jejich víru v Ježíše Krista a prohloubilo jejich obrácení k Němu. Doufám, že uděláte vše, co je ve vašich silách, abyste studentům pomohli si tyto vzory získávání osobního zjevení důkladně osvojit, a modlím se o to.

Posvátné záznamy, které svědčí o Ježíši Kristu

Začnu posvátnými záznamy, které svědčí o Ježíši Kristu. Toto je téma, které se prolíná celou Knihou Mormonovou. Začalo to mosaznými deskami.3

To, co Nefi zažil s Labanem, byla klíčová událost jeho života. Nefi se dozvěděl, jak důležité jsou tyto záznamy pro něj a jeho rodinu: „Je to moudrost v Bohu, že máme získati tyto záznamy, abychom mohli svým dětem zachovati jazyk svých otců; … a … slova, která byla promlouvána ústy všech svatých proroků.“4

Mosazné desky hluboce ovlivnily duchovní, náboženský a společenský rozvoj lidu Nefitů. Staly se zdrojem osobního zjevení a velkolepých proroctví o příchodu Syna Božího, Svatého Izraelského. Také vydávaly mocné svědectví o Otcově úžasném plánu spasení. Svatí proroci citovaní na mosazných deskách svědčili, že Mesiáš usmíří hříchy světa, bude trpět a zemře, a opět vstane z mrtvých jako vítěz nad hříchem a smrtí.5

Mosazné desky také obsahovaly smlouvy, které Otec uzavřel s Abrahamem a s celým domem Izraele. Lehi zjistil, že je potomkem Jozefovým a že jeho potomci budou dětmi smlouvy, dědici veškerých zaslíbení, která Bůh dal Abrahamovi, včetně shromáždění Izraele v posledních dnech.

Lehi pomocí mosazných desek učil své děti o Spasiteli a o smlouvách, které Otec uzavřel s domem Izraele. Nefi a jeho bratr Jákob v tom pokračovali a později v souladu s přikázáním Páně přidávali i své vlastní záznamy.6 Nefi byl skutečně přesvědčen o důležitosti uchovávání trvalých záznamů, obzvlášť ohledně toho, co je posvátné.7

Již od prvních okamžiků v zaslíbené zemi Nefité vytvářeli kulturu, ve které byly uchovávání a čtení posvátných záznamů a výuka z nich zakotveny jako vrcholné a posvátné zodpovědnosti. Díky víře v Ježíše Krista a závazku cenit si Jeho slova a uchovávat ho se Nefité stali společností, která zapisovala a četla posvátné záznamy a učila z nich.8 Oficiální záznamy byly uchovávány na deskách, avšak Nefité časem vyvinuli publikační systém, který umožňoval posvátné záznamy opisovat či psát na lehčí materiály a šířit ve velké míře.9

Značné rozšíření posvátných záznamů umožňovalo rodičům učit své děti přikázáním Páně, a jejich dětem učit své děti, a tak dále po celá staletí.10 Misionáři, jako například synové Mosiášovi, si záznamy mohli brát s sebou a učit s jejich pomocí Lamanity, což mělo úžasné výsledky.11 Jak učil Alma Helamana, posvátné záznamy vyvolávají zjevení, která „rozšířil[a] paměť tohoto lidu, ano, a … [přivedla mnoho tisíc Lamanitů] … k poznání Pána, jejich Boha, a k radosti v Ježíši Kristu, jejich Vykupiteli“.12

Tato radost vyvrcholila, když se lidu u chrámu v zemi Hojnosti zjevil vzkříšený Spasitel.13 Toto úžasné, podmanivé svědectví o smírné oběti a slavném Vzkříšení žijícího Krista máme v této době v Knize Mormonově díky milosrdenství, daru a moci Boží.14 Podobně jako Nefité, a díky nim, máme i my posvátné záznamy, které svědčí o Ježíši Kristu a o Otcově plánu spasení. Jak Alma již dávno prorokoval svému synovi Helamanovi, Pán „tyto věci zachov[al] pro moudrý záměr v něm, aby mohl ukázati moc svou budoucím pokolením“.15

Ta budoucnost je nyní. Pán ukazuje svou moc dorůstajícímu pokolení zázračným způsobem. Když učíme plnosti evangelia Ježíše Krista obsažené v Knize Mormonově, naši studenti mohou tuto moc pociťovat. Když budou naši studenti usilovat o získání osobního zjevení skrze hodování na Knize Mormonově, stane se pro ně tato kniha tím, čím byly mosazné desky pro lid Nefiův – svědectvím o Ježíši Kristu a o Jeho vykupující moci a zdrojem osobního zjevení a radosti.

Svědectví Ducha Svatého, které posiluje víru v Ježíše Krista a prohlubuje obrácení k Němu

Nyní přejdeme k Duchu Svatému. Lehiova cesta do zaslíbené země byla cestou duchovní moci. Byla to doba, během které Pán Lehiho, Sariu a všechny jejich děti učil, vedl a utěšoval mocí Ducha Svatého prostřednictvím inspirace, snů a vidění; svého vlastního hlasu; a příchodu nebeských poslů. Nefi prohlásil, že tato požehnání duchovní moci přišla „mocí Ducha Svatého, což je dar Boží všem těm, kteří ho pilně hledají“.16

Nefi skutečně hledal Pána a obdržel skrze Ducha Svatého veliká zjevení. Jeho snaha poznat věci sám pro sebe stanovila vzor, který vidíme v celé Knize Mormonově. Nefi „velmi toužil znáti tajemství Boží“.17 Tato touha v něm působila, a on „volal … k Pánu“18 v modlitbě s opravdovým záměrem. Pán mu o jeho snaze řekl: „Požehnaný jsi, Nefi, pro víru svoji, neboť jsi mne hledal pilně, s pokorou srdce.“19

Toto je tedy ten vzor – touha poznat, vroucí modlitba vycházející ze srdce, pilné hledání s pokorou a s vírou v Ježíše Krista a dar Ducha Svatého.20 Tento vzor vidíme v životě Enose, Almy, synů Mosiášových, krále Lamoniho a jeho otce, lidu Ammonova, Helamana a jeho mladých válečníků a mnoha dalších.21 Mezi Nefity a Lamanity bylo v dobách, kdy mezi nimi vládla spravedlivost, osobní zjevení skrze Ducha Svatého skutečně velmi rozšířené.22

Když věrní Nefité a Lamanité jednali podle toho, co jim Duch Svatý zjevil, a zapisovali to, Pán jim takto žehnal ještě více. A protože to, co jim Pán dal, uchovávali jako poklad,23 žehnal jim tím, že v Něj měli silnější víru, hlubším obrácením a duchem zjevení. Jejich schopnost získávat zjevení mocí Ducha Svatého rostla.

Krásným příkladem tohoto vzoru je Almova zkušenost. Jistě si vzpomínáte, že Alma viděl anděly a obdržel pozoruhodná vidění, a přesto u Pána dále usiloval o svědectví Ducha: „Vizte, svědčím vám, že vím, že tyto věci, o nichž jsem mluvil, jsou pravdivé. A jak myslíte, že vím o jistotě jejich?

Vizte, pravím vám, že mi byly oznámeny Svatým Duchem Božím. Vizte, po mnoho dnů jsem se postil a modlil, abych mohl poznati tyto věci sám za sebe. A nyní opravdu vím sám za sebe, že jsou pravdivé; neboť Pán Bůh mi je projevil svým Svatým Duchem; a toto je duch zjevení, který je ve mně.“24 (Konec citátu.)

Svědectví Ducha Svatého mělo na Nefity a na společnost, ve které žili, značný vliv.25 Není lepšího příkladu, než je misie synů Mosiášových mezi Lamanity, která se udála 91 let před narozením Spasitele. Tito velcí misionáři „měli ducha proroctví a ducha zjevení“26 díky pilnému bádání v písmech, půstu a modlitbě.

Jejich práce mezi Lamanity významně ovlivnila běh nefitských a lamanitských dějin. Poprvé za 500 let byly „tisíce [Lamanitů] … přivedeny k poznání Pána, … a [byly učeny] záznamům a proroctvím“.27 Mormonův popis této zkušenosti je prorockým zaslíbením toho, co se může přihodit všem Božím dětem, které se řídí vzorem získávání osobního zjevení prostřednictvím Ducha Svatého: „Tolik, kolik bylo přivedeno k poznání pravdy kázáním Ammona a jeho bratří podle ducha zjevení a proroctví a moci Boží působící skrze ně zázraky, … bylo obráceno k Pánu [a] nikdy neodpadlo.“28

Bratři a sestry, toto je svědectví a moc Ducha Svatého, který posiluje víru v Ježíše Krista a prohlubuje naše obrácení k Němu.

Proroci, kteří svědčí o Ježíši Kristu a stavějí se proti zlu

Třetím vzorem získávání osobního zjevení jsou žijící proroci, kteří jsou obdarováni mocí a pravomocí říkat všem lidem „tak praví Pán“ v reálném čase. Toto je ten veliký prorocký vzor, který vidíme v celé Knize Mormonově – proroci vydávají svědectví o Ježíši Kristu, učí Jeho evangeliu, volají lid k pokání a varují před zlem své doby a stavějí se proti němu.29 Proroci Knihy Mormonovy nám skrze zjevení, obzvláště prostřednictvím andělů, umožňují porozumět Ježíši Kristu, Jeho nauce a Jeho Usmíření do nesmírné hloubky a úžasným způsobem.30

Tito proroci odvážně a otevřeně vyzývali lid k pokání. Díky tomu máme v Knize Mormonově úžasné učení o pokání od Nefiho, Jákoba, krále Beniamina, Almy, Amuleka, synů Mosiášových, velitele Moroniho, Mormona a Moroniho.31 Tito velcí proroci učili jasně, přímočaře, s láskou a s nadějí. Z jejich učení stále pociťujeme moc Ducha Svatého:

  • „Jste duchovně zrozeni z Boha?“32

  • „Jestliže se vám chtělo zpívati píseň vykupitelské lásky, … cítíte se tak nyní?“33

  • „Vizte, odložili jste pýchu?“34

  • „Čiňte pokání, čiňte pokání, neboť Pán Bůh to pravil! … On nabízí pozvání všem lidem, neboť rámě milosrdenství je k nim vztaženo a on praví: Čiňte pokání a já vás přijmu.“35

Proroci Knihy Mormonovy se postavili zlovolným lidem, kteří se snažili odvádět lid od Ježíše Krista a zničit Jeho Církev. Muže, jako byl Šerem, Nehor, Amlici, Korihor, Amalikiáš a mnozí další, vedl protivník k tomu, aby nesmírně dovedně mátli a klamali.36 Znali velmi dobře svůj jazyk a používali lstivé prostředky či argumenty k tomu, aby způsobili, že se dobro zdálo být zlem a zlo dobrem.

Lichotili lidem a působili na jejich ješitnost, pýchu a neovladatelnou touhu po moci a po uspokojení vlastních choutek. V písmech se píše, že dokázali „dobře lichotiti a vésti mocné řeči podle moci ďáblovy“37 a ozývali se „s velmi nabubřelými slovy“38. Přestože tyto nauky, argumenty a sliby byly všechny lživé, pro přirozeného člověka byly velmi lákavé, a mnoho lidí se odštěpilo od Církve a sešlo z cesty, dokud proroci nepovstali, aby zlo pokárali a postavili se mu.39

Když tedy slova nestačila, zlovolní lidé se uchýlili k násilí, vraždám a loupežím a založili tajná spolčení, aby své zlé skutky utajili.40

Proroci se proti těmto formám zla postavili jasným a jednoduchým slovem Božím, svým svědectvím zrozeným z moci Ducha Svatého a zázraky způsobenými rukou Páně. Jákob o svém střetu s Šeremem řekl: „Pán Bůh vlil Ducha svého do duše mé, natolik, že jsem ho zahanbil ve všech slovech jeho.“41

Žijící proroci hovoří za Pána i v dnešní době. Když jejich slovům nasloucháme s Duchem, získáváme přímé osobní zjevení, včetně potvrzujícího zjevení o tom, že to, co prorok říká, je pravda.42 Když své studenty učíme hledat odpovědi na otázky ve slovech žijících proroků, vedeme je k mocnému zdroji zjevené pravdy. Naši studenti se učí, že osobní zjevení jim do života proudí tehdy, když následují žijící proroky, kteří svědčí o Ježíši Kristu a stavějí se proti zlu.43

Jak si důkladně osvojit zásadu osobního zjevení

Bratři a sestry, společně jsme se zamysleli nad vzory získávání osobního zjevení skrze posvátné záznamy, svědectví Ducha Svatého a žijící proroky, které jsou mocně popsány v Knize Mormonově.44 Zmínili jsme je odděleně, jsou však spolu úzce spojeny. Jsou vskutku součástí velikého shromažďování všeho v jedno v Kristu45 v této dispensaci.

Společně tyto vzory získávání osobního zjevení svědčí o Ježíši Kristu, posilují víru v Něj a prohlubují obrácení k Němu. Naši studenti si potřebují důkladně osvojit zásadu osobního zjevení, aby ji poznali a porozuměli jí v mysli i v srdci. Potřebují vědět, pomocí jakých účinných spravedlivých skutků lze osobní zjevení získat, a potřebují dozrát k zásadě zjevení a stávat se stále více takovými, jako je Spasitel Ježíš Kristus.

Mohu nyní navrhnout několik bodů, kterým doufám budete učit studenty, zatímco budou usilovat o to, aby si důkladně osvojili věčnou zásadu osobního zjevení?

Zaprvé – osobní zjevení je osobní.

Budou-li se studenti v mysli a v srdci zaměřovat na Ježíše Krista a Jeho znovuzřízené evangelium, budou pociťovat Jeho lásku a radost z Jeho evangelia a těsněji k Němu přilnou. Jejich touha slyšet Jeho hlas a obdržet Jeho světlo poroste. Osobní zjevení je osobní. Pán naše studenty důvěrně a osobně zná. Bude k nim promlouvat osobně s dokonalou láskou, pochopením a znalostí toho, co potřebují. Zjevení přichází skrze Ducha Svatého, ale je to slovo Páně. Pán nás miluje. Promlouvá k nám. Vede nás. Ochraňuje nás. Je to osobní.

Zadruhé – všichni naši studenti jsou schopni získat osobní zjevení.

Osobní zjevení přichází od Ducha k duchu; je to božské sdělení Ducha Svatého určené věčnému duchu našich studentů.46 Každý z našich studentů má vrozenou schopnost přijímat osobní zjevení od Boha. Funguje to na základě božských zákonů. Dá to práci – o získání zjevení je zapotřebí pilně usilovat skrze modlitbu, půst a studium, naslouchat, zapisovat si a jednat s vírou v Ježíše Krista. Právě tato práce – a osobní spravedlivost – otevírají cestu k osobnímu zjevení dostupnou všem.

Zatřetí – schopnost studentů získávat zjevení může a musí růst.

Schopnost studentů získávat osobní zjevení může růst. Ve skutečnosti růst musí, mají-li duchovně přežít a obdržet věčný život. To platí i pro nás. Proto je (i nás) president Nelson naléhavě vybízí a prosí, aby „rozšířili svou duchovní schopnost získávat zjevení“.47 Prorok Joseph Smith učil: „Skrze poznávání a chápání Ducha Božího [mohou naši studenti] dorůstat k zásadě zjevení, až se stan[ou] dokonalými v Kristu Ježíši.“48

A nakonec, nikdy nepodceňujte moc zjevení plynoucí z následování proroka.

Naši studenti žijí v nádherné, ale náročné době. Pokud se budou řídit radami a výzvami proroka Páně, budou ochraňováni a požehnáni a do života jim bude proudit zjevení. Prorok hovoří za Pána. Uvedu příklad z poslední doby. Když se president Russell M. Nelson obracel na naše studenty, napsal: „Vaše schopnost ovlivnit tento svět více než jakákoli předchozí generace plně závisí na míře vaší oddanosti Ježíši Kristu. Každý z vás má zodpovědnost pomáhat ve svém domově učit evangeliu ty, s nimiž žijete. Seminář a institut vám pomohou přetvořit váš domov tak, aby se stal svatyní víry – místem, kde se evangelium Ježíše Krista vyučuje, studuje, kde se podle něj žije a kde ho lidé milují.49

Bratři a sestry, pomáhejte prosím studentům následovat proroka. Učte je podporovat jejich rodiče v tom, aby ze svého domova vytvářeli stěžejní místo ke studiu evangelia. Učte je dělit se o lásku, kterou chovají k Pánu a k Jeho evangeliu, s rodinou a přáteli. Budou-li to činit, budou získávat „zjevení za zjevením, … to, co přináší radost, to, co přináší život věčný“.50 Budou jako Helamanova armáda – inspirací všem, kteří je znají, obzvláště těm v jejich domově.

Svědectví

Drazí bratři a sestry, vydávám vám svědectví o milujícím Nebeském Otci. On žije. Ježíš je Kristus, náš Spasitel a Vykupitel. Vím, že žije. Duch Svatý působí v našem životě. Nebesa jsou otevřená. Toto je den zázraků, den zjevení prostřednictvím moci Ducha seslaného „vůlí Otce skrze Ježíše Krista, jeho Syna“.51 Vím, že to je pravda. Kéž každý z nás usiluje o získání zjevení od Pána, abychom pomohli všem studentům, každému z nich, důkladně si osvojit tuto nádhernou zásadu a získávat v životě osobní zjevení nyní a na věky.

V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. Tyto tři vzory byly v Lehiově rodině ustanoveny během jejich cesty do zaslíbené země. Lehi byl prorokem a prorokoval své rodině – svědčil o Ježíši Kristu, volal je k pokání a potíral mezi nimi zlo; Nefi usiloval o získání osobního zjevení stejně jako jeho otec, a obdržel ho prostřednictvím snů a vidění, našeptávání Ducha, hlasu Páně a služby andělů. A měli posvátné záznamy na mosazných deskách, které svědčily o Ježíši Kristu.

  2. Joseph Smith–Životopis 1:19.

  3. Nefi objasňuje, že jeho otec Lehi byl vzdělaný a výřečný člověk. V úvodu svého záznamu Nefi píše: „Já, Nefi, byv zrozen z dobrých rodičů, byl jsem tudíž poněkud poučován ve všech vědomostech svého otce; … činím záznam v otcově jazyce, který sestává z vědomostí Židů a jazyka Egyptských. … Já, Nefi, nečiním úplnou zprávu o tom, co můj otec napsal.“ (1. Nefi 1:1–2, 16.)

    Lehi byl sečtělý člověk, který si sám zaznamenával své sny, vidění a proroctví. Pán mu však přikázal, aby poslal své syny zpět do Jeruzaléma, aby získali záznamy Židů, které měl v držení Laban.

  4. 1. Nefi 3:19–20.

  5. 1. Nefim 19:10 naleznete příklad spisů proroků, které jsou obsaženy na mosazných deskách, ale které nejsou součástí Bible.

  6. Viz 1. Nefi 6:4; 19:1, 21. Mosazné desky byly pro Nefity zdrojem poznání a zjevení v průběhu celých dějin tohoto lidu. Moroni, 1 000 let po Lehim, ve svém zápisu citoval z mosazných desek Izaiáše ohledně smluv Otce a odvolával se na vykupující moc Ježíše Krista: „Probuď se a povstaň z prachu, ó Jeruzaléme; ano, a oděj se v krásný šat svůj, ó dcero sionská; … aby smlouvy Věčného Otce, které s tebou učinil, ó dome Izraele, se mohly naplniti.

    Ano, pojďte ke Kristu a buďte v něm zdokonalováni a popírejte v sobě veškerou bezbožnost.“ (Moroni 10:31–32.)

  7. Viz 1. Nefi 6:4; 19:21.

  8. Důležitost znalosti jazyka a vzdělání – schopnost číst, zapisovat a uchovávat záznamy – byla v nefitské společnosti tak hluboce zakořeněna, že si tuto schopnost osvojovali i nevěřící. Například Amulon, jeden ze zlovolných kněží krále Noéma, se stal učitelem Lamanitů a učil je číst, zapisovat a uchovávat záznamy. I Gadiantonovi lupiči četli a psali dopisy. Vytvoření společnosti, v níž se lidé věnovali psaní záznamů, četbě a výuce, bylo navíc klíčové pro to, aby se mezi lidem Nefitů vyvinul systém vládnutí postavený na zákoně v době vlády soudců. Záznamy a jejich vedení byly právě tak jako čtení a výuka důležitými prvky, jejichž prostřednictvím Pán lidu Nefitů žehnal jak časně, tak duchovně. V této zkušenosti se skrývá určitý vzor i pro nás v dnešní době.

  9. Uplatnění těchto záznamů v praxi je patrné v řeči krále Beniamina, kdy nechal svá slova zapsat a rozeslat lidu, který si je nemohl vyslechnout. Je patrné, když Abinadi z mosazných desek četl přikázání Páně zlovolným kněžím krále Noéma. Dochází k němu zjevně i mezi lidmi v Amonii, kteří uvěřili Almovi a Amulekovi, a „počali činiti pokání a zkoumati písma“. (Alma 14:1.) Ženy a děti věřících byly spolu se „záznamy jejich, jež obsahovaly písma svatá“ (Alma 14:8), uvrženy do ohně a spáleny.

  10. Viz Mosiáš 1:2–5.

  11. Viz Alma 18:36, kde Ammon „vyprávěl [králi Lamonimu] o záznamech a svatých písmech“.

  12. Alma 37:8–9.

  13. Viz 3. Nefi 11:8–17. Lidé byli přemoženi radostí a vydávali svědectví o Ježíši Kristu téhož večera a po mnoho následujících pokolení. Nefi, prapravnuk Almy mladšího, tyto posvátné události zaznamenal a tyto záznamy představují pozoruhodné svědectví o vzkříšení a smírné oběti Syna Božího.

  14. Pán řekl Josephovi, že mu byla dána moc přeložit Knihu Mormonovu „skrze milosrdenství Boží“. (Nauka a smlouvy 1:29.) Na konci svého života Nefi pronesl jasnou výzvu, aby všichni, kteří vstoupí na cestu smlouvy, uchovávali slovo Kristovo jako poklad. Tato výzva pak zaznívala v domovech, ve svatyních a v učení proroků po celá staletí nefitských dějin. Její inspirující zaslíbení nám proniká do srdce i v dnešní době: „Pročež, musíte se tlačiti kupředu se stálostí v Kristu, majíce dokonalý jas naděje a lásku k Bohu a ke všem lidem. Pročež, budete-li se tlačiti kupředu, hodujíce na slově Kristově, a vytrváte-li do konce, vizte, tak praví Otec: Budete míti život věčný.“ (2. Nefi 31:20; kurzíva přidána.)

  15. Alma 37:18; viz také Alma 37:14–19. Mosazné desky byly zachovány a jsou v péči Moroniho, který je uchovává. David Whitmer dosvědčil, že je to pravda, v rozhovoru s Josephem F. Smithem a Orsonem Prattem v Richmondu ve státě Missouri v roce 1878: „Joseph, Oliver a já jsme viděli nejen desky K[nihy] M[ormonovy], ale také mosazné desky, desky Knihy Eterovy … a mnohé další desky. Ve skutečnosti to bylo, jako bychom Joseph, Oliver a já seděli právě tady na kládě, když tu nás zahalilo světlo, které nebylo jako světlo slunce …, ale bylo zářivější a krásnější. … Objevil se tam jakoby stůl, na kterém bylo kromě desek Knihy Mormonovy mnoho záznamů neboli desek a také meč Labanův, ukazatele, což byla koule, kterou vlastnil Lehi, a překladatele. Viděl jsem je tak jasně, jak vidím tuto postel, … a slyšel jsem hlas Páně pronést zřetelněji, než co jsem kdy v životě slyšel, že záznamy na deskách Knihy Mormonovy byly přeloženy darem a mocí Boží.“ (David Whitmer, v dopise Josepha F. Smitha Johnu Taylorovi, 17. září 1878, Joseph F. Smith papers, 1854–1918, Knihovna církevní historie, Salt Lake City, 8–9.)

  16. 1. Nefi 10:17. Nefi ve 2. Nefim popisuje, jak se člověk stává způsobilým obdržet dar Ducha Svatého a jak Duch Svatý působí: „Brána, kterou máte vstoupiti, je pokání a křest vodou; a pak přichází odpuštění hříchů vašich ohněm a Duchem Svatým. … Pak jste na této těsné a úzké cestě, jež vede k věčnému životu; … obdrželi jste Ducha Svatého, jenž svědčí o Otci a Synu, aby se naplnil slib, který on dal, že vstoupíte-li touto cestou, máte obdržeti Ducha Svatého.“ (2. Nefi 31:17–18.)

    „Když vstoupíte na cestu a obdržíte Ducha Svatého, on vám ukáže všechny věci, které máte činiti.“ (2. Nefi 32:5.)

  17. 1. Nefi 2:16.

  18. 1. Nefi 2:16.

  19. 1. Nefi 2:19.

  20. Tento vzor je patrný v mnoha zkušenostech s osobním zjevením v Knize Mormonově. Vezměte v úvahu tyto příklady:

    Touha něco poznat sami pro sebe

    Touha poznat pravdu, obdržet odpovědi a získat vedení, útěchu či odpuštění, která je často vyvolána slovem Božím, motivuje k usilování o osobní zjevení. Nefi „velmi toužil znáti tajemství Boží“. (1. Nefi 2:16.) Enosova „duše … hladověla“ po odpuštění. (Enos 1:4.) Alma v srdci zvolal: „Ó Ježíši, ty Synu Boží, buď milosrdný ke mně.“ (Alma 36:18.) Toto je skutečná touha získat zjevení od Boha.

    Modlete se s opravdovým záměrem

    Skutečná touha vede k modlitbě, často na tichém místě. Usilujeme o to, aby nám Nebeský Otec dal zjevení, a činíme tak skrze modlitbu z hloubi srdce, zrozenou z touhy po poznání. Je to modlitba pronášená s opravdovým záměrem jednat podle toho, co obdržíme. Takové modlitby pronášeli Nefi, Enos, Alma, synové Mosiášovi a Helaman a jeho mladí válečníci. (Viz 1. Nefi 2:16; Enos 1:4; Alma 17:3; Alma 58:10–12.)

    Pilné hledání

    Usilovat o získání zjevení znamená pilně hledat. Pomyslete na Almu, který „se postil a modlil, [aby] mohl poznati tyto věci sám za sebe“. (Alma 5:46.) Pilně usilovat o získání zjevení znamená bádat v písmech, přemítat, modlit se a postit ohledně toho, co čteme a čemu se učíme. Znamená to často se obracet na Nebeského Otce a vkládat důvěru v Jeho načasování.

  21. Jak učil Jákob, dar osobního zjevení získaný prostřednictvím Ducha Svatého s sebou také přinesl duchovní dary, silnější víru v Ježíše Krista a hlubší obrácení k Pánu: „Pročež, zkoumáme proroky a máme mnohá zjevení a ducha proroctví; a majíce všechna tato svědectví, získáváme naději a naše víra se stává neotřesitelnou natolik, že můžeme vpravdě přikazovati ve jménu Ježíšově a samotné stromy nás poslouchají nebo hory nebo vlny mořské.

    Nicméně, Pán Bůh nám ukazuje naši slabost, abychom mohli věděti, že jeho milostí a jeho velikou blahosklonností k dětem lidským máme moc konati tyto věci.“ (Jákob 4:6–7.)

  22. Toto platilo pro všechny způsoby, jimiž Bůh komunikoval se svým lidem. Například služba andělů byla mezi spravedlivými lidmi běžná. Alma prohlásil: „Vizte, andělé … v této době oznamují [pokání] mnohým v naší zemi.“ (Alma 13:24.) Krátce před narozením Spasitele se „andělé … ukazovali lidem, moudrým lidem, a oznamovali jim radostné zvěsti veliké radosti“. (Helaman 16:14.)

  23. Viz Nauka a smlouvy 84:85.

  24. Alma 5:45–46.

  25. Když Alma učil obyvatele Ammonie, shrnul pozoruhodná požehnání, jimž se Nefité těšili, a podstatu společenství smlouvy, které Pán mezi nimi vytvořil. Alma 9:20–22 uvádí, že byli „velice oblíbeným lidem Páně“; byli „obeznámeni s veškerými věcmi podle přání svých a víry své a modliteb o tom, co bylo a co je a co přijde“; byli „navštěvováni Duchem Božím; hovoříce s anděly a … oslovováni hlasem Páně“; a měli „ducha proroctví a ducha zjevení a také mnohé dary“.

  26. Alma 17:3; viz také Alma 17:1–3.

  27. Alma 23:5; viz také Alma 23:5–7.

  28. Alma 23:6.

  29. Zde se zaměřujeme na roli proroků, ale víme, že proroci jsou také vidoucími a zjevovateli. Jak učil Ammon: „Vidoucí je zjevovatelem a taktéž prorokem; … vidoucí může věděti o věcech, jež jsou minulé, a také o věcech, jež mají přijíti, a jimi budou všechny věci zjeveny, nebo spíše tajné věci budou projeveny a skryté věci vyjdou na světlo a věci, jež nejsou známé, budou jimi oznámeny a také jimi budou oznámeny věci, jež by jinak známy býti nemohly.“ (Mosiáš 8:16–17.)

  30. Učinili to s takovou duchovní mocí, že toto poselství proniklo k srdci lidí, kteří byli připraveni naslouchat. Za dobu tisícileté historie se dočítáme o lidech, kteří „byli naplněni radostí“ (Mosiáš 4:3; viz také 1. Nefi 5:1), měli „duše … osvíceny světlem věčného slova“ (Alma 5:7) a byli vykoupeni Pánem a zrozeni z Ducha (viz Mosiáš 27:24). Při mnoha příležitostech se „tisíce … připojoval[y] k církvi a byli křtěn[y] ku pokání“. (Helaman 3:24.) Příklad toho, jakou úlohu plní andělé ve zjevení udělovaném prorokům, které prohlubuje naše poznání Kristovy nauky, naleznete v Mosiášovi 3.

  31. Viz 2. Nefi 31; Jákob 2; Mosiáš 3; Alma 5; Alma 18, Alma 34; Alma 46; Moroni 7; Moroni 8; Moroni 10.

  32. Alma 5:14.

  33. Alma 5:26.

  34. Alma 5:28.

  35. Alma 5:32–33.

  36. Viz Jákob 7:1–20 (Šerem); Alma 1:3–15 (Nehor); Alma 2:1–31 (Amlici); Alma 30:3–59 (Korihor); Alma 46:3–11 (Amalikiáš).

  37. Jákob 7:4.

  38. Alma 30:31.

  39. Když se blížil čas Spasitelova narození, zlovolní lidé se oddali ještě horšímu zlu – vytvořili tajná spolčení. (Viz Helaman 1:9–12; Helaman 2:4–5.) Podle dávného postupu, který je znám již od dob Adama a Evy, tito zlovolní lidé vytvořili spolčení, které usilovalo o získání moci, hromadění bohatství a zničení Církve a vlády prostřednictvím utajených vražd a loupeží. Jejich nástroji nebyla slova, ale kyje, meče a nože. Chránily je přísahy a smlouvy, které spolu uzavírali, aby své zlovolné skutky uchovali v tajnosti, přičemž pokud by někdo zběhl, čekal ho trest smrti. (Viz Helaman 6:20–33; 3. Nefi 1:27–30.)

  40. Viz Helaman 1:9–12; Helaman 2:4–5; Helaman 6:20–33; 3. Nefi 1:27–30.

  41. Jákob 7:8.

  42. Pojednání o této zásadě naleznete v proslovu Henryho B. Eyringa „Pokračující zjevení“, Liahona, listopad 2014, 70–73.

  43. Toto je význam Pánova poselství určeného Proroku Josephovi: „To, co je od Boha, je světlo; a ten, kdo přijímá světlo a zůstává v Bohu, přijímá více světla; a to světlo je jasnější a jasnější, až přijde dokonalý den.“ (Nauka a smlouvy 50:24.) Přestože Nefité nebyli vždy spravedliví a přestože vždy měli mezi sebou odpadlíky, proroci zajišťovali, aby plamen víry jasně plál. S odvahou a mocí zjevení sjednocovali a povzbuzovali lid víry, který byl skleslý a pronásledovaný. Mnohým pomáhali najít v životě pevný bod ve Spasiteli a získat osobní zjevení, které je přivedlo či navrátilo k Ježíši Kristu a k Jeho evangeliu.

  44. Naši studenti mohou číst a přesvědčit se o tom, jak byli Nefité a Lamanité požehnáni skrze posvátné záznamy, osobní zjevení a žijící proroky. Právě tehdy, když studenti o těchto pozoruhodných požehnáních čtou, je mohou zažívat sami za sebe, pokud je přijmou. Skrze studium Knihy Mormonovy, bádání v ní a modlitby o duchovní vedení mohou studenti získat znalost evangelia Ježíše Krista a Otcova plánu a porozumět jim, mohou se naučit žít podle evangelia a obdržet svědectví o tom, že to, co čtou, je pravdivé –a to vše mocí Ducha Svatého.

  45. Viz Efezským 1:10.

  46. Joseph Smith učil, že zatímco pobýváme ve smrtelnosti, osobní zjevení je „našemu duchu zjeveno přesně tak, jako kdybychom žádné tělo vůbec neměli“. (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 470.)

  47. Russell M. Nelson, „Zjevení pro Církev, zjevení pro náš život“, Liahona, květen 2018, 96.

  48. Učení presidentů Církve: Joseph Smith (2008), 130.

  49. Instagramová stránka presidenta Russella M. Nelsona, příspěvek z 22. března 2019. Tento příspěvek oznamuje změny rozvrhu a studijních osnov semináře, které vstoupí v platnost v lednu 2020.

  50. Nauka a smlouvy 42:61.

  51. Nauka a smlouvy 50:27.