Žijící Kristus
Svědectví apoštolů
Zatímco si připomínáme narození Ježíše Krista před dvěma tisíci lety, předkládáme své svědectví o skutečnosti Jeho nesrovnatelného života a o nekonečné moci Jeho veliké smírné oběti. Nikdo jiný neměl tak hluboký vliv na všechny ty, kteří žili, žijí či ještě budou žít na zemi.
Byl velikým Jehovou Starého zákona a Mesiášem zákona Nového. Pod vedením svého Otce byl stvořitelem země. „Všecky věci skrze [něho] učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.“ (Jan 1:3.) Ačkoli byl bez hříchu, byl pokřtěn, aby naplnil veškerou spravedlivost. „Chodil, dobře čině“ (Skutkové 10:38), a přesto byl za to opovrhován. Jeho evangelium bylo poselstvím pokoje a dobré vůle. Naléhavě všechny žádal, aby následovali Jeho příklad. Kráčel po cestách Palestiny, uzdravoval nemocné, způsoboval, že slepí viděli, a pozvedal k životu mrtvé. Učil pravdám věčnosti, skutečnosti naší předsmrtelné existence, účelu našeho života na zemi a potenciálu synů a dcer Božích v životě, který přijde.
Ustanovil svátost jako připomínku své veliké smírné oběti. Byl zatčen a souzen na základě falešných obvinění, uznán vinným, aby se uspokojil dav, a odsouzen k smrti na kříži Kalvárie. Obětoval život, aby usmířil hříchy celého lidstva. Přinesl veliký zástupný dar pro všechny ty, kteří kdy žili, žijí či budou žít na zemi.
Slavnostně svědčíme, že Jeho život, který je ústředním bodem celé lidské historie, nezačal v Betlémě ani neskončil na Kalvárii. Byl Prvorozeným Otcovým, Jednorozeným Synem v těle, Vykupitelem světa.
Povstal z hrobu, aby se stal „[prvotinou] těch, kteříž zesnuli“ (1. Korintským 15:20). Jako vzkříšený Pán navštívil ty, které za života miloval. Také sloužil mezi svými „jinými ovcemi“ (viz Jan 10:16) v dávné Americe. V novodobém světě se se svým Otcem zjevili chlapci Josephu Smithovi, čímž uvedli dlouho zaslíbenou dispensaci „plnosti časů“ (Efezským 1:10).
Prorok Joseph o žijícím Kristu napsal: „Oči jeho byly jako plamen ohně; vlasy na hlavě jeho byly bílé jako čistý sníh; tvář jeho zářila nad jas slunce; a hlas jeho byl jako zvuk valících se velikých vod, a to hlas Jehovův, řkoucí:
Já jsem první i poslední; jsem ten, kdo žije, jsem ten, kdo byl zabit; jsem přímluvcem vaším u Otce.“ (NaS 110:3–4.)
Prorok o Něm také prohlásil: „A nyní, po mnohých svědectvích, jež o něm byla vydána, toto je svědectví, poslední ze všech, jež o něm vydáváme my: Že on žije!
Neboť jsme ho viděli, vpravdě na pravici Boží; a slyšeli jsme hlas vydávající svědectví, že je Jednorozeným Otcovým –
Že jím a skrze něho a od něho světy jsou a byly stvořeny a obyvatelé jejich jsou syny a dcerami Bohu zplozenými.“ (NaS 76:22–24.)
S vážností prohlašujeme, že Jeho kněžství a Jeho Církev byly na zemi znovuzřízeny – postaveny „na základ apoštolský a prorocký, kdež jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus“ (Efezským 2:20).
Svědčíme, že se jednoho dne vrátí na zemi. „Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří [to] všeliké tělo spolu.“ (Izaiáš 40:5.) Bude panovat jako Král králů a vládnout jako Pán pánů a každé koleno se skloní a každý jazyk promluví před Ním v uctívání. Každý z nás stane, aby Jím byl souzen podle svých skutků a přání svého srdce.
Jako Jeho řádně vysvěcení apoštolové vydáváme svědectví, že Ježíš je žijící Kristus, nesmrtelný Syn Boží. Je oním velikým králem Immanuelem, který dnes stojí po pravici svého Otce. Je světlem, životem a nadějí světa. Jeho cesta je cestou, která vede ke štěstí v tomto životě a k věčnému životu ve světě, který přijde. Buď Bohu dík za nesrovnatelný dar Jeho božského Syna.
První předsednictvo
1. ledna 2000
Kvorum Dvanácti