1 Slova, jež Jákob, bratr Nefiův, promlouval k lidu Nefiovu po smrti Nefiově:

2 Nyní, milovaní bratří moji, já, Jákob, podle zodpovědnosti, kterou mám vůči Bohu, abych zveleboval svůj úřad s vážností a abych mohl zbaviti svůj šat vašich hříchů, vystupuji dnes do chrámu, abych vám mohl hlásati slovo Boží.

3 A vy sami víte, že jsem byl doposud v úřadu svého povolání pilný; ale tohoto dne mne tíží mnohem větší touha a úzkost kvůli blahu vaší duše nežli doposud.

4 Neboť vizte, dosud jste byli poslušni slova Páně, jež jsem vám dával.

5 Ale vizte, poslouchejte mne a vězte, že s pomocí všemocného Stvořitele nebe a země k vám mohu mluviti o vašich ^amyšlenkách, že se počínáte dopouštěti hříchu, kterýžto hřích se mi jeví jako velice ohavný, ano, a ohavný Bohu.

6 Ano, zarmucuje to mou duši a způsobuje, že se propadám studem v přítomnosti svého Tvůrce, že vám musím svědčiti o zlovolnosti vašeho srdce.

7 A také mne zarmucuje, že musím o vás užívati tolika ^asmělých slov před vašimi manželkami a před vašimi dětmi, přičemž city mnohých jsou před Bohem nesmírně jemné a ^bcudné a křehké, což je Bohu libé;

8 A domnívám se, že sem přišly vyslechnouti příjemné ^aslovo Boží, ano, slovo, jež hojí zraněnou duši.

9 Pročež, mou duši tíží, že vás budu nucen napomenouti pro přísné přikázání, které jsem obdržel od Boha, kvůli vašim zločinům, abych zvětšil rány těch, které již byly zraněny, namísto utěšení a zhojení jejich ran; a ty, které zraněny nebyly, namísto hodování na příjemném slovu Božím, mají dýky přiloženy, aby probodly jejich duši a zranily jejich jemnou mysl.

10 Ale přes velikost tohoto úkolu musím jednati podle přísných ^apříkazů Božích a pověděti vám o vaší zlovolnosti a o ohavnostech v přítomnosti čistých v srdci a zlomených v srdci a pod pohledem ^bpronikavého oka Všemohoucího Boha.

11 Pročež, musím vám říci pravdu podle ^ajasnosti slova Božího. Neboť vizte, když jsem se tázal Pána, takto ke mně přišlo slovo řkoucí: Jákobe, jdi nazítří do chrámu a hlásej slovo, jež ti dám pro tento lid.

12 A nyní vizte, bratří moji, toto je to slovo, jež vám hlásám, že mnozí z vás počali hledati zlato a stříbro a všeliké cenné ^arudy, jimiž tato země, která je ^bzemí zaslíbení pro vás a pro vaše símě, oplývá s velikou hojností.

13 A ruka prozřetelnosti se na vás velmi příjemně usmála, takže jste obdrželi mnohé bohatství; a protože někteří z vás obdrželi hojněji nežli vaši bratří, jste ^apovýšeni v pýše srdce svého a nosíte strnulou šíji a hlavu vztyčenou pro drahocennost oděvu svého a pronásledujete bratří své, protože se domníváte, že jste lepší nežli oni.

14 A nyní, bratří moji, domníváte se, že Bůh vás v této věci ospravedlňuje? Vizte, pravím vám: Nikoli. Ale odsuzuje vás, a vytrváte-li v této věci, musejí na vás rychle přijíti soudy jeho.

15 Ó, kéž by vám ukázal, že vás může probodnouti a letmým pohledem oka svého vás může sraziti do prachu!

16 Ó, kéž by vás zbavil této nepravosti a ohavnosti. A ó, kéž byste poslouchali slovo příkazů jeho a nenechali touto ^apýchou srdce svého ničiti duši svou!

17 Myslete na bratří své jako sami na sebe a buďte přátelští ke všem a dávejte štědře ^ajmění své, aby i ^boni mohli býti bohatí jako vy.

18 Ale předtím, nežli budete hledati ^abohatství, hledejte ^bkrálovství Boží.

19 A poté, co obdržíte naději v Kristu, obdržíte bohatství, budete-li je hledati; a budete je hledati se záměrem ^ačiniti dobro – šatiti nahé a sytiti hladové a osvobozovati zajaté a poskytovati úlevu nemocným a souženým.

20 A nyní, bratří moji, promlouval jsem k vám o pýše; a vy, kteří jste sužovali bližního svého a pronásledovali ho, protože jste byli pyšní v srdci svém pro to, co vám Bůh dal, co na to řeknete?

21 Nedomníváte se, že toto je ohavné pro toho, kdo stvořil všeliké tělo? A jedna bytost je v očích jeho stejně drahocenná jako druhá. A všeliké tělo je z prachu; a za tím účelem je stvořil, aby zachovávala ^apřikázání jeho a oslavovala ho na věky.

22 A nyní, ustávám k vám promlouvati o této pýše. A kdybych k vám nemusel promlouvati o závažnějším zločinu, srdce mé by se z vás nesmírně radovalo.

23 Ale slovo Boží mne tíží pro vaše závažnější zločiny. Neboť vizte, tak praví Pán: Tento lid počíná upadati v nepravost; nerozumí písmům, neboť se snaží omluviti sám sebe v páchání smilstva tím, co bylo napsáno o Davidovi a Šalomounovi, jeho synovi.

24 Vizte, David a ^aŠalomoun vpravdě měli mnoho ^bmanželek a souložnic, což bylo ohavné přede mnou, praví Pán.

25 Pročež, tak praví Pán, vyvedl jsem mocí ramene svého tento lid ze země Jeruzalém, abych mohl pro sebe vzbuditi ^aspravedlivou větev z plodu ledví Jozefova.

26 Pročež, já Pán Bůh nestrpím, aby tento lid činil jako ti za stara.

27 Pročež, bratří moji, slyšte mne a poslouchejte slovo Páně: Neboť žádný muž mezi vámi nebude míti leda ^ajednu manželku; a souložnice nebude míti žádné;

28 Neboť já, Pán Bůh, se těším z ^acudnosti žen. A smilstva jsou ohavností přede mnou; tak praví Pán zástupů.

29 Pročež, tento lid bude zachovávati přikázání má, praví Pán zástupů, anebo ^aprokleta buď země kvůli němu.

30 Neboť, budu-li chtíti, praví Pán zástupů, vzbuditi sobě ^asímě, přikáži lidu svému; jinak bude poslouchati tyto věci.

31 Neboť vizte, já, Pán, jsem viděl smutek a slyšel truchlení dcer lidu svého v zemi Jeruzalém, ano, a ve všech zemích lidu svého pro zlovolnost a ohavnosti manželů jejich.

32 A nestrpím, praví Pán zástupů, aby volání krásných dcer tohoto lidu, který jsem vyvedl ze země Jeruzalém, vystupovala ke mně proti mužům lidu mého, praví Pán zástupů.

33 Neboť oni nebudou odváděti do zajetí dcery lidu mého pro jejich jemnost, jinak je navštívím těžkým prokletím, až ke zničení; neboť oni nebudou páchati ^asmilstva jako ti za stara, praví Pán zástupů.

34 A nyní vizte, bratří moji, vy víte, že tato přikázání byla dána našemu otci Lehimu; pročež, znali jste je předtím; a došli jste velikého odsouzení; neboť jste činili tyto věci, jež jste činiti neměli.

35 Vizte, vy jste činili ^avětší nepravosti nežli Lamanité, naši bratří. Zlomili jste srdce svých něžných manželek a ztratili jste důvěru svých dětí pro svůj špatný příklad pro ně; a vzlykání srdcí jejich vystupuje proti vám k Bohu. A pro přísnost slova Božího, jež proti vám sestupuje, mnohá srdce zemřela, probodnuta hlubokými ranami.