1 Neboť Pán bude k Jákobovi milosrdný, a přece ^avyvolí Izrael a usadí jej v jeho vlastní zemi; a ^bcizinci se k němu připojí a přilnou k domu Jákobovu.

2 A ^alid jej vezme a přivede ho na místo jeho; ano, zdaleka, až z končin země; a on se navrátí do svých ^bzemí zaslíbení. A dům Izraele je bude vlastniti a země Páně bude pro ^cslužebníky a služebnice; a zajmou ty, u nichž byli zajatí; a budou panovati nad utlačiteli svými.

3 A stane se onoho dne, že Pán ti dá ^aodpočinutí od smutku tvého a od strachu tvého a od těžké poroby, v níž jsi byl nucen sloužiti.

4 A stane se onoho dne, že vyneseš toto přísloví proti králi ^ababylonskému a řekneš: Jak zanikl utlačitel, jak zaniklo zlaté město!

5 Pán rozlomil hůl zlovolných, žezla panovníků.

6 Ten, který bil lid v prchlivosti ustavičnou ranou, ten, který panoval národům v hněvu, je pronásledován, a žádný tomu nebrání.

7 Celá země odpočívá a je klidná; propukají v ^azpěv.

8 Ano, ^ajedle se nad tebou radují, a také cedry libánské, řkouce: Od té doby, co jsi ^bklesl, žádný ^cdrvoštěp proti nám nevzešel.

9 ^aPeklo zdola se pohnulo pro tebe, aby tě přivítalo při příchodu tvém; budí pro tebe ^bmrtvé, dokonce všechny vůdce země; pozvedlo z trůnu svého všechny krále národů.

10 Ti všichni promluví a řeknou ti: Zeslábl jsi také jako my? Stal ses takovým jako my?

11 Nádhera tvoje je přivedena do hrobu; zvuk harf tvých není slyšeti; červ je pod tebou podestlán a červi tě přikrývají.

12 ^aJak jsi padl s nebe, ó ^bLucifere, synu jitra! Jak jsi sražen k zemi, ty, který jsi oslaboval národy!

13 Neboť jsi pravil v srdci svém: ^aVystoupím do nebe, vyvýším trůn svůj nad hvězdy Boha; také budu seděti na hoře shromáždění, na stranách ^bseveru;

14 Vystoupím nad výšiny oblaků; budu jako Nejvyšší.

15 Avšak budeš přiveden dolů do pekla, do ústraní ^ajámy.

16 Ti, kteří tě vidí, ^apronikavě na tebe pohlédnou a budou si tě prohlížeti a řeknou: Je toto onen muž, který způsobil, že se země chvěla, a který otřásal královstvími?

17 A obracel svět v pustinu a ničil města jeho a neotevíral dům vězňů svých?

18 Všichni králové národů, ano, všichni, leží ve slávě, každý ve svém ^avlastním domě.

19 Ale ty jsi vyvržen z hrobu svého jako ^aohavná větev a zbytek těch, kteří jsou zabiti, probodnuti mečem, kteří jdou dolů ke ^bkamenům jámy; jako mršina pošlapaná nohama.

20 Ty k nim nebudeš připojen v pohřbu, protože ty jsi zničil zemi svou a zabil lid svůj; ^asímě ^bzločinců nebude nikdy uznáváno.

21 Připravte se pobíti děti jeho pro ^anepravosti otců jejich, aby nepovstaly, ani nevlastnily zemi, ani nezaplnily tvář světa městy.

22 Neboť já povstanu proti nim, praví Pán zástupů, a odříznu od Babylonu ^ajméno, a zbytek, a syna, a ^bsynovce, praví Pán.

23 Také z něj učiním ^amajetek bukačů a jezero vody; a smetu ho ^bpometlem zničení, praví Pán zástupů.

24 Pán zástupů přísahal řka: Zajisté, jak jsem pomyslel, tak se stane; a jak jsem rozhodl, tak to bude –

25 Že přivedu ^aAssyrského do země své a na ^bhorách svých ho pošlapám nohou; pak ^cjho jeho od nich odstoupí a břímě jeho odstoupí z ramenou jejich.

26 Toto je záměr zamýšlený pro celou zemi; a toto je ruka, která je vztažena proti ^avšem národům.

27 Neboť Pán zástupů rozhodl, a kdo zruší? A ruka jeho je vztažena, a kdo ji odvrátí?

28 V ^aroce, kdy král ^bAchas zemřel, bylo toto břímě.

29 Neraduj se, celá Palestino, protože hůl toho, který tě bil, je zlomena; neboť z plemene hadího vzejde bazilišek a plod jeho bude had ohnivý létající.

30 A prvorozený chudého bude jísti a potřebný ulehne v bezpečí; a já zabiji kořen tvůj hladem a on zabije zbytek tvůj.

31 Kvílej, ó bráno; křič, ó město; ty, celá Palestina, ses rozplynula; neboť ze severu přijde dým a žádný nebude ve svém vyměřeném čase sám.

32 Co pak odpovědí poslové národů? Že Pán založil ^aSion a ^bchudí lidu jeho v něj budou ^cdůvěřovati.