1 A stalo se, že jsme shromáždili všeliká semena všeho druhu, jak obilí všeho druhu, tak i semena ovoce všeho druhu.

2 A stalo se, že zatímco můj otec prodléval v pustině, promluvil k nám řka: Vizte, ^asnil jsem sen; neboli jinými slovy, viděl jsem ^bvidění.

3 A vizte, pro to, co jsem viděl, mám důvod radovati se v Pánu pro ^aNefiho a také pro Sama; neboť mám důvod se domnívati, že oni, a také mnozí z jejich semene, budou spaseni.

4 Ale vizte, ^aLamane a Lemueli, nesmírně se strachuji kvůli vám; neboť vizte, zdálo se mi, že ve snu vidím temnou a chmurnou pustinu.

5 A stalo se, že jsem viděl muže a ten byl oblečen v bílém ^arouše; a přišel a stanul přede mnou.

6 A stalo se, že ke mně promluvil a vyzval mě, abych ho následoval.

7 A stalo se, že když jsem ho následoval, spatřil jsem sebe, že jsem v temné a chmurné pustotě.

8 A poté, co jsem putoval po dobu mnoha hodin v temnotě, počal jsem se modliti k Pánu, aby byl ke mně ^amilosrdný podle množství svých láskyplných milosrdenství.

9 A stalo se, že poté, co jsem se modlil k Pánu, spatřil jsem veliké a rozlehlé ^apole.

10 A stalo se, že jsem spatřil ^astrom, jehož ^bovoce bylo žádoucí, aby učinilo člověka šťastným.

11 A stalo se, že jsem vykročil a pojedl z jeho ^aovoce; a shledal jsem, že je nadmíru sladké, sladší než vše, co jsem kdy ochutnal. Ano, a spatřil jsem, že jeho ovoce je bílé a že převyšuje veškerou ^bbělost, jakou jsem kdy viděl.

12 A když jsem pojedl z jeho ovoce, naplnilo to mou duši nesmírně velikou ^aradostí; pročež, počal jsem si ^bpřáti, aby má rodina z něho pojedla také; neboť jsem věděl, že je ^cžádoucí nade všechno jiné ovoce.

13 A když jsem se rozhlédl kolem, abych snad našel také svou rodinu, spatřil jsem ^ařeku s vodou; a tekla a bylo to blízko stromu, z něhož jsem pojedl ovoce.

14 A pohlédl jsem, abych spatřil, odkud přitéká; a uviděl jsem její počátek kousek stranou; a u jejího počátku jsem spatřil vaši matku Sarii a Sama a Nefiho; a stáli, jako by nevěděli, kam mají jíti.

15 A stalo se, že jsem jim pokynul; a také jsem jim řekl silným hlasem, aby přišli ke mně a pojedli z ovoce, které bylo žádoucí nade všechno jiné ovoce.

16 A stalo se, že ke mně přišli a pojedli z ovoce také.

17 A stalo se, že jsem si přál, aby přišli Laman a Lemuel a pojedli z ovoce také; pročež, pohleděl jsem k počátku řeky, abych je snad uviděl.

18 A stalo se, že jsem je uviděl, ale oni ^anechtěli ke mně přijíti a pojísti z ovoce.

19 A já jsem spatřil ^atyč ze železa a ta se táhla podél břehu řeky a vedla ke stromu, u kterého jsem stál.

20 A také jsem spatřil ^atěsnou a úzkou cestu, která vedla podél tyče ze železa až ke stromu, u kterého jsem stál; a také vedla kolem počátku pramene k tak velikému a rozlehlému ^bpoli, jako by to byl svět.

21 A viděl jsem nesčetné zástupy lidí, z nichž se mnozí tlačili kupředu, aby dosáhli ^acesty, která vedla ke stromu, u kterého jsem stál.

22 A stalo se, že se přiblížili a vkročili na cestu, která vedla k tomuto stromu.

23 A stalo se, že povstala ^amlha temnoty; ano, dokonce nesmírně veliká mlha temnoty, natolik, že ti, kteří vkročili na cestu, ztratili směr, zabloudili a ztratili se.

24 A stalo se, že jsem spatřil další, jak se tlačí kupředu, a přiblížili se a chopili se konce tyče ze železa; a tlačili se kupředu mlhou temnoty, držíce se tyče ze železa, až se přiblížili a pojedli z ^aovoce tohoto stromu.

25 A poté, co pojedli z ovoce tohoto stromu, rozhlíželi se kolem, jako by se ^astyděli.

26 A já jsem se také rozhlédl kolem dokola a spatřil jsem na druhé straně řeky s vodou velikou a ^aprostornou stavbu; a stála, jako by byla ve vzduchu vysoko nad zemí.

27 A byla plná lidí, jak starých, tak mladých, jak mužů, tak žen; a jejich způsob odívání byl nesmírně vybraný; a oni se ^aposmívali a ukazovali prstem na ty, kteří přišli a pojídali z ovoce.

28 A poté, co ^aochutnali z ovoce, ^bstyděli se kvůli těm, kteří se jim vysmívali; a ^codpadli na zakázané cesty a byli ztraceni.

29 A nyní já, Nefi, neříkám ^avšechna slova svého otce.

30 Ale abych byl stručný v psaní, vizte, viděl další zástupy tlačící se kupředu; a přišly a chopily se konce ^atyče ze železa; a tlačily se svou cestou kupředu, neustále se pevně držíce tyče ze železa, dokud se nepřiblížily a neklesly a nepojedly z ovoce stromu.

31 A viděl také další ^azástupy tápavě hledající cestu směrem k oné veliké a prostorné stavbě.

32 A stalo se, že mnozí se utopili v hlubinách ^apramene; a mnozí se mu ztratili z dohledu, bloudíce po podivných cestách.

33 A veliký byl zástup, který vstoupil do oné podivné stavby. A poté, co vstoupili do oné stavby, ukazovali ^apohrdavě prstem na mne a na ty, kteří také pojídali z ovoce; ale my jsme jich nedbali.

34 Toto jsou slova mého otce: Neboť všichni ti, kteří jich ^adbali, odpadli.

35 A ^aLaman a Lemuel nepojedli z ovoce, pravil můj otec.

36 A stalo se poté, co můj otec vypověděl všechna slova, kterých bylo mnoho, svého snu neboli vidění, že nám pravil, že pro věci, které viděl ve vidění, se nesmírně o Lamana a Lemuela obává; ano, obává se, aby nebyli zavrženi z přítomnosti Páně.

37 A pak je nabádal s veškerým citem láskyplného ^arodiče, aby poslouchali slova jeho, aby snad Pán k nim byl milosrdný a nezavrhl je; ano, můj otec jim kázal.

38 A poté, co jim kázal a také prorokoval mnohé, vyzval je, aby zachovávali přikázání Páně; a ustal k nim promlouvati.