Svátost

Ježíš Kristus se večer před svým ukřižováním sešel se svými apoštoly a zavedl svátost. „A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.“ (Lukáš 22:19–20.) Po svém vzkříšení zavedl svátost mezi Nefity (viz 3. Nefi 18:1–11).

Dnes přijímáme chléb a vodu na památku smírné oběti Ježíše Krista. Tento obřad je základní součástí našeho uctívání a našeho duchovního rozvoje. Čím více přemítáme o jeho důležitosti, tím posvátnějším se pro nás stává.

Pamatujte na Spasitele a na Jeho usmíření

Svátost vám poskytuje příležitost k tomu, abyste si s vděčností připomněli život, službu a usmíření Syna Božího.

Nalámaným chlebem si připomínáte Jeho tělo. Můžete myslet na Jeho fyzické utrpení – obzvláště na Jeho utrpení na kříži. Můžete si připomínat, že skrze Jeho milosrdenství a milost budou všichni lidé vzkříšeni a budou mít příležitost získat věčný život s Bohem.

Kalíšek vody vám připomíná, že Spasitel proléval svou krev při nesmírném duchovním utrpení a v nesmírných mukách, což započalo v zahradě Getsemany. Tam řekl: „Smutnáť jest duše má až k smrti.“ (Matouš 26:38.) Podrobil se vůli Otce a trpěl více, než jsme schopni pochopit: „Krev [tekla] z každého póru, tak veliká [byla] úzkost jeho pro zlovolnost a ohavnosti lidu jeho.“ (Mosiáš 3:7.) Můžete si připomínat, že Ježíš Kristus prolitím své krve spasil vás a všechny další lidi od následků toho, co se v písmech nazývá „původní vina“ Adamova přestupku. (Mojžíš 6:54.) Můžete si připomínat, že také trpěl za hříchy, trápení a bolesti všech dětí Nebeského Otce a že zajistil odpuštění hříchů pro ty, kteří činí pokání a žijí podle evangelia (viz 2. Nefi 9:21–23).

Obnovujte smlouvy a zaslíbená požehnání

Když přijímáte svátost, dosvědčujete Bohu, že budete pamatovat na Jeho Syna nejen během krátké chvíle onoho posvátného obřadu. Slibujete, že na Něj budete pamatovat vždy. Dosvědčujete, že jste ochotni vzít na sebe jméno Ježíše Krista a že budete dodržovat Jeho přikázání. Tím, že přijímáte svátost a činíte tyto závazky, obnovujete svou smlouvu křtu (viz Mosiáš 18:8–10; NaS 20:37).

Když dodržujete smlouvu křtu, získáváte velká požehnání. Když ji obnovujete, Pán obnovuje zaslíbené odpuštění vašich hříchů. Očištěni od hříchu jste schopni „vždy míti jeho Ducha, aby byl s [vámi]“ (NaS 20:77). Stálé společenství Ducha je jedním z největších darů, které můžete obdržet ve smrtelnosti. Duch vás bude doprovázet po cestách spravedlivosti a pokoje a povede vás k věčnému životu s vaším Nebeským Otcem a s Ježíšem Kristem.

Buďte hodni přijímat svátost

Každý týden, když se připravujete na svátost, věnujte čas tomu, abyste prozkoumali svůj život a činili pokání z hříchů. K tomu, abyste mohli přijímat svátost, nemusíte být dokonalí, ale máte mít v srdci ducha pokory a pokání. Na tento posvátný obřad se máte každý týden připravovat se srdcem zlomeným a s duchem zkroušeným (viz 3. Nefi 9:20).

Přistupujete-li ke svátosti s úctou a s vážností, kterou si tento obřad zaslouží, stává se každotýdenní příležitostí pro introspekci, pokání a znovuzasvěcení – zdrojem síly a stálé připomínky Spasitelova usmíření.

Další odkazy: 1. Korintským 11:23–29; Moroni 4–5; NaS 20:75–79; 27:2

Viz také Smlouva; Usmíření Ježíše Krista