Naděje, doufat

Slova naděje a doufat jsou někdy chápána špatně. Tato slova mají často při běžném používání náznak nejistoty. Například můžeme říci, že doufáme ve změnu počasí nebo že doufáme, že nás navštíví přítel. V jazyce evangelia však slova naděje a doufat označují něco jistého, nepochybného a aktivního. Proroci mluví o pevné naději (viz Alma 34:41) a o živé naději (viz 1. Petrova 1:3). Prorok Moroni učil: „Kdokoli věří v Boha, může s jistotou doufati v lepší svět, ano, dokonce v místo na pravici Boží, kterážto naděje pochází z víry a stává se kotvou pro duši lidí, která je učiní jistými a stálými, vždy oplývajícími dobrými skutky, vedouc je k tomu, aby oslavovali Boha“ (Eter 12:4).

Když máme naději, důvěřujeme Božím slibům. Získáváme tiché ujištění, že když budeme činit „díla spravedlivosti, obdrží[me] odměnu svou, a to pokoj v tomto světě a věčný život ve světě, který přijde“ (NaS 59:23). Mormon učil, že taková naděje přichází pouze skrze usmíření Ježíše Krista: „A v co budete doufati? Vizte, pravím vám, že budete míti naději skrze usmíření Krista a skrze moc jeho vzkříšení, abyste byli pozvednuti k životu věčnému, a to pro svou víru v něho, podle příslibu.“ (Moroni 7:41.)

Když se snažíte žít podle evangelia, roste vaše schopnost „[rozhojniti se] v naději skrze moc Ducha svatého“ (Římanům 15:13). Když se modlíte a usilujete o Boží odpuštění, vaše naděje roste. Misionář v Knize Mormonově, jmenoval se Aron, ujišťoval krále Lamanitů: „Jestliže budeš činiti pokání ze všech svých hříchů a skloníš se před Bohem a budeš ve víře vzývati jméno jeho věře, že obdržíš, pak obdržíš naději, kterou si přeješ.“ (Alma 22:16.) Naději získáváte také tehdy, když studujete písma a následujete jejich učení. Apoštol Pavel učil: „Kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze snášelivost a potěšení písem naději měli.“ (Římanům 15:4.)

Zásada naděje dosahuje do věčností, ale může nás podporovat i během každodenních životních zkoušek. „Blahoslavený ten,“ řekl žalmista, „jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho.“ (Žalmy 146:5.) S nadějí můžete najít v životě radost. Můžete „[mít] trpělivost a [snášet]… strasti s pevnou nadějí, že si jednoho dne odpočinete od všech strastí svých“ (Alma 34:41). Můžete se „tlačiti kupředu se stálostí v Kristu, majíce dokonalý jas naděje a lásku k Bohu a ke všem lidem. Pročež, budete-li se tlačiti kupředu, hodujíce na slově Kristově, a vytrváte-li do konce, vizte, tak praví Otec: Budete míti život věčný.“ (2. Nefi 31:20.)

Další odkazy: Pláč 3:25–26; 1. Korintským 15:19–22; 1. Petrova 3:15; 1. Jan 3:2–3; Jákob 4:4–6; Alma 13:28–29; 27:28; Eter 12:32; Moroni 8:26; 9:25; 10:22

Viz také Pravá láska; Protivenství; Usmíření Ježíše Krista; Víra