Z historie Církve v naší zemi
Díl 1.: Působení Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v Českých zemích – počátky
První snahy Církve u nás sahají až do roku 1883, kdy byli povoláni na misii v Rakousko-Uhersku starší Thomas Biesinger a Paul Hammer. Samozřejmě, že začali nejdříve ve Vídni a shromáždění měli po bytech. Tehdy však začal platit ve Vídni vojenský zákon a všem cizincům hrozilo vězení nebo vyhoštění. Proto se rozhodl starší Biesinger odjet do Čech, do Prahy – a tak se v březnu 1884 stal prvním misionářem působícím na české půdě.
Veřejná shromáždění nebyla povolena, ale starší Biesinger se pustil do konverzací s německy mluvícími lidmi, aby otestoval jejich zájem poznávat nové náboženství. 25. března byl zatčen za agitaci pro státem neschválenou sektu. Po předběžném výslechu šel do vazby a po soudním líčení byl odsouzen na 30 dní vězení a těžkých prací a k pokutě 30 zlatých. Po 68 dnech věznění byl propuštěn a měl opustit zemi. Přesto ve svém misionářském úsilí pokračoval posíláním církevní literatury přátelům, se kterými se seznámil ve vězení, a v červnu 1884, těsně před opuštěním Prahy, stačil ještě pokřtít a konfirmovat jednoho ze dvou žalobců u soudu, Anthona Justa, prvního člena Církve v Čechách. Nedlouho nato by povolán do Maďarska a stal se prvním misionářem v Maďarsku.
Pak byla dlouhá přestávka. Přešla 1. světová válka, došlo k převratům a revolucím. Smlouva ze Saint Germain zaručovala lidem m.j. svobodu vyznání. Vzniklo Československo, které vyzvalo všechny Čechy, kteří chtěli, aby přišli zpět. Tak přijela z Vídně do Prahy také sestra Františka Brodilová, pokřtěná 21. 9. 1913, se dvěma dcerami. Přes velké obtíže umožnila svým dcerám vzdělání, Církev jim ale chyběla. Bez přátel a příbuzných se snažila vychovávat dcery podle zásad evangelia. Od Církve slyšely málo – až je jednoho dne navštívil president Baliff z Vídně. 3. června 1921 byly obě její dcery pokřtěny – šlo o první dva křty na půdě Československa. Bylo to velké povzbuzení, ale bratři misionáři nepřicházeli ještě po další léta.
Když předsedal misii v Drážďanech president Tadje, byly návštěvy častější. Když byla sestra Brodilová na smrt nemocná, poslal k ní bratra Wunderlicha, který jí dal požehnání v nemoci s tím, že nezemře, protože má ještě vykonat velkou práci v této zemi – a tak se uzdravila. Po dalších měsících je přišel navštívit apoštol James E. Talmage s presidentem Valentinem. Mluvili i o misionářích, ale pravý čas ještě nenastal.
V roce 1928 se podruhé jako misionář do Prahy vrátil starší Biesinger (nyní ve věku 81 let) a získal legální potvrzení, že Církev v Československu může působit. Ale brzy se vrátil domů a jeho místo nikdo nenahradil. Sestry Brodilovy se už obávaly, že se zase nic nestane, ale sestra Františka Brodilová dostala nápad napsat Prvnímu předsednictvu Církve. Dostala zprávu, že se otevírá misie v Jižní Americe, a věřila, že k tomu brzy dojde i u nás.
Brzy přišla zpráva od presidenta Johna A. Widtsoe. Dotazoval se na konečné informace o situaci v zemi. Vyměnili si několik dopisů, až nakonec přišla zpráva, že misionáři přijdou do země příští léto. A skutečně, v květnu 1929 přišla zpráva z konference kněžství, že byl povolán bratr Arthur Gaeth, jehož maminka pocházela od Moravské Třebové, aby jel do Prahy a začal průzkum a podnikl potřebné kroky pro bezprostřední otevření Československé misie.
Bratr Arthur Gaeth přijel 8. června 1929. Navštívil všechny příslušné úřady a důležité osobnosti, včetně tajemníků prezidenta Masaryka, které by mohly poskytnout radu, pomoc a podporu při získávání potřebných povolení a informací, jak pracovat podle zdejších zákonů, ale také, aby je informoval o účelu, poslání a záměrech Církve. Zjišťoval také, jak získat shromažďovací prostory, učebnice a učitele pro výuku českého jazyka, a možnosti informovat lidi o Církvi tiskem nebo rozhlasem a možnosti překládání a tisku církevních materiálů a knih.
První shromáždění se uskutečnilo 30. června 1929 u sestry Brodilové. Ducha Páně všichni pocítili v hojnosti. Sestry Brodilovy svou znalostí angličtiny a němčiny později velmi pomáhaly misionářům v jejich práci a při přípravě dalších proslovů v češtině.
8. července přijel president Evropské misie, apoštol John A. Widtsoe. Během 16 dnů poskytoval potřebná školení, nastínil postup, program, poslání a úkoly pro zahájení a řízení činnosti nové misie a duchovní vedení a povzbuzení jak bratru Gaethovi, tak i pěti misionářům, kteří do 19. července dorazili do Prahy.
Společně připravili program zasvěcovacích bohoslužeb, naplánovaných na 24. července 1929 – na den výročí vstupu prvních pionýrů – členů Církve – do údolí Solného jezera v Utahu. Na severním pahorku nad staroslavným hradem Karlštejnem mělo být Československo zasvěceno pro hlásání evangelia a otevřena Československá misie Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.