2018
Ncav Tes Nrog Kev Khuv Leej
Xya Hli Ntuj 2018


Daim Duab
Ministering

Tej Ntsiab Cai txog Kev Txhawb Pab, Xya Hli Ntuj 2018

Ncav Tes Nrog Kev Khuv Leej

Thaum nej coj raws li tus Cawm Seej tus yam ntxwv muaj kev khuv leej, nej yuav paub hais tias nej pab tau lwm tus lub neej.

Kev khuv leej yog kev paub txog lwm tus tej kev txhawj xeeb thiab yog kev xav pab los yog kev ris lawv tej nra. Kev khi lus coj raws li tus Cawm Seej yog kev khi lus hais tias peb yuav muaj kev khuv leej peb thiaj li “ib leeg txaus siab ris ib leeg tej nra” (Mauxiyas 18:8). Kev txib saib xyuas lwm tus yeej yog lub cib fim txhawb pab lawv zoo li tus Tswv yuav ua: nrog kev khuv leej, thiaj li pab tau (saib Yudas 1:22). Tus Tswv txib hais tias, “Nej yuav tsum ua siab dawb siab zoo thiab ib leeg hlub ib leeg” (Xakhaliyas 7:9).

Tus Cawm Seej txoj Kev Khuv Leej

Kev khuv leej yog ib qho tseem ceeb nyob hauv tus Cawm Seej txoj hauj lwm qhuab qhia (saib qhov hu ua: “Ib tug Cawm Seej uas Khuv Leej”). Muaj ntau zaus uas Nws txoj kev khuv leej rau Nws cov neeg ua rau Nws xav ncav tes pab cov uas nyob ib puag ncig Nws. Vim Nws paub tias tib neeg xav li cas thiab xav tau dab tsi, Nws paub ua li cas kom foom koob hmoov rau lawv thiab siv tej txheej txheem qhia lawv uas yuav muaj nqis tshaj plaws rau lawv. Tus Cawm Seej txoj kev xav txhawb nqa peb kom tsis raug kev nyuaj siab ua rau Nws ua qhov uas muaj kev khuv leej loj tshaj plaws: Nws txoj Kev Theej Txhoj kom kov yeej tib neeg tej kev txhaum thiab kev txom nyem.

Qhov uas Nws txawj pab tib neeg raws li lawv xav tau yog ib qho uas peb yuav tsum muaj siab xav ua thaum peb pab lwm tus. Thaum peb ua neej ncaj ncees thiab mloog tus Ntsuj Plig tej kev tshoov siab, peb yuav paub ua tej yam tseem ceeb kom ncav tes pab lawv.

Peb txoj Kev Khi Lus ntawm Kev Khuv Leej

Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej xav kom Nws cov me nyuam muaj kev khuv leej (saib 1 Kauleethaus 12:25–27). Yog peb yuav ua cov thwj tim tiag tiag, peb yuav tsum muaj kev khuv leej rau lwm tus, qhov tseem ceeb yog cov neeg uas xav tau kev pab (Q&K 52:40).

Thaum peb khi lus tias peb yuav ris Yexus Khetos lub npe thaum peb ua kev cai raus dej, peb qhia tias peb txaus siab muaj kev khuv leej. Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring, tus Pab Cuam thib Ob hauv Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm, tau qhia hais tias lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv pab peb ua li ntawd: “Nej yog cov mej zeej ntawm Yexus Khetos lub Koom Txoos. …

“Qhov no yog vim li cas nej xav pab ib tug neeg uas ris nra hnyav vim nws nyuaj siab thiab raug teeb meem mus tom ntej. Nej tau cog lus tias nej yuav pab lawv kom lawv tej nra yuav sib thiab lawv yuav txais kev nplij siab. Nej tau txais lub hwj chim kom pab ua rau tej nra no sib thaum nej tau txais lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv.”1

Piv txwv hais tias, ib tug muam nyob hauv Russia muaj xwm txheej hauv nws tsev neeg uas ua rau nws tuaj tsis tau rau lub koom txoos ntev dua li ib xyoos. Ib tug muam ntxiv nyob hauv ceg ntseeg ntawd twb muaj kev khuv leej pab nws txhua Hnub Caiv thaum uas tus muam no hu nws qhia nws txog tej zaj lus uas tib neeg hais thiab qhia, leej twg yuav mus ua tub txib, qhia txog cov me nyuam uas nyuam qhuav yug los, thiab lwm yam hauv nws ceg ntseeg. Thaum tus muam uas yuav tsum nyob hauv tsev nws tsev neeg qhov teeb meem twb daws lawm, nws xav tias nws tseem koom siab nrog ceg ntseeg ntawd vim tias nws tus phooj ywg hu tuaj rau nws txhua lub lim tiam.

Lus Cim

  1. Henry B. Eyring, “The Comforter,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2015, 18.