Poselství Prvního předsednictva
Pevně zakotveni
Před nedávnem jsem měl příležitost plavit se na velké lodi podél nádherného pobřeží Aljašky ve Spojených státech. Když kapitán připravoval loď na noční zastávku v odlehlém nedotčeném zálivu, pozorně zhodnotil místo i podmínky, jako například dobu přílivu a odlivu, hloubku vod a vzdálenost od nebezpečných překážek. Když byl spokojený, spustil kotvu, aby loď zůstala bezpečně a pevně zakotvena, což umožnilo pasažérům obdivovat velkolepou krásu Božích stvoření.
Zatímco jsem sledoval pobřeží, začal jsem si uvědomovat, že loď byla téměř nepostřehnutelně unášena každým sebemenším závanem větru a spodním proudem. Loď však spolehlivě a vytrvale zůstávala uvnitř neměnného kruhu vymezeného délkou kotevního lana a silou kotvy.
Kapitán nenechal kotvu uloženou na lodi s tím, že bude připravena ke spuštění pro případ, že by se přiblížila bouře. Nikoli, on zakotvil plavidlo v rámci preventivního opatření, čímž ochránil loď před tím, aby se dostala do nebezpečných vod nebo aby byla pomalu unášena ke břehu, zatímco pasažéři a posádka by se domnívali, že jsou v bezpečí.
Když jsem o tomto výjevu přemýšlel, napadlo mě, že jestli toto není příležitost vytvořit podobenství, tak jsem nikdy nepilotoval letadlo.
Proč potřebujeme kotvy
Účelem kotvy je bezpečně zajistit loď na požadovaném místě nebo pomáhat s ovládáním lodi, když je špatné počasí. Aby však tyto životně důležité účely mohly být naplňovány, pouze kotva sama o sobě nestačí. Kotva musí být pevná a spolehlivá a musí být patřičně spuštěna ve správný čas a na správném místě.
Kotvy potřebují i jednotlivci a rodiny.
Protivenství může přijít jako velká bouře, která nás má smést z cesty a hrozit, že nás vrhne na skaliska. Někdy se však ocitáme v ohrožení, i když vše vypadá bezpečně – vane lehký vánek a voda je klidná. Ve skutečnosti se v největším nebezpečí můžeme nacházet tehdy, když jsme unášeni proudem a tento pohyb je tak nepatrný, že si jej sotva povšimneme.
Naší kotvou je evangelium
Kotvy musí být pevné, silné a dobře udržované, aby je bylo možné použít ve chvíli, kdy jich je zapotřebí. Navíc musí být připevněny k podkladu, který musí být schopen udržet váhu protichůdných sil.
Evangelium Ježíše Krista takovou kotvou bezpochyby je. Bylo připraveno Stvořitelem vesmíru za božským účelem a navrženo tak, aby zajistilo Jeho dětem bezpečí a vedení.
Co jiného koneckonců evangelium je, když ne Boží plán, jehož cílem je vykoupit Jeho děti a přivést je zpět do Jeho přítomnosti?
Uvědomíme-li si, že pro všechny věci je přirozené nechat se unášet, musíme pevně zakotvit na skálopevném podloží pravdy evangelia. Nemůžeme svou kotvu jen tak lehce spustit do písčin pýchy nebo ji nechat, ať se sotva dotýká povrchu našeho přesvědčení.
Tento měsíc máme příležitost vyslechnout si slova služebníků Božích na generální konferenci Církve. Jejich slova spolu s písmy a s nabádáními Ducha nám poskytují bezpečný a skálopevný základ věčných hodnot a zásad, k němuž můžeme připevnit svou kotvu, abychom mohli být i nadále neochvějní a pevní uprostřed bojů a zkoušek života.
Dávný prorok Helaman učil: „Pamatujte, že na skále Vykupitele našeho, jenž jest Kristus, Syn Boží, musíte postaviti základ svůj; aby, až ďábel vyšle mocné větry své, ano, šípy své ve vichřici, ano, až vás bude tlouci všechno krupobití jeho a mocná bouře jeho, to nemělo nad vámi žádné moci k tomu, aby vás to stáhlo do propasti bídy a nekonečné bědy pro onu skálu, na níž jste postaveni, která je jistým základem, základem, stavějí-li lidé na něm, nemohou padnouti.“ (Helaman 5:12.)
Hodnota pevného zakotvení
Život dokáže naši kotvu podrobit zkoušce a pokoušet nás k tomu, abychom se nechávali unášet. Je-li však naše kotva správně uchycena na skále našeho Vykupitele, pak vydrží – bez ohledu na sílu větru a přílivu či na výšku vln.
Loď samozřejmě není postavena pro to, aby jen přebývala v přístavu; naopak, jejím úkolem je zvednout kotvu a brázdit moře života. Ale to je podobenství pro jinou příležitost.
Pro tuto chvíli čerpám útěchu z vědomí, že díky kotvě evangelia a skále našeho Vykupitele budeme vždy v klidu a v bezpečí.
Taková kotva bude bránit tomu, abychom byli unášeni do nebezpečí a neštěstí. Díky ní budeme mít úžasnou příležitost těšit se z jedinečných krás proměnlivé a okouzlující krajiny života.
Život je krásný a stojí za to žít. Vítr, bouře a převládající proudy nás mohou pokoušet k tomu, abychom se nechali unášet vstříc zjevným i skrytým nebezpečím, ale poselství evangelia a jeho božská moc nás budou udržovat na cestě, která vede zpět do bezpečného přístavu našeho Nebeského Otce.
Přál bych si, abychom nejenom naslouchali proslovům dubnové generální konference, ale abychom ona poselství také uplatňovali v každodenním životě jako pevně spuštěnou kotvu.
Kéž nám Bůh v tomto významném a nezbytném úsilí žehná!
Náměty pro výuku z tohoto poselství
Zvažte možnost pohovořit o důležitosti kotvy v souvislosti s plavbou Lehiovy rodiny do zaslíbené země. (Viz 1. Nefi 18.) Mohli byste zdůraznit 1. Nefiho 18:11–15 – v době, kdy je Nefi spoután, přestane fungovat Liahona a loď je hnána prudkými bouřemi. Jakým následkům čelíme, když nejsme pevně zakotveni v evangeliu? Mohli byste rovněž upozornit na 1. Nefiho 18:21–22 a probrat, jak můžeme dosáhnout bezpečí tím, že se obrátíme ke Spasiteli.