2013
Je to zázrak
Květen 2013


Je to zázrak

Pokud nejste misionáři na plný úvazek s misionářskou jmenovkou přišpendlenou na oblečení, nyní je čas namalovat si ji na srdce – namalovat si ji „ne černidlem, ale Duchem Boha živého“, jak řekl Pavel.

Obrázek
Starší Neil L. Andersen

Smrtelný život Ježíše Krista byl naplněn zázraky: matka byla pannou, ukázala se nová hvězda, andělé se zjevili pastýřům, slepý viděl, chromý chodil, andělé byli v Getsemanech a u hrobu a největší zázrak ze všech – Jeho slavné Vzkříšení.

Dovedete si představit scénu s jedenácti apoštoly na hoře poblíž Galileje, když k nim přišel vzkříšený Pán a řekl jim: „Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého“?1 „Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.“2

„Všecky národy“? „Po všem světě“? „Všemu stvoření“? Bylo to možné? I když je Ježíš ujišťoval o tom, že je při šíření evangelia budou ve skutečnosti doprovázet zázraky, určitě o tom pochybovali.3

Víra překonala pochyby a Petr pozvedl hlas, řka:

„Všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, … ušima pozorujte slov mých. …

… Ježíše toho Nazaretského, … toho … vzavše, a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste. …

Toho Ježíše vzkřísil Bůh, [a] my všickni svědkové jsme.“4

Onoho dne došlo k nepopiratelnému duchovnímu výlevu, a bylo pokřtěno 3 000 duší. Tak jak Ježíš slíbil, víru věřících následovaly znamení a zázraky.

Když byla Církev Ježíše Krista před 183 lety na zemi znovuzřízena, v Pánově příkazu Jeho malé skupině učedníků se opakovala Jeho slova pronesená před staletími: „Hlas varování bude pro veškerý lid.“5 „Neboť, vpravdě, hlas musí vycházeti … do celého světa a do nejzazších částí země.“6

„Pro veškerý lid“? „Do celého světa“? „Do nejzazších částí země“? Bylo to možné?

Spasitel ujišťoval své Svaté posledních dnů7 o rozsahu a určení tohoto podivuhodného díla, ale byli to vůbec schopni pochopit? Určitě pochybovali o tom, zda je budou při šíření evangelia skutečně doprovázet zázraky.

Víra opět překonala pochyby a tisíce lidí byly pokřtěny. Starší Wilford Woodruff našel v Anglii celou komunitu, která čekala na jeho příchod. Spočinul na nich Duch Páně, a starší Woodruff během svých prvních měsíců na farmě Benbow pokřtil 45 kazatelů a několik set členů.8

Dnes tomu není jinak. Když jsme asi před 40 lety byli se starším Davidem A. Bednarem misionáři (a mohu vás ujistit, že my nejsme těmi nejstaršími navrátivšími se misionáři, kteří sedí v těchto červených křeslech), sloužilo tehdy 16 000 misionářů. Jak řekl včera president Thomas S. Monson, v dnešní době jich máme 65 000 – více než kdy předtím. Tehdy bylo v Církvi 562 kůlů. Dnes jich je více než 3 000. Tehdy se naše sbory a odbočky nacházely v 59 zemích. Dnes máme kongregace ve 189 zemích a teritoriích světa z celkového počtu 224. Co do počtu je nás málo, jak to předpověděl Nefi.9 Ale současně jsme vy i já očitými svědky Danielových prorockých slov o tom, že „se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, … [a naplňuje] všecku zemi“.10

Naše doba je pozoruhodná doba zázraků. Před šesti měsíci, když president Monson oznámil snížení věku pro mladé muže a mladé ženy, kteří si přejí sloužit na misii, došlo k nepopiratelnému duchovnímu výlevu. Víra překonala pochyby a mladí muži a ženy vykročili vpřed. Ve čtvrtek po konferenci jsem byl pověřen doporučit misionářská povolání Prvnímu předsednictvu. Byl jsem ohromen, když jsem viděl žádosti 18letých mužů a 19letých žen, kteří již upravili své plány, navštívili lékaře, měli pohovor se svým biskupem a presidentem kůlu a odeslali své misionářské přihlášky – a to všechno za pouhých pět dnů. Nyní se k nim připojují tisíce dalších. Je to zázrak.

Jsme vděčni za povzbuzující víru našich sester, za rostoucí počet misionářů, kteří se hlásí z celého světa, a za rostoucí počet manželských párů připravených sloužit. Bylo oznámeno 58 nových misií a naše přeplněné Misionářské výcvikové středisko v Provu překvapivě našlo nového společníka v Mexico City.

President Thomas S. Monson řekl: „Bereme nanejvýš vážně Spasitelovo zmocnění … ‚Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého‘.“11 „Tato … věc … půjde dál a bude měnit život druhých a žehnat jim. … Žádná síla v celém světě nemůže zastavit dílo Boží.“12

Zatímco se Pánovo evangelium šíří po celém světě, jsme svědky mnoha Jeho zázraků.

Bratři a sestry, tak jak Pán inspiruje více misionářů ke službě, tak také bezesporu probouzí mysl a otevírá srdce většího počtu dobrých a čestných lidí, kteří Jeho misionáře přijmou. Vy je již znáte nebo je poznáte. Jsou mezi členy vaší rodiny a mezi vašimi sousedy. Míjejí vás na ulici, sedí vedle vás ve škole a jsou s vámi v kontaktu na internetu. I vy jste důležitou součástí tohoto rozvíjejícího se zázraku.

Pokud nejste misionáři na plný úvazek s misionářskou jmenovkou přišpendlenou na oblečení, nyní je čas namalovat si ji na srdce – namalovat si ji „ne černidlem, ale Duchem Boha živého“, jak řekl Pavel.13 A vy, navrátivší se misionáři, najděte svou starou jmenovku. Nenoste ji, ale dejte si ji někam, kde ji budete mít na očích. Pán vás nyní potřebuje více než kdy předtím, abyste byli nástrojem v Jeho rukou. My všichni máme k tomuto zázraku čím přispět.

Každý spravedlivý člen Církve přemýšlí o tom, jak se dělit o evangelium. Někteří se o evangelium dělí přirozeně, a od nich se můžeme mnohému naučit.14 Jiní s tím zápasí a přemýšlejí, jak to dělat lépe, a přejí si, aby nás opustil pocit provinění, který kvůli tomu někdy máme.

Naše touha dělit se o evangelium nás všechny přivádí na kolena, a tak to má být, protože potřebujeme Pánovu pomoc.

President Monson nás požádal, abychom se modlili za ty „oblasti, kde je naše působení omezeno a kde nám není dovoleno sdílet evangelium svobodně“.15 Budeme-li naléhavě a v jednotě prosit našeho Otce v nebi, bude nám Pán i nadále otevírat důležité dveře.

Také se modlíme za své vlastní příležitosti ke sdílení evangelia. Apoštol Petr řekl: Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo vás požádá o zdůvodnění naděje, která je ve vás.16

Se všemi těmi nepokoji17 a zmatky18 dnešního světa nikoho nepřekvapí, že stále méně lidí navštěvuje své bohoslužby. Ačkoli mnozí si přejí být blíže Bohu a lépe rozumět účelu života, mají nezodpovězené otázky. Mnozí mají srdce otevřené pravdě, ale jak to vyjádřil prorok Amos: „[Toulají se sem a tam,] hledajíce slova Hospodinova, však [nemohou je najít].“19 Se zodpovězením těchto otázek jim můžete pomoci vy. Při svých každodenních rozhovorech můžete vždy něco doplnit k jejich víře v Krista.20

Spasitel řekl: „Vyzdvihněte světlo své, aby mohlo svítiti světu. Vizte, já jsem to světlo, které budete vyzdvihovati.“21

Slibuji vám, že když se budete modlit o to, koho máte oslovit, budou se vám v mysli vybavovat konkrétní jména a tváře. Slova, která máte vyslovit, vám budou dána právě v tu chvíli, kdy je budete potřebovat.22 Budete mít spoustu příležitostí. Víra překoná pochyby a Pán vám bude žehnat vašimi čistě osobními zázraky.

Spasitel nás učil, jak se dělit o evangelium. Mám rád příběh o Ondřejovi, který se zeptal: „Mistře, kde bydlíš?“23 Ježíš mohl uvést místo, kde bydlí. Ale místo toho Ondřejovi řekl: „Poď a viz.“24 Rád si představuji, že Spasitel řekl: „Poď a viz nejen to, kde bydlím, ale také jak žiji. Poď a viz, kdo jsem. Poď a pociťuj Ducha.“ Nevíme vše o tom, co se onoho dne dělo, ale víme, že když Ondřej našel svého bratra Šimona, prohlásil: „Nalezli jsme … [Krista].“25

Ty, kteří při rozhovoru s námi projeví nějaký zájem, můžeme podle Spasitelova příkladu vyzvat slovy „poď a viz“. Někteří naši výzvu přijmou, jiní ne. Všichni známe někoho, kdo byl vyzván několikrát, než výzvu „poď a viz“ doopravdy přijal. Pomysleme také na ty, kteří byli kdysi s námi, ale nyní je vídáme jen výjimečně, a vyzvěme je, aby se vrátili a znovu „viděli“.

U každého respektujeme jeho rozhodnutí i načasování. Pán řekl: „Nechť se každý člověk rozhoduje sám za sebe.“26 Když někdo neprojevuje zájem, nemusí to oslabit pouta našeho přátelství a lásky. Ať už je výzva přijata, nebo ne, když druhé vyzvete slovy „poď a viz“, pocítíte souhlas Pána a s tímto souhlasem také přidanou víru k tomu, abyste se stále znovu a znovu dělili o své přesvědčení.

Ti, kteří používají internet a mobilní telefony, mají navíc další způsoby, jak mohou druhým říkat „poď a viz“. Učiňme ze sdílení své víry na internetu ve větší míře součást svého každodenního života. LDS.org, Mormon.org, Facebook, Twitter – to vše jsou příležitosti.

Mladí členové v Bostonu, kteří se chtěli dělit o evangelium, založili několik blogů.27 Ti, kteří vstoupili do Církve, se o ní začali učit na internetu. Pak následovaly misionářské lekce. Díky této zkušenosti získali tito mladí také větší víru k osobním rozhovorům o evangeliu. Jeden z nich řekl: „Toto není misionářská práce. Toto je misionářská zábava!“28

My všichni jsme do toho zapojeni. S dalšími členy ze sboru a s misionáři plánujeme, modlíme se a navzájem si pomáháme. Prosím, vyhrazujte misionářům na plný úvazek místo ve svých myšlenkách a modlitbách. Se svou rodinou a přáteli jim důvěřujte. Pán jim důvěřuje a povolal je, aby učili ty, kteří Ho hledají, a aby jim žehnali.

President Paulo Kretly z misie Mozambik Maputo se podělil o tento zážitek: „V Mozambiku je běžné, že páry žijí spolu, [aniž by byly oddány,] protože tradice v Africe vyžaduje při svatbě velmi nákladné věno, věno, které si většina párů nemůže dovolit.“29

Členové a misionáři s modlitbou přemýšleli o tom, jak pomoci.

Odpověď na jejich modlitby spočívala v tom, že budou zdůrazňovat zákon cudnosti a důležitost manželství a věčné rodiny. A zatímco budou pomáhat párům činit pokání a zákonně uzavřít sňatek, budou učit o štěstí, které přichází jedině následováním Ježíše Krista.

Toto je obrázek manželských párů ze dvou různých měst v Mozambiku. V pátek měli svatbu a v sobotu byli se svými staršími dětmi pokřtěni.30 Přátelé a rodina byli pozváni, aby „přišli a viděli“, a stovky skutečně „přišly a viděly“.

Po křtu jedna sestra řekla: „Museli jsme se rozhodnout, zda se budeme řídit tradicemi svých otců, nebo zda budeme následovat Ježíše Krista. Rozhodli jsme se následovat Krista.“31

Nemusíte žít v Mozambiku, ale znovuzřízené evangelium Ježíše Krista můžete šířit svým vlastním způsobem i ve své vlastní kultuře.

Modlete se k Nebeskému Otci. Toto je Jeho posvátné dílo. On vás povede v tom, co máte dělat. Bude otevírat dveře, odstraňovat zábrany a pomáhat vám překonávat překážky. Pán prohlásil: „Hlas varování bude pro veškerý lid, skrze ústa učedníků mých, … a nikdo je nezastaví.“32

Svědčím o tom, že „hlas Páně [bude dosahovati] do končin země, aby všichni, kteří chtějí slyšeti, mohli slyšeti“.33 Je to zázrak. Je to zázrak! Ve jménu Ježíše Krista, amen.

Odkazy

  1. Matouš 28:19.

  2. Marek 16:15.

  3. Viz Matouš 28:20Marek 16:17–18.

  4. Skutkové 2:14, 22–23, 32.

  5. Nauka a smlouvy 1:4.

  6. Nauka a smlouvy 58:64.

  7. Viz Nauka a smlouvy 1:5.

  8. Viz Teachings of Presidents of the Church: Wilford Woodruff (2004), 89–92.

  9. Viz 1. Nefi 14:12.

  10. Daniel 2:34–35.

  11. Thomas S. Monson, „Vítejte na konferenci“, Liahona, květen 2009, 5.

  12. Thomas S. Monson, „Opět se scházíme“, Liahona, květen 2012, 4.

  13. 2. Korintským 3:3.

  14. Viz Clayton M. Christensen, The Power of Everyday Missionaries: The What and How of Sharing the Gospel (2013).

  15. Thomas S. Monson, „Vítejte na konferenci“, Liahona, listopad 2009, 6.

  16. Viz 1. Petrova 3:15.

  17. Zjišťují, že pravdy prověřené minulostí jsou předefinovávány nebo ignorovány; viz Nauka a smlouvy 1:16; viz také Nauka a smlouvy 132:8.

  18. Viz Nauka a smlouvy 45:26; 88:91.

  19. Amos 8:12.

  20. Prorok Joseph Smith řekl: „Mají presbyteriáni nějakou pravdu? Ano. Mají baptisté, metodisté atd. nějakou pravdu? Ano. … My máme shromáždit veškeré dobré a pravdivé zásady na světě a uchovávat je jako poklad.“ (History of the Church, 5:517.) „Nežádáme po nikom, aby odvrhl jakékoli dobro, které má; pouze lidi žádáme, aby přišli a získali více. Co kdyby celý svět přijal toto evangelium? Potom by uzřeli okem v oko, a na lid by byla vylita požehnání Boží, což je touhou celé mé duše.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 153.) President Gordon B. Hinckley řekl: „Dovolte mi říci, že oceňujeme pravdu ve všech církvích i dobro, které dělají. My v zásadě říkáme lidem – vezměte s sebou veškeré dobro, které máte, a podívejme se, zda k tomu můžeme něco přidat. V tom spočívá duch tohoto díla. To je podstata naší misionářské služby.“ („Slova žijícího proroka“, Liahona, duben 1999, 19.) „Musíme být přátelskými lidmi. Musíme ve všech lidech rozpoznávat to dobré. Nechodíme po světě a nekritizujeme druhé církve. Kážeme a učíme v pozitivním a povzbuzujícím duchu. My v zásadě říkáme těm, kteří jsou jiného náboženského vyznání – vezměte s sebou veškeré dobro, které máte, a podívejme se, zda k tomu můžeme něco přidat. To je skutečná podstata našeho velkolepého misionářského programu, a přináší to výsledky.“ („Messages of Inspiration from President Hinckley“, Church News, Nov. 7, 1998, 2; viz ldschurchnews.com.)

  21. 3. Nefi 18:24.

  22. Viz Nauka a smlouvy 84:85; 100:6.

  23. Jan 1:38.

  24. Jan 1:39.

  25. Jan 1:41.

  26. Nauka a smlouvy 37:4.

  27. Viz například youngandmormon.com.

  28. Telefonní rozhovor s Jacksonem Haightem, 22. března 2013.

  29. Osobní e-mail od presidenta Paula V. Kretlyho z 6. března 2013.

  30. Fotografie poskytl president Paulo V. Kretly. První skupina byla z Maputa; byli oddáni 30. listopadu 2012 a pokřtěni 1. prosince 2012. Druhá skupina byla z Beiry; byli oddáni 1. března 2013 a pokřtěni 2. března 2013.

  31. Osobní e-mail od presidenta Paula V. Kretlyho z 6. března 2013.

  32. Nauka a smlouvy 1:4–5.

  33. Nauka a smlouvy 1:11.