Věci týkající se spravedlivosti
Je třeba, abychom jako rodiče a vedoucí bděli nad svými členy a rodinami a pomáhali jim držet se stranou od toho, co by je mohlo vést k duchovní smrti.
V Nauce a smlouvách se píše, že po svědectví služebníků Božích bude následovat svědectví zemětřesení a svědectví dalších událostí. „A všechny věci budou ve zmatku; a zajisté, srdce lidské jim ochabne; neboť strach přijde na všechny lidi.“ (NaS 88:91; viz také verše 88–90.)
Jako člen karibského územního předsednictva jsem byl svědkem toho, jak věrní Svatí nahradili obavy vírou. To, co se stalo na Haiti, lze připodobnit k příběhům z Knihy Mormonovy.
Obraz oné hrozné zkázy mi připomněl slova z 28. kapitoly v knize Alma: „Byla to doba, kdy bylo po celé zemi slyšeti veliké truchlení a bědování.“ (Alma 28:4.)
O život přišlo čtyřicet dva členů. I když jejich rodiny a přátelé „truchlí nad ztrátou svých příbuzných, … přece se radují a těší v naději, a dokonce vědí, podle příslibů Páně, že ti budou pozdviženi, aby přebývali na pravici Boha ve stavu nikdy nekončícího štěstí“. (Alma 28:12.)
Církev okamžitě poslala členům i nečlenům pomoc, která byla distribuována pod vedením místních vedoucích kněžství a Pomocného sdružení. Obdrželi nejen lékařskou pomoc, potraviny, vodu a další základní potřeby, ale i rady, vedení a útěchu od místních vedoucích. Dostává se jim podpory od členů Církve po celém světě, kteří jsou „ochotni truchliti s těmi, kteří truchlí; ano, a utěšovati ty, kteří mají útěchy zapotřebí“. (Mosiáš 18:9.)
Jiní proroci nás v jiných dobách varovali před jinou tragédií, která je méně zjevná, ale neméně závažná – totiž „[strašné smrti, která] přijde na zlovolné; neboť zemřou co do věcí týkajících se věcí spravedlivosti; neboť jsou nečistí a žádná nečistá věc nemůže zděditi království Boží“. (Alma 40:26.)
Nefi učil této zásadě své bratry a říkal jim, že ti, kteří „zemřou … ve své zlovolnosti, musejí býti také zavrženi stran věcí, které jsou duchovní, které příslušejí spravedlivosti“. (1. Nefi 15:33.)
Samuel, lamanitský prorok, učil, že „kdokoli pokání nečiní, je poražen a uvržen do ohně; a přichází na ně opět duchovní smrt, ano, druhá smrt, neboť jsou opět odříznuti co do věcí týkajících se spravedlivosti“. (Helaman 14:18.)
Tragédie spočívající ve smrti ve věcech, které jsou duchovní, zasahuje více toho, kdo byl „jednou osvícen Duchem Božím a měl velké poznání věcí příslušejících spravedlivosti, a pak upadl v hřích a přestupek, stává se zatrvzelejším, a tak je jeho stav horší, nežli kdyby tyto věci nikdy nepoznal“. (Alma 24:30.)
Je třeba, abychom jako rodiče a vedoucí bděli nad svými členy a rodinami a pomáhali jim držet se stranou od toho, co by je mohlo vést k duchovní smrti. Snažíme se také zachránit ty, kteří jsou nyní mrtví, pokud jde o věci duchovní, a pomáháme jim, aby byli „znovuzrozeni; ano, zrozeni z Boha, proměněni z tělesného a padlého stavu svého do stavu spravedlivosti, jsouce Bohem vykoupeni, a [stali] se syny a dcerami jeho“. (Mosiáš 27:25.)
Duchovní uzdravení těch, kteří byli mrtví, pokud jde o věci týkající se spravedlivosti, přichází skrze moc Usmíření, skrze obrácení se k pravdě a skrze zachovávání zásad spravedlivosti.
Výuka našich členů a rodin ve věcech týkajících se spravedlivosti je v procesu vedoucímu k trvalému obrácení nezbytná, protože je může vést k tomu, aby získali správné poznání Pánových přikázání, zásad a nauk evangelia a dalších požadavků a obřadů, kterým se musíme podrobit, chceme-li dosáhnout spasení v Pánově království.
V písmech je mnoho příkladů, které potvrzují, že výuka „věcí týkajících se spravedlivosti“ je pro dosažení trvalého obrácení důležitá. V záznamu o tom, jak Ammon a jeho bratři kázali evangelium mezi Lamanity, se dočítáme: „A Ammon kázal lidu krále Lamoniho; a stalo se, že je učil všemu o věcech týkajících se spravedlivosti.“ (Alma 21:23.)
Výsledky pečlivé výuky věcem týkajícím se spravedlivosti můžeme vidět, když pokračujeme v četbě, v kapitole 23, kde se píše: „Tolik, kolik uvěřilo, neboli tolik, kolik bylo přivedeno k poznání pravdy, … bylo obráceno k Pánu [a] nikdy neodpadlo.“ (Alma 23:6.)
Když Alma starší zřídil Církev, vysvětil způsobilé muže, aby byli kněžími a učiteli, kteří by „bděli nad svým lidem a živili jej věcmi, jež se týkají spravedlivosti“. (Mosiáš 23:18.)
Rodiče zastávají zásadní roli v tom, že svým dětem pomáhají porozumět věcem týkajícím se spravedlivosti. V Knize Mormonově se dozvídáme, že Alma mladší, jsa zarmoucen nepravostmi, válkami a sváry a sklíčen tvrdostí srdce svého lidu, „dal, aby se jeho synové shromáždili, aby mohl předati každému z nich jednotlivě pověření ohledně věcí týkajících se spravedlivosti“. (Alma 35:16; zvýraznění přidáno.)
Je zajímavé povšimnout si, že své děti učil a dával jim pověření každému zvlášť, a tak přizpůsoboval své pokyny jednotlivým synům podle jejich potřeb. Vydával svědectví a učil je nauce a zásadám, čímž je připravoval na to, aby tytéž zásady kázali ostatním.
V době, kdy je rodina napadána silami zla a kdy se podmínky, v nichž žijeme, tolik neliší od těch, které zažil Alma, První předsednictvo a Kvorum Dvanácti v dokumentu „Rodina – prohlášení světu“ uvádějí, že „rodiče mají posvátnou povinnost vychovávat své děti v lásce a spravedlivosti“. (Liahona, říjen 2004, 49.)
K tomu patří vyživování, podporování a výuka dětí všem věcem týkajícím se spravedlivosti, aby mohly zůstat pevnými, majíce svá bedra opásána pravdou, „majíce náprsní pancíř spravedlivosti a nohy své obuty do přípravy v evangeliu pokoje“. (NaS 27:16.)
Tak jako za časů Almy bdí i naši vedoucí dnes nad členy Církve a vyživují je věcmi týkajícími se spravedlivosti. Tyto věci nám pomohou dosáhnout trvalého obrácení. V dokumentu „Co je třeba zdůrazňovat při školení vedoucích“, revidovaném 10. prosince 2009, žádají První předsednictvo a Kvorum Dvanácti vedoucí kněžství i pomocných organizací, aby „[povzbuzovali] každého člena rodiny, rodiče i děti, aby studovali písma, pravidelně se modlili a žili podle evangelia Ježíše Krista“. (Dopis Prvního předsednictva, 15. prosince 2009.)
Studium písem, pravidelná modlitba a život podle evangelia Ježíše Krista představují skutky spravedlivosti, a Pán nám zjevil toto nádherné zaslíbení: „Ten, kdo činí díla spravedlivosti, obdrží odměnu svou, a to pokoj v tomto světě a věčný život ve světě, který přijde.“ (NaS 59:23.)
Abychom věcem týkajícím se spravedlivosti mohli učit efektivněji, je důležité porozumět tomu, že kromě toho, že druhým předáme určité informace, musíme jim také pomáhat získávat zjevení. Tímto způsobem pak ten, koho učíme, může pocítit touhu poznat tyto zásady sám pro sebe.
Pán Hyrumu Smithovi skrze jeho bratra, Proroka Josepha Smitha, zjevil:
„Udělím ti ze svého Ducha, který osvítí mysl tvou, který naplní duši tvou radostí;
A potom budeš znáti … všechny věci, kterékoli si ode mne budeš přáti, které se týkají věcí spravedlivosti, ve víře, věře ve mne, že obdržíš.“ (NaS 11:13–14.)
Na závěr bych rád řekl, že nás písma varují před nebezpečím smrti, pokud jde o věci týkající se spravedlivosti, a před závažnými následky, které to přináší těm, kteří byli osvíceni Duchem Božím, a poté upadnou do hříchu a přestupku.
Výuka věcem týkajících se spravedlivosti je důležitou součástí pomoci lidem, aby přišli k poznání pravdy, obrátili se a zůstali pevnými ve víře v Krista až do konce.
Rodiče mají posvátnou povinnost učit své děti věcem týkajícím se spravedlivosti. Vedoucí a učitelé mohou bdít nad členy, které mají na starosti, a mohou je vyživovat a pilně je učit všem věcem týkajícím se spravedlivosti.
Toho lze efektivněji dosáhnout tehdy, jestliže během výuky pomáháme druhým přijímat zjevení, a tím v nich vyvoláme touhu po tom, aby byli osvícení Duchem Božím. Když pak používají víru, Duch jim může pomoci poznávat věci týkající se spravedlivosti. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.