Kristus – světlo, které svítí v temnotě
Máte-li pocit, že maják vašeho svědectví pohasíná a obkličuje vás temnota, vzchopte se. Dodržujte sliby Bohu.
Z okna své kanceláře v budově Pomocného sdružení krásně vidím na chrám Salt Lake. Pravidelně, jako hodinky, se každý večer při setmění na chrámu rozsvítí světla. Chrám je jako stálý, uklidňující maják přímo přede mnou.
Letos v únoru zůstalo jednou večer po západu slunce v mé kanceláři neobvykle šero. Oknem jsem uviděla, že chrám je potemnělý. Světla na něm se nerozsvítila. To mě vedlo k zamyšlení. Věže chrámu, jež jsem po léta vídávala každý večer, nebyly vidět.
Pohled na temnotu v místech, kde jsem očekávala světlo, mi připomněl, že jednou z podmínek důležitých pro náš růst je udržet si spojení se zdrojem světla – Ježíšem Kristem. Ježíš je zdrojem naší síly, světlem a životem světa. Bez pevného spojení s Ním začínáme duchovně umírat. Satan to ví, a tak se snaží využít světské tlaky, jimž všichni čelíme. Chce nám zastínit světlo, zkratovat spojení a přerušit přívod energie, abychom zůstali sami ve tmě. Tyto tlaky jsou běžnou součástí smrtelnosti, ale Satan usiluje o to, aby nás izoloval a přesvědčil, že je zažíváme jen my.
Někteří jsme ochromeni smutkem
Když přijde tragédie a život bolí tak, že nemůžeme dýchat, když jsme jako onen muž na cestě do Jericha zbití a polomrtví, přichází Ježíš a ošetřuje nám rány olejem, opatrně nás zvedá, odváží do hostince a pečuje o nás.1 Stiženým zármutkem říká: „Ulehčím břemena, jež jsou vložena na vaše ramena, takže je ani nebudete na bedrech svých pociťovati, … abyste s jistotou věděli, že já, Pán Bůh, navštěvuji lid svůj ve strastech jeho.“2 Kristus léčí rány.
Někteří jsme velmi znavení
Starší Jeffrey R. Holland řekl: „Není záměrem, abychom běželi rychleji, než máme sil. … Přesto vím, že … mnozí z vás běží [velmi,] velmi rychle a vaše energie a emoční rezervy se někdy blíží nule.“3 Očekává-li se toho od nás příliš, lze se zastavit a zeptat se Nebeského Otce, co vypustit. Součástí života je naučit se, co nedělat. Ale i tak může být život někdy vyčerpávající. Ježíš nás ujišťuje: „Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“4
Kristus je ochoten zapřáhnout se do našeho jha s námi a táhnout, aby nám ulehčil břemena. Kristus je odpočinutí.
Někteří máme pocit, že nejsme typickými členy
Z různých důvodů se necítíme přijímaní nebo přijatelní. Nový zákon ukazuje, jak moc se Ježíš snažil pomoci všem možným lidem – malomocným, výběrčím daní, dětem, galilejským, nevěstkám, ženám, farizeům, hříšníkům, Samaritánům, vdovám, římským vojákům, cizoložníkům i nečistým z hlediska obřadů. Téměř v každém příběhu pomáhá někomu, koho společnost tradičně nepřijímala.
Lukáš 19 vypráví o vrchním výběrčím daní v Jerichu jménem Zacheus. Vylezl na strom, aby Ježíše viděl, až půjde kolem. Zacheus pracoval pro římskou správu a byl považován za zkorumpovaného hříšníka. Ježíš ho na stromě uviděl a zavolal na něj: „Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.“5 A když Ježíš uviděl, jak dobré má Zacheus srdce a co udělal pro druhé, přijal jeho oběť slovy: „Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.“6
Nefitům Kristus láskyplně řekl: „Nikomu [jsem] nepřikázal, aby odešel.“7 Petr ve Skutcích 10 měl mocné zjevení, o němž prohlásil: „Ukázal [mi] Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti.“8 Neměnným požadavkem pro Kristovy učedníky a Svaté posledních dnů je vzájemné projevování pravé lásky.9 Ježíš nás vybízí podobně jako Zachea: „Aj, stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť [bys] uslyšel hlas můj, a otevřel dvéře, vejduť k [tobě], a budu s [tebou] večeřeti, a [ty] se mnou.“10 Kristus nás tam na stromě vidí.
Někteří máme mnoho palčivých otázek
Před několika lety mě skličovaly a dráždily otázky, na něž jsem nedokázala najít odpovědi. Jednu sobotu k ránu jsem měla krátký sen. Ve snu jsem uviděla altánek a došlo mi, že si mám do něj stoupnout. Měl dokola pět oblouků, ale okna byla z kamene. Ve snu jsem namítala, že nechci dovnitř, protože altánek působil velmi stísněně. Pak mě napadlo, že bratr Jaredův trpělivě přetavil kameny v čiré sklo. Sklo je kámen, který prošel změnou stavu. Když se kamenů bratra Jaredova dotkl Pán, vydávaly v temných lodích světlo.11 Vtom mě naplnila touha být v onom altánku více než kdekoli jinde. Právě tam – jen tam – jsem mohla opravdu „prozřít“. Otázky, jež mě trápily, nezmizely, ale po probuzení mi v mysli jasněji vyvstávala otázka: „Jak prohloubíš svou víru tak jako bratr Jaredův, aby tvé kameny bylo možné přeměnit ve světlo?“12
Náš smrtelný mozek je uzpůsoben hledat pochopení a smysl po troškách. Neznám všechny důvody, proč je závoj halící smrtelnost tak silný. V tomto stupni věčného rozvoje nemáme všechny odpovědi. Získáváme zde ujištění (či někdy naději) ohledně důvodů věcí neviditelných. Ujištění získáváme často obtížně vysvětlitelnými způsoby, ale světlo v temnotě existuje. Ježíš řekl: „Já jsem světlo a život a pravda světa.“13 Ti, kdo hledají pravdu, to mohou zprvu vnímat jako pošetilé tísnění se v prostoru s okny z kamene. Ale díky trpělivosti a otázkám plným víry může Ježíš přetvořit naše okna z kamene ve sklo a světlo. Kristus je světlem, které vidíme.
Někteří máme pocit, že nikdy nemůžeme být dost dobří
Starozákonní šarlatové barvivo bylo nejen sytě barevné, ale i odolné, takže jeho jasná barva na vlnu dobře přilnula a nevybledla ani po mnohém vyprání.14 Satan používá tento argument jako hůl – bílá vlna poskvrněná šarlatem už nikdy nemůže zbělet. Ježíš Kristus ale prohlašuje: „Převyšují cesty mé cesty vaše“15 – a zázrakem Jeho milosti je to, že činíme-li pokání, Jeho šarlatová krev nám navrací čistotu. Není to logické, ale je to tak.
Foto od iStock.com/iinwibisono
„Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí; budou-li červení jako šarlat, jako vlna budou.“16 Pán důrazně říká: „Ten, kdo činil pokání z hříchů svých, tomu je odpuštěno, a já, Pán, již na ně nevzpomínám.“17 Projednejme to tedy spolu.18 Učinili jste chyby; nikdo není dokonalý.19 Přijďte ke mně a čiňte pokání.20 Nebudu již na onen hřích vzpomínat.21 Můžete se znovu uzdravit.22 Mám pro vás práci.23 Kristus vlnu vyběluje.
Co je však třeba skutečně učinit? Jak se znovu spojit s mocí Ježíše Krista, když se náš plamínek jen mihotá? President Russell M. Nelson to řekl velmi prostě: „Klíčem k tomu je uzavírat a dodržovat posvátné smlouvy. … Není to nic složitého.“24 Udělejte Krista středobodem svého života.25
Máte-li pocit, že maják vašeho svědectví pohasíná a obkličuje vás temnota, vzchopte se. Dodržujte sliby Bohu. Ptejte se. Trpělivě přetavujte kameny ve sklo. Obraťte se k Ježíši Kristu, který vás miluje.
Ježíš řekl: „Já jsem to světlo, jež svítí v temnotě, a temnota ho nechápe.“26 To znamená, že temnota, ať se snaží jakkoli, nedokáže ono světlo uhasit. Nikdy. Můžete důvěřovat tomu, že Jeho světlo vám bude svítit.
My sami – nebo naši blízcí – můžeme na čas pohasnout. V případě chrámu Salt Lake obdržel správce budovy, bratr Val White, telefonát téměř ihned. Lidé si všimli. Co se stalo se světly chrámu? Členové personálu nejprve zašli osobně ke všem elektronickým panelům v chrámu a světla znovu ručně rozsvítili. Pak vyměnili baterie v automatickém zdroji a otestovali je, aby zjistili, co se porouchalo.
Znovu rozsvítit světla je pro nás samotné obtížné. Potřebujeme přátele. Potřebujeme se navzájem. Tak jako personál správy chrámu si můžeme vzájemně pomoci tím, že osobně přijdeme, dobijeme své duchovní baterie a spravíme, co se pokazilo.
Naše osobní světlo se může podobat jen jedné žárovce na stromečku. Ale vydáváme svůj malý díl světla a společně můžeme, tak jako Chrámové náměstí v období Vánoc, přivolat miliony lidí k domu Páně. A nejlepší je, že podle výzvy presidenta Nelsona můžeme přinášet Spasitelovo světlo sobě i těm, již nám jsou drazí, jednoduše dodržováním svých smluv. Tento skutek plný víry Pán odměňuje mocí a radostí mnoha různými způsoby.27
Svědčím o tom, že jste milovaní. Pán ví, jak moc se snažíte. Děláte pokroky. Pokračujte v tom. Pán vidí všechny vaše skryté oběti a počítá je k dobru vám i těm, které milujete. Vaše práce není zbytečná. Nejste sami. Samotné Jeho jméno Emmanuel znamená „s námi Bůh“.28 Jistě je s vámi.
Ujděte na cestě smlouvy několik dalších kroků, ač kvůli temnotě nevidíte moc daleko. Světla se zase rozsvítí. Svědčím o pravdivosti Ježíšových slov, jež jsou plná světla: „Přibližte se mi, a já se přiblížím vám; hledejte mne pilně, a naleznete mne; proste, a obdržíte; klepejte, a bude vám otevřeno.“29 Ve jménu Ježíše Krista, amen.