Nyní je ten správný čas
Je-li ve vašem životě něco, co potřebujete promyslet, nyní je ten správný čas.
Před několika lety jsem během přípravy na služební cestu začal pociťovat bolest na hrudi. Z obavy o mé zdraví se manželka rozhodla, že mě bude doprovázet. Na prvním úseku letu bolest zesílila natolik, že pro mě bylo obtížné dýchat. Když jsme přistáli, opustili jsme letiště a zajeli do místní nemocnice, kde lékař po několika vyšetřeních prohlásil, že můžeme bezpečně pokračovat v cestě.
Vrátili jsme se na letiště a nasedli na letadlo do konečného cíle naší cesty. Před přistáním mě pilot přes palubní rozhlas vyzval, abych se přihlásil. Přistoupila ke mně letuška a vysvětlila, že právě obdrželi naléhavou zprávu a že na letišti čeká sanitka, aby mě převezla do nemocnice.
Do sanitky jsme nasedli a oni nás rychle zavezli na urgentní příjem. Dva znepokojení lékaři nám tam vysvětlili, že jsem byl nesprávně diagnostikován a že mám ve skutečnosti vážnou plicní embolii, neboli krevní sraženinu na plicích, která vyžaduje okamžitou lékařskou péči. Informovali nás také, že mnoho pacientů toto onemocnění nepřežije. A jelikož věděli, že jsme daleko od domova, a nebyli si jistí, zda jsme připraveni na podobnou zlomovou životní událost, řekli nám, že pokud je v našem životě něco, co potřebujeme promyslet, nyní je ten správný čas.
Dobře si vzpomínám, jak se v této chvíli plné obav téměř okamžitě změnil můj celý pohled na svět. To, co se ještě před chvílí zdálo být důležité, nemělo nyní velký význam. Mé myšlenky se ubíraly od pohodlí a starostí tohoto života k věčné perspektivě – myslel jsem na rodinu, děti, manželku, hodnotil celý svůj život.
Jak jsme si počínali jako rodina a individuálně? Žili jsme v souladu se smlouvami, které jsme uzavřeli, a podle Pánových očekávání, anebo jsme snad nevědomky dovolili starostem světa, aby odvedly naši pozornost od toho, na čem záleží nejvíce?
Rád bych vás vyzval, abyste přemýšleli o důležitém ponaučení z této zkušenosti: poodstupte od světa a zhodnoťte svůj život. Anebo – slovy lékaře – je-li ve vašem životě něco, co potřebujete promyslet, nyní je ten správný čas.
Zhodnoťte svůj život
Žijeme ve světě přehlceném informacemi a opanovaném neustále se zvyšujícím množstvím rušivých vlivů, kvůli nimž je stále obtížnější nezabřednout do zmatenosti tohoto života a zaměřit se na to, co má věčnou hodnotu. Každý den je naše pozornost odváděna stále novými komunikačními prostředky chrlícími jednu senzační zprávu za druhou.
Pokud si nenajdeme čas na přemítání, možná si ani neuvědomíme, jaký dopad toto uspěchané prostředí může mít na náš každodenní život a na rozhodnutí, jež činíme. Náš život je možná zcela zahlcen záblesky informací podávaných v podobě memů, videí či palcových titulků. I když jsou zajímavé a zábavné, většina z nich nijak nesouvisí s naším věčným pokrokem – a přesto formují naše vnímání smrtelné existence.
Tyto rušivé vlivy světa lze přirovnat k rušivým vlivům z Lehiova snu. Když jdeme po cestě smlouvy a pevně se držíme tyče ze železa, slyšíme a vidíme ty, kteří se posmívají a ukazují prstem z oné velké a prostorné stavby. (Viz 1. Nefi 8:27.) Aniž bychom to dělali úmyslně, občas se zastavíme a upřeně sledujeme, co všechno se v té prostorné stavbě děje. Někteří z nás se mohou pustit železné tyče, aby přišli blíž a měli lepší výhled. Jiní mohou odpadnout úplně „kvůli těm, kteří se jim vysmívali“. (1. Nefi 8:28.)
Spasitel nás nabádal, abychom se měli na pozoru, „aby snad nebyla obtížená srdce [naše] … pečováním o tento život“. (Lukáš 21:34.) Novodobé zjevení nám připomíná, že mnozí jsou povoláni, ale málo je vyvolených. Nejsou vyvoleni, „protože srdce jejich … ulpívá na věcech tohoto světa a usilují o pocty lidí“. (Nauka a smlouvy 121:35; viz také verš 34.) Zhodnocení našeho života nám dává příležitost poodstoupit od světa, zamyslet se nad tím, kde přesně na cestě smlouvy stojíme, a – je-li to nutné – provést změny, abychom se ujistili, že se držíme pevně a hledíme kupředu.
President Russell M. Nelson na nedávném celosvětovém zasvěcujícím shromáždění vyzval mládež, aby poodstoupila od světa a odpoutala se od sociálních sítí tím, že od nich bude držet sedmidenní půst. A zrovna včera večer dal podobnou výzvu i sestrám v rámci ženského zasedání konference. Požádal mladé členy, aby sledovali, zda si všimnou nějakého rozdílu v tom, jak se cítí, o čem přemýšlejí, či dokonce jak přemýšlejí. Pak je vyzval, aby „s Pánem … provedli důkladné zhodnocení svého života, [aby] se ujistili, že pevně [stojí] na cestě smlouvy“. Povzbudil je, že pokud v jejich životě existuje cokoli, co potřebují změnit, „dnešní den [je] dokonalou příležitostí to změnit“.1
Když hodnotíme, co bychom v životě potřebovali změnit, můžeme si položit praktickou otázku: jak se můžeme povznést nad rušivé vlivy tohoto světa a stále se pevně zaměřovat na vizi věčnosti, která leží před námi?
V proslovu na generální konferenci z roku 2007 s názvem „Dobré, lepší, nejlepší“ president Dallin H. Oaks učil, jak určovat důležitost rozhodnutí v záplavě mnoha protichůdných světských povinností. Radil: „Musíme se zříci některých dobrých věcí, abychom si vybrali jiné, které jsou lepší nebo nejlepší, protože rozvíjejí víru v Pána Ježíše Krista a posilují naši rodinu.“2
Dovolte mi říci, že ty nejlepší věci v tomto životě jsou zaměřeny na Ježíše Krista a na porozumění věčným pravdám ohledně toho, kým Ježíš Kristus je a kým jsme ve vztahu k Němu my.
Usilujte o poznání pravdy
Ve své snaze poznat Spasitele bychom neměli opomíjet základní pravdu ohledně toho, kdo jsme a proč jsme zde. Amulek nám připomíná, že „tento život je dobou na to, [abychom] se … připravili na setkání s Bohem“, čas, „který nám je dán, abychom se připravili na věčnost“. (Alma 34:32–33.) A jak nám připomíná jedno rčení: „Nejsme lidské bytosti procházející svou duchovní zkušeností. Jsme duchovní bytosti procházející svou lidskou zkušeností.“3
Porozumění našemu božskému původu je nezbytné pro náš věčný pokrok a může nás osvobodit od rušivých vlivů tohoto života. Spasitel učil:
„Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.“ (Jan 8:31–32.)
President Joseph F. Smith řekl: „Největším úspěchem, jehož mohou lidé na tomto světě dosáhnout, je důvěrně se obeznámit s božskou pravdou tak důkladně a tak dokonale, že příklad ani skutky žádného stvoření žijícího na světě je nemohou odvrátit od poznání, které získali.“4
V dnešním světě je diskuse ohledně pravdy velmi vyhrocená – všechny strany prohlašují, že mají pravdu, jako by pravda byla relativním pojmem, který podléhá individuálnímu výkladu. Mladý chlapec Joseph Smith zjistil, že v době, kdy žil, „byly zmatek a potyčky“ tak veliké, „že bylo nemožné … dojíti k jakémukoli určitému závěru, kdo má pravdu a kdo je na omylu“. (Joseph Smith–Životopis 1:8.) Právě „uprostřed této války slov a rozbouření názorů“ usiloval o božské vedení prostřednictvím snahy najít pravdu. (Joseph Smith–Životopis 1:10.)
President Nelson na dubnové konferenci učil: „Máme-li mít alespoň naději v to, že dokážeme prosít všechny ty nesčetné hlasy a lidské filosofie útočící na pravdu, musíme se naučit získávat zjevení.“5 Musíme se naučit spoléhat na Ducha pravdy, kterého „svět nemůže [přijmouti]. Nebo nevidí ho, aniž ho zná.“ (Jan 14:17.)
Protože se tento svět rychle přesouvá k alternativním skutečnostem, musíme mít na paměti slova Jákoba, že „Duch praví pravdu a nelže. Pročež, promlouvá o věcech tak, jak skutečně jsou, a tak, jak skutečně budou; pročež, tyto věci jsou nám jasně ukázány, ke spasení duše naší.“ (Jákob 4:13.)
Podíváme-li se na svět s odstupem a zhodnotíme-li svůj život, nastane ten správný čas zamyslet se, jaké změny musíme učinit. Můžeme čerpat velkou naději z vědomí toho, že náš Příklad Ježíš Kristus nám znovu ukazuje cestu. Před svou smrtí a Vzkříšením, když usiloval o to, aby lidé kolem Něho porozuměli Jeho božské roli, jim připomněl, že v Něm mohou nalézt pokoj. „Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.“ (Jan 16:33.) O Něm vydávám svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen.