Svědek Boží
Navrhuji, abyste se přestali cítit provinile kvůli nedostatkům, které podle svého názoru ve sdílení evangelia máte. Místo toho se raději modlete o příležitosti „státi jako svědkové Boží“. Toto je mnohem mocnější motivace než pocit viny.
Velká část důležitého Božího díla je pro oči světa neviditelná. Šesté století před Kristem přineslo význačné myslitele, jakými byli například Konfucius v Číně či Buddha ve východní Indii, ale moc Božího kněžství spočívala na Danielovi – prorokovi, který žil v zajetí za vlády babylonského krále Nabuchodonozora.
Král Nabuchodonozor byl znepokojen snem, který se mu v noci zdál, a požadoval, aby mu mudrcové a kouzelníci řekli, o čem se mu zdálo a co jeho sen znamená. Ti mu samozřejmě nedokázali říct, o čem se mu zdálo, a namítali: „Není člověka na zemi, kterýž [to dokáže, ani krále, který by se doptával] takové věci.“1 Krále Nabuchodonozora jejich selhání rozlítilo a rozzlobeně prohlásil, že všichni jeho poradci budou zabiti.
Daniel, jeden z králových mudrců, se modlil o Boží milosrdenství ohledně onoho tajemství.2
Stal se zázrak. Tajemství, o kterém se králi zdálo, bylo Danielovi zjeveno.
Daniel byl předveden před krále. „Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?“
Daniel odpověděl:
„Mudrci, hvězdáři, věštci [nedokáží králi říct, o čem se mu zdálo]. …
Ale však jest Bůh na nebi, kterýž [může zjeviti tajné věci, a On] ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v [posledních] dnech. …
Vzbudí Bůh nebeský království,“ řekl Daniel, „[kámen, jenž nebyl vytesán rukou, který se stane horou velikou a naplní celou zemi], kteréž na věky nebude zkaženo, … [ale] státi bude na věky.
… Pravý jest sen ten,“ pravil Daniel, „i věrný výklad jeho.“3
S objasněným a vyloženým snem král směle prohlásil: „Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů.“4
Z tohoto zázračného Božího zásahu vůči Danielovi vzešlo proroctví o budoucnosti evangelia Ježíše Krista a jeho znovuzřízení na zemi – království, které naplní celou zemi a „na věky nebude zkaženo, … [ale] státi bude na věky“.
Počet členů Církve v posledních dnech bude poměrně nízký, jak prorokoval Nefi, avšak budou po celé tváři země a moc a obřady kněžství budou dostupné všem těm, kteří po nich touží, čímž se naplní celá země, jak to předpověděl Daniel.5
V roce 1831 obdržel Prorok Joseph Smith toto zjevení: „Klíče království Božího [a shromažďování Izraele ze čtyř částí země] jsou svěřeny člověku na zemi, a odtud se bude evangelium valiti do končin země, bude se valiti jako kámen, který je vylomen z hory bez rukou, až naplní celou zemi.“6
Naše společná zodpovědnost
Shromažďování Izraele je zázrak. Je to něco jako obrovská skládačka puzzle, jejíž dílky budou vsazeny na své místo před úžasnými událostmi spojenými s Druhým příchodem. Tak jako my můžeme být bezradní nad horou dílků skládačky, museli i první Svatí považovat pověření, aby přinesli znovuzřízené evangelium celému světu, za téměř nemožný úkol. Ale přesto se do něj pustili, jeden člověk za druhým a dílek za dílkem, vyhledali rovné okraje a postarali se, aby toto božské dílo bylo postupně celé náležitě orámováno. Kousek po kousku se začal kámen vylomený z hory bez rukou valit kupředu; stovky, tisíce, pak desetitisíce a nyní miliony Svatých posledních dnů, kteří uzavřeli smlouvu, napříč všemi národy propojují dílky skládačky tohoto podivuhodného díla a divu.
Každý z nás je dílkem skládačky a každý z nás pomáhá vsadit na své místo další důležité dílky. V tomto velikém díle jste důležití. Dnes již jasně vidíme, co je před námi. Vidíme, že zázrak pokračuje a že při vyplňování zbývajících mezer nás vede Pánova ruka. Poté „velký Jehova [řekne], že dílo je dokonáno“,7 a navrátí se s majestátností a slávou.
President Thomas S. Monson řekl: ,,Nyní je čas, aby se členové a misionáři spojili ve společném úsilí a společně pracovali … a přiváděli duše k Němu. … Pokud budeme jednat s vírou v to, že dokážeme nést Jeho dílo kupředu, bude nám v této práci pomáhat.“8
Božsky ustanovená zodpovědnost, která kdysi spočívala převážně na bedrech misionářů na plný úvazek, nyní spočívá na každém z nás. My všichni se chceme dělit o znovuzřízené evangelium. Jsme vděční, že každý týden jsou křtěny tisíce lidí. Avšak i přes toto nádherné požehnání nám starost o naše bratry a sestry a touha těšit Boha přináší naléhavou potřebu sdílet království Boží a posilovat ho po celém světě.
Omezení týkající se pocitu viny
I přes silnou touhu dělit se o evangelium nejste možná příliš spokojení s výsledkem úsilí, které jste vynaložili v minulosti. Možná se cítíte jako jeden můj přítel, který řekl: „Mluvím o Církvi s rodinou i přáteli, ale málokdo projevuje zájem, a já s každým odmítnutím stále více váhám. Vím, že bych měl dělat víc, ale uvázl jsem na mrtvém bodě a jediné, co vnímám, je nesmírný pocit viny.“
Pokusím se pomoci.
Pocit viny hraje důležitou roli, neboť nám pomáhá uvědomit si, jaké změny musíme udělat, avšak to, jak dalece nám pocit viny může pomoci, má své hranice.
Pocit viny je jako baterie v automobilu jezdícím na benzín. Baterie auto rozsvítí, zažehne motor a dodá energii předním světlům, ale neposkytne nám palivo na dlouhou cestu před námi. Baterie sama o sobě nestačí. A pocit viny také ne.
Navrhuji, abyste se přestali cítit provinile kvůli nedostatkům, které podle svého názoru ve sdílení evangelia máte. Místo toho se raději modlete, jak učil Alma, o příležitosti „státi jako svědkové Boží za všech dob a ve všech věcech a na všech místech, … [aby druzí] mohli býti Bohem vykoupeni a počítáni mezi ty z prvního vzkříšení [a] mohli míti věčný život“.9 Toto je mnohem mocnější motivace než pocit viny.
Být svědkem Božím za všech dob a na všech místech zahrnuje to, jak žijeme i jak mluvíme.
Buďte ohledně své víry v Krista otevření. Když se k tomu naskytne příležitost, mluvte o Jeho životě, Jeho učení a Jeho jedinečném daru pro veškeré lidstvo. Podělte se o Jeho mocné pravdy z Knihy Mormonovy. Dal nám tento slib: „Kdožkoli … vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.“10 Slibuji vám, že když se budete často a upřímně modlit o příležitosti „státi jako svědkové Boží“, tyto příležitosti přijdou a před vás budou postaveni ti, kteří hledají další světlo a poznání. Když budete reagovat na duchovní vnuknutí, Duch Svatý vnese vaše slova do srdce druhého člověka a Spasitel vás jednoho dne vyzná před svým Otcem.
Společné úsilí
Duchovní práce spočívající v tom, že někomu pomáháme přijít do království Božího, je týmová práce. Zapojte do ní co nejdříve misionáře a modlete se o nebeskou pomoc. Pamatujte však, že to, kdy se člověk obrátí, nezávisí zcela na vás.11
Když jsme v únoru roku 1991 poznali Kamlu Persandovou z mauricijských ostrovů, navštěvovala lékařskou fakultu ve francouzském Bordeaux. Jako rodina jsme se modlili o to, abychom se mohli podělit o evangelium s někým, kdo hledá pravdu, a učili jsme ji u nás doma. Měl jsem výsadu ji pokřtít, avšak na tom, že Kamla vstoupila do Církve, jsme neměli ten největší podíl my. Přátelé, misionáři, a dokonce i členové rodiny v její rodné zemi byli „svědkové Boží“ a jednoho dne, když nastal ten správný čas, se Kamla ve Francii rozhodla, že se dá pokřtít. Nyní, o 25 let později, ji obklopují požehnání plynoucí z tohoto rozhodnutí a její syn je misionářem na Madagaskaru.
Prosím, nepohlížejte na své úsilí dělit se o Spasitelovu lásku s druhými jako na nějaký písemný test, u kterého se známka uděluje podle toho, jak kladně vaši přátelé zareagují na vaše přesvědčení nebo na výzvu, aby se setkali s misionáři.12 Vliv, jaký máme na druhé, nemůžeme posuzovat smrtelnýma očima, ani nemůžeme určovat správné načasování. Když se s druhými dělíte o Spasitelovu lásku, vždy dostáváte jedničku s hvězdičkou.
Některé vlády omezují práci misionářů, což vede k tomu, že naši úžasní členové prokazují ještě větší odvahu k tomu, aby byli „svědkové Boží za všech dob a na všech místech“.
Naděžda z Moskvy často vkládá Knihu Mormonovu do dárkové krabice se spoustou bonbonů. „Říkám jim,“ řekla, „že je to ten nejsladší dar, jaký jim vůbec mohu dát.“
Světlana měla krátce po svém křtu na Ukrajině dojem, že se má podělit o evangelium s jedním mužem, kterého často vídala v autobuse. Když tento muž na své zastávce vystoupil, zeptala se ho: „Chtěl byste se dozvědět něco více o Bohu?“ Muž odpověděl: „Ano.“ Viktora učili misionáři a dal se pokřtít. Se Světlanou byli později zpečetěni v chrámu Freiberg v Německu.
Dávejte pozor – vaše požehnání se mohou dostavit nečekanými způsoby.
S Kathy jsme před sedmi lety v Salt Lake City poznali Diega Gomeze a jeho krásnou rodinu. Zúčastnili se s námi dnů otevřených dveří chrámu, ale vlídně odmítli naše pozvání dozvědět se více o Církvi. Letos v květnu mi Diego k mému překvapení zatelefonoval. Události v jeho životě ho přivedly na kolena. Sám vyhledal misionáře, vyslechl si diskuse a byl připravený na křest. Letos 11. června jsem se svým přítelem a spoluučedníkem Diegem Gomezem vstoupil do vod křtu. Jeho obrácení mělo své vlastní načasování a dostavilo se za pomoci a podpory mnoha lidí, kteří mu pomáhali jako „svědkové Boží“.
Výzva mládeži
Naší úžasné mládeži a mladým dospělým po celém světě dávám zvláštní výzvu a úkol, aby byli „svědky Božími“. Lidé, kteří vás obklopují, jsou otevření vůči duchovní zvídavosti. Vzpomínáte na skládačku? Nepřicházíte ke stolu s prázdnýma rukama, ale máte k dispozici technologie a sociální sítě. Potřebujeme vás; Pán potřebuje, abyste se do této veliké věci zapojili ještě horlivěji.
Spasitel řekl: „Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.“13
Není náhodou, že žijete v Africe, v Asii, v Evropě, v Severní, Střední nebo Jižní Americe, v Tichomoří nebo na nějakém jiném místě Božího světa, protože evangelium se musí dostat ke „každému národu, pokolení, jazyku a lidu“.14
„Bůh nebeský [vzbudil] království [kámen, jenž nebyl vytesán rukou, který se stal horou velikou a naplňuje celou zemi], kteréž na věky nebude zkaženo, … [ale] státi bude na věky.
… Pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.“15
Zakončím slovy z Nauky a smluv: „Vzývejte Pána, aby království jeho mohlo vyjíti na zem, aby ho obyvatelé její mohli obdržeti a mohli býti připraveni na dny, které přijdou, v nichž Syn Muže přijde dolů [z nebe], oděn v jas slávy své, aby se sešel s královstvím Božím … na zemi.“16 Ve jménu Ježíše Krista, amen.