2010–2019
Proč záleží na manželství a na rodině – všude na světě
Poznámky pod čarou

Hide Footnotes

Motiv

Proč záleží na manželství a na rodině – všude na světě

Rodina je středem života a klíčem k věčnému štěstí.

Loni v listopadu jsem měl výsadu přijmout spolu s presidentem Henrym B. Eyringem a biskupem Géraldem J. Caussém pozvání k účasti na vatikánském kolokviu o manželství a rodině v Římě. Sjeli se na něj náboženští představitelé čtrnácti různých náboženství ze šesti z celkem sedmi světadílů a všichni byli vyzváni, aby vyjádřili své přesvědčení o tom, co se v dnešním světě děje s rodinou.

Papež František zahájil první zasedání tohoto shromáždění těmito slovy: „Dnes žijeme v kultuře krátkodobosti, ve které stále více lidí jednoduše upouští od manželství jako od veřejného závazku. V této revoluci mravů a morálky často vlaje vlajka svobody, ale ve skutečnosti přináší duchovní a materiální zpustošení nespočtu lidských bytostí, obzvláště těch nejchudších a nejzranitelnějších. … Oni jsou vždy těmi, kteří v této krizi trpí nejvíce.“1

Ohledně dorůstajícího pokolení řekl, že je důležité, aby se „neoddávali jedovatému [způsobu myšlení], který staví na krátkodobých hodnotách, a byli spíše revolucionáři s odvahou usilovat o opravdovou a trvalou lásku a s odhodláním jít proti obvyklým vzorům“; toto je třeba činit.2

Poté následovaly tři dny prezentací a diskusí s náboženskými vůdci na téma manželství mezi mužem a ženou. Když jsem naslouchal té nejrozmanitější skupině náboženských vůdců z celého světa, jakou si lze představit, byl jsem svědkem toho, jak spolu ve všem souhlasí a podporují společné přesvědčení o posvátnosti instituce manželství a o důležitosti rodiny jakožto základní jednotky společnosti. Silně jsem pociťoval, že s nimi souhlasím a jsem s nimi zajedno.

Tuto jednotu viděli a vyjadřovali mnozí z nich, a to různými způsoby. Obzvláště se mi líbilo, když jeden muslimský učenec z Íránu doslova citoval dva odstavce z našeho vlastního prohlášení o rodině.

Během kolokvia jsem si povšiml, že když se různá náboženství a denominace shodují v otázce manželství a rodiny, shodují se také na hodnotách, oddanosti a závazku, jež s rodinnými jednotkami přirozeně souvisejí. Bylo pozoruhodné vidět, jak priority zaměřené na manželství a rodinu přetínají a vytlačují jakékoli politické, ekonomické či náboženské odlišnosti. Když dojde na lásku k manželskému partnerovi a na naděje, obavy a sny týkající se dětí, jsme všichni zajedno.

Bylo úžasné být na setkání s vedoucími z celého světa, kteří všestranně vyjadřovali své pocity ohledně důležitosti manželství mezi mužem a ženou. Po každém proslovu následovala svědectví dalších náboženských vůdců. Závěrečné svědectví na kolokviu pronesl president Henry B. Eyring. Vydal mocné svědectví o kráse oddaného manželství a o naší víře v zaslíbená požehnání věčné rodiny.

Svědectví presidenta Eyringa bylo příhodným závěrem těchto tří významných dnů.

Možná si teď kladete otázku: „Jestliže tedy většina zúčastněných měla stejné pocity ohledně priority rodiny a osobního přesvědčení, jestliže se všechna tato náboženství v zásadě shodla na tom, čím má manželství být, a jestliže se shodla na tom, jaký důraz má být kladen na domovy a rodinné vztahy, tak čím se pak odlišujeme? Čím se Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů liší a vymezuje od zbytku světa?“

Odpovím takto: přestože bylo nádherné vidět a pociťovat, že v otázce rodiny toho máme tolik společného se zbytkem světa, pouze my máme věčný náhled vyplývající ze znovuzřízeného evangelia.

To, co znovuzřízené evangelium přináší do diskuse o manželství a rodině, je tak rozsáhlé a natolik závažné, že to nelze dostatečně zdůraznit – pro nás je toto téma otázkou věčnosti! Pozvedáme závaznost a posvátnost manželství na vyšší úroveň, protože věříme a chápeme, že rodiny existovaly ještě před stvořením této země a že mohou existovat věčně.

Této nauce učí prostým, mocným a nádherným způsobem text písně Primárek od Ruth Gardnerové „Rodiny mohou spolu žít navždy“. Představte si na chvíli děti z Primárek z celého světa, jak zpívají tato slova ve svém rodném jazyce, z plných plic a s nadšením, které dokáže vyvolat pouze láska v rodině:

Rodiny mohou žít spolu navždy

dle plánu Božího.

Stále si přeji žít, se svou rodinou být,

tak jak mi ukázal náš Pán.3

Celá teologie našeho znovuzřízeného evangelia se zaměřuje na rodiny a na novou a věčnou smlouvu manželství. V Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů věříme v předsmrtelný život, v němž jsme všichni žili jako doslovné duchovní děti Boha, našeho Nebeského Otce. Věříme, že jsme byli a stále jsme členy Jeho rodiny.

Věříme, že manželství a rodinné svazky mohou pokračovat i po smrti – že sňatky vykonané v Jeho chrámu těmi, kteří mají náležitou pravomoc, budou platné i ve světě, který přijde. Při našich svatebních obřadech vypouštíme slova „dokud vás smrt nerozdělí“ a místo toho říkáme „na čas a na celou věčnost“.

Také věříme, že silné tradiční rodiny nejsou jen základními jednotkami stabilní společnosti, stabilní ekonomiky a stabilní kultury hodnot, ale že jsou také základními jednotkami věčnosti a Božího království a vlády.

Věříme, že organizace a vláda nebe bude postavena na rodinách a na širších rodinách.

Protože věříme, že manželství a rodiny jsou věčné, chceme být my, jako církev, vůdcem a účastníkem celosvětových hnutí za jejich posilování. Víme, že společné hodnoty a priority trvalého manželství a silných rodinných vztahů s námi nesdílejí jen aktivně věřící lidé. I velké množství nevěřících dochází k závěru, že oddané manželství a rodinný životní styl jsou tím nejrozumnějším, nejekonomičtějším a nejšťastnějším způsobem života.

Nikdo ještě nevymyslel efektivnější způsob, jak vychovávat příští generaci, než je domácnost sezdaných rodičů s dětmi.

Proč by mělo na manželství a na rodině tolik záležet – všude? Průzkumy veřejného mínění ukazují, že manželství je stále ideálem a nadějí většiny lidí v každé věkové skupině – dokonce i těch v generaci tohoto milénia, o nichž tak často slýcháme, že chtějí zůstat svobodní a volí si osobní svobodu a místo manželství spolužití s partnerem. Skutečností zůstává to, že velká většina lidí po celém světě stále chce mít děti a vybudovat silnou rodinu.

Jakmile se oženíme nebo vdáme a máme děti, je skutečná shoda mezi všemi lidmi ještě zjevnější. Jako „rodinně založení“ lidé – ať žijeme kdekoli nebo ať máme jakékoli náboženské přesvědčení – máme mnoho stejných problémů, omezení, nadějí, obav a snů týkajících se našich dětí.

David Brooks, novinář z deníku New York Times, řekl: „Lidé na tom nejsou lépe, když je jim dána maximální osobní svoboda, aby mohli dělat, co chtějí. Je pro ně lepší, když jsou vázáni závazky, jež přesahují osobní volby – závazky vůči rodině, Bohu, zaměstnání a státu.“4

Jedním z problémů je to, že velká část mediálního obsahu a zábavy, kterou svět sdílí, neodráží priority a hodnoty většiny lidí. Z nějakého důvodu naše televize, filmy, hudba a internet představují klasický případ menšiny, která se vydává za většinu. Nemorálnost a amorálnost, jež sahá od líčeného násilí až po rekreační sex, je prezentována jako něco normálního a může způsobit, že lidé zastávající hodnoty hlavního proudu mají pocit, že jsme nemoderní a pocházíme z doby dávno minulé. V tomto světě, jemuž dominují média a internet, nikdy nebylo těžší vychovávat zodpovědné děti a uchovávat manželství a rodiny pospolu.

Bez ohledu na to, co nám mnohá média a zábavní produkty nabízejí, a přes velmi reálný pokles orientace některých lidí na manželství a rodinu, velká většina lidí stále věří, že manželství má existovat mezi jedním mužem a jednou ženou. Věří ve věrnost v manželství a věří v manželské sliby „v nemoci i ve zdraví“ a „dokud nás smrt nerozdělí“.

Čas od času si musíme připomenout, stejně jako jsem si to připomněl já v Římě, onu úžasně ujišťující a uklidňující skutečnost, že manželství a rodina jsou stále tím nejvyšším cílem a ideálem většiny lidí a že nejsme jediní, kdo v to věří. Nikdy nebylo tak náročné najít fungující rovnováhu mezi zaměstnáním, rodinou a osobními potřebami, jako je tomu v dnešní době. Jako církev chceme pomáhat všude, kde je to jen možné, abychom vytvářeli a podporovali silná manželství a rodiny.

Proto se Církev aktivně účastní rozličných koalicí a ekumenických snah o posilování rodiny nebo je vede. Proto sdílíme své hodnoty zaměřené na rodinu ve sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích. Proto se dělíme o genealogické záznamy a údaje o širší rodině se všemi národy.

Chceme, aby byl náš hlas slyšet navzdory všem falešným a alternativním stylům života, jež se snaží nahradit organizaci rodiny, kterou ustanovil sám Bůh. Chceme také, aby byl náš hlas slyšet, když potvrzujeme skutečnost, že tradiční rodina přináší radost a naplnění. Tento hlas musíme nadále pozvedat po celém světě a musíme rozhlašovat, proč jsou manželství a rodina tak důležité, proč na manželství a na rodině záleží a proč na nich vždy záležet bude.

Bratři a sestry, znovuzřízené evangelium se zaměřuje na manželství a na rodinu. A právě otázka manželství a rodiny nás sjednocuje s ostatními náboženstvími. V otázce manželství a rodiny nalezneme největší shodu se zbytkem světa. A v otázce manželství a rodiny se pro Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů skrývá největší příležitost být světlem na hoře.

Dovolte mi na závěr vydat svědectví (a mých devět desetiletí na této zemi mě plně opravňuje k tomu, abych řekl), že čím starší jsem, tím více si uvědomuji, že rodina je středem života a klíčem k věčnému štěstí.

Vyjadřuji díky za svou manželku, své děti, svá vnoučata a pravnoučata a za všechny bratrance, sestřenice, manželčiny příbuzné a celou širší rodinu, která tolik obohacuje můj život, a činí ho dokonce věčným. O této věčné pravdě vydávám své nejsilnější a nejposvátnější svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen.